Centrum Paraple přijalo šek od České televize

Diváci České televize ani letos nezklamali

26. listopadu se na pražském Výstavišti uskutečnilo slavnostní předání šeku od České televize Centru Paraple. Tento rok se vybralo neuvěřitelných Kč  43.703.496,-.


„Je to absolutně neuvěřitelné. Diváci České televize opět nezklamali. Opravdu všem, kteří přispěli, za celou Českou televizi děkuji“  říká  Generální ředitel České televize Jan Souček. Přislíbil také divákům, že příští rok budou moci vychutnat atmosféru StarDance v některých městech živě.

„Je to pro nás obrovský závazek, ale také ocenění pro všechny, kteří se podílí na činnosti Centra Paraple. Za třicet let jsme dosáhli světové úrovně a těší nás, že naše služby můžeme dále rozšiřovat – např. o terénní sociální rehabilitaci, zdravotně rekondiční pobyty či odborné poradny“ sděluje David Lukeš. Dodává: „Udělal jsem maximum proto, abych mohl ten večer být přítomný osobně, i když zpětně nevím, zda to byl nejlepší nápad, nebylo mi úplně dobře, ale chtěl jsem u toho být. Nejsilnější dojem na mě udělal fakt, že  se neobjevily žádné nenávistné komentáře ani to, že by peníze někdo někomu nepřál. Myslím, že to je ten nejlepší vzkaz.

 

Taneční pár Martina Ptáčková a Dominik Vodička (patron Kamil Fiala)  pomáhají tancem nejen Centru Paraple, ale řeší také otázky šikany a bezpečnosti. Rozhodli jsme se tento pár vyzpovídat.

Kamil Fiala žije v Jihlavě s manželkou a třemi dětmi – čtrnáctiletým a tříletým synem a půlroční dcerkou.
V únoru roku 2018 se mu po úrazu v bazénu změnil celý dosavadní život.
Před úrazem pracoval jako řemeslník-obkladač, nyní působí v České asociaci paraplegiků (jeden ze zakladatelů Centra Paraple) jako peer mentor. To znamená, že sám jako zkušený vozíčkář podporuje lidi po poranění míchy. Peer mentoři lidem, kteří jsou na vozíku teprve krátce, a jejich blízkým a pečujícím, pomáhají širokým spektrem rad, informací, ale také s praktickým tréninkem soběstačnosti a v neposlední řadě jsou pro ně psychickou oporou a motivačním prvkem.

 

Martina Ptáčková, Dominik Vodička a jejich patron   Kamil Fiala.

Kamil Fiala, patron

TM:  Jak jste se vnímal skutečnost, vystoupit před tolika lidmi v přímém přenosu, přece jen člověk se asi vzdálí společnosti, když se ocitne v tak těžké situaci,  nebo se mýlím?

Kamil: „No,  já jsem mezi lidmi docela často, takže vzdálení  od lidí tolik  nevnímám, ale měl jsem obavu z přímého přenosu. Ze začátku se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem si to užil a byl jsem rád, že jsem tady mohl být.“

TM: Jaké  tedy byly Vaše  pocity, když jste přicházel do StarDance?

Kamil:  „První pocit byl skoro až nepříjemný, řekl bych. Ale všichni lidi kolem byli moc příjemní, takže to vlastně  bylo fajn. A další těžký  moment nastal  v sobotu ráno, to byla ta zkouška před přímým přenosem.  Když to ale  postupovalo, pak už generální zkouška  a tak, byl jsem  paradoxně čím dál více v pohodě.“

TM: Když jste se setkal se svým tanečním párem, pociťoval jste nějaký stres?

Kamil: „Stres jsem neměl, ale vůbec jsem netušil, co od toho můžu čekat, takže jsem byl spíše stále zvědavý, co přijde.“

TM: Podělíte se o své pocity, co nejsilnějšího jste asi zažil po svém úrazu?

Kamil: „Byly takové dva zásadní momenty. První byl, když jsem si pořídil auto a začal  jsem řídit, to byla cesta ke svobodě, to byl první velký zlom.

A  druhý silný moment přišel, když jsme vlastně jen tak přijeli na „zabíjačku,“ já jsem tam něco dělal a večer jsem uléhal unavený z práce.  Já jsem třeba dva roky byl unavený pořád, ze všeho, např. ze cvičení, jednoduše  ze všeho. Ale zlomový moment byl, že jsem byl unavený z práce a připadal jsem si znovu nějak potřebný, nebo důležitý, to bylo podstatné.“

TM: Moc Vám přejeme, aby toto vydrželo napořád. Děkujeme za rozhovor

Dominik Vodička, tanečník

TM: Vy jste už ostřílený tanečník, máte zkušenosti. Bylo letos něco jinak? Nějaká novinka pro Vás?

„Letos to pro mě bylo naprosto jiné. Protože jsem doteď pracoval s lidmi, kteří sami pracovali s hudbou, měli koordinaci, rytmus apod. To bylo tento rok  úplně jinak. Nejdříve jsem Martinu vůbec musel postavit do nějakého neutrálu, čili dostat ji z toho zápasnického a boxerského postavení, to v první řadě (Martina z dálky kouká, nastražené uši a oči vyděšeně vykulené..). Pak jsme teprve mohli začít pracovat na tanci samotném. Tedy jsme ztratili hodně času, abychom se  dostali z křeče a ze síly do neutrality, která je běžně lidem přirozená. Vzalo nám to čas, to ano, ale na druhou stranu věřím tomu, že nám to dává body, protože právě proto nás tam lidé chtějí. Znají cestu Martiny. Tady jsou většinou všechno takoví poloprofesionálové, ale lidé právě sympatizují s Martinou, protože vidí, že je naprosto „lidská“, lidé se ztotožní s ní, každý si může říct – aha, takhle bych se to asi taky mohl naučit, takže proto je to sympatické.“

 

TM: Přesto ale nenávistných vzkazů si užijete také dost…

Dominik: „Mně to všeobecně připadá jako chyba dnešní doby. Není to jen v Čechách, zkrátka, sítě tvoří otevřený prostor, lidé si myslí, že si mohou psát, co chtějí, všechny „blitky“. Je to nějaká seberealizace – uškodím druhému, aby mně samotnému bylo lépe. Já doufám, že se toto někdy změní, protože to potom vede třeba i k tomu, že lidé poškozují sami sebe. Toto je téma, na které právě chceme poukázat v naší další práci, chceme ukázat na kyberšikanu, kdy jsou lidé napadáni na sociálních sítích a poté si tzv. z ničeho nic vezmou život, tedy v tom nejhorším případě. A tohle se stává častěji a častěji. Anebo se lidé sebepoškozují, zjistíte to bohužel až pozdě.  Jedna věc je, když chci říct, že se mi něco nelíbí a druhá věc je někoho urážet, napadat apod.“

 

TM: Souhlasíme, že toto téma je velice důležité. ať se Vám daří!!

TM: Vy jste tady letos překonávala překážky, které se týkaly tance, ale pracovat s vozíčkáři je zase úplně něco jiného. Jak jste si poradila s touto výzvou?

Martina: „Pro mě je to pořád výzva, neustále. I každý tanec. Je to prostě boj a občas dostávám od toho tance pořádně „na prdel“, ale snažím se. Nejsem zkrátka tanečnice, vždycky jsem byla bojovnice.  Ale každá překážka se dá nějak překonat, prostě makám, nestěžuji si, je to zkrátka těžké. Pokud jde o vozíčkáře, to jsou pořádní bojovníci. Zdraví lidé  si to neumí představit, čemu všemu oni musí čelit.  Já jsem před lety měla vážný úraz a lékaři mi řekli, že se na jednu nohu už nepostavím. Když jsem potřebovala se někam rychle dostat, tak mě rodiče poslali na vozíku, abych byla zkrátka rychlejší.  V ten okamžik jsem si uvědomila, jak je to těžké. Nejsou všude bezbariérové přístupy, sem tam se člověk nemůže někam dostat sám, je opravdu odkázaný na pomoc ostatních. Je obdivuhodné, jak to lidé z Centra Paraple zvládají a jsou stále v pozitivním  rozpoložení.“

TM: Jak vnímáte nenávistné komentáře na sociálních sítích Vy osobně? Není to pro bojovníka třeba spíše pozitivní? Řeknete si třeba, že se nedáte a ještě intenzivněji pracujete?

„Občas si něco takového říkám, ale já si ty komentáře  úplně k srdci nijak neberu. Máme spoustu fanoušků a podporovatelů, lidé ví, že tančit  neumím, začínám od nuly a možná se právě ve mně najdou. Třeba to někteří lidé také neumí a ocení tu odvahu, že tu vůbec jsem  a snažím se.  A tu druhou půlku diváků, která si myslí, že tady nemám co dělat, prostě chápu. Pokud mě srovnávají s Oskarem Hesem či s ostatními, tak je to jasné a není, co dodat. Zřejmě jsme rozdělili Českou republiku na dva tábory (smích).

TM: Taková bitva je veselá, ať vyhrajete, přeje  Taneční magazín!

Bojovnice Martina

 

Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková

 

Tereza Prucková, Patrik Hartl a jejich patronka Lucka 

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Hvězda poválečného baletu – křest knihy

Luboš Ogoun

Křest publikace Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu a vernisáž výstavy k 60. výročí založení Studia Balet Praha

Letošní rok je pro českou taneční scénu výjimečný – uplynulo v něm 100 let od narození Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009), jedné z nejvýraznějších osobností moderního baletu. Nadační fond a Institut Pavla Šmoka k tomuto výročí připravil ucelenou monografii mapující jeho uměleckou dráhu. Křest publikace proběhne ve čtvrtek 5. prosince 2024 v 17 hodin v Malém sále Městské knihovny v Praze (Ústřední knihovna na Mariánském náměstí). Ve foyer proběhne také vernisáž výstavy, která připomene 60. výročí založení Studia Balet Praha, souboru, za jehož vznikem stáli naši nejprogresivnější choreografové Pavel Šmok a Luboš Ogoun a který se stal malým zázrakem v českém baletním umění.


Autorkami knihy Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu, která zaplňuje další prázdné místo v dějinách baletu druhé poloviny 20. století, jsou historička Kateřina Šalounová, která se v rámci postgraduálního studia na Katedře divadelních studí MU v Brně věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka a historička Lucie Kocourková, která se dlouhodobě zabývá popularizací tanečního umění a je autorkou čtyř knižních publikací.

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydal v minulých letech monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi, nyní do této přináší i obsáhlý portrét choreografa Luboše Ogouna, která je dílem především brněnské autorky. Tvorba Luboše Ogouna je totiž spjata zejména s brněnskou baletní scénou. Je však také spoluzakladatelem souboru Balet Praha, proto se Institut Pavla Šmoka ujal vydání publikace a sám její vznik inicioval.

Ladislava Dunovská Jandovázakladatelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka, zdůrazňuje: „Těší mě, že v edici ‚Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti‘ vydáváme v pořadí již třetí publikaci o českém baletu 20. století. Nová kniha ‚Luboš Ogoun – Hvězda poválečného baletu‘ je výpravnou monografií a oslavou dalšího významného českého tvůrce. Autorky Lucie Kocourková a Kateřina Šalounová odvedly skvělou práci.“

Spoluautorka publikace Lucie Kocourková dodává: „Luboš Ogoun je jeden z nejvýznamnějších českých choreografů 20. století, o jehož díle ale zatím nevyšla žádná ucelená monografie. Využili jsme příležitosti letošního výročí a vydáváme ji v naší edici. Jde o souhrnný přehled jeho tvorby s důrazem na choreografie pro brněnský baletní soubor a Balet Praha. Kniha navíc obsahuje jeho vlastní úvahy nad tanečním a baletním uměním, které publikoval v 60. letech a které byly velmi pokrokové. To je právě můj záměr v každé nové publikaci – ukázat tvůrce, které dnes vnímáme jako ikony, v jiném světle, takové, jací byli, když byli mladí, když byli oni těmi průkopníky a někdy i rebely.“

Součástí akce bude také výstava k 60. výročí založení Studia Balet Praha (1964–2024). „Na mobilní výstavu, která přibližuje éru Baletu Praha od založení až po Basilej, jsme vybrali významné choreografie Pavla Šmoka a Luboše Ogouna, které formovaly nejen tvář Baletu Praha, ale ovlivnily i další tvůrce,“ uvádí Kocourková„Existence Baletu Praha se stala pro náš moderní balet přelomovou, ale definovat proč, to už je větší oříšek, snažíme se ale charakteristiky tvorby obou tvůrců objevit.“ „Výstavu jsme koncipovali chronologicky. Úspěchy souboru ukazuje nový výběr velkého množství jevištních fotografií a dalších obrazových materiálů, které doplňují autentické úryvky vzpomínek a recenzí zveřejněných v tehdejším Československu a zahraničí,“ doplňuje Dunovská Jandová.

Křest knihy a vernisáž výstavy bude moderovat Ondřej Kepka.

V rámci křtu bude možné zakoupit set všech vydaných publikací (Studio) Balet Praha – Nová vlna československé choreografie; Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka; Luboš Ogoun: hvězda poválečného baletu za zvýhodněnou cenu 799 Kč.

Akce je finančně podpořena Magistrátem hlavního města Prahy, Ministerstvem kultury ČR a Státním fondem kultury.

Bonus: Beseda s baletní hvězdou Jiřím Bubeníčkem

Jako doprovodný program připravuje Nadační fond a Institut Pavla Šmoka mimořádné setkání se světoznámým tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem, které se uskuteční 28. ledna 2025 od 16:00 hodin v Malém sále Městské knihovny.

Bubeníček, který dlouhodobě působí v zahraničí, letos připravil dva významné celovečerní balety pro tuzemské soubory – inscenaci La Strada podle Felliniho filmu pro Pražský komorní balet a taneční drama Cyrano de Bergerac pro Balet Národního divadla Brno.

Beseda nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout do uměleckého světa jednoho z nejvýznamnějších českých umělců současnosti. Návštěvníci se dozvědí, jak vznikají dramatické inscenace, jaké výzvy musí současný tanečník překonávat a jak se za posledních několik desetiletí proměnil svět tance.

Pojďte se setkat s velkou osobností českého i světového baletu a načerpat inspiraci!

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Vánoce 2024 s Českou televizí

Budou vánoce bílé? Určitě! ČT má sněžítko!

Dost dotazů, zda budou Vánoce bílé nebo ne. Česká televize se už rozhodla  těmto dotazům udělat jednou konec. Má sněžítko!  Vánoce bílé budou! Toto nám potvrdila Alena Zárybnická, naše známá a oblíbená meteoroložka, která prováděla  tiskovou konferencí  České televize.


Alena Zárybnická

Na stropě se během tiskové konference promítaly sněhové vločky. Ne náhodou.  Nebyla by to meteoroložka Alena, aby neupozornila na mimořádný fakt:

10 na 38, to jsou všechny vločky, které na planetu kdy spadly!!! Je vůbec možné, toto vědět jistě?

Každá sněhová vločka má jiný tvar

Ale jaký bude vánoční program, to už víme jistě.

Na Štědrý den bude mít premiéru výpravná pohádka Tři princezny.  a vstup do nového roku diváci oslaví s osobnostmi české hudební scény v zábavním pořadu Muzikálová noc plná hvězd.

 

Česká televize zahájí Vánoce 2024 dnem 1. prosince přímým přenosem prvního ze čtyř charitativních adventních koncertů.  Adventní koncerty podporují vždy nějakou dobrou věc  a jak tvůrci říkají, “pokud koncerty budou pomáhat, je to fantastické.“

Letos poprvé se koncerty uskuteční i mimo Prahu. Kromě tradičních z Břevnovského a Strahovského kláštera nás čeká i živý přenos z děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné a v Oseku.

Duchovní Vánoce s ČT2

Druhý program České televize uvede nejen hvězdně obsazené zahraniční snímky jako Tři mušketýři, Bídníci nebo filmová série Fantomas, ale také mše a bohoslužby. Kromě adventní bohoslužby 1. prosince nebude chybět ani ta půlnoční na Štědrý den. O den později divákům popřeje z obrazovek sám papež František z Vatikánu při přenosu tradičního požehnání Urbi et orbi.

Na ČT art čeká diváky mnoho premiér od koncertů či filmových portrétů slavných osobností až po dokumenty o českých i zahraničních scénách. Kulturní program odvysílá 22. prosince přímý přenos koncertu Tisíc hlasů adventu, na kterém vystoupí v Obecním domě k Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany na tisíc účinkujících nejen se sborovými skladbami české a evropské hudby, ale také těmi známými vánočními. Na Nový rok nebude chybět ani přímý přenos Novoročního koncertu České filharmonie.

Letošní výpravná štědrovečerní pohádka připomene sílu a důležitost sourozeneckého pouta. Tři princezny v podání Doroty Šlajerové, Josefíny Markové a Sáry Černochové se vydají zachránit své království. „Jednotlivé klasické motivy a prvky jsme se snažili trochu pootočit. Charakter princezen určil styl celé pohádky – je dynamický, dravý a poměrně odvážný,“ přibližuje atmosféru příběhu režisér  Tomáš Pavlíček.

Ředitel Jan  Souček, princ Josef Trojan a tři princezny  Dorota Šlajerová,  Josefína Marková a Sára Ćernochová 

Kreativní producentka Kateřina Ondřejková doplňuje: Princezny Sofie, Leona a Flóra nejsou postavy, které musí někdo ochraňovat, zachraňovat nebo vysvobozovat. Jsou to sebevědomé hrdinky, které společně překonávají četné výzvy, aby zachránily své království před temnou hrozbou královny Mortany. Dále diváci v pohádce uvidí  Josefa Trojana  v roli prince Felixe nebo  Kláru Melíškovou a Michala Isteníka  jako královnu Mortanu a jejího komořího.

Kateřina Ondřejková, Tomáš Pavlíček, princ a tři princezny

Josefína Marková

Sára Černochová

 Dorota Šlajerová

Princ Josef Trojan a tři princezny

Princ Filip (Josef Trojan): „Natáčení jsem si užil, bylo to příjemné po všech ‚depkách‘, které hraji  v divadlech a filmech. Jsem rád, že jsem si „odskočil“ do pohádky, do tohoto kouzelného světa. V pohádce zachraňuji, ale také jsem i zachráněný.  Natáčelo se na zámku Hrubý Rohozec a Bouzov. Tam jsem se jako dítě bál, teď jsme tam dokonce spali! Bylo to fajn.“

Dorota Šlajerová: „Jsem nejstarší princezna Leona, nebojácná, odvážná, bojovná, šermující, ale občas potřebuje zpomalit!“

Josefína Marková:  „Jsem Sofie, nejsem nejstarší, ale chovám se tak. Jsem  zodpovědná, chytrá, držím všechny tři  sestry pospolu, když se hádají“

Sára  Černochová: „Jsem Flora,  nejmladší, mám moc ráda své sestry, snažím se  je v napjatých situacích zmírnit“

 

Již tradičně uvede Česká televize na Boží hod duálně vysílanou československou  koprodukční pohádku (druhý program ČT na Štědrý den odpoledne). V příběhu o dospívání a rodinných vztazích si zahrála také řada českých herců pod vedením režiséra Jakuba Machaly, který prozrazuje motiv, jenž se promítl i do názvu pohádky – Čarovné jablkoJablko v pohádce symbolizuje dobro, spravedlnost a svobodu. Tak jako se pohádkové čarovné jablko a jeho dobrá moc dědí z generace na generaci, tak i my dědíme a předáváme dál hodnoty, na kterých by měla stát naše společnost.“

 

Ivo Macharáček, Michal Čunderle 

Jakub Machala, Adam Joura, Viktoria Jurištová, Barbara Johnsonová 

Režie v pořadí deváté pohádky pro neslyšící se opět ujal Ivo Macharáček se scenáristou Michalem Čunderlem. Tentokrát diváky přenese do říše čar a kouzel a nabídne plno vizuálních efektů. „Hlavní linkou je příběh dvou kouzelnických sourozenců, kteří jsou právě ve fázi mezi dětstvím a pubertou, mají různé rozepře, ale když jde do tuhého, dokážou se spojit a najít vzájemnou podporu a porozumění. Letos je novinka v tom, že hlavní hrdinové jsou děti. Dlouho se s dětskými hrdiny nepracovalo a v pohádkách pro neslyšící téměř vůbec,“ vysvětluje Ivo Macharáček.

Česká televize spojila své síly se Slovenskou televizí.  Hlavní myšlenka příběhu říká, že zlo je hrozně zákeřné, využije každé lidské slabosti, kterou máme. Je třeba hodně statečnosti, abychom to překonali. Milující rodiče jsou dobrá podpora, ale někdy jsou milující až příliš. Dvě kněžny Hana a Dalia.  Hlavní hrdinka Hanka si projde různými zkouškami, pozná, sílu lásky a přátelství, ale  i zradu a bolest,  a ta největší zkouška je odpuštění. Bez odpuštění nemůže vyhrát dobro nad zlem.

 

Zábava i tradice s dětskými hrdiny

Během adventu se koledami rozezní i ČT :D, a to v pořadu Zpívejte s námi. O prázdninách se děti pobaví dobrodružstvím šmoulů v příběhu Šmoulí Vánoce, novými díly Prasátka Peppy i filmem Kocour v botách. Každý večer před spaním na ně bude čekat večerníček Pučálkovic Amina. Mimo to na obrazovce ožije český lidový betlém od malíře Josefa Lady s hudebním doprovodem České mše vánoční skladatele Jakuba Jana Ryby v animované České mši vánoční.

Bratři v triku představili nová dobrodružství legendárního Boba a Bobka. Hlasy namluvili bratři Hádkové. „Byla to jasná volba“, říkají tvůrci. „Bob a Bobek jsou starší a mladší bratr. Jeden herec by celý film neutáhl. Matěj Hádek je sice starší, ale pořád se nějak pitvořil a něco dodával, Kryštof si ‚jel to své‘, působil seriózně, takže jsme je prohodili, mladšího mluví starší bratr a opačně.“

 Milan Šteindler, Ondřej Pecha, Miroslav Zachariáš 

Pohádkové večery ČT v roce 2024

O vánoční hvězdě, 22. prosince

Anděl Páně, 23. prosince

Tři princezny, 24. prosince

Anděl Páně 2, 24. prosince

Čarovné jablko, 25. prosince

S čerty nejsou žerty, 26. prosince

Krakonošovo tajemství, 27. prosince

Princezna a půl království, 28. prosince

Hodinářův učeň, 29. prosince

Čertí brko, 30. prosince

 

Nadílka nemine ani on-line svět České televize – v iVysílání bude exkluzivně uveden švédský rodinný film Ronja, dcera loupežníka. A pro ty, kteří chtějí na chvíli uniknout vánočním programům, také oceňované britské kriminální drama Na příjmu v hlavní roli s Martinem Freemanem. Na domovské stránce pak bude připravený výběr To nejlepší z iVysílání. Jedná se o balíček třiadvaceti populárních pořadů z produkce České televize a čtrnácti nejsledovanějších zahraničních pořadů v iVysílání za rok 2024.

Oslavy nového roku s ČT

Výborná SHOW na ČT1 s Jaroslavem Duškem, Kristýnou Badinkovou Novákovou a Janem Hřebejkem zahájí poslední večer v tomto roce. Poté přinese zábavu i vědecké pokusy tradiční silvestrovský díl pořadu Zázraky přírody s Martou Jandovou, Pavlem Nečasem, Vojtěchem Bernatským a Alešem Cibulkou. Proud silvestrovské zábavy bude pokračovat ve Všechnopárty s Miroslavem Donutilem, Osmanym Laffitou a Pokáčem.

Náležitý vrchol večera a radostný vstup do roku 2025 zajistí Muzikálová noc plná hvězd, ve které zazní to nejlepší z českých a světových muzikálů. Moderátoři večera přivítají slavné hosty: Helenu Vondráčkovou, Moniku Absolonovou, Hanu Holišovou, Jana Cinu, Báru Basikovou, Romana Vojtka a mnoho dalších.

Slova ředitele České televize

„Vánoční svátky jsou obdobím, které nás všechny spojuje, časem plným radosti, lásky a společně prožívaných tradic. Právě tradice během tohoto kouzelného období spojují celé generace, stejně tak jako kultovní pohádky a filmy, u kterých se každý rok setkávají rodiny a svou nadčasovostí dokážou bavit malé i velké. Jsem hrdý na to, že se vysílání České televize stalo neodmyslitelnou součástí vánoční atmosféry ve většině domácností v naší zemi. Letos má Česká televize nachystané tři premiérové pohádky, filmové klasiky a samozřejmě i plno kulturních zážitků od přímých přenosů až po mše a bohoslužby. Těší mě, že pohádky České televize jsou oblíbené nejen u nás. V posledních letech se podařilo prodat naše vánoční pohádky do mnoha zemí a šířit tak kouzlo českých Vánoc i za hranice,“ zmiňuje generální ředitel Jan Souček.

Foto: Eva Smolíková

 

Eva Smolíková a tiskové oddělení ČT

Taneční magazín

Kahudova Bytost

Nová premiéra X10: v režii Kamily Polívkové

Divadlo X10 uvede 9. prosince 2024 premiéru dramatizace románu Václava Kahudy Bytost v režii Kamily Polívkové. Inscenace diváky provede vnitřním vesmírem člověka vyhlížejícího s neotřesitelnou nadějí lepší, nový svět. Monologický kolotoč vzpomínek, asociací, vizí a komentářů hlavního hrdiny je rozdělen mezi tři mužské hlasy patřící ke dvěma různým generacím. O roli se podělí kmenoví herci Divadla X10 Vojtěch Hrabák a Václav Marhold s Vladimírem Javorským, který s X10 spolupracuje poprvé.

Již ve druhé inscenaci této sezóny se Divadlo X10 zabývá fenoménem stárnoucího muže, který se potýká se světem i sebou samým. „Zatímco ve svérázné autorské úpravě Frischovy prózy Člověk se objevuje v holocénu jsme se zaměřili na otisk, který hlavní hrdina nazíraný z vnějšku zanechává ve svém okolí a mezilidských vztazích, perspektiva Bytosti je obrácená, vše vychází z přísně subjektivního nazírání bezejmenného poutníka,“ říká dramaturg X10 a autor dramatizace Bytosti Ondřej Novotný.

Spolupráce Divadla X10 s Kamilou Polívkovou započala při projektu Čekárna, románové trilogii podle Lionela Feuchtwangera. Kamila Polívková režírovala závěrečnou část Vyhnanství, která korunovala rozsáhlou fresku turbulentního vývoje německé společnosti mezi polovinou 20. a 30. let dvacátého století. Trilogie Čekárna jako celek obdržela v roce 2023 Cenu Josefa Balvína udílenou Pražským divadelním festivalem německého jazyka.

PREMIÉRA: 9. 12. 2024

REPRÍZY: 12. 12., 18. 12. 2024

 Foto: Petra Kupcová

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín