Jiří Lábus – Taneční magazín

Zlatá Praha 2025

To nejlepší z hudební a taneční televizní tvorby

62. ročník Mezinárodního televizního festivalu je tu! Jedna z nejstarších přehlídek kultury v Evropě proběhne od 24. do 27. září v pražském Obecním domě a přinese opět to nejlepší, výjimečnou mozaiku televizní hudby, tance, divadla či řadu setkání tvůrců, interpretů i publika

Zlatý parket Zlaté Prahy

Večer plný tance, hudby, zážitků, rytmy, které vás zvednou ze židle!

I tentokrát je tu pro milovníky tance večer plný tance

Kde: Smetanova síň, Obecní dům, pátek 26. září 2025, 19:00 – 23.30, Dresscode: smart casual

Neodolatelnou atmosféru na parket vnese Tereza Prucková a Patrik Hartl, oba známí veřejnosti ze StarDance. Předvedou dvě latinskoamerická čísla, která rozproudí krev i těm nejostýchavějším

Návštěvníci se k nim poté mohou připojit na workshopy, každý si může osvojit nové kroky a rovnou je využít ve víru latino tančíren za živého doprovodu kapely Al Rivera, jejíž členové mají karibské a jihoamerické kořeny.

Ve druhé polovině večera přebírá taktovku swing. O styl a šarm se postarají Swing Busters, kteří rozvlní parket lehkými a hravými tanci plnými spontánnosti, jako lindy hop nebo collegiate shag. To vše za doprovodu autentického The Mole´s Wing Orchestra, jehož big bandové aranže z 30. a 40.let vnesou do večera duši zlaté swingové éry.

Počet míst je omezený – volný vstup po předchozí rezervaci na www.zlatapraha.cz

Zlatá Praha dětem

Program zahájí vystoupení pražských konzervatoří, v nichž mladé talenty ukážou, jak vypadá disciplína i nadšení na profesionální úrovni. Na ně naváže dílna ND+, během které děti nahlédnou do tajemství baletní přípravy a vyzkouší si ji na vlastní „špičky“.

Odpoledne zakončí zábavná školička s Terezou Pruckovou, několikanásobnou účastnicí StarDance

Odpoledne je vhodné pro děti od 5 do 15 let.

Volný vstup s předchozí rezervací na www.festivalzlatapraha.cz

Smetanova síň, Obecní dům, pátek 26. září 2025, 16:00-18:00

Další taneční lákadla si také nenechte ujít. Mezi nimi jsou:

Sarkasmy, Balet Národního divadla, 26. září a 27. září 2025

Dokumenty:

Labutí jezero v aréně – anglický národní balet

Mluvit tancem – sleduje jednu sezonu Baletu ND

Principy klasického tance – za účasti hvězd Královského baletu, vzdává hold britskému fotografovi Anthonymu Crickmayovi

Afanador – Národní španělský balet

Skleněný zvěřinec – balet Johna Neumeiera

Gustavia – baletní tanečník a nejdůvěryhodnější muž královny Louisy Ulriky

Tanec z temnoty – Národní balet Ukrajiny

Ballet BC – nový balet kanadského souboru z Vancouveru

Rekviem – nové dílo Angelina Preljocaje, díky 19-ti interpretům se tanec mění v rituál i oslavu života

Louskáček – anglický národní balet

Umělci z jiného světa: Gravity and other Myths – rozštěp na vrcholcích dvou lidských věží bere divákům dech a ohromující akrobat svým divokým tancem dojímá k slzám

Přerušení – surrealistické bytosti se vydávají na cestu proměny skrze tanec

Takto se hýbu – tanečnice Naia Bautista reflektuje své transgender prožitky skrze pohyb

Zeptali jsme se…..

Tomáš Motl, ředitel ČT art a ředitel Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha

TM: Letos vnímám na festivalu trošku méně tance než v předchozích ročnících, nevidím žádný film… Čím to je?

Tomáš Motl, ředitel: „Taneční žánr se na festivalu samozřejmě objeví. Budou tu probíhat dvě velké akce pro veřejnost – Zlatý parket Zlaté Prahy, kde si lidé zatančí latinu i swing, to je velká příležitost. A také je tu Zlatá Praha dětem, kam mohou přijít celé rodiny, mohou se účastnit různých tanečních dílniček a čeká nás i přehlídka tanečních konzervatoří, toto určitě bude.

Co se týče soutěžních filmů, tak já jsem naopak překvapen, že každý rok je tu mnoho kvalitních a zajímavých tanečních dokumentů a záznamů jako každý rok. Pokud hovoříme o českých předpremiérách, více se sešly české dokumenty na jiné téma, ale příští rok se určitě objeví dokumenty o tanci, o tom jsem přesvědčen.“

TM: Děkujeme a těšíme se

„Věřím, že festival Zlatá Praha všechny obohatí zajímavými premiérami, vystoupeními, živou atmosférou i setkáním s tvůrci. Festival ale není jen přehlídkou, je také soutěží, na níž mezinárodní porota opět udělí prestižní ceny: České křišťály, Grand Prix Golden Prague a další uznání za mimořádné umělecké výkony. Výjimečný a důstojný ráz dodá každému okamžiku festivalu jedinečné secesní prostředí Obecního domu,“ říká generální ředitel ČT Hynek Chudárek.

„Každý rok mě překvapí, a rovnou říkám příjemně, kolik kvalitních pořadů o tanci a hudbě ve světě vzniká. A když se v soutěži Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha každoročně objeví bezmála stovka takových pořadů, mám z toho upřímnou radost. Zároveň mě naplňuje hrdostí, že je to právě Česká televize, která jeden z nejstarších televizních festivalů světa pořádá a k zachování kulturnosti a kvality v celosvětovém měřítku takto aktivně přispívá,“ uvádí výkonný ředitel ČT art a ředitel Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha Tomáš Motl.

Na dvaašedesátém ročníku festivalu Zlatá Praha soutěží 84 snímků, z toho v kategorii Dokument 34, v kategorii Koncerty 24 a v kategorii Záznamy inscenačního umění 26. Nesoutěžních snímků je 5. Nejdelším (250 minut, Německo) soutěžním filmem je Richard Wagner: The Ring of the Nibelung – Siegfried, naopak nejkratším (29 minut, Finsko) soutěžním filmem je Gestures (Episode 2 from documentary series Conductors). Snímky do soutěže přihlásilo 12 zemí, nejvíce jich bylo z Německa (27). Z České republiky bylo přihlášeno 16 filmů a z České televize 13.

Snímky bude posuzovat mezinárodní porota v čele s Elmarem Krusem, mediálním manažerem a majitelem hudební společnosti C Major Entertainment. Za Českou republiku bude porotcem Pavel Trojan, skladatel, hudební manažer a emeritní ředitel mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Porota vybere z přihlášených pořadů vítěze ve třech kategoriích, ve kterých udělí ocenění Český křišťál. Dále zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdají Česká televize a nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Slavnostní předávání festivalových cen se uskuteční 25. září od 20:00 ve Sladkovského sále Obecního domu a bude živě přenášeno na ČT art. Hudebními hosty večera budou vynikající houslista Josef Špaček a jeho nejbližší rodina, taktéž muzikanti.

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha je místem, kde se na pracovních setkáních potkávají tvůrci, zástupci televizí a produkcí z celého světa i dvou významných organizací EBU a IMZ.

Anna Moravcová, Pražský filharmonický sbor

Dominik Kalivoda, Pražský filharmonický sbor

Letošní festivalový ročník se pyšní pestrým programem. Přináší také několik slavnostních premiér z produkce České televize. Dokument Síla hlasu: příběh Pražského filharmonického sboru provede jeho 90. sezonou s dotekem estetické noblesy a hudební hloubky, snímek Emil Viklický – Made in Jazz, nechá diváka nahlédnout do světa klavíristy, jehož práce spojuje moravské kořeny s moderním jazzovým výrazem. Premiéru bude mít také koprodukční dokument Tři sestry: 40 let na scéně.

Lou Fanánek Hagen slaví 40 let na scéně

Na festivalu osobně uvede svou novou autobiografii legendární televizní režisér Brian Large, který během své kariéry natočil více než 800 operních a koncertních představení. Pro svět spoluvytvořil fenomén Tří tenorů – Pavarotti, Domingo, Carreras – a v roce 1990 režíroval přenos jejich úplně prvního společného vystoupení v Římě. Brian Large je dvojnásobným držitelem Ceny Emmy a také například devatenáctkrát režíroval přenosy novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků. Na setkání s ním je volný vstup po předchozí rezervaci míst na www.festivalzlatapraha.cz volný vstup.

rozesmátý Dominik Kalivoda se těší na festival

Festival Zlatá Praha také uvede slavnostní premiéru nového dokumentu České televize Epoque Quartet 25 v režii Jakuba Sommera, jenž je očitým svědectvím o čtvrtstoletí invence a umělecké odvahy čtveřice muzikantů, která překračuje hranice žánrů. Bude rovněž volně přístupná po předchozí rezervaci míst na www.festivalzlatapraha.cz. V režii Epoque Quartetu proběhne také závěrečný koncert festivalu Zlatá Praha nazvaný Epoque Quartet: Bon Voyage! Multižánrový smyčcový soubor společně se svými hosty, kterými budou Jiří Lábus, Katarzia, Ondřej Ruml, Ondřej Gregor Brzobohatý, Petr Malásek, Pavel „Bady“ Zbořil, Robert Balzar, Josef Štěpánek, Lukáš Klánský, Belfiato Quintet, ukáže, že hudba je univerzální jazyk, který dovede překlenout všechny bariéry. Večer bude vysílán na ČT art. Vstupenky jsou dostupné na www.festivalzlatapraha.cz.

Ve videosále Obecního domu si budou lidé po celou dobu festivalu moci vybrat z festivalové nabídky jakýkoli soutěžní pořad ke zhlédnutí. Kromě toho také například záznamy koncertů, nejnovější světové filmy z oblasti klasiky, současné hudby, jazzu a world music, záznamy a televizní zpracování oper, baletů, divadla i představení moderního tance. Pro zájemce budou připraveny individuální projekce ve dvaceti videoboxech ve videosále v Obecním domě. Po dobu konání festivalu bude možné zhlédnout snímky i on-line na www.festivalzlatapraha.cz.

Tisková konference Zlatá Praha

Tomáš Motl, ředitel festivalu, uzavírá: „Festival Zlatá Praha je, troufám si říct, dnes už jediným festivalem, který se zabývá žánry jako tanec, divadlo, hudba, dokumenty. Dělá ho to unikátním a prestižním. Není jen o klasické hudbě, jak si mnozí myslí, ale jde i o pestrost, ale když se sejdou taková tělesa jako Pražský filharmonický sbor a Tři sestry, je to různorodá sestava, z které já mám obrovskou radost. Kvalita se objevuje i v soutěži. Zlatá Praha znamená mezinárodní setkávání a stane se opět hostitelem významných institucí. Na celé čtyři dny se staneme hlavním městem světa pro tento obor.“

Foto: Eva Smolíková

Tiskové oddělení České televize,

Eva Smolíková

Taneční magazín

Do Divadla Viola se vrací dva úspěšné tituly

Proč si nezatančíte s Jiřím Lábusem a Novecento s Davidem Prachařem

Jiří Lábus opět exceluje v inscenaci „PROČ SI NEZATANČÍTE?“

Do komorního prostoru Divadla Viola se vrací představení „Proč si nezatančíte?“ – výběr z textů amerického spisovatele a básníka Raymonda Carvera umocněn klavírním doprovodem Emila Viklického. Interpretace a hledání vrstev Carverových příběhů se ujal herec Jiří Lábus, který před dvěma dekádami jeho dílo do Violy zainteresovaně přinesl. Položil tak základní kámen ke vzniku umělecky výjimečného komponovaného večera ve spojení poezie, hudby a zpěvu obou aktérů. Režie a úpravy se následně ujal spolu s bývalou ředitelkou divadla Miluší Viklickou, světlo divadelního světa inscenace poprvé spatřila 15. prosince 2002.

„Proč si nezatančíte? Je představení, které vám utkví v paměti. Lábusova interpretace tvorby Raymonda Carvera spolu s Viklického klavírním doprovodem vytváří krásný zážitek, tvořený dramatickými prvky příběhů a podpořený jazzovými improvizacemi,“ uvedla nynější ředitelka divadla Klára Cibulková. Nejbližší nevyprodaná repríza je k vidění 10. března od 20 hodin.

Strhující životní příběh za zvuků jazzu: NOVECENTO (MAGICKÉ PIÁNO)

Celosvětově úspěšná divadelní prvotina italského autora Alessandra Baricca opět připlouvá na prkna Divadla Viola, kde byla uvedena ve vůbec první české jevištní adaptaci. Ačkoliv se premiérově představila již 15. prosince 2005, tedy téměř před 20 lety, stále neztrácí nic na své aktuálnosti a kvalitě uměleckého zpracování. Inscenace Novecento (Magické piáno) je příběhem jazzového klavíristy, jenž dokázal okouzlit svět, aniž by opustil palubu zaoceánské lodi. Děj divákovi nabízí inspirující cestu odloženého chlapce, který se v průběhu let naučil hrát na piáno tak, „že i Bůh tančil, pokud se nikdo nedíval…“.

Příběhem provází David Prachař, ten za svou úlohu obdržel Cenu Thálie pro mimořádný mužský herecký výkon v oboru Činohra. „Je málo takových textů, po jejichž přečtení usoudíte, že vaše přítomnost je zbytečná. Případně můžete jen doufat, že textu posloužíte jako pokorný vypravěč,“ řekl k nazkoušení inscenace herec. Stěžejním atributem představení je hudba předního jazzového hudebníka a skladatele Emila Viklického. Tento herecký i hudební koncert můžete ve Viole zažít nejblíže 14. února a 2. března vždy od 20 hodin.

Viola se na divadelní mapě Prahy těší výlučnému postavení. Někdy bývá trefně označována jako nejmenší velké divadlo v Praze. Nikdy neměla stálý herecký soubor, ale vždy zde vystupovaly velké herecké hvězdy. Útulný prostor nevelkého sálu přímo v centru metropole, na Národní třídě, je už řadu let dějištěm intimních setkávání diváků s uměním. Od roku 1963, kdy se v tehdejší Poetické vinárně Viola konalo první představení, repertoár staví na myšlenkové, autorské, inscenační kvalitě a na výtečných hudebních a hereckých výkonech, které jsou pro diváky zdrojem intenzivních zážitků. Dramaturgický záběr sahá od scénických čtení přes komorní dramata až po rozverné kabarety. Soboty patří rodinám s dětmi – především pohádkovým představením. V předsálí divadla návštěvníci najdou každý měsíc novou výstavu.

Jedinečná atmosféra do Violy přitahuje nejen diváky, ale také velké osobnosti uměleckého světa. K legendám, které se sem rády vracely, patřili Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Dana Medřická, později Jan Kačer, Jana Hlaváčová, Hana Maciuchová, Boris Rösner či Eliška Balzerová. V současné době na jevišti Divadla Viola excelují Bára Hrzánová, Taťjana Medvecká, Jiří Langmajer, Jiří Dvořák, Marek Eben, Tereza Kostková, Klára Cibulková, Tomáš Pavelka a další, včetně členů mladší herecké generace, jako jsou Anna Kameníková, Viktor Dvořák, Máša Málková nebo Jan Meduna.

Pavel Vaněk

pro Taneční magazín

Jonathan Livingston Racek

Dekkadancers a česká filharmonie chystají premiéru hudebně-taneční inscenace s Jiřím Lábusem

Po úspěšném projektu Kniha džunglí uvádějí DEKKADANCERS a Česká filharmonie další společný počin. Bude jím taneční představení s mluveným slovem o svobodě a poznání Jonathan Livingston Racek podle kultovního literárního díla Richarda Davida Bacha. V exkluzivních prostorách Dvorany Rudolfina se setkají nejlepší tanečníci současné scény a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. Režie a choreografie se ujal trojnásobný držitel Thálie za tanec Ondřej Vinklát. Původní hudbu pro precizní interprety České filharmonie napsal Ivan Acher. Premiéra se uskuteční 28. srpna a navážou na ni čtyři reprízy.

K tomu, abys žil svobodně a šťastně, musíš obětovat nudu!

Mladý racek Jonathan je blázen do létání. Nepotřebuje se pachtit za potravou, jako to dělá většina jeho souputníků. Baví ho létat. Vysoko, daleko, střemhlav, prostě podle svého! Přes všechny pochybnosti o sobě a odmítnutí ze strany hejna, se mu díky vytrvalosti dostává svobody, poznání a radosti z bytí.

Legendární novela Richarda Bacha byla vydána před více než 50 lety, nicméně její odkaz spatřují tvůrci inscenace neustále aktuální: „V dnešní době, kdy často nevíme, čemu věřit, se více než kdy předtím otevírá možnost, která tu vždy je – důvěra v sebe sama. Důvěra je jako vnitřní kompas, který nás při dobrém záměru dovede dál, než sahají naše sny. Tímto přístupem se rád nechávám řídit jak při vzniku konceptu představení, tak při práci s tanečníky, kteří sami intuitivně reagují na podněty vycházející z předlohy. Postupně tak vzniká společné napojení na podstatu díla, která nás vede až k prvnímu uvedení.“ vysvětluje Ondřej Vinklát.

Premiéra se uskuteční již na konci léta ve Dvoraně Rudolfina. Na jedné scéně se setkají nejlepší tanečníci současnosti a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. S oběma umělci soubor váže dlouholetá spolupráce a přátelství. „S Ondřejem Vinklátem jsme se seznámili před několika roky v Národním divadle po představení Romeo a Julie. Ondra mi tehdy řekl, že mě obdivuje od svých sedmi let, a já jemu složil poklonu, že ho obdivuji od sedmi hodin večer, kdy vkročil na scénu. A ten obdiv trvá,“ říká Jiří Lábus a dodává:

„Na DEKKADANCERS se mi líbí, že se nebojí nevyzkoušených věcí, nechtějí ustrnout na místě. Často se vyjadřují k tématům, která jsou aktuální a pro společnost důležitá. Jejich tvorba nikdy není zábavou pro zábavu. Má přesah a důležitou výpovědní hodnotu. To vše ve formě, která není nudná, ale je nanejvýš zábavná.“

Hudbu k inscenaci složil Ivan Acher. Přímo na scéně ji živě zahraje 6 hudebníků České filharmonie pod vedením dirigenta Filipa Urbana. „Ve spojení s tanečním divadlem bude knižní předloha fungovat bezvadně. Její odkaz je v zásadě prostý, ale ve spojení s tancem a hudbou se nám ho podaří dostat právě do míst, kde se jeho síla znásobí. S choreografem Ondrou Vinklátem se dorozumíváme na stratosferických frekvencích, takže Racek bude v dobrých rukou. Pokud k tomu připočteme možnosti dvorany Rudolfina, kde jsem měl možnost premiérovat už svoji skladbu s Agon Orchestra, a byl jsem nadšený z dozvuku toho prostoru, tak myslím, že i s Českou filharmonií se máme na co těšit,“ nastiňuje spolupráci Ivan Acher.

DEKKADANCERS & Česká filharmonie

Jonathan Livingston Racek

Režie a choreografie: Ondřej Vinklát
Scénář: Ondřej Vinklát, Tomáš Vondrovic
Režie mluveného slova: Tomáš Vondrovic
Předloha: Richard David Bach
Tanečníci: Natalia Metodijeva, Tereza Kučerová, Adriana Štefaňáková, Klára Jelínková, Florian Garcia, Patrik Čermák, Albert Kaše
Herci: Jiří Lábus, Vilém Udatný
Hudba: Ivan Acher
Dirigent: Filip Urban
Zvuk: Jan Středa
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Světelný design: Lukáš Brinda

Délka: 60 minut / vhodné od 8 let / česky (s titulky)

Premiéra: 28. 8. 2024

Vstupenky a více informací: https://dekkadancers.net/cs/repertoire/racek/

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=bABITWW26gQ

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Dokonalý striptýz pod dohledem umělé inteligence

Dekkadancers a umělá inteligence! Jak získat ženu? Úžasné poučení pro dámy i pány

V rámci festivalu B READ a DAN CE PR AGUE jsme zhlédli představení s názvem A.I. (umělá inteligence). A bylo o čem přemýšlet!

(Nový „networkingový“ projekt nazvaný Bread & Dance Prague proběhl od 13. 5. – 18. 5. 2023 v divadlech La Fabrika, Archa, Jatka78, DOX a Studio Maiselovka).

Skupina Dekkadancers, kterou bych nazvala tzv. Losers v oblasti tance, tedy nejlepší z nejlepších (Losers Cirque Company je novocirkusový soubor, který patří k našim nejlepším a reprezentuje české umění v zahraničí), předvedla opravdu výborný výkon. Vtipné, plné nápadů a provokací pro diváka, doplněné dokonalým tanečním výstupem. Navíc doplněno zvukovou nahrávkou, kde hovoří Jiří Lábus, takže o vtip se bát nemusíme.

Představení jsme zhlédli v prostoru Jatka 78, bohužel tento prostor je malý a špatně větratelný. Je mi líto, že už po několikáté musím upozornit na skutečnost, že prostor Jatek 78 představení bohužel vždy degraduje. Ale odmyslíme-li si toto, pak už inscenace neměla v zásadě chybu.

Umělá inteligence. Tíživá situace. Trojice tanečníků (nebo robotů?) šlehá červenými paprsky, divák se až bojí. Nad to ještě tanečníci mají na sobě černé upnuté oblečení. Hotoví roboti. Hrůza. Tohle je naše budoucnost???

Dostáváme se do děje – rodinná hádka. Nepořádný muž a jaksi marnivá žena. Ukřičené děti. Běžný hovor. Ale muž je dosti zaujat vším, co se týká umělé inteligence. Tak dost. Že by taky vypnul ženu a děti? Jednoduché, ne? Ale zazní věta: „Přece nemůžeš jen tak vypnout někoho, koho máš rád?“ Vyvstává otázka, zda v budoucnu můžeme vůbec poznat, jestli někoho máme rádi nebo ne. Přece – bohužel – vraždy se děly i bez umělé inteligence a možná v budoucím světě se to celé jeví ještě mnohem jednodušší.

Tanečníci vždy vše doplní svými dokonalými, precizními pohyby, piruetami, skoky. Vždyť to nejsou žádní začátečníci…. (Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar).Takže divákovo oko má z čeho se těšit.

Nastává zřejmě nejveselejší část inscenace a také ta, která zejména na dámy opravdu hluboce zapůsobí…

Situace je jednoduchá: Muž se snaží získat dívku stojící někde na autobusové zastávce. Ale moc úspěšný není. Zapíná tedy umělou inteligenci a ta radí: „Ted jsi moc sebevědomý, teď málo. Nemá zájem. Udělej….“ Až nakonec dívka zájem má! Donutí muže ke striptýzu, což baví nejen ženskou část publika (a to velmi), ale smějí se i muži. Postava, představující ženu, (je to sice muž, ale každý chápe), má naprosto hrdý a uvědomělý výraz, což činí situaci ještě tragikomičtější.

A dostáváme se do bodu, kdy se muž opravdu naučí „balit ženy“. A jde to. Takže umělá inteligence radí: „Brutálně toho zneužij!“ A tak jo! Jsme svědky orgií, promiskuity, sladkých vzdechů, ale bez citů, neuvěřitelného řádění ..až… vchází manželka. „No, to snad nemyslíš vážně!“ praví zcela vážně. Muž je zpočátku trochu proviněný, ale přichází na pomoc umělá inteligence a začíná vysvětlovat. V tomto okamžiku už se drží za břicho celé publikum. Je to tak přesvědčivé…. Až konečně manželka uvěří….. Inu, tak to bývá.

Muž i umělá inteligence se zasmějí a je po problému. Jen nám divákům je trochu těžko….

Nyní se tanečníci omotávají do kabelů, nachází „tatínkovy umělé rukavice“ atd… Budí to v nás snad i dojem, že umělá inteligence má taky jakýsi vlastní život.

Jednoduše řečeno, výborné představení, plné krásných tanečních figur, celkem hluboké myšlenky, probouzející mnoho otázek, na které zatím nikdo nezná odpověď. Humorné, s nadhledem. A přesto si musíme po odchodu klást znepokojující otázku: „Opravdu?“ A co když skutečně to tak bude? A co když skutečně přestaneme rozlišovat mezi reálným a umělým životem ??“

Bravo tvůrcům!

Námět a režie: Štěpán Benyovszký a Dekkadancers

Choreografie: Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar

Světelný design: Karel Šimek

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Tančí: Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar

Foto: Archiv Dekkadancers, Jatka 78

Eva Smolíková

Taneční magazín