„Televizní taneční úroda“

Na televizních obrazovkách, převážně České televize, se objevuje celá škála a nepřeberná nabídka titulů z tanečního prostředí. Těm nejzajímavějším se teď za necelé první tři měsíce roku věnujeme i my. Zároveň vás upozorňujeme i na chystané březnové televizní taneční lahůdky předem.

Česká televize, jak již jsme konstatovali při závěru televizního festivalu Zlatá Praha 2017, není macešká k tanci jako takovému. Převážně na ČT ART, ale i na ČT 2 a ČT SPORT se objevuje ve všech svých podobách i stylech. Připomeňme si teď taneční televizní úrodu počátku roku 2017.

Počátek března patřil na obrazovkách českého veřejnoprávního televizního gigantu zejména milovníkům standardních tanců. Ale nejen oni, ale i další tisíce diváků mohly prostřednictví přímých přenosů i později ze záznamu sledovat – Mistrovství republiky v latinskoamerických tancích.

Stoupence tance ve filmu jistě vždy potěší a potěšil slavný muzikál režiséra George Cukora „My Fair Lady“ s Audrey Hepburnovou a Richardem Harrisonem v hlavních rolích.Česká televize tím přinesla milý dárek.

V tomto článku se hodlám věnovat těm pořadům z nejzajímavějších – televizním dokumentům. Začněme tím, který oslovil tu nejmladší generaci. Pod názvem „Skrečing“ uvedla ČT velice barvitý a živý dokumentární snímel o zákulisí Hip-hopu. Co je to vlastně Skrečing? Jeho objevitelem je údajně americký diskžokej Grand Wizard Theodore. A vznikl prý náhodou. Když doma mixoval gramofonové desky, tak jej manželka volala k obědu a on právě hrající desku zastavil násilně rukou. A aby vůbec ženu slyšel, tak začal deskou pohybovat oběma směry. Tam a zpět. Tím vytvořil nový zvuk, který začal později již záměrně rozvíjet. Předpokladem samo sebou byly kvalitní vynilové dlouhohrající desky. A dnes se Skrečing vyvinul do té míry, že diskžokejové hrají na gramofony jako na vlastní hudební nástroje. A od vzniku Skrečingu byl jen krok k průlomu současně vznikající kultuře hnutí hip-hop.

Velmi zajímavý film, tentokrát z domácí taneční scény přinesl film přímo s názvem nové nezávislé divadelní taneční scény v titulu „Jatka 78“. Tento název charakterizuje, že vznikl opravdu v prostoru bývalých jatek v Praze 7, Holešovicích. Mladší generace zná tento rozlehly areál už spíše jako tržnici. A jen ti pozornější si všimnou u vstupní brány obrovitých soch charakterizujících práci řezníků a jejich oběti. Divadelní scéna v industriálním duchu vznikla na konci roku 2014. Pořadem samotným provázel syn známého herce Rostislav Nová k mladší, který byl hybným motorem projektu „Jatka 78“. Divadelní milovníci jej poznali již v souboru „La Putyka“. Ve filmu dostal ještě velký prostor manažér Jatek Štěpán Kubišta. Ten sám vznik tohoto pozoruhodného projektu v jednu chvíli přirovnává k historickým sbírkám na Národní divadlo v Praze. Samozřejmě se ve snímku objevil i soubor 420 PEOPLE, pro nějž jsou „Jatka 78“ jednou z více „domovských“ scén. Závěr tototo televizního dokumentu nevyzněl jednoznačně optimisticky a nezávazně. Manažeři i herci mají totiž opodstatněné vrásky na čele. Nájemní smlouva na prostory, které rekonstruovali vlastními silami a za finanční podpory veřejnosti, konč&am p;iac ute; v květnu 2018 a dosud nebyla magistrátem, který je majitelem objektu prodloužena. Pro plánování provozu uměleckého centra, které je na východ od Berlína prvním velkým a multifunkčním prostorem, jde o zásadní problém, protože projekty se v rámci evropských i českých grantů nasmlouvávají s několikaletým předstihem. Režisérkou tohoto téměř hodinového dokumentu (přesnou stopáž měl 52 minut) byla Adéla Sirotková.

Počátkem roku se na obrazovkách ČT znovu premiérově objevil léty prověřený cyklus „GEN“, představující význačné osobnosti z různých oborů. Počátek (a v reprízách první polovina) března bude patřit našim světově uznávaným baletním dvojčatům bratrům Bubeníčkovým. Režírovala jej Tereza Kopáčová, která k filmu říká: „Od dětsví jsem se věnovala tanci. Pak u mne zvítězil film, ale občas se mi po tanci zasteskne. Myslím, že tanec kultivuje tělo i ducha. Ducha obzvlášť. U bratrů Bubeníčků je navíc přidané zajímavé další téma – hledání vlastní identity – u dvojčat ještě více hmatatelné.“

Hned dvě velké současné taneční osobnosti žánrově a stylově z opačných pólů tance – a je symptomatické, že obě ženského rodu – představil a v nejbližší době představí zbrusu nový seriál zaměřený na tu nejmladší generaci pod názvem „Děti sametu“. V lednu patřila k prvním protagonistkám „Dětí sametu“ nositelka mnoha mezinárodních cen tanečnice, choreografka a vedoucí souboru, který nese její jméno Lenka Vagnerová. V březnu se jako „dítě sametu“ představí nejmladší primabalerína v historii pražského Národního divadla Nikola Márová. Tyto oba po rtréty tanečnic připravila opět režisérka Adéla Sirotková.

Lenka Vagnerová a její inscenace “Lešanské jesličky“, kterou recenzoval koncem roku i náš Taneční magazín se objevila i v pravidelném programu ČT „Divadlo žije“. A další taneční počiny a projekty se objevují i v řadě dalších pravidelných zpravodajských relacích České televize.

Na závěr si necháme doslova taneční bonbónek z programu České televize. Veličina světového tance – ruský tanečník, choreograf a herec Michail Baryšnikov – byla středobodem jedinečného filmu „Prostor“. Mimochodem, Baryšnikov byl kdysi i protagonistou nádherného hraného celovečerního filmu „Bílé noci“ režiséra Taylora Hackforda. A tento tanečník se objevil chvíli i v roli milence hlavní protagonistky v populárním americkém televizním seriálu „Sex ve městě“. Ale zpět k dokumentu „Prostor“ v něm se kvartet mezinárodních veličin potkal při jedinečné spolupráci: & scar on;védský režisér Jonas Akerlund natočil osmadvacetiminutový film o vysoce oceňovaném tanečním představení „Place“ rovněž švédského choreografa Matse Eka, v němž účinkuje Michail Baryšnikov a Ana Lagunová. Tato taneční studie sleduje Ekovo téma zkoumání lidského těla a pohybů mistrovských tanečníků. Mats Ek vytvořil „Prostor“ (Space) speciálně pro Baryšnikova a Lagunovou. Baryšnikov, Lagunová a Ek jsou tři legendy tanečního světa. Tento strhující dokument již měl v únoru na českých obrazovkách premiéru a jedna z jeho repríz proběhne ještě 11. března ve 2.30 hodiny ráno. Pozor, v televizním programu je uvedena ještě u dne 10. března v noci! Že by Baryšnikova ty & bdquo;noci“ z názvu úspěšného filmu i nadále pronásledovaly?

Abychom byli spravedliví a „celoplošní“, tak musíme uvést závěrem, že se – na obrazovkách České televize nesmírně aktivní – tanečník Jan Onder objevil i ve vysílání soukromé TV Barrandov. Konkrétně v pořadu moderátora Aleše Cibulky „Můžu dál?“.

Televizní úroda počátku roku byla pestrá a nadějná. Jen tak dále.

 

Michal Stein

Foto: Česká televize

Taneční magazín

Nejslavnější muzikál všech dob v Praze!

Vzhledem k obrovskému zájmu přidává pořádající agentura odpolední představení muzikálu WEST SIDE STORY

 

 

WEST SIDE STORY

Vzhledem k obrovskému zájmu přidává pořádající agentura odpolední představení –   v sobotu 25.3.2017 od 15:00!

23.– 26. 3. 2017 KONGRESOVÉ CENTRUM PRAHA

Nejslavnější muzikál všech dob 

České publikum má výjimečnou příležitost poprvé v Praze zhlédnout tento světově proslulý unikát v originální podobě, původním znění a s hvězdným Broadwayským obsazením, a to u příležitosti 100. výročí tří jeho tvůrců.

Věčný příběh zakázané lásky na motivy Romea a Julie zasazený do ulic západního New Yorku znovu ožívá!

Uvedení West Side Story na Broadwayi v roce 1957 kompletně přepsalo historii muzikálového divadla a rychle se stalo jedním z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších muzikálů všech dob. Ani po 60 letech nepřestává tato Broadwayská klasika, plná nesmrtelných hitů Leonarda Bernsteina (“Maria”, “Tonight”, “Somewhere”, “America”, či “I Feel Pretty”), fascinovat diváky po celém světě. V sezóně 2013/2014 ji při turné po 16 evropských zemích (Itálie, Velká Británie, Francie, Belgie, Německo atd.) shlédlo neuvěřitelných 275.000 diváků.

Klíčovou úlohu při hudebním nastudování sehrál zkušený hudebník Donald Chan  – dirigent, pianista a hudební režisér v jedné osobě, který je supervizorem celého projektu, vybíral osobně všechny účinkující a bude stát v čele orchestru West Side Story i v Praze, kam West Side Story dorazí po mnohaměsíčním turné po vyprodaných sálech Evropy a Blízkého Východu. Před začátkem předvánoční premiéry této show ve Vídni Donald Chan prozradil, že ač za svoji mnohaletou kariéru nastudoval dlouhou řadu slavných muzikálů, West Side Story je jeho srdeční záležitost. Vřelý vztah, taneční i pěvecká vyzrálost i hluboké nasazení byly ostatně cítit nejen z ústřední dvojice Marii a Tonyho v podání Jenny Burns a Kevina Hacka, ale doslova ze všech účinkujících. Například v roli Baby Johna, nejmladšího člena gangu Tryskáčů, se představil nesmírně talentovaný tanečník Daniel Russell (mj. role Billy Elliota při americkém a australském turné stejnojmenného muzikálu), jehož otec se v téže roli a pod stejným hudebním vedením proslavil v Americe před 30 lety!

Českou premiéru měl muzikál v roce 1970 v pražském Národním Divadle, krátce na to i v Hudebním divadle Karlín. Uvedení u nás podléhalo přísnému a mnohdy až absurdnímu dozoru cenzury (z propagačních materiálů musely být například těsně před vyvěšením plakátů odstraněny stříbrné pěticípé hvězdy), překlad byl bedlivě upravován ve snaze zamezit šíření amerického způsobu života.

West Side Story se stala jedním z nejúspěšnějších titulů na Broadwayi a v roce 1961 se dočkala i filmového zpracování. V režii Jerome Robbinse a Roberta Wise film slavil  triumfální úspěch a získal 10 Oscarů, mj. za nejlepší film, režii, vedlejší role, výpravu, střih či hudbu. České publikum mělo možnost tento snímek zhlédnout až v roce 1973.

Cenami ověnčená a kritikou ceněná West Side Story – The Broadway Classic je jediná produkce, která v sobě snoubí všechny prvky původního nastudování tohoto muzikálu – originální choreografii Jeroma Robbinse, dojemné libreto Stephena Sondheima a nepřekonatelnou hudbu Leonarda Bernsteina. V sezóně 2016/2017 se diváci dočkají nového nastudování této nesmrtelné klasiky v režii Joey McKneelyho, které si klade za cíl oslavit 100 leté výročí jejích tvůrců, pod názvem WEST SIDE STORY – Centennial Jublilee Production.

Dynamické, ohromující, hudební veledílo… No.1 greatest musical of all time.“  napsal po představení deník  The  Times

Vstupenky v prodeji v síti Ticketportal, Ticket Art a Ticketpro.

Více info na www.jvagentura.cz nebo www.facebook.com/jvagentura

 

JV agentura

Taneční magazín

CZECH DANCE TOUR 2017 právě začíná

Nová soutěž pro tanečníky, tanečnice, skupiny, kroužky a taneční školy je tady. Stojí za ní Taneční svaz ČR a CZECH DANCE. A jede za vámi přímo do regionů. Do vínku si dala sympatické motto: „Roztančíme Česko!“

Pozor, nová taneční soutěž pro vás je tady! 12 tanečních dnů, 13 disciplín, 8 měst, choreografie ve stylu street dance, disco, show i artového tance, tituly mistrů Čech, Moravy i celé České republiky, to je ve zkratce nová soutěž tanečních skupin, která na jaře zavítá do českých a moravských měst. Do finálové poroty usedne i český olympionik a krasobruslař Tomáš Verner. vše pod záštitou a v organizaci Tanečního svazu ČR a Czech Dance.

Pod heslem „Roztančíme Česko“ se rozbíhá nová soutěž pro amatéry, taneční školy, kroužky i další taneční zájemce, která proběhne od března do května na celém území Čech a Moravy. Nejprve v podobě kvalifikačních kol. Jejími hlavními partnery jsou „Cereálie Kelogg´s“, „Fotozamoment“, „Talentida.com“, „Tiscali.cz“ a pražské „Hard rock cafe“, kde 2. 3. proběhla i úvodní tisková konference. Jeho manažérka Michaela Svobodová vyzdvihla součinnost podniku s hudebními i tanečními aktivitami a zdůraznila, že mimo prostoru Hard Rock cafe věnuje i finálovým ta nečníkům unikátní trička ze série Signature Series, která vznikla ve spolupráci s hvězdou cen Grammy, představitelem latino popu R´nB´ Pitbullem!

Předseda poroty Martin Hladík seznámil zejména s ideou dostat tanec ze všech míst a všech stylů do povědomí veřejnosti. Porotce, známý tanečník Marek Dědík zdůraznil, že i on pochází z venkova a proto uvítal, že soutěž prakticky jezdí za lidmi až téměř k nim.

Martin Hladík pak uvedl, že regionálně nejsou místa striktní!!! Prostě, kdo zrovna nebude mít čas, zajede si do jiného místa konání Czech Dance Tour!

Milým hostem byl krasobruslařský evropský šampión Tomáš Verner. Zdůraznil souvztažnost sportu a umění, která je markantní obzvláště u krasobruslení a gymnastiky. A zároveň se omluvil, že nebude moci zasednout v porotě úplně ve všech lokalitách soutěže.

Tanečnice na fotografii jsou ze skupiny HDC – Zuzka, Terka, Johanka. S choreografií ONLY uspěly i na Mistrovství Evropy v HIP HOP UNITE (finále).  Vystupují v tričku z legendární série triček od Hard Rock Cafe

Zleva:  Tomáš Verner, Martin Hladík, Marek Dědík, Michaela Svobodová

 

 

MÍSTA KONÁNÍ CZECH DANCE TOUR 2017:

18.3. Plzeň (západní Česko)

19. 3. Chrudim (východní Česko)

25. 3. Spořice (severní Česko)

26. 3. Jindřichův Hradec (jižní Česko)

1. 4. Praha (střední Česko a Praha)

2. 4. Otrokovice (jižní Morava)

9. 4. Havířov (Severní Morava)

30. 4. – 1. 5. Chrudim (Mistrovství Čech)

8. 5. Brno (Mistrovství Moravy)

Celodenní soutěžní program je uspořádaný podle tanečních stylů a věkových kategorií. Má kodifikovaná soutěžní pravidla a závazný harmonogram.

 

SOUTÉŽNÍ KATEGORIE:

Baby – i předškolní děti
3 – 8 let tanečníci, kteří v roce konání soutěže dovrší maximálně 8 let. (Bez rozdílu tanečních stylů)

Děti
6 – 11 let je možno zařadit i tanečníky, kteří věkovou hranici o 2 roky přesahují. Podmínkou je, že tito tanečníci mohou tvořit max. 50% tanečníků formace.

Junioři
11 – 15 let je možno zařadit i tanečníky o 2 roky mladší nebo o 2 roky starší. Podmínkou je, že tito tanečníci mohou tvořit max. 50% tanečníků formace.

Hlavní
15 let a více. Horní hranice je neomezena. Je možno zařadit i tanečníky o 2 roky mladší. Tito tanečníci mohou tvořit max. 50% tanečníků formace.

Senioři
25 let minimálně. Horní věková hranice není omezena. (Bez rozdílu tanečních stylů)

SOUTĚŽNÍ DISCIPLÍNY:

1. Street Dance choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

2. Street Show choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

3. Disco Dance choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

4. Disco Show choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

5. Art Dance choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

6. Art Show choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

7. Freestyle choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

8. Plesové choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

9. Mažoretkové choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

10.Street Show, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

11. Baby choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

12. Senior choreografie, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie

13. School exhibition, 2:00 – 4:00 min. max. délka choreografie Této poslední disciplíny se mohou účasnit taneční skupinyx v minimálním počtu dvaceti tanečníků a maximálním padesáti osob.

Další, podrobnější a konkrétní informace obdržíte na www.czechdancetour.cz.

 

Foto: Czech Dance Tour

Taneční magazín

 

Mýdlový princ nepřestává diváky bavit

Muzikál plný humoru a starých dobrých písniček

 

 

Úspěšný  muzikál režiséra Radka Balaše  s názvem Mýdlový princ můžete v současné době vidět  v divadle Broadway. Rozhodně  se postarejte o lístky s předstihem, neboť je téměř stále vyprodáno. A není divu. Hlavní postavy ztvárnili známí oblíbení herci, pro tanečníky dlužno uvést, že mohou vidět Terezu Kostkovou či Jitku Schneiderovou,  spojené neodmyslitelně se Stardance.

V hlavní roli se představí Martin Dejdar (kterého jsme také mohli vidět v taneční soutěži, rozhovor  s Martinem nejen o tanci  najdete v Tanečním magazínu), který ztvárňuje   smolaře a lháře, zkrátka  neúspěšného  člověka, na kterého je dokonce uvalena exekuce. Obelhává herce i své přítelkyně.

Myšlenka příběhu je prostinká, až pohádková, už mnohokrát  ohrané téma: dědictví s podmínkou. Tentokrát  s podivnou podmínkou,   chce-li  smolař Martin  dědit, musí se věnovat divadlu a oživit zašlou slávu divadelního  spolku  Šumavan. Série trablů se rozbíhá.

Výkon herečky Jany Synkové (J. Synkovou jsme již zmiňovali dříve v Tanečním magazínu v nezapomenutelné roli Ginger, v inscenaci   Chytání větru s Janem Onderem v hlavní roli), je i zde  nepřehlédnutelný. Osoba, dělající si nárok na vedení herecké společnosti, intrikující a věčně skřehotající své nároky, částečně připomíná postavy Louise de  Funèse, sympatického škodiče, jehož vlastnosti jsou ale tak lidské, že ho divák miluje.

Smolař Martin je samozřejmě divákovi  buď sympatický či naopak. Možná  by ho  jeden  s chutí udeřil, ale Martin rozhodně ve svém zoufalém úsilí zachránit divadelní spolek spíše vyhrává divákovy sympatie. Postava učitelky Zuzany, která není nijak výrazná, nedává Tereze Kostkové (v alternaci Jitce Schneiderové) příliš prostoru, aby vzbudila u diváků silné emoce. Nudná „správňačka“.

Naproti tomu Jaromír Nosek (jednou z cen fotosoutěže Tanečního magazínu bylo setkání s herci Michalem Slaným a Jaromírem Noskem) je  v roli homosexuálního majitele  cukrárny   jednoduše opět okouzlující.  Silnou stránkou Jaromíra Noska je jeho schopnost  vcítit se do každé role. Bohužel ale daní tomuto daru je,  že dostává role komplikovaných, záporných hrdinů,  tedy  vypočítavé hejsky,  lidi  méně chápavé, extravagantní či jinak orientované. A některému divákovi tedy nemusí být právě sympatický.  Ale zdá se, že Jaromír Nosek zůstává nad věcí.

Ačkoliv základní myšlenka příběhu Mýdlový princ není nikterak hluboká, přesto je tu mnoho peripetií a nekonečných zápletek, které  vytvořily  dokonalé  podmínky pro užití písní Václava Neckáře, příběh je mistrně vložen do písní  (zpívané jsou ale herci samotnými, takže dojem je poněkud jiný než dojem z originálních písniček). Oprášily se tu staré hity, které by možná dnešní mladí lidé už ani nechtěli  poslouchat, ale  během muzikálu si třeba  náhle uvědomí, jak byly tyto písně půvabné. Fotky V.  Neck&a acute;ře, které  jsou v pozadí na plátně, do příběhu sice nezapadají, ale jsou  jakousi poctou zpěvákovi Václavu Neckářovi, který si ji opravdu zaslouží. Tomuto počinu se nedá nic vytknout.

Tři hodiny jsou celkem dlouhá doba, ale diváci jsou nadšení, vesele si pozpěvují staré písničky, podupávají, potleskávají, komické situace dotváří radostnou atmosféru. Je snad v sále někdo, komu se Mýdlový princ nelíbí? Ne, řekněme si upřímně, rozhlédneme-li se kolem.

Eva Smolíková

Foto: Divadlo Broadway

Taneční magazín