Štítek: site-specific

Domov za hranicemi

Multižánrový projekt Ewy Żurakowské

Domov za hranicemi. Multižánrový projekt Ewy Żurakowské Home Beyond the Borders? čeká divadelní premiéra ve Venuši ve Švehlovce 

Polská performerka Ewa Żurakowska vytvořila svůj projekt podle knihy Denní dům, noční dům držitelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczuk. Inscenace Home Beyond the Borders?, která diváky zve do světa snů, surrealistické a vizionářské reality, měla českou site-specific premiéru v pražské Invalidovně (Studio ALTA) a nyní se přidá do repertoáru divadla Venuše ve Švehlovce. Divadelní premiéra se koná v pondělí 21. listopadu. Performerka se za svůj herecký výkon v inscenaci dostala do širší nominace na Ceny Thálie 2022.


Multižánrová inscenace Home Beyond the Borders? je založena na tématech z románu Denní dům, noční dům nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczuk. Monodrama plné video projekcí, poetických obrazů a snových textů nás zavede do surrealistické a vizionářské reality inspirované vizemi z románu polské spisovatelky. Inscenace také čerpá z legend a příběhů z regionů Kladska a Nowa Ruda, které najdeme v knize.

Ewa Żurakowska, autorka konceptu, scénáře a také jediná performerka v inscenaci, knihu četla poprvé před dvaceti lety. Ale použít ji jako inspiraci pro divadelní inscenaci ji napadlo až mnohem později. „Před dvěma lety jsem se rozhodla vytvořit monodrama, které by odkazovalo na můj osobní zážitek, kdy jsem žila v prostředí česko-polských hranic. Od té doby mě fascinuje téma identity, život “doma” a život v “cizí zemi”.“ 

V době, kdy Żurakowska žila v Praze, zároveň pracovala v polském Paláci Gorzanow v oblasti Kladska. „Myšlenka překračování hranic, kterou jsem chtěla v inscenaci prozkoumat, se mísí s místním koloritem knihy, kterou Olga Tokarczuk napsala v malé polské vesnici vedle českých hranic,” popisuje performerka.

Home Beyond the Borders? zkoumá téma domova jako prostoru identity, domova jako těla a těla jako domova. Zkoumá také otázky o překračování hranic mezi lidmi a světy, sny a realitou, komunitou a intimitou. Představuje proces zakořenění v pohraničí v polsko-českých horách, kde byla napsána knižní předloha a kde byla inscenace uvedena v polské premiéře v červenci loňského roku.

Velký důraz je kladen na otázky identity, zakořenění, vykořenění a návratu, zejména proto, že příběhy z knihy i inscenace se odehrávají na „znovuzískaných územích“, v oblasti s polskými, českými a německými kořeny. Żurakowska vybrala části knihy, ke kterým měla nejblíž a scénář vytvořila společně s polským režisérem Maciejem Gorczyńskim, s nímž dříve spolupracovala na inscenacích Requiem a Bieguni.

Choreografii vytvořila francouzská tanečnice a performerka Cécile Da Costa a scénografii a video projekci Iwona Bandzarewicz. Dramaturgicky se na nové české verzi podílí Hana Müllerová. Důležitou složkou inscenace je hudba, kterou živě interpretuje Żurakowska a dva ukrajinští hudebníci, kteří se k projektu přidali až při adaptaci pro pražskou divadelní premiéru, a nahradili tak polské hudebníky – akordeonistu Pawła Kopće a houslistku Katarzynu Kolczyńskou Niemierowskou.

„Inscenace Home Beyond the Borders? je hodně vázaná na moje osobní prožití, ale i globální kontext. Domov znamená něco jiného pro mě a pro ty, kteří o něj skoro před rokem přišli. Proto jsme do inscenace zapojili nové hudebníky z Ukrajiny.“

Houslistka Vardui Saribekian působí v Čechách už několik let. Po absolvování Oděské konzervatoře vystudovala českou HAMU a momentálně je členkou Filharmonie Hradec Králové. Saxofonista Oleksandr Dudko byl nucen ukončit své působení v doněckém Big Drive Jazz Bandu a uprchnout do České republiky po vypuknutí války na Ukrajině. Oba do inscenace vnáší hudební motivy z jejich kultury, a pocity, díky nimž se inscenace posunula o další hranice.

Performerka Ewa Żurakowska se za svoji roli v Home Beyond the Borders? objevila v širší nominaci na Ceny Thálie 2022: „…performerka sugestivně formou jak dialogů s diváky, tak vlastními snovými monology vypráví o světě česko-polského pomezí, které svým intenzivním fyzickým herectvím doslova „zhmotňuje“. Vyznačuje se citovostí, komplexním herectvím a charismatickou schopností navázat přímý kontakt s diváky.“

Inscenace po své polské premiéře měla českou site-specific premiéru v pražské Invalidovně (Studio ALTA) a nyní se přidá do repertoáru divadla Venuše ve Švehlovce. Premiéra se koná 21. listopadu ve 20.00. Vstupenky je možné zakoupit na portálu GoOut.cz.

Home Beyond the Borders?

  1. listopadu 2022, 20:00, Venuše ve Švehlovce – divadelní premiéra

Vstupenky na GoOut.cz: https://goout.net/cs/home-beyond-the-borders/szxykmu/

Kredity:

Scénář, koncept, hraje: Ewa Żurakowska

Režie: Maciej Gorczyński

Choreografie: Cécile Da Costa

Dramaturgická spolupráce: Hana Müllerová

Scénografie, videoprojekce: Iwona Bandzarewicz

Hudba: Vartui Saribekian, Oleksandr Dudko, Ewa Żurakowska
Producenti: ProFitArt, z. s., Przestrzeń Wyobraźni
Koproducent: Fundacja Pałac Gorzanów

Partneři: Venuše ve Švehlovce, Studio Alta

Podpořili: Mezinárodní visegrádský fond, Státní fond kultury ČR, Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR

Foto:   Iwona Bandzarewicz

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Divadelní operace „Vstoupili byste do armády?“

VSTUP ZAKÁZÁN – herci zavedou publikum také do krytů civilní obrany

Divadlo na cucky uvede  29. října premiéru repertoárové novinky VSTUP ZAKÁZÁN. V autorském projektu režiséra Tomáše Loužného diváci uvidí Pavlu Dostálovou a Viktora Kuzníka, součástí akce bude i živý hudební doprovod Martina Dytka. Z divadelní scény na Dolním náměstí zavedou herci publikum také do prostoru krytu civilní obrany v Bezručových sadech, kde se společně zamyslí nad obranou státu.

„Původně jsme se chtěli věnovat nedalekému vojenskému újezdu Libavá a dokumentovat, jak se v tomto místě žije poté, co se újezd zmenšil. Postupně jsme se však uchýlili k obecnějšímu pojetí a otevřeli jsme téma armády a jejího smyslu, vztahu lidí k armádě a jak se tento vztah proměnil například v kontextu války na Ukrajině, která během příprav vypukla,“ uvedl režisér Tomáš Loužný. Podle jeho slov byl pro herce základem autorský text i přepis autentických rozhovorů vztahujících se nejen k Libavé, ale i k jiným vojenským újezdům. Čerpalo se i z dostupných armádních textů nebo z pamětí finského vojevůdce Gustafa E. Mannerheima, který bojoval proti ruské armádě před II. světovou válkou. „V jeho vzpomínkách lze najít spoustu paralel s dneškem,“ upozornil Loužný, jehož záměrem je podrobit diváky úvaze o obraně vlastního státu. Skrze nadhled a humor divadlo nahlíží dilemata současné společenské diskuze související s armádou. „Jen tak je totiž možné se nad nimi beze strachu zamyslet. Vstoupili byste do armády nebo ne? A je vůbec člověk schopný zvážit všechny souvislosti a adekvátně se rozhodnout? Může být vstoupit do armády natolik výhodné, že to případně vyváží i riziko vlastního života?“ ptá se režisér.

Divadelní operace, jak výsledné dílo inscenátoři označují, se pohybuje na pomezí audiovizuální intervence, site-specific projektu i klasického divadelního tvaru. Spojena je také s přechodem mezi Divadlem na cucky a krytem civilní obrany v Bezručových sadech. „Prostor krytu jsme využili ve spolupráci s Institutem Paměti národa, jemuž slouží ke stálé expozici. Scénograf Ján Tereba měl společně s režisérem od počátku záměr odehrát část představení ve specifickém prostoru, souvisejícím nějakým způsobem s armádou. Stavba z 50. let uprostřed olomouckého parku měla tehdy ochránit obyvatele v případě jaderného útoku. Její útroby se ukázaly jako dokonalá kulisa pro dané téma,“ popsal mluvčí Divadla na cucky Zdeněk Vévoda. Organizátoři upozorňují, že by se diváci měli přiobléct a vzít si sportovní či vycházkovou obuv. Představení začíná v Divadle na cucky a přesun z divadla do krytu zabere zhruba deset minut.

Premiéra se uskuteční v sobotu ve 20 hodin, první reprízy jsou pak plánované ve stejný čas v neděli 30. a v pondělí 31. října.

Vstupenky jsou k mání na webu www.divadlonacucky.cz.

29., 30., 31. října / 20.00
24. listopadu a 7. prosince / 19.00

VSTUP ZAKÁZÁN

Nabídka vysněného bydlení s výhledem na Olomouc… a jedním malým háčkem.

 

Kritická doba si žádá mimořádná opatření. Žádá si více lesů, ideálně lužních, více praturů, ideálně roztomilých a také více vojenských újezdů, jako je Libavá – ideálně bez hranic.

Divadelní mozaika o vztahu k vlasti, cesta od pazourku ke stíhačce F-35 i oslava návratu ohrožených druhů, doprovázená mohutnými salvami.

Část představení se bude odehrávat v krytu civilní obrany v Bezručových sadech. Na cca desetiminutový přechod z divadla doporučujeme sportovní obuv.

Hrají: Pavla Dostálová, Viktor Kuzník, Martin Dytko

Režie: Tomáš Loužný

 

 

Zdeněk Vévoda

pro Taneční magazín

 

 

Divadelní Festival Kutná Hora

8. ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora

Osmý ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora proběhne od 8. do 10. září 2022. Jako každý rok nabídne přehlídku vybraných nezávislých divadelních souborů a performerů z České republiky a v letošním roce představí zahraniční umělce ze Slovenska, Slovinska, Německa, Ukrajiny a Ruska. Většina festivalového programu proběhne v prostoru Pivovaru Sedlec, ale program pro děti bude už tradičně umístěn do centra Kutné Hory, na Palackého náměstí.


Festival zahájí 8. 9. v 19:30 světová premiéra výtvarně-zvukové site specific inscenace Ó, která je připravovaná přímo pro festival spolkem Špatné divadlo. Po premiéře zahrají WWW NEUROBEAT, kapela slučující postupy hiphopu, industriálu, elektroniky a volné skladby.

„Letos se v centru pozornosti festivalu ocitá člověk a otázka zodpovědnosti za jeho činy. Člověk jako strůjce války, ale i její největší oběť,“ říká kurátorka festivalu Ewa Zembok.

Z českých souborů budou moci diváci vidět například pražské Divadlo X10 s inscenací Úspěch. Inscenace mapuje vzestup nacismu, tendence doby a konkrétní lidské motivace, které vyústily v tragédii druhé světové války. Divadelní experimentátor Jan Mocek představí performance Present: Perfect, pohybující se na hranici divadla a vizuálního umění a zkoumající zodpovědnost člověka. Mockovy projekty kombinují prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřují se na současná témata.

Ze Slovenska přijede nezávislé divadelní seskupení Odivo s loutkovou multimediální performancí Svetlonos. Inscenace se zaměřuje na existenci světla a tmy nejen ve světě, ale hlavně v nás samotných a hledá tak samotné jádro zla. Nejznámější slovinské nezávislé divadlo Glej přiveze dvě inscenace. První s názvem Under construction je generační výpovědí o společenství, čase, městě, idejích a převzetí zodpovědnosti za budoucnost. Druhá inscenace vytvořená v koprodukci s mariborským divadlem Moment nese název How did we get here. Storytelling dvou herců pojednává o tom, co v nás zanechává válka.

Válkou se zabývají i ruští performeři. Janis Povilaitis se ve svém projektu s názvem Dobrodružství zbloudilého vojáka neboli já jsem jen vykonával rozkazy vyrovnává s dopady války na člověka, který se ocitá ve válce, ve které se ocitnout nechtěl. Feministické protiválečné představení Russian Book of Dead absolventky Vyrypajevovy školy Ingy Antarktingy je generační výpovědí ruských disidentských třicátníků, je vyjádřením vzdoru proti válce a zkoumá její dopady na jednotlivce.

Festival nabízí i bohatý doprovodný program ve formě přednášek, debat a promítání, a je zároveň důležitou platformou pro setkávání profesionálů z oboru nezávislých scénických umění.

Lea Kukovičič: FORSALE, artist talk, Produkcija: Bunker, Stara mestna elektrarna, 9.3.2022

Barbora Koláčková

pro Tanečnímagazín

KoresponDance skončil

Oživil Žďár nad Sázavou a oslavil své 10. výročí bohatým programem

10. ročník festivalu KoresponDance je úspěšně za námi, za což vděčíme i Vám, návštěvníkům! Děkujeme, že jste s námi byli přitom! Stejně tak jsme vděční za všechny Vaše pozitivní reakce, které jsou pro nás hnacím motorem do dalších let! 😊

Téměř pět desítek představení přilákaly během čtyř dnů (od 14. do 17. července) návštěvníky z Prahy, Brna, Plzně nebo ze zemí jako Anglie, Maďarska či Slovenska do Žďáru nad Sázavou, kde po Praze proběhla hlavní část festivalu. Tanec a cirkusové umění pronikly do nejrůznějších zákoutí zdejšího zámku, představení se odehrála i v ulicích, veřejných prostorech a na nečekaných místech. Bohatý program oslovil všechny věkové kategorie, od nejmenších po seniory, festival si nenechali ujít ani profesionálové z oboru. Ačkoliv počasí si s venkovní produkcí tu a tam zahrávalo, přesto, až na drobné výjimky, neolivnilo plánovaný program. KoresponDance opět nabídl pestrou paletu představení, filmových projekcí, besed i řadu masterclassů a workshopů, jež vedli hostující umělci pro tanečníky i širokou veřejnost.

Zejména silné byla pro nás i pro publikum představení choreografa a tanečníka Josefa Nadje, který přivezl projekt OMMA s osmi muži z různých koutů Afriky, a ten se stal jedním z nosných představení festivalu. Dalším horkým želízkem v ohni byl australský performer James Batchelor s představením Metasystémy, do něhož s uměleckým citem zapojil zaměstnankyně tamní továrny TOKOZ a které si někteří diváci nenechali ujít ani napotřetí. Izraelská choreografka a performerka Galit Liss vtáhla do tance ženy – seniorky z Vysočiny, jež dokázaly, že s tancem se dá začít v každém věku. Představení u části publika vyvolalo hluboké a dojemné zážitky a hlavní hrdinky sklidily spontánní poděkování ještě po jeho skončení.

České performerky PocketArt ve své scénografii zprostředkovaly úvahu nad naším vztahem k přírodě a životnímu prostředí. Uskupení Bollwerk s unikátní site-specific trilogií rozpohybovalo a rozčeřilo neobvyklá místa jako úpatí Zelené hory, továrnu TOKOZ a Pilskou vodní nádrž. Imaginativní podívanou s polystyrenovými objekty zprostředkoval italský umělec Andrea Salustri, akrobaté a žongléři Hippana.Maleta připravili neobvyklé představení, v němž vyprávěli o svých životech v běhu a díky němuž sršelo publikum humorem. Finská tanečnice a choreografka Maria Nurmela zas předvedla svůj abstraktní a intimní tanec v působivém prostoru zámeckého sklepení a díky festivalu získala i diváky, kteří by za běžných okolností abstraktní performanci nenavštívili. Zapůsobila na ně nejen díky své choreografické práci, ale i díky dialogu s gotickými sklepy. Zajímavá byla ale i další představení.

První festivalový večer odstartoval ve znamení hudby benefičním koncertem harfistky Ekateriny Levental ve prospěch ukrajinských uprchlíků, jež kouzelně experimentovala s akustikou barokní konírny. Živé umění bylo doplněno filmovými projekcemi z vlastní produkce či díky spolupráci s Festivalem tanečních filmů. Prostor byl dán i dětskému umění; nejmenší uvedli dvojici představení pro své vrstevníky i dospělé.

Přejeme vám pohodové pokračující léto! 😊

 

Barbara Dušková, KorsponDance

Taneční magazín