Pořadatelé festivalu „4 + 4 dny v pohybu“ umožnili žurnalistům vstoupit do útrob paláce ještě než samotný festival 2019 nastal. A stálo to za to! Ochutnejte velice malý předkrm z přepestrého menu:
Prohlídka festivalového prostoru předem jistě stála za udělání si trochy času. Vše se ještě dokončovalo. Míjeli jsme umělce, kteří instalovali svá díla, ale také technické pracovníky a ty, kteří měli na starosti zásobování. A v tom prostředí se odehrávala i improvizovaná tisková konference.
Denisa Václavová mezi jiným například všechny seznámila s tím, jak náročné je „zasíťovat“ celý rozsáhlý objekt paláce, se dvěma hlavními schodišti. Palác, kde bývaly desítky kanceláří i soukromých bytů, je totiž jinak standardně trvale bez přísunu elektrické energie.
Milan Mikuláštík je kurátorem a garantem výtvarné stránky festivalu
Kurátor výtvarné stránky Milan Mikuláštík zdůraznil, jak důležitá je účast slovenských výtvarníků. Doslova „za chodu“ všechny zájemce provázel improvizovanými výstavními prostory a velmi erudovaně představil veškeré zúčastněné asutory. I ty, kteří ještě v té době neměli svá díla instalována. Pan Mikuláštík rovněž upozornil na souběžnou výstavu „TECHNE“, kterou do 16. 11. uspořádal se stejnými umělci v Národní technické knihovně. V Praze 6, Dejvicích.
Markéta Černá promluvila o zázemí festivalu. Kupříkladu o jeho zásobování.
TANEČNÍ MAGAZÍN chválí, že se na festivalu nebudou čepovat takzvaná univerzální „europiva“ z velkých pivovarů, ale kvalitní řemeslné pivo z minipivovaru ÚNĚTICE u Prahy. Markéta Černá to přímo vysvětlila: „Diváci si již v minulosti vyžadovali kvalitní pivo, které se dá pít. A prostě jim chutná!“ A my za to musíme pořadatelům pouze vyseknout velikáááánskou poklonu.
DAS FILMFEST zveřejnil program a oznámil festivalové hosty. Na své si přijdou i vyznavači filmových Mayovek. A již se zároveň odstartoval předprodej vstupenek!
Německý kandidát na Oscara, Romeo a Julie na vídeňském předměstí… Ale rovněž komedie o chlapíkovi, který aby vyřešil své finanční problémy, zvolí si kariéru gigola. Či mrazivý thriller o nočním běžci, volně inspirovaný skutečným případem nebo pohled do zákulisí berlínské klubové scény. Festival DAS FILMFEST letos mezi 16. a 25. říjnem zavítá kromě Prahy také do Brna, ale i do Plzně a do Jihlavy. A filmovým fanouškům nabídne pestrou paletu aktuálních německých, rakouských a švýcarských snímků. Vstupenky je již nyní možné koupit v předprodeji.
DAS FILMFEST opět nabídne žhavé novinky z oblasti hraného i dokumentárního filmu. K nejočekávanějším titulům letošního programu patří bezesporu zahajovací snímek „A co třeba Adolf?“ („Der Vorname“). „Letos jsme zařadili do programu řadu komedií. Za všechny bych zmínila například snímky Love Machine nebo Zač nás trestáš?. Oba tyto filmy slavily u rakouského publika velký úspěch a věřím, že pobaví i naše diváky,“ popisuje Sarah Polewsky z Rakouského kulturního fóra.
Festival DAS FILMFEST nabídne i další diskuze a seSarah Polewsky tkání s filmovými tvůrci. „Máme velkou radost, že se nám letos podařilo do Prahy přilákat rekordní počet hostů a navíc hodně významných jmen, to z festivalu dělá atraktivní podívanou,“ dodává Klára Arpa z Goethe-Institutu.
Z filmu „Panská léta“
Své snímky osobně představí například režiséři Markus Goller („25km/h“), Oliver Haffner („Wackersdorf“), ale rovněž Luzie Loose („Plavání“/ „Schwimmen“), David Dietl („Berlin Bouncer“) aneboGregor Schmidinger („Nevrland“), Eva Spreitzhofer („Zač nás trestáš?“/„Womit haben wir das verdient?“) neboElena Tikhonova („Kaviár“/„Kaviar“). Do Prahy dorazí také mezinárodní ikona fotografické scény a proslulý vyhazovač z berlínského technoklubu Berghain Sven Marquardt („Berlin Bouncer“ a „Krása & pomíjivost“/„Schönheit & Vergänglichkeit“).
Čtrnáctý ročník přehlídky německých, rakouských a švýcarských filmů proběhne od 16. do 25. října v pražských kinech Lucerna, Atlas a Kino 35, v brněnském kině Art, plzeňském DEPO2015 a jihlavském kině Dukla. Informace naleznete na www.dasfilmfest.cz. Přehlídku tradičně spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice.
Trailer:
14. ročník festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST nabídne v letošním roce osm programových sekcí. V rámci sekce DAS FILMFEST SPEZIAL festival uvede například snímek „Love Machine“ následující nejlepší tradici rakouského kabaretu. Také film o tom, jaké to je, když se vám pomalu hroutí život „Půda pod nohama“ („Der Boden unter den Füßen“), postmoderní komedii „Melancholická dívka“ („Das melancholische Mädchen“) anebo herecky bravurní roadmovie „25km/h“. Za pozornost stojí také silně mrazivý thriller „Běžec“ („Der Läufer“), Stříbrným medvědem z Berlinale oceněný film „Byl jsem doma, ale…“ („Ich war zu Hause, aber“) nebo cenami ověnčené drama „Nevrland“. Chybět nebude ani nejnovější snímek Fatiha Akina „U Zlaté rukavice“ („Der Goldene Handschuh“).
Sekce REBELLION & REVOLTE představí německého oscarového kandidáta „Narušitel systému“ („Systemsprenger“), rakouský emotivní snímek o tom, co je v životě důležité „L’Animale“ či drsný film o šikaně a o síle sociálních médií „Plavání“ („Schwimmen“). O tom, jestli my vlastníme věci nebo ony vlastní nás, vypráví komedie „Bez věcí nad věcí“ („100 Dinge“) a na ruská klišé tentokrát ovšem vyprávěná z pohledu samotných Rusů se zaměřil snímek „Kaviár“. Co se stane, když při hledání pomocné síly do domácnosti napíšete do inzerátu, že hledáte „otroka“, ukáže vynikající německá satira „Panská léta“ („Herrliche Zeiten“).
Milovníci dokumentů se mohou těšit mimo jiné na tabu prolamující dokument „Vagína“ („#Female pleasure“), snímek o vztahu mezi lidmi a zvířaty „Zvířata a jiní lidé“ („Tiere und andere Menschen“). Hudební dokumenty reprezentují „Protože žiješ jen jednou – Die Toten Hosen“ („Weil du nur einmal lebst – Die Toten Hosen auf Tour“) a „Berlin Bouncer“. Pozornosti by neměl uniknout dokument „Tuzemsko“ („Inland“), který sleduje tři fanoušky pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) před a po volbách do rakouského parlamentu. Nabízí intimní pohled do jejich problémů, obav a smýšlení a vytváří tak obraz společnosti, která se nachází na křižovatce. O sklonku života jednoho rozdílného uměleckého páru – umělce Hafise Bertschingera a jeho ženy Mary vypráví snímek „Hafis & Mara“.
Do dob minulého režimu zavede diváky v sekci TENKRÁT NA VÝCHODĚ (ES WAR EINMAL IM OSTEN) například vynikající animovaný snímek v česko-německé koprodukci „Fany a pes“ („Fritzi: Eine Wendewundergeschichte“), příběh o nenápadném osobním hrdinství „Tichá revoluce“ („Das schweigende Klassenzimmer“) či napínavý film „Balón“ („Ballon“) o odvážném pokusu o útěk na Západ s pomocí horkovzdušného balónu. V popředí oscarového dramatu „Životy těch druhých“ („Das Leben der Anderen“) zasazeného do doby bývalé NDR stojí aparát tajné policie Stasi a kulturní scéna východního Berlína. Za pozornost stojí také snímek „Coming Out“. Přes protest studia DEFA se Heinerovi Carowovi, režisérovi slavné Legendy o Paule a Paulovi, povedlo natočit citlivý milostný příběh jako obhajobu tolerance. V roce 1990 obdržel „Coming Out“ na Berlinale Stříbrného medvěda a ocenění Teddy Award.
Švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz patřil k nejvýznamnějším německy mluvícím hercům současnosti. Nejvíce se proslavil rolí Adolfa Hitlera ve filmu „Pád Třetí říše“ („Der Untergang“) a právě tento snímek, stejně jako kultovní film Wima Wenderse „Nebe nad Berlínem“ („Der Himmel über Berlin“) budou k vidění v rámci sekce RETROSPEKTIVE: BRUNO GANZ.
Druhou osobností, které letošní program skládá poctu, je německý spisovatel, na jehož dobrodružných románech z Divokého západu vyrostlo několik generací. Sekce KULT KARL MAY uvede čtyři snímky včetně u nás méně známé loutkové adaptace „Stopa vede ke Stříbrnému jezeru“ („Die Spur führt zum Silbersee“).
Celé Česko i bezmála Evropu zasáhla nad ránem ve středu 2. října velmi smutná zpráva. Zemřel Karel Gott!
Co napsat a neopakovat jiné nekrology? Tak snad pouze střípky, které určitě nejsou tak všeobecně známé.
Třeba, jak pamatuji na jaře 1972 Karla Gotta na tehdejším starém hlavním tenisovém dvorci v Praze na Štvanici. Tam si zahrál – po boku Ladislava Štaidla – čtyřhru proti Karlu Fialovi a Karlu Bláhovi. Bylo to trochu symbolické, jelikož zpěvák Karel Fiala hrál hlavní roli filmového „Limonádového Joea“, ale titulní song filmu nazpíval – Karel Gott.
Karel Gott na plakátu od Káji Saudka
Další už vousatá vzpomínka: O rok dříve se na plochodrážním stadionu v Praze Břevnově představila (poprvé v Československu) skupina francouzských kaskadérů s automobily pod vedením Gillese Legrise. Předváděli krkolomné kousky. Včetně průjezdu hořící stěnou. Nakonec došlo k riskantnímu objezdu celého čtyřsetmetrového oválu ploché dráhy autem po dvou kolech. A do toho Peugeotu se posadil, vedle Gillese Legrise, Karel Gott!!!
Karel Gott se skladatelem, spisovatelem i zpěvákem Vaškem Vašákem
Pamatuji také jeden z koncertů Karla Gotta koncem roku 1977, dost brzy po smrti jeho maminky. Truchlící zpěvák vše na pódiu odvedl jako profesionál a při závěrečné děkovačce trpělivě čekal na malou holčičku s kytičkou, která se batolila až z konce sálu.
Karel Gott žil také určitou dobu pouze s otcem. Zdaleka nebyly mobilní telefony a Mistrovo číslo se nikdy nepodařilo tak zcela utajit. Sám Karel se tedy raději představoval hlubokým hlasem jako „pan Gott starší“, aby se vyhnul některým nechtěným telefonujícím.
Velmi si vážím i krátké gratulace od Karla Gotta v roce 1979, kdy jsem poprvé získal (třetí) cenu jako textař na soutěži Písničky pro Hvězdu, v olomouckém divadle. Byl jsem pro Zlatého slavíka tehdy jistě epizodní postavičkou. Přesto mi k ocenění blahopřál pevným stiskem ruky. Nakonec, bylo to blahopřání vzájemné, jelikož jsem mu (jako interpretovi vítězné písně „Snů plný krám“) gratulaci rád opětoval.
Karel Gott zahajoval výstavu Lauře Krejsové
Skromnost Karla Gotta dokumentuje i to, že rád přišel na výstavu popřát štěstí malířce Lauře Krejsové, která sice sklízela úspěchy v zahraničí, ale na české výtvarné scéně tak známá ještě nebyla…
Možná, že nevíte, že měl Karel Gott i cosi společného s filmem „Přednosta stanice“. Dědečkem jeho první dcery Dominiky byl totiž pan Antonín Zacpal, který v tomto filmu hrál titulní roli přednosty. Jinak byl tento herec menších rolí, mezi jiným, i členem divadla Oldřicha Nového. A já osobně pana Zacpala pamatuji, jak ještě v notně pokročilém věku chodil hrát pravidelně stolní tenis do haly v Praze, Michli.
Můj poslední telefonický rozhovor s Karlem Gottem je téměř přesně čtyři roky starý. A také je spojen s malířstvím. Dělal jsem kurátora výstavy malířské rodiny Vyleťalů „Něžnými drápky“ v galerii Smečky, patřící Pražské plynárenské společnosti. Úplně těsně před říjnovou vernisáží, přesně deset minut před jejím zahájením, se mi ozvalo neznámé číslo. Měl jsem poslední známé číslo Zlatého slavíka uloženo, ale toto bylo opět jiné. Byl to – Karel Gott! Velmi se omlouval, že nemůže přijít. A krátce zavzpomínal na Josefa Vyleťala, který jej kdysi učil malovat. To jsem jej „soukromě“ slyšel naposledy… Ale z masmédií, to stále.
O Karlu Gottovi a především z jeho slavných hitů vznikl již za jeho života muzikál „Čas růží“
Karel Gott odešel navždy. Jeho písně budou žít nadále, stejně jako jeho památka.
TANEČNÍ MAGAZÍN mu takto – snad dostatečně originálně a netradičně – vzdává hold.
Čest jeho památce.
Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU a Eva Smolíková Michal Stein
V Desfourském paláci právě začíná Festival 4+4 dny v pohybu. Dojde i na izraelský tanec!
Od 4. do 12. října 2019 proběhne v Praze již 24. ročník mezinárodního festivalu současného umění „4+4 dny v pohybu“. Více než 60 současných umělců oživí neorenesanční Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu Místa činu s podtitulem „Nikdo nemá nic“.
Kurátor Milan Mikuláštík zde připravil výstavu s názvem „Nevšechno“, jejíž vernisáž proběhne v pátek 4. 10. v 18.00. Kromě výstavních intervencí festival nabídne také bohatý zahraniční divadelní program čítající celkem devět představení. V sobotu 5. 10. ovládne divadlo Archa provokativní Jeremy Wade a jeho nová performance „The Clearing“. Finsko-egyptská umělkyně Samira Elagoz zde o den později uvede úspěšné představení „Cock, Cock… Who’s There?“. Niv Sheinfeld a Oren Laor, jedni z nejvýznamnějších tvůrců současného izraelského tance, přivezou do divadla Ponec své nejosobnější představení „The Third Dance“, ve kterém reflektují 15 let společného života i tvorby. V Centru současného umění DOX představí íránský non-binární umělec Sorour Darabi svou „ódu na zranitelnost“ s názvem „Savušun“. V neposlední řadě festival nabídne celkem pět českých divadelních premiér od Wariot Ideal, Spitfire Company, Lucie Ferenzové, Terezy Hradilkové a Viktora Černického, přednášky, program pro děti i seniory a řadu dalších doprovodných akcí. Více informací nawww.ctyridny.cz.
Festival bude zahájen 4. října v 18.00 vernisáží výstavy „Nevšechno“, kterou kurátor Milan Mikuláštík připravil pro hlavní výstavní projekt „Místa činu“ v Desfourském paláci na pražské Florenci. „Název výstavy je reakcí na mnohoznačný slogan festivalu – Nikdo nemá nic. Snažili jsme se vytvořit platformu pro setkání autorů různých generací, různých ,scén‘, zemí, osudů. Umění je zde vnímáno jako prostor plurality, respektu, vzájemnosti a spolupráce,“ vysvětluje Milan Mikuláštík, který zároveň návštěvníky výstavou provede, a to ve dvou termínech 5. 10. od 17.00 a 12. 10. od 15.00.
„Nevšechno“ akcentuje tvorbu uměleckých skupin a dvojic. Představí se mimo jiné intermediální kolektivy Black Hole Generation, Duna či dvojice Mitríková–Demjanovič nebo Altman–Krykun. Účastní se však také několik výrazných uměleckých solitérů jako Luboš Plný, mexická sochařka Jimena Mendoza či všestranný nizozemský umělec Roel van der Linden. Letošním specifikem je významný podíl slovenských umělců: účastní se např. Emília Rigová, Aneta Mona Chisa, Marek Kvetán, Radovan Čerevka nebo Martin Kochan. Mezi zahraničními hosty se představí také ve Švédsku žijící thajská umělkyně Nongkran Panmongkol či budapešťské duo Lörinc–Borsos. Norsko-německý autor Bjørn Melhus se kromě výstavy také osobně zúčastní přehlídky svých filmů 8. 10. od 19:30.
„Podtitul výstavní části ,Nikdo nemá nic‘ je odpovědí na společenské, environmentální a ekonomické změny, které prožíváme a na které bychom měli reagovat,“ říká organizátorka festivalu Denisa Václavová.
Historickou budovu dále oživí výstavní intervence Pavly Melkové a Michala Škody nazvaná „Máme jen to“, co je v naší hlavě, kde se autoři zamýšlí nad vnímáním světa skrze jeho obraz v našem vědomí. Instalace Zásahy do umění z dílny uskupení LSJ nabídne příchozím možnost užít si umění z pozice kritického diváka, tvůrce a rovněž účastníka konceptuálního projektu: Návštěvník je střelcem, galerie střelnicí, umění cílem.
Zahraniční divadelní program
Letošní zahraniční divadelní program festivalu „4+4 dny v pohybu“ mapuje tvorbu mimoevropských scénických umělců. Divadelní část festivalu bude v sobotu 5. 10. ve 20.00 zahájena v pražském divadle Archa představením „The Clearing“. Americký performer, kurátor a pedagog působící v Berlíně Jeremy Wade, držitel prestižní New York Bessie Award, tematizuje v novém sólu různé obavy o budoucnost. Ke své „halucinogenní demontáži reality“ využívá charakteristický projev – kombinaci tance, fyzické akce, zpěvu a textového apelu.
Jednotlivé performance se kromě divadla Archa uskuteční ještě v Ponci a Centru současného umění DOX. „Vybrali jsme několik originálních, špičkových performerů a tanečníků, kteří svou radikální a kritickou tvorbou boří zažité stereotypy. Většina z nich představí svou práci českému publiku úplně poprvé,“ říká dramaturg divadelního programu Pavel Štorek.
Elisa Mendes
Premiéru před českým publikem budou mít také performeři Samira Elagoz a Sorour Darabi. Finsko-egyptská umělkyně Samira Elagoz uvede 6. 10. od 20.00 v divadle Archa úspěšné představení „Cock, Cock… Who’s There?“, ve kterém kombinuje performativní postupy s videem, čímž vytváří unikátní styl „docu-fiction“. 12. 10. v 18:00 v Centru současného umění DOX představí íránský non-binární umělec Sorour Darabi svou „ódu na zranitelnost“ s názvem „Savušun“, vycházející ze stejnojmenného šíitského svátku. Darabi osciluje mezi reálnou a symbolickou ztrátou, mezi komfortem a diskomfortem, toxickou maskulinitou a zranitelností vlastní identity.
Návštěvníci „4+4 dnů v pohybu“ se v divadelním programu mohou dále těšit na francouzského hudebníka a performera Géralda Kurdiana, který ve svém stand-upu „Hot Bodies“ představí metamorfózy sexuálních revolucí 20. a 21. století. Niv Sheinfeld a Oren Laor, jedni z nejvýznamnějších tvůrců současného izraelského tance, přivezou do divadla Ponec své nejosobnější představení „The Third Dance“, ve kterém reflektují 15 let společného života i tvorby. Belgický umělec Louis Vanhaverbeke prozkoumá hranice normality v performance „Mikado Remix“. V dokumentárním představení „Mining Stories“, odkazujícímu k tragédii v brazilském těžebním regionu Minas Gerais, rozeberou Silke Huysmans a Hannes Dereere témata jako paměť, politika či náboženství. Americký tanečník a choreograf Trajal Harrell uvede své celovečerní dílo pro tři tanečníky „Judson Church is Ringing in Harlem“, ve kterém spojí dva vzdálené světy –minimalismus postmoderního tance s okázalostí stylu Vogue. Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele se ve svém svérázném stand-upu „Judson Church is Ringing in Harlem“ pustí do ostré kritiky předsudků i přehlížení a nabízí publiku nové způsoby, jak přemýšlet o rasismu.
České divadelní premiéry
V centru festivalu, Desfourském paláci, se uskuteční také několik českých divadelních premiér: Lukáš Bouzek, Tereza Hradilková a Apolena Vanišová ve své performativní instalaci „Landing“ vzdají hold americkému spisovateli Trumanu Capotovi. Soubor Wariot Ideal se do Desfourského paláce po roce vrací, tentokrát s představením „Škůdci“. Další premiérou v Desfourském paláci budou rodinné představení „Podvraťáci“. Pod hlavičkou Spitfire Company uvede autorská dvojice Petr Boháč a Martin Tvrdý komiksový příběh o neobyčejném přátelství hongkongského chlapce se psem a jejich boji proti čínské tajné policii. Ve svém novém projektu „Prime Figures“ otvírá Viktor Černický možnost zúčastnit se performance všem, kteří jinak na divadle najdou zastoupení jen zřídka. Pod režijním vedením Lucie Ferenzové vyprávějí Anežka Hessová a Eva Stará v performanci „Můj Hood“ příběhy o drsné realitě sociální integrace, pro kterou se volně inspirovaly knihou Světlé dny Zsuzsy Bánkové. Zuzana Sceranková a Natálie Rajnišová ve své performanci „Pustý ostrov chrání 15 000 obyvatel“ balancují na hranici představení, přehlídky a výstavy.
Performativní přednáška Viktora Čecha „Bezradný kritik“ uvede 9. 10. v 18.00 slavnostní vyhlášení laureátů šestého ročníku Ceny Věry Jirousové. Tato cena určená začínajícím a již etablovaným kritikům výtvarného umění si dává za cíl zviditelnit tento v českém prostředí dosud málo reflektovaný obor a podpořit začínající autory.
Doprovodný program
Festival každoročně zařazuje také různorodý doprovodný program. 10. 10. v 18.00 se hudební publicisté Karel Veselý a Miloš Hroch ve své přednášce „Všechny kočky jsou šedé“ zaměří na téma smutku a deprese v současném popu. Otevřené fórum na téma „Voda a budoucnost“ si bude 8. 10. od 17.00 do 19.30 klást otázky po způsobu, jakým nás média varují před nedostatkem vody. Pod názvem „Dobrá praxe“ se skrývá celodenní burza zkušeností vybraných městských a oblastních galerií z celé ČR, které se zaměřují na vystavování současného umění. Pro umělecké profesionály bude opět připravena čtyřdenní „Festivalová škola Arts managementu“.
Pro teenagery je 5. 10. v 18.00 připravena premiéra představení „Paměť“. Žáci a studenti základních i středních škol se mohou těšit na doprovodný program platformy „Máš umělecké střevo?“. Vizuální podoby těchto dílen se znovu ujme výtvarník Kakalík, který s ohledem na podtitul Nikdo nemá nic upře pozornost na nejnepatrnější detaily, schopnost vyjít s málem, umělecký minimalismus a „prázdno“.
Termíny všech akcí a více informací najdete na www.ctyridny.cz.
