Areál Pražské tržnice ovládne Pražské Quadriennale

15.ročník PQ se obrací k unikátnosti a autenticitě zážitků

Pražské Quadriennale (PQ) je největší mezinárodní festival v oblasti scénografie a performance designu, který se odehrává v Praze každé čtyři roky. Jeho 15. ročník proběhne od 8. do 18. června 2023 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Tématem PQ 2023 je RARE, ve smyslu vzácné i syrové. Právě byla zveřejněna otevřená výzva pro účastníky do hlavních výstavních částí festivalu. V říjnu 2021 budou zveřejněny i výzvy pro další doprovodné projekty. 

Tomáš Brabec
Traces of Tissue -EvaNeužilová

Tématem PQ 2023 je RARE: Vzácné, ojedinělé i syrové

RARE jako téma 15. ročníku Pražského Quadriennale se obrací směrem k unikátnosti a autenticitě zážitků, prostorů a komunit, které jim vdechují život. „V rámci PQ 2023 bychom chtěli vytvořit prostor ke sdílení unikátního umění a jedinečné scénografie pramenící z inspirace materiály, originálními uměleckými postupy a inovacemi, které jsou ovlivněny prostředím, lokalitou a geniem loci, ve kterém vznikají,“ vysvětluje umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová. Scénografové reprezentující svou zemi tak představí jedinečné a vizionářské projekty reflektující společenské, kulturní a politické změny či ztvárňující post-pandemickou vizi divadla, performance a scénografie.

Brazílie(ECR) – Jan Hromádko
Česká Republika(ECR)-Jan Hromádko

Pražská tržnice jako hlavní lokace 15. ročníku PQ

Lokalitou nadcházejícího ročníku PQ, které proběhne od 8. do 18. června 2023, bude secesní a novorenesanční areál Pražské tržnice v Holešovicích. Stejně jako poslední ročník PQ v roce 2019, kdy se akce vrátila do původní lokality v areálu Výstaviště, i nyní zůstane hlavní festivalové centrum na území městské části Praha 7. Pražská tržnice je památkově chráněný areál, který se nachází v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Budovy v areálu byly vybudovány v letech 1893-1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Od roku 1993 je areál chráněn jako kulturní památka. „Těšíme se na rozmanité možnosti, které areál Pražské tržnice nabízí. Již nyní se z Pražské tržnice stává další z důležitých společenských a kulturních center Prahy a my věříme, že PQ patří právě na takové místo,” vysvětluje hlavní manažerka PQ Michaela Buriánková.

PECES CAMINANDO by Pedro Gramegna Ardiles – Jan Hromádk
360 David Kumermann

Otevřená výzva k zahraniční účasti ve výstavní části PQ

Každá země či region nominuje svého kurátora či pořádající instituci, která zasílá přihlášku organizátorovi PQ. Proces výběru kurátora je ryze v kompetenci každé země, která se rozhodne festivalu zúčastnit. Ve třech hlavních výstavních částech PQ, které tvoří Výstava zemí a regionů, Studentská výstava a Fragmenty II, mohou být každá země či region zastoupeny pouze jednou. Každá zúčastněná země či region jsou zodpovědní za organizační, finanční a uměleckou stránku své prezentace na PQ. Termín pro podávání přihlášek do hlavních výstav je 30. listopad 2021.

Maďarsko(ECR) – Kryštof Kalina

Otevřená výzva pro českou národní výstavu

Česká národní výstava do hlavní sekce Země a regiony PQ bude vybrána v rámci dvoukolového výběrového řízení odbornou Komisí PQ, jejíž členy nominoval ministr kultury ČR. Pro nadcházející ročník komisi tvoří Jan Bažant, Beranová Pavla, doc. Marie Jirásková, Ewan McLaren, Martin Pošta, Simona Rybáková a Tereza Sieglová. V prvním kole otevřené výzvy uchazeči do konce září 2021 předloží stručný návrh představující hlavní ideu výstavy, předpokládanou produkci a způsob zpracování. Během října Komise rozhodne o projektech, které postoupí do 2. kola, v němž představí detailně rozpracovaný návrh. O finálním výběru jednoho projektu se rozhodne v lednu. Studentská národní výstava bude vyhlášena v podobě jednokolové otevřené výzvy. Detailně zpracované návrhy budou přijímány do konce února 2022. Vítěze, který bude Česko reprezentovat na Studentské výstavě, vyhlásí Komise v březnu 2022. Podrobnosti budou zveřejněny 30. června 2021 na webových stránkách www.pq.cz.

Dánsko (ECR)-Kryštof Kalina

Od výstavy k festivalu

Pražské Quadriennale od svého vzniku v roce 1967 prošlo proměnou, kterou reaguje na měnící se přístupy ke scénografii. PQ se tak z výstavy scénografie stalo největším oborovým mezinárodním festivalem, na kterém se setkávají profesionálové z oblasti scénografie, architektury, performance designu a divadla z celého světa. Pražské Quadriennale se otevřelo dalším uměleckým profesím a ukazuje multidisciplinární ráz oboru, kterému je již dávno těsno v zastaralých škatulkách i v tendenci jediné definice scénografie, jež se koneckonců liší napříč kontinenty. PQ zkoumá oblast scénografie v celé její šíři – od scénického umění, přes kostýmní, světelný, a zvukový design. Trendem posledních let jsou instalace založené na performativitě, v nichž se sami diváci mění v aktivní spoluúčastníky dění. Proto se PQ rozhodlo svůj formát změnit z výstavního na festivalový, a akci původně směřovanou na odborné publikum a profesionály ještě více zpřístupnit širší veřejnosti. „Připravovaný ročník festivalu PQ 2023 si zcela otevřeně uvědomuje potřebu zažít scénografii živě a s aktivním zapojením diváků. Na základě tohoto jasného posunu, který považujeme za velmi důležitý, jsme se rozhodli nazývat PQ festivalem, nikoli výstavou,“ dodává umělecká ředitelka PQ Markéta Fantová.

ČR(ECR) Kryštof Kalina

Pořadatel: MKČR

Realizuje: Institut umění – Divadelní ústav

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Výzva Akademie IDU 2021

Otevírá se VI. ročník Akademie IDU! Přihlaste se třeba i vy! Do 15. ledna t. r.

Akademie IDU je vzdělávací program pro kulturní manažery, který je zaměřen na rozvoj klíčových dovedností pro řízení kulturních organizací (strategické myšlení, plánování a leadership).

Naučíme vás strategicky plánovat!

Uzávěrka přihlášek je 15. 1. 2021.

  • Program bude probíhat ve třech dvoudenních blocích – od února do června – pod vedením lektorů a koučů. A povede k vypracování strategického plánu.

  • Kurz je určen vedoucím pracovníkům (ředitelkám/ředitelům) kulturních organizací, kteří chtějí pracovat na definování a dosahování cílů svých zařízení. Předpokladem účasti je, aby se vaše organizace nacházela ve stavu vhodném pro plánování dalšího rozvoje.

  • Celou výzvu najdete na stránkách IDU.

  • Akademii IDU pořádá Institut umění – Divadelní ústav.

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»SUFLÉR« aktuálně

Naleznete v něm rovněž audiokompas v oblasti kulturního umění, ale i současné strategie a vize

Novým podcastem „Suflér“ navazuje Institut umění – Divadelní ústav (IDU) na mimořádný on-line zpravodaj „Kultura v karanténě“ (KvK). Reaguje tak na aktuální vývin situace kolem koronavirové krize. Jeho sound design připravilo studio Versus.

Jana Návratová a Veronika Černohous i jejich hosté se v jeho obsahu zamýšlí nad potřebami, vizemi a strategiemi v kultuře a umění.A zároveň nabízí audiokompas v kulturním území. Podcast je dostupný na Spotify, epizody je možné přehrát také zde.

Úvodní díl podcastu IDU „Suflér“, s názvem „K čemu jsou kulturní data“ je věnován průzkumu dopadů koronaviru na kulturní sektor. Ten na jaře letošního roku, ve spolupráci s IDU, připravovala Katedra produkce DAMU a Katedra Arts Managementu VŠE.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo a svoboda

Mezinárodní konference se zaměří na nezávislé divadlo po roce 1989

Mezinárodní konference Divadlo a svoboda se zaměří na nezávislé divadlo po roce 1989

Institut umění – Divadelní ústav pořádá u příležitosti 30. výročí politických změn ve střední a východní Evropě ve dnech 23. a 24. 10. 2019 mezinárodní konferenci Divadlo a svoboda: Promě na paradigmatu evropské nezávislé divadelní kultury po roce 1989. Konference se zaměří na situaci nezávislého divadla po roce 1989, které bude nahlížet z teatrologického i kulturně-politického pohledu. V Praze se sejdou odborníci ze zemí Visegrádu i východní Evropy, zastoupeny budou i země západního Balkánu a Pobaltí. Chybět nebudou ani zástupci zemí západní Evropy: Rakouska, Německa, Nizozemí a Velké Británie. Součástí konference je nejen konfrontace vývoje této č&a acute;sti divadelní kultury formou odborných příspěvků, ale také diskusní formáty, které se zaměří na budoucnost evropského nezávislého divadla jako druhého pilíře divadelní kultury. Konference je součástí doprovodného programu festivalu Palm Off Fest a setkání Evropské sítě informačních center pro scénická umění ENICPA. Konference bude vedena v anglickém jazyce. 

Třicáté výročí politických změn ve střední a východní Evropě vybízí k reflexi estetických i společenských ideálů a programů 90. let. Konference se zaměří na reflexi rozvoje nezávislé scény ve středo- a východoevropském prostoru nejen v umělecké rovině, ale také jako součásti emancipující se občanské společnosti.

Na konferenci se představí teatroložky a teatrologové z dvanácti zemí bývalého východního bloku, jejichž vystoupení jsme rozdělili do třech bloků. Jedná se o přední odborníky, které se ve své zemi danému tématu věnují dlouhodobě. Například z Polska přijede Joanna Ostrowska z poznaňské univerzity, jež je autorkou jak obsáhlé monografie o Living Theatru, tak několika publikací o polském alternativním divadle po roce 1989. Z Rumunska to bude Iulia Popovici, iniciátorka kolektivní monografie o podobách divadelních kultur v bývalém východním bloku na přel omu milénia, kterou vydala pod hlavičkou mezinárodního festivalu v Sibiu. Teatroložka Tania Arcimovič ve svém příspěvku zohlední proměny běloruské divadelní kultury před a po politických změnách v tehdejším SSSR,“ dodává za organizátory jeden z moderátorů konference Jan Jiřík z AMU.

Záměrem konference je vsadit vývoj nezávislého divadla v postsocialistických zemích také do kontextu evropské divadelní kultury. „Protože přímý kontakt s nezávislou scénou byl pro divadelníky z východního bloku v době existence železné opony výrazně omezen, přizvali jsme také hosty ze západní Evropy, především z Německa, kde je nezávislé divadlo úzce spojeno s politickými proudy 60. a 70. let, zejména tzv. nové levice. Pozvání na konferenci přijaly osobnosti s hlubokou znalostí vývoje německého nezávislého divadla jak v  SRN, tak v bývalé Německé demokratické republice: profesor Henning Fülle, který k tomuto tématu publikoval rozsáhlou monografii mapující rozvoj nezávislého divadla v Německu v letech 1960-2010, a Carena Schlewitt, současná umělecká ředitelka Evropského centra pro současné umění v Hellerau s bohatými kurátorskými zkušenostmi v propojování západo- a východoevropské divadelní scény,“ říká vedoucí Oddělení mezinárodní spolupráce IDU Martina Pecková Černá. Jejich příspěvky doplní pohled na chápání pojmu „nezávislosti“ v oblasti divadla a tance hostů z některých zemí, které významně inspirovaly českou nezávislou scénu po otevření hranic v roce 1989, například z Nizozemí a Velké Británie. Součástí programu je také diskuse o etických principech a legitimitě nezávislé divadelní tvorby pedagogů, absolventů a studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a panelová diskuse na téma umělecké i společenské role nezávis lých scénických umění, do níž přijala pozvání například Ulrike Kuner, prezidentka Evropské asociace nezávislých scénických umění. Součástí závěrečného bloku konference bude také rozprava nad definičním vymezením pojmu „nezávislé divadlo“ formou kulatých stolů.

Konference se koná u příležitosti zasedání ENICPA (Evropská síť informačních center pro scénická umění) v Praze a v rámci výzkumného projektu IDU České nezávislé divadlo po roce 1989. Výzkum se zaměřuje na vývoj českého divadla v nových společenských a politických podmínkách, především v kontextu transformace a decentralizace divadelní sítě a nových nástrojů kulturní politiky, a jeho součástí jsou i rozhovory s více než 50 osobností české divadelní scény 90. let. Partnery konference jsou dále KALD DAMU a Asociace nezávislých divadel ČR. Konference proběhne v anglickém jazyce, diskusní části budou tlumočeny.

Více informací na www.idu.cz.

Divadlo a svoboda: : Proměna paradigmatu evropské nezávislé divadelní kultury po roce 1989

mezinárodní konference 23. – 24. 10. 2019

Studiu Hrdinů, 23.10. 9:00–15:00 a 24.10. 9:30–17:30, Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha – Holešovice

Divadlo DISK, 23.10. 15:30–17:30, Karlova 26, 116 65 Praha – Staré Město

vstup volný / po předchozí registraci na tomto odkaze

FB událost: www.facebook.com/events/365682584335224

Program:

23.10. 2019

Blok I – Studio Hrdinů

9:00 Přivítání

9:15 – 10:30 Quadrilog mezi Východem a Západem

Mluvčí: Martina Pecková Černá (Institut umění – Divadelní ústav, ČR), Jan Jiřík (Akademie múzických umění, ČR), Carena Schlewitt (HELLERAU – European Centre for the Arts, Německo), Henning Fülle (Universität der Künste Berlin, Německo)

Moderátorka: Alice Koubová (Filosofický ústav Akademie věd, ČR)

10:45 – 12:15 Kořeny nezávislého divadla v západní Evropě

Mluvčí: Christine Standfest (ImpulsTanz – Vienna International Dance Festival, Rakousko), Jaïr Stranders (Amsterdam University of the Arts, Nizozemí)

Moderátorka: Martina Pecková Černá

13:15 – 14:45 Nezávislé divadlo po roce 1989 ve střední Evropě

Mluvčí: Marek Godovič (Divadelný ústav, Slovensko), Dáša Čiripová (Slovenská akadémia vied, Slovensko), Joanna Ostrowska (Adam Mickiewicz University, Polsko), Tamás Jászay (University of Szeged, Maďarsko)

Moderátor: Jan Jiřík

Blok II – Divadlo DISK

15:30 – 17:30 Panelová diskuse ve spolupráci s Katedrou alternativního a loutkového divadla, DAMU

(Ne)závislost, legitimita a etické principy v alternativním divadle

Mluvčí: Tomáš Žižka, Marek Bečka, Ondřej Cihlář, Tereza Volánková, Boris Jedinák, Jiří Šimek a další studenti i absolventi KALD DAMU

Moderátoři: Marcela Magdová a Ewan McLaren

V českém jazyce, tlumočení zajištěno.

24.10. 2019

Blok III – Studio Hrdinů

9:30 – 11:15 Nezávislé divadlo po roce 1989 v jihovýchodní Evropě

Mluvčí: Višnja Kačić Rogošić (University of Zagreb, Chorvatsko), Barbara Orel (University of Ljubljana, Slovinsko), Kamelia Nikolova (National Academy of Theatre and Film Arts, Sofia & Institute of Art Studies, Bulharsko), Iulia Popovici (Observator cultural magazine, Rumunsko)

Moderátor: Jan Jiřík

11:30 – 13:15 Nezávislé divadlo po roce 1989 ve východní Evropě

Martynas Petrikas (Vilnius University, Litva), Zane Kreicberga (Latvian Academy of Culture, Lotyšsko), Madli Pesti (Estonian Academy of Music and Theatre, Estonsko), Iryna Chuzhynova (Ukrainian Cultural Foundation, Ukrajina), Tania Arcimovič (independent, Bělorusko)

Moderátorky: Martina Pecková Černá a Marcela Magdová

Blok IV – Studio Hrdinů

14:30 – 17:30 Panelová diskuse a kulaté stoly ve spolupráci s Asociací nezávislých divadel ČR na téma Budoucnost a definice evropského nezávislého scénického umění

– Budoucnost nezávislého divadla – lobbying, spolupráce s politickou scénou a druhý pilíř kultury

Panelová diskuse

Mluvčí: Ulrike Kuner (IG Kultur / European Association of Independent Performing Arts, Rakousko), Axel Tangerding (Bundesverband Freie Darstellende Künste / European Association of Independent Performing Arts, Německo), Jan Žůrek (Asociace nezávislých divadel, ČR)

Moderátorka: Martina Pecková Černá

– Definice nezávislého divadla

Kulaté stoly, k nimž jsou zváni všichni účastníci konference a během nichž budeme diskutovat na téma definice a metriky pro “nezávislé divadlo”.

Moderátoři: Luboš Louženský, Petr Prokop, Eva Žáková, Martina Pecková Černá

Kulaté stoly v českém i anglickém jazyce dle kapacity účastníků.

Závěrečné resumé bude tlumočeno.

Hlavní pořadatel: Institut umění – Divadelní ústav

Spolupořadatelé: ENICPA – The European Network of Information Centres for the Performing Arts (www.enicpa.info), Palm Off Fest, Mezinárodní setkání divadel Střední Evropy (www.palmofffest.cz), Katedra alternativního a loutkového divadla, DAMU, Asociace nezávislých divadel ČR, z. s. (www.andcr.cz), PACE.V4 (Performing Arts Central Europe – Visegrad Countries Focus)

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín