Odešla jedna z legend Jihočeského divadla

Zemřela Hana Bauerová

Jihočeské divadlo se zármutkem oznamuje, že 18. května 2022 v požehnaném věku 92 let odešla do hereckého nebe Hana Bauerová, jedna z významných legend jeho činoherního souboru

Celý svůj profesní život spojila s jihočeskou scénou. Mezi roky 1953 a 2008 zde vystoupila v téměř 160 inscenacích. Od její Stázy ve Šrámkově Létě a Máti v McDonaghově Mrzáku inishmanském se rozprostírá plejáda hrdinek lidových postav z české klasiky (Jirásek, Tyl, Hrubín), ale “přehrála” se úspěšně i do rolí shakespearovských (Viola ve Večeru tříkrálovém, paní Hošková ve Veselých paničkách windsorských, Chůva v Romeovi a Julii). Její rolí tzv. erbovní se stala titulní postava Kitty Warrenové ve Shawově hořké komedii Živnost paní Warrenové (1975). Svůj neodolatelný – a diváky obzvlášť milovaný – smysl pro jevištní humor s přesně zacílenou komickou pointou uplatňovala zejména v rolích světového veseloherního repertoáru (Pasqua v Poprasku na laguně, Sostrata v Mandragoře, Fenisa v Chytrých milenkách, Ela Delahayová z Charleovy tety, Lady Brecknellová z komedie Jak je důležitě míti Filipa či Olympie Feraillová z Brouka v hlavě). S nemenším úspěchem ztvárnila ovšem i dlouhou řadu tzv. “vážných”, psychologicky komplikovanějších úloh. Za všechny připomeňme její další “velkou” Chůvu, tentokrát z Anouilhovy adaptace Antigony, či Andu z Šotolovy hry Možná je na střeše kůň. Škálu velkých komediálních rolí uzavřela nezapomenutelnými kreacemi v rolích tajnůstkářské Abby Brewsterové v Kesselringových Jezinkách a bezinkách a rozkošně hubaté paní Pollingerové ve veselohře Koncert Hermanna Bahra (1991).

Velkou popularitu v 60. a 70. letech získal mezi diváky i HEC (Herecký kabaret), jehož byla spiritus agens. Se svým manželem, členem činohry Josefem Bulíkem, a dalšími kolegy z HECu neúnavně rozdávali smích i v nejodlehlejších částech jihočeského regionu. Hana Bauerová vystoupila rovněž v historicky prvním televizním záznamu inscenace před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově (Tvrdohlavá žena, 1967) a stala se i první Málinkou ve světové premiéře Hrubínovy Krásky a zvířete (tamtéž 1970). Na filmovém plátně se objevila i ve Vávrově zpracování Hrubínovy hry Srpnová neděle, v televizním seriálu Největší z pierotů Ivana Baladi či v oblíbeném Dobrodružství kriminalistiky Antonína Moskalyka. Neobvyklou, ale vítanou příležitost dal Haně Bauerové také hudební žánr. V průběhu let ztvárnila divadelní divu Corinu i klášterní Fortnýřku v operetě Mam´zelle Nitouche, stejně jako Mirabelu ve Straussově Cikánském baronu. V roce 2020 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

Hana Bauerová je také autorkou půvabných memoárů nazvaných Před oponou za oponou Jihočeského divadla. Prostřednictvím těchto vzpomínek, historek a postřehů s námi zůstává tak, jak jsme ji znali, živoucí velkou osobností!

Eva Marečková

pro Taneční magazín 

Nejcennější Thálie pro Jihočeské divadlo

Herecké mistrovství legendární Hany Bauerové oceněno

Divadelní čas, který je ve své podstatě tím nejprchavějším, má přesto schopnost některé z hereckých osobností proměňovat v legendy. Takovou žijící legendou Jihočeského divadla je nesporně Hana Bauerová, rodačka z Prahy (* 5. 2. 1931). Stává se čerstvou držitelkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

Celý svůj profesní život spojila Hana Bauerová s jihočeskou scénou. Mezi roky 1953 a 2008 zde vystoupila v téměř sto šedesáti inscenacích. Od její Stázy ve Šrámkově „Létě“ a Máti v McDonaghově „Mrzáku inishmanském“ se rozprostírá plejáda hrdinek lidových postav z české klasiky (Jirásek, Tyl, Hrubín). Avšak „přehrála” se úspěšně i do rolí shakespearovských (například Viola ve „Večeru tříkrálovém“, paní Hošková ve „Veselých paničkách windsorských“, Chůva v „Romeovi a Julii“). Její rolí takříkajíc erbovní se stala titulní postava Kitty Warrenové ve Shawově hořké komedii „Živnost paní Warrenové“ (1975).

Cenu Thálie přijal za Hanu Bauerovou, z rukou Ondřeje Kepky (syna herečky Gabriely Vránové), ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek (v černé roušce), kvůli epidemii koronaviru, žel, v prázdném divadelním sále

Svůj neodolatelný – a diváky obzvlášť milovaný – smysl pro jevištní humor s přesně zacílenou komickou pointou uplatňovala Bauerová zejména v rolích světového veseloherního repertoáru (jako třeba Pasqua v „Poprasku na laguně“, Sostrata v „Mandragoře“, Fenisa v „Chytrých milenkách“, či Ela Delahayová z „Charleovy tety“, Lady Brecknellová z komedie „Jak je důležitě míti Filipa“ anebo Olympie Feraillová z „Brouka v hlavě“). Škálu velkých komediálních rolí uzavřela nezapomenutelnými kreacemi v rolích tajnůstkářské Abby Brewsterové v Kesselringových „Jezinkách a bezinkách“ a rozkošně hubaté paní Pollingerové ve veselohře „Koncert Hermanna Bahra“ (1991).

Hana Bauerová dnes

Velkou popularitu v 60. a 70. letech získal mezi diváky i HEC (Herecký kabaret), jehož byla spiritus agens. Se svým manželem, členem činohry Josefem Bulíkem, a dalšími kolegy z HECu neúnavně rozdávali smích i v nejodlehlejších částech jihočeského regionu.

…a na archivním snímku

S nemenším úspěchem ztvárnila Hana Bauerová ovšem i dlouhou řadu tak řečeno „vážných” a psychologicky komplikovanějších úloh. Za všechny připomeňme její další „velkou” Chůvu, tentokrát z Anouilhovy adaptace „Antigony“, či Andu z Šotolovy hry „Možná je na střeše kůň“.

Hana Bauerová vystoupila rovněž v historicky prvním televizním záznamu inscenace před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově („Tvrdohlavá žena“, 1967) a stala se i první Málinkou ve světové premiéře Hrubínovy „Krásky a zvířete“ (tamtéž 1970). Za televizní seriály jmenujme alespoň její role v Balaďově „Největším z pierotů“ či v oblíbeném „Dobrodružství kriminalistiky“ režiséra Antonína Moskalyka.

Na filmovém plátně se Bauerová objevila i ve Vávrově zpracování Hrubínovy hry „Srpnová neděle“.

Neobvyklou, ale vítanou příležitost dal Haně Bauerové také hudební žánr: v průběhu let ztvárnila divadelní divu Corinu i klášterní Fortnýřku v operetě „Mam’zelle Nitouche“ i Mirabelu ve Straussově „Cikánském baronu“.

Hana Bauerová je i autorkou této knížky

Kolegyně Daniela Bambasová na Hanu Bauerovou a na jejich společná léta na jevišti vzpomíná s radostí: „S Haničkou jsem na jevišti prožila krásné chvíle a spoustu legrace. Bylo těžké vydržet její pohled s tisíci rarášky v každém oku. Jednou se jí v Antigoně podařilo (s vervou její vlastní), omylem mě shodit z houpačky. Myslela jsem, že to nezvládnu. Pokaždé, když jsme se střetly pohledem, mi ti její rarášci celou situaci znovu přehráli.”

Právě s Danielou Bambasovou v „Antigoně“

K 80. narozeninám Jihočeského divadla vyšla také půvabná knížka hereckých vzpomínek, historek a postřehů nazvaná „Před oponou za oponou Jihočeského divadla“, jejíž autorkou je právě Hana Bauerová. Jak v předmluvě této knihy poznamenala bývalá dramaturgyně Jihočeského divadla Alena Kožíková: „Hanka se na svět z jeviště dívá živýma očima, šibalské jiskřičky se proměňují do ironie, upoutává diváka a nepustí jeho pozornost, temperamentně a chytře provádí svou postavu celou inscenací. Má to štěstí pro jeviště, že je osobností.”

S těmito slovy můžeme jen souhlasit.

Text a foto: Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN