O tom, jak neobyčejný může být jeden obyčejný lidský život, vypráví nová inscenace Švandova divadla Slušný člověk, na motivy brilantní novely Karla Čapka Obyčejný život
Nová hra podle Karla Čapka ve Švandově divadle: přichází Slušný člověk
O tom, jak neobyčejný může být jeden obyčejný lidský život, vypráví nová inscenace Švandova divadla Slušný člověk. Na motivy brilantní novely Karla Čapka Obyčejný život ji napsala a zrežírovala Martina Krátká – herečka, která se čím dál výrazněji prosazuje i jako divadelní režisérka. Premiéru chystá do suterénního Studia v sobotu 4. února 2017 od 19 hodin.
Podobně jako Čapkův román Krakatit, který měl v podobě divadelní hry u Švandů před necelými čtyřmi lety světovou premiéru, i Obyčejný život se na jevišti objevuje poprvé. Spisovatel jej napsal během léta v roce 1934 a po románech Hordubal a Povětroň jím vrcholí tzv. noetická trilogie, v níž se autor zabýval lidským poznáním. A došel k tomu, že nejen naše poznání, nýbrž i náš život v sobě obsahuje víc možností a podob, než sami tušíme…
Hlavní hrdina příběhu, bezejmenný nádražák v penzi, sepisuje na sklonku života paměti, aby zjistil, že jeho „obyčejný život“ nebyl ani zdaleka tak přímočarý a jednoznačný, jak se i jemu samotnému zprvu zdá. Ze skromného, slušného muže se najednou stává téměř běsovská postava, z jejíhož podvědomí probleskují vášně, pudy, hříchy, omyly a chyby, podlosti i lži… Kolik různých „já“ vlastně v sobě máme? Kolika z nich přiznáme právo na existenci? A které je to pravé?
Srdeční záležitost Martiny Krátké
Stále živou předlohu Karla Čapka pro Švandovo divadlo volně adaptovala Martina Krátká. Tu diváci znají především jako všestrannou herečku, ale výborně si vede i v roli autorky a režisérky: to ostatně potvrdila třeba v případě komedie CRY BABY CRY, která patří už tři roky mezi nejnavštěvovanější tituly smíchovské scény.
O divadelním zpracování Obyčejného člověka Martina Krátká přemýšlela už od roku 2010 – od chvíle, co se jako herečka objevila v Hordubalovi v Divadle Husa na provázku (v režii J. A. Pitínského zde hrála Hafii, dceru hlavního hrdiny, jemuž vrah zákeřně probodne srdce, a to se na konci záhadně ztratí). Práci na Čapkově předloze tak Krátká ne náhodou vnímá jako svou „srdeční záležitost“.
„Donedávna jsem se ve všech svých inscenacích snažila zachytit témata, která společnost pálí a bolí,“ říká režisérka. „Zrcadlo, které má možnost divadlo nastavovat, má neuvěřitelně léčebné účinky. Letos jsem nabyla dojmu, že je třeba se pozastavit. Všechno je nějak příliš rychlé. Proto Čapek a proto jeho oslava života s názvem Obyčejný život. Obyčejný život, který přece nikdy není obyčejný,“ uvažuje Martina Krátká.
Road movie ve vlaku
A proč se tvůrci rozhodli z Čapkova Obyčejného života udělat Slušného člověka? „Všem Čapkovým dílům je jedno téma společné, a to je člověk,“ říká Martina Krátká. „V případě Obyčejného života jde o vhled do duše obyčejného člověka. A to je také téma, kterému se v inscenaci věnuji – obnažení lidské bytosti“, vysvětluje režisérka. Ta svou „road movie na jednom místě“ umístila do prostoru vlakového kupé – místa všedního a magického zároveň.
Slušnost znovu na scéně
„Věříme, že má smysl znovu a znovu promýšlet, co pro každého z nás slušnost znamená, a jak je to s ní doopravdy,“ doplňuje dramaturg inscenace Libor Vodička. „Slušný člověk je jednak oslavou obyčejného života každého z nás, a jednak poutavě vedenou filozofickou úvahou o člověku, který se biologicky rodí jako mnohost,“ dodává Vodička.
V hlavní roli bilancujícího železničáře se představí Miroslav Hruška, jemuž podobně jako kdysi Čapkovi slušnost v dnešním světě chybí: „Nalézám kus štěstí v tom, že se tam pan Čapek zabývá slušností, normální, úplně obyčejnou slušností, protože je jí jako šafránu a za to jsem moc vděčný, že se mohu dotknout takové věci i v dnešní době, plné experimentů. To nemyslím hanlivě, ale když se najednou objeví taková živočišná věc, prostě život „obyčejného člověka“, jak ho napsal pan Čapek, je to nádhera!“
Klíčové ženské postavy – matku, manželku hlavního hrdiny a další figury – hraje Bohdana Pavlíková. „Každý z nás jsme namícháni z různých vlastností, dobrých i špatných. Postupně se ukazuje, že člověk nikdy není jednoznačný. Že se v něm skrývají různé další tváře a osobnosti, které mohou a nemusí dostat příležitost. Jde třeba o to, kdy… Osobně mne asi nejvíc oslovuje to, jak dílo dál žije i po úmrtí autora, a jak se mnohé z něj ukázalo jako citlivá a vžd y laskavá analýza duše moderního člověka a společnosti,“ uvažuje herečka, která je známá mimo jiné z televizní obrazovky (seriály Doktor Martin, Rapl, Ulice ad).
V inscenaci dále účinkují Marek Pospíchal, Petr Buchta a Anna Glässnerová v alternaci s Martinou Krátkou.
Podzemní divadelní prostor oživí částečně realistické, částečně snové kulisy scénografky Lucie Labajové. Kostýmy k inscenaci navrhla Lenka Odvárková, hudbu složil Ota Balage. Při přípravě hry byl také od začátku přítomen čapkolog Hasan Zahirović.
Jak připomíná umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár, Slušný člověk je druhým dílem z cyklu Intimita, Anonymita, Agresivita – trilogie autorských her o třech tématech, jimž je dnes vystaven člověk jako jedinec a s nimiž se potýká i celá společnost. „Intimitu zkoumal text současné britské dramatičky Caryl Churchill, který měl pod názvem Je to tu premiéru v říjnu 2016 v režii Viktorie Čermákové. Titul věnovaný agresi uvidí diváci v režii dámského tandemu Alžběta Burianová – Tereza Říhová v dubnu 2017,“ říká Dodo Gombár.
Obyčejný člověk
Volně na motivy novely Obyčejný život Karla Čapka adaptovala Martina Krátká.
Režie Martina Krátká
Dramaturgie Libor Vodička
Scéna Lucie Labajová
Kostýmy Lenka Odvárková
Hudba Ota Balage
OSOBY A OBSAZENÍ
Úředník XY Miroslav Hruška
Básník/ Soused 1/ Hlas 3 (Ten, kdo má zlost) Petr Buchta
Strážník/ Tatínek/ Přednosta stanice/ Soused/ Hlas 2 (Hypochondr) Marek Pospíchal
Žena/ Máma/ Manželka/ Hlas 1 (Ten s lokty) Bohdana Pavlíková
Dítě/ Cikánka Anna Glässnerová nebo Martina Krátká
Premiéra 4. února 2017 ve Studiu Švandova divadla na Smíchově!
Magdalena Bičíková
Foto: Michal Hančovský
Taneční magazín
