Štítek: Michal Kříž

Pán světa a »PANTHERA«

V úterý 10. 9. a ve středu 11. 9. má v pražské La Fabrice světovou premiéru autorské představení Václava Kuneše a 420PEOPLE jménem »PANTHERA«. Exkluzívní recenze z předpremiéry.

Kouzlo předpremiéry

Osobně zrovna nemám v lásce nablýskané premiéry, kde potkáváte naprosto stejné tváře. Ale nejen na premiérách. Rovněž na výtvarných vernisážích, křtech knih… Ať již hraje na Slavii Real Madrid anebo do Prahy zavítá hokejový tým z NHL. Stále stejně se opakující typy mondénních lidí!

Naopak, předpremiéra ta má neopakovatelné kouzlo. To, pochopitelně, nechybělo ani na té „Panthery“, v pražské holešovické La Fabrice. Vyřvávání již ztemnělým sálem: „Hanko, pojď si sednout k nám!“ Focení mobily. Obdivné výkřiky uprostřed tanečních kreací. Upřímný a od srdcí znějící závěrečný potlesk. To jsou neopakovatelné atributy, s nimiž se na snobských premiérách prostě nesetkáte. …anebo pouze vzácněji.

A hlavně, vystupující nejsou tolik svázáni tradiční trémou a onou „premiérově dřevěnějící“ nervozitou.

Volná ruka

420PEOPLE je soubor, jehož je Václav Kuneš duchovním otcem (tedy, vedle Nataši Novotné, ale tu bychom označili určitě „matkou“). Má tedy určitou volnou ruku při výběru interpretů (nejen) „Panthery“. A většinou si tou volnou rukou vybral skvělé lidi „na volné noze“.

A tak měl Kuneš svou „výběrovou“ ruku šťastnou. Mezinárodní tým opravdu „nešlapal vodu“, nýbrž šlapal jako švýcarské hodinky. Vyvážené kosmopolitní spojení dravosti, zkušeností, ženského šarmu i chlapské tvrdosti a síly bylo (téměř) dokonalé.

Kunešovi by tento pospolitý tým měl určitě závidět trenér fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý. S takovouto partou by jistě neprohrál v Kosovu. Ani jinde.

Bylo jich pět

A onen sehraný tým nastoupil v sestavě: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk.

Nemá cenu zde a tady, obzvláště ještě po předpremiérovém představení, vyzdvihovat či kritizovat něčí individuální výkony. Ale bez přehánění musím uznat, že všichni ze sebe vydali maximum. A to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Myslím, že lichý počet tanečníků zavdává choreografovi více scénických možností. Poskytuje daleko rozmanitější možnost stavby nástupů i závěrů jednotlivých tanečních sekvencí. Dává šanci vycentrovat scény kolem stěžejní postavy, ale i další škálu neopakovatelných šancí.

Z druhé strany je ovšem relativně malý počet interpretů náročný v tom, že na pódiu může vyniknou každá drobná individuální chybička. I s tím se však 420PEOPLE vypořádali takřka s bravurou.

Procítěně? Pro sítě ne!

Václav Kuneš spíše střídmější, ale nápadité, scénické vybavení komentoval se svým pověstným nadhledem: „Hynek Dřízhal chtěl pro nás připravit inscenaci, která by byla skladná a nenáročná.“

Ano, dekorace možná, při přepravě, nezabere množství prostoru. Určitě však nepůsobila minimalisticky, natož triviálně. Naopak. Sítě skýtaly nepřeberné množství možností závěsů, předělů, světelných efektů a v neposlední řadě originálního akrobatického „náčiní“.

Navíc, i pouze zdánlivě nečinně visící boční sítě dávaly rovněž skvělou možnost prosvícení, takže díky němu se z nich na tanečním pódium proměnilo, v jednu scénu, na městskou dlažbu.

Pochopitelně, nemohu pominout stěžejní důvod sítí. Pocit zasíťovanosti. Přesíťovanosti a pocitu onoho „Velkého Bratra“. A v druhém plánu i ono bájné úsloví: „Je to blázen, hoďte na něj síť!“

Hudba „pod nohy“

Hudba Jana Šikla působila velmi silným dojmem. Byla oporou „Panthery“. Dynamizovala průběh představení. Dodávala mu nejen škály nálad, ale i filosofický podtext. Sám Kuneš si ji dlouho předem pochvaloval a označoval ji za „hudbu pod nohy“.

Václav Kuneš na mou otázku, zda byla hudba komponována na choreografii, či se někdy nechal i on inspirovat již hotovými kompozicemi odpověděl: „To jste mne teď zaskočil. Převážně byla muzika tvořena pro choreografii. Ale samozřejmě, že jsem místy použil již něco, co mne u skladatele zaujalo. Často je to takový ping-pong. Něco on skládá pro mne a jiné já použiji od něj.“

Co jsme a kam tančíme?

„Panthera“ by měla být hitem letošní nové taneční sezóny. Má na to potenciál. I onen pověstný „tah na branku“.

Václav Kuneš se sice inspiroval dílem „Sapiens“. Nikoli však dogmaticky. Hledá v něm existencionální otázky, dojmy z polarity dvou světů (a nejen lidského a zvířecího!), dohady kolem lidské individuality a jejího mikrosvěta. Myslím, že se v „Pantheře“ nalezl. A věřím, že rovněž diváci tuto inscenaci 420PEOPLE přijmou za svou.

»PANTHERA«

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk

Čas: 80 minut

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

Foto: (ze zkoušek) Pavel Ovsík a Pavel Marek

Michal Stein

(psáno z generálky 9. 9. v 19.00)

TANEČNÍ MAGAZÍN

Premiéra se blíží!

Nové hudebně-taneční vystoupení 420PEOPLE »PANTHERA« inspirovala slavná kniha Sapiens. Co k tomu říká choreograf Václav Kuneš i další tvůrci?

Tvůrci nejnovějšího představení PANTHERA nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE se inspirovali bestsellerem Sapiens, který pojednává o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva. Plná emocí, a především otázek je také samotná PANTHERA, která má premiéru 10. a 11. 9. 2019 v pražské La Fabrice. Těšit se můžete na skvělé taneční výkony a hudbu Jana Šikla, složenou tanečníkům takříkajíc „pod nohy“. Za choreografií stojí Václav Kuneš, zakladatel souboru, známý také z populární TV soutěže StarDance.

„Proč jsme ze všech různých druhů lidí zůstali nakonec my, kteří o sobě rádi říkáme, že jsme pány tvorstva, i když si doslova pod rukama ničíme vše, co nám naši předchůdci zanechali?“ To je hlavní myšlenka nejnovějšího představení PANTHERA, jehož premiéru netrpělivě očekávají všichni příznivci umění nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE.

„Po představení The Watcher jsem si říkal, že téma lidského těla a jeho schopností mě stále zajímá. Shodou okolností jsem se dostal ke knížce Sapiens – stručné dějiny lidstva od izraelského historika Y. N. Harariho, kde mě zaujala teorie o tom, že by vedle nás žilo třeba ještě dalších 5 druhů ,lidí´. Vždyť my ,sapiens´ kolikrát nejsme schopni tolerovat ani rozdílné barvy pleti či vyznání,“ přibližuje okolnosti vzniku a hlavní téma nového emotivního představení PANTHERA choreograf Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE.

Hudba „pod nohy“ a překvapivé rekvizity

„Po minulé sezoně, kdy každé naše představení bylo s živou hudbou, bude PANTHERA jinak. Autorem hudby je Jan Šikl, se kterým jsem již několikrát spolupracoval jak u nás, tak i na představeních v Japonsku či Holandsku. Jeho hudba mi často připomíná filmovou hudbu, a to se mi právě k celkovému vyznění představení PANTHERA velmi hodí. Zároveň mít hudbu složenou takříkajíc ,pod nohy´ – je prostě skvělé,“ říká Václav Kuneš a dodává, že posledních pár premiér si také neumí představit bez kostýmů a stylingu Olo Křížové.

Václav Kuneš

„Velmi jsme si sedli i po lidské stránce a pro mě je důležité vědět, že se kostýmy budou dotvářet až do posledních okamžiků tak, aby co nejlépe vystihovaly i ty nejposlednější změny před premiérou.“

Scénografie se u představení PANTHERA ujal Hynek Dřízhal, který podle Václava Kuneše dokáže vždy jeho téma posunout ještě někam jinam, a dá tak aktérům příležitost pohrát si i se scénou, což prý vůbec nebývá zvykem. „A je rád, a já také, když té scéně umíme vdechnout život,“ popisuje dobře fungující spolupráci choreograf. A na otázku, zda se při představení PANTHERA uplatní i nějaké zajímavé rekvizity, Václav Kuneš odpovídá: „O rekvizitách zatím nebudu mluvit, budou mít důležité místo a nechte se překvapit.“

»PANTHERA«

Umělecké obsazení:

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

420PEOPLE, soubor současného tance, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, založili Václav Kuneš a Nataša Novotná na přelomu roku 2007/2008 po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která v současné době působí na české i mezinárodní scéně již 11 let. Soubor 420PEOPLE je spojením výjimečné interpretační úrovně, profesionality, promyšlené hravosti a odvahy, se kterou přivádějí na jeviště svých představení slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuzí a dalších aktivit. Více se dozvíte na www.420people.org

Foto: Pavel Ovsík

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bude »PANTHERA« hitem nové sezóny?

Nové hudebně taneční vystoupení 420people inspirovala slavná kniha Sapiens

Tvůrci nejnovějšího představení „PANTHERA“ nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE se inspirovali bestsellerem Sapiens, který pojednává o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva. Plná emocí, a především otázek, je také „PANTHERA“, která má premiéru 10. a 11. 9. 2019 v pražské La Fabrice. Těšit se můžete na skvělé taneční výkony a hudbu Jana Šikla složenou tanečníkům takříkajíc „pod nohy“. Za nápaditou choreografií stojí Václav Kuneš, zakladatel souboru, známý také z populární TV soutěže StarDance.

„Proč jsme ze všech různých druhů lidí zůstali nakonec my, kteří o sobě rádi říkáme, že jsme pány tvorstva, i když si doslova pod rukama ničíme vše, co nám naši předchůdci zanechali?“ To je hlavní myšlenka nejnovějšího představení PANTHERA, jehož premiéru netrpělivě očekávají všichni příznivci umění nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE.

„Po představení The Watcher jsem si říkal, že téma lidského těla a jeho schopností mě stále zajímá. Shodou okolností jsem se dostal ke knížce Sapiens – stručné dějiny lidstva od izraelského historika Y. N. Harariho, kde mě zaujala teorie o tom, že by vedle nás žilo třeba ještě dalších 5 druhů ,lidí´. Vždyť my ,sapiens´ kolikrát nejsme schopni tolerovat ani rozdílné barvy pleti či vyznání,“ přibližuje okolnosti vzniku a hlavní téma nového emotivního představení PANTHERA choreograf Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE.

Hudba „pod nohy“ a překvapivé rekvizity

„Po minulé sezoně, kdy každé naše představení bylo s živou hudbou, bude ,PANTHERA´ jinak. Autorem hudby je Jan Šikl, se kterým jsem již několikrát spolupracoval jak u nás, tak i na představeních v Japonsku či Holandsku. Jeho hudba mi často připomíná filmovou hudbu, a to se mi právě k celkovému vyznění představení ,PANTHERA´ velmi hodí. Zároveň mít hudbu složenou takříkajíc ,pod nohy´ – je prostě skvělé,“ říká Václav Kuneš a dodává, že posledních pár premiér si také neumí představit bez kostýmů a stylingu Olo Křížové.

„Velmi jsme si sedli i po lidské stránce a pro mě je důležité vědět, že se kostýmy budou dotvářet až do posledních okamžiků tak, aby co nejlépe vystihovaly i ty nejposlednější změny před premiérou,“ dodává Kuneš.

Scénografie se u představení „PANTHERA“ ujal Hynek Dřízhal, který podle Václava Kuneše dokáže vždy jeho téma posunout ještě někam jinam, a dá tak aktérům příležitost pohrát si i se scénou, což prý vůbec nebývá zvykem. „A je rád, a já také, když té scéně umíme vdechnout život,“ popisuje dobře fungující spolupráci choreograf.

A na otázku, zda se při představení „PANTHERA“ uplatní i nějaké zajímavé rekvizity, Václav Kuneš odpovídá: „O rekvizitách zatím nebudu mluvit, budou mít důležité místo a nechte se překvapit.“

»PANTHERA«

Umělecké obsazení:

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka, Filip Staněk

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

La Fabrica

Kdo je 420PEOPLE?

420PEOPLE, soubor současného tance, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, založili Václav Kuneš a Nataša Novotná na přelomu roku 2007/2008 po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která v současné době působí na české i mezinárodní scéně již 11 let. Soubor 420PEOPLE je spojením výjimečné interpretační úrovně, profesionality, promyšlené hravosti a odvahy, se kterou přivádějí na jeviště svých představení slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuzí a dalších aktivit.

Foto: Pavel Ovsík (2), Jakub Sobotka a archiv (titulní)

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JATKA78 uvedou premiéru klaunérie »Přecházení«

SQUADRA SUA uvede v červnu klaunskou grotesku. Za účasti herců z Divadla Bolka Polívky. Můžete se těšit i objednávat lístky!

Nonverbální divadlo je jedním ze základních stavebních kamenů programu Jatek78. Proto si tato divadelní scéna na konec letošní sezóny připravila premiéru projektu Squadra Sua. Tento v českém prostředí již zavedený soubor se zaměřuje na propojování klaunérie s prvky fyzického divadla. Jejich nový projekt „Přecházení“ se poprvé představí na Jatkách78 již 8. června 2019.

Soubor Squadra Sua ke spolupráci získal světoznámého belgického performera a režiséra, mistra nonverbálního divadla a velkého inspirátora Jose Houbena a českou režisérku Veroniku Poldauf Riedlbauchovou, která má za sebou řadu úspěšných inscenací v oblasti fyzického divadla a nového cirkusu. Pro tento projekt se soubor, ve složení Roman Horák, Lukáš Houdek a Robert Janč, rozšířil o dva klauny z Divadla Bolka Polívky, Michala Chovance a Ondřeje Klíče.

„Všechno začalo jednoduchou myšlenkou, prozkoumat, co znamená pro klauna přejít scénu zleva doprava,“ říká Lukáš Houdek. „Od té doby jsme ušli kus cesty. Přecházení se mezitím stalo mezníkem, kterým vstupujeme do pro nás úplně nového divadelního myšlení,“ dodává Robert Janč. Projekt Přecházení se pohybuje na pomezí klaunérie, moderního fyzického divadla, instalace a performance.

„V Přecházení je pro mě přitažlivá konfrontace humorných situací se základními existenciálními otázkami. Je to mozaika obrazů, ve kterých se střetává logika snu a absurdita každodennosti. Cesta z bodu A do bodu B se stává cestou do vnitřního světa člověka, věčně narušovaná faktem, že tuto cestu podniká klaun,“ komentuje Veronika Poldauf Riedlbauchová. „Spolupráce s Josem Houbenem je oboustranně obohacující, oba přicházíme s různými podněty, které se vzájemně doplňují. Shodli jsme se také na společné poetice představení postavené na abstrakci, minimalismu a metafoře, což je vzhledem k faktu, že jsme se před tím neznali, zcela ojedinělé. To rovněž platí i o celém souboru. Proces tvorby byl v čistém slova smyslu kolektivní prací,“ upřesňuje režisérka.

„Se všemi těmito klauny jsem se potkal během workshopů pořádaných pro organizaci Zdravotní klaun, a když mi nabídli spolupráci, okamžitě jsem tuto nabídku přijal. Byl jsem fascinován jejich bytostnou přítomností na jevišti. Vždy mě navíc přitahovalo vytvářet nové věci s novými lidmi. Zajímá mě především proces tvorby a jejich nabídka byla v tomto ohledu velmi otevřená,“říká Jos Houben a dodává: „Vzrušující na tomto projektu je, že na něm můžu pracovat tak, jak pracuji rád. A to je vzácné. Cítil jsem možnost prozkoumat nové vyjadřovací prostředky, které mi umožní pustit se na pole větší abstrakce. Hrát si s tím, kdo jsme, a napojit se na diváka pomocí čiré existence klauna na jevišti. Sám to při zkouškách zažívám. Pánové leckdy předvádějí tak živé improvizace, řekl bych až se záblesky záblesky geniality. Je to tak pohlcující, že často zapomenu, že jsem na zkouškách a režíruji –– a pouze se bavím.“

Důležitou roli v Přecházení hraje rovněž vizuální složka. Minimalisticky pojatá scénografie Petry Vlachynské se stává aktivním činitelem inscenace. Svou jednoduchostí posiluje individualitu každého herce a posouvá význam situací do nových kontextů. Light designu se ujal Michal Kříž a hudební složky stálý spolupracovník souboru Squadra Sua Jan Šikl.

Squadra Sua: »Přecházení«

Premiéra: 8. 6. 2019, Jatka78

Koncept a režie: Jos Houben a Veronika Poldauf Riedlbauchová
Hrají: Roman Horák, Lukáš Houdek, Michal Chovanec, Robert Janč, Ondřej Klíč

Scéna a kostýmy: Petra Vlachynská

Hudba: Jan Šikl

Light design: Michal Kříž

Představení podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Jatka 78, Zdravotní klaun o.p.s., Cirqueon – Centrum pro nový cirkus, Hudební fakulta AMU v Praze, Divadlo Bolka Polívky, DIOD Jihlava

70 min., vhodné od 10 let

http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/prechazeni

Squadra Sua

Squadra Sua v roce 2003 založili Roman Horák a Robert Janč. Zakládající dvojici později doplnil Lukáš Houdek. Soubor se specializuje na autorská klaunská představení. Používá v nich širokou škálu divadelních prostředků s důrazem na klaunskou hru a techniky fyzického divadla. Soubor propracovává paralelně dvě linie tvorby – pouliční rodinná představení a klaunská představení pro dospělého diváka. Mezi úspěšné projekty patří například inscenace O humoru, Absolutely, Handicops, Monstera deliciosa, Up či pouliční představení Bomberos, Soldates, Happy hour a další.

Squadra Sua odehrála přes dvě stě vystoupení po celé České republice i v zahraničí (např. festivaly Letní Letná, Cirk-UFF, Za Dveřmi, Živá ulice, Sztuka Ulici). Členové souboru se věnují rovněž pedagogické činnosti, vedou dílny s tématikou klaunérie, fyzického divadla a cirkusových technik u nás i v zahraničí. Přecházení je sedmou inscenací tohoto souboru.

http://www.squadrasua.cz

Jos Houben

Jos Houben je slavný belgický klaun, performer, režisér a scénárista. Vystudoval pařížskou školu fyzického divadla L ́ École Jacques Lecoq v Paříži, kde působí od roku 2000 jako pedagog. Dlouhou dobu byl členem známé britské komediální společnosti The Right Size (1988–2006), ověnčené řadou ocenění. Jos Houben zde hrál, režíroval a podílel se na několika scénářích, mimo jiné rovněž se známým režisérem Kennethem Branaghem. Je zakládajícím členem proslulého souboru Théatre de Complicité a opakovaně spolupracoval s ikonou divadelní režie Peterem Brookem v Bouffes du Nord v Paříži. Pro britskou televizi Thames vytvořil úspěšný dětský komediální pořad Mr. Fixit. Se svojí one-man show The Art of Laughter, kterou před dvěma lety představil i českému publiku v rámci festivalu Prague Nonverbal, procestoval celý svět. Působí jako pedagog, ředitel a konzultant různých komediálních souborů, operních společností, cirkusových a tanečních škol.

Veronika Poldauf Riedlbauchová

V centru zájmu Veroniky Poldauf Riedlbauchové stojí fyzické divadlo, tanec, nový cirkus a site-specific. V těchto oblastech realizovala jako režisérka, choreografka a často i autorka a performerka mnoho úspěšných inscenací u nás a ve Španělsku, kde několik let profesně působila (Vodu po lžičkách, Camille, Combinat de Cirq 39, Očištění/Depurados, Hřbitov aut, Slavík a růže, Autobuď ad.). Úzce spolupracuje s novocirkusovým souborem Bratři v tricku, s nímž vytvořila tři autorská představení Plovárna, Funus a Lov. V posledních letech se zaměřuje rovněž na hudební divadlo, intenzivně spolupracuje především s Jihočeským divadlem (opery Traviatta, Trubadúr, Brundibár, muzikál Kronikáři ad.). Celá řada jejich inscenací byla prezentována na mezinárodních festivalech po celé Evropě a těší se mnoha nominací a ocenění. Vyučuje na Divadelní fakultě AMU v Praze, vede divadelní workshopy a připravuje hudebně-edukační pořady s PKF-Praque Philharmonia v pražském Rudolfinu. V roce 2014 vydala také básnickou sbírku Noc bez hlavy.

DALŠÍ INFORMACE & PŘEDPRODEJ:

http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/prechaze

FOTO: SquadraSua, Eva Kořínková a David Konečný

Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN