Horáček GEN XYZ

Velkolepá show! Scénický koncert propojí nový cirkus a písně s Horáčkovými texty. Cirk La Putyka, jak ho neznáme

Nový cirkus, akrobacii, tanec, divadlo a překvapivě zazpívané písně s texty Michala Horáčka v podání známých hudebníků propojí scénický koncert Horáček GEN XYZ.

Jeho premiéra proběhla 19. dubna v šapitó Azyl 78 na Výstavišti Praha, ale ještě 18. dubna, kdy jsme na tiskové konferenci sledovali, co se chystá, probíhaly poslední změny a neustále se tvořilo.

Režisér Rostislav Novák ml. se souborem Cirk La Putyka, 7krát3, Jan Cina, Rozálie Havelková, Katarzia, Bára Poláková, Albert Romanutti, Ondřej Ruml, Naďa Válová nebo Vladimír 518 v doprovodu kapely CLPBND pod vedením Davida Hlaváče a Jana Balcara zazpívají celkem sedmnáct písní – Levandulovou, S cizí ženou v cizím pokoji a jiné. Projekt Horáček GEN XYZ zahájí letošní program šapitó Azyl78. Bude uveden celkem sedmkrát do 25.dubna 2023.

Poté ovládne šapitó Azyl78 jako další program úspěšná velkolepá inscenace Cirku La Putyka Cesty (2. – 21. května 2023) a rodinné, hudebně taneční představení Kniha džunglí, které vzniklo ve spolupráci Divadla bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers (28. května – 18. června 2023).

Proč název  GEN XYZ?

Rostislav  Novák ml. vysvětluje: „Tvorba Michala Horáčka, to jsou pro mě slova a texty, které mají vedle obrovské poetické síly šanci spojovat. Což je důležité zvlášť v době, kdy lidi tyto věci dost často naopak rozdělují.  V představení tak spojíme generace i osobnosti z různých žánrů,  proto – GEN XYZ.

Všem je vlastní touha hledat, kde jsou hranice naší fantazie. Jak se můžeme navzájem obohatit a učit. Jak můžeme prožít to, co se nebude opakovat. Výjimečnost okamžiku a setkání. Zda půjde o poetický koncert, nový cirkus, kabaret nebo tanec, to se ale těžko popisuje. Je lepší to zažít.“

Proč právě toto seskupení umělců? Mají snad něco společného?

„Vybrali jsme umělce, kteří jsou nám blízcí, které respektujeme, kteří náš baví, ale se kterými jsme se  během naší  tvorby třeba  nikdy  nepotkali, to byl tedy základní odrazový můstek. Poté jsme teprve hledali skladby.

Jak vidím celý  projekt já?  Chtěl  jsem udělat nějaký ucelený tvar, kde nebudou rozdíly mezi umělci,  respektujeme každý každého a to, co za sebou máme. A to mně  přijde zajímavé a zábavné, právě to, že každý je jiný a dostali jsme se na jedno jeviště. V  hlavě mi běží i varianta, že  GEN XYZ  by mohl pokračovat jako nějaká platforma. Dále by mě třeba bavilo  zpracovat téma Voskovec – Werich.

Příští rok oslavíme 15 let naší cesty,  je to doba, kdy se potkávají zakládající členové s nastupující  generací.  Máme tady na jevišti i ty nejmladší. Zjišťovali jsme,  jak dostat mladou generaci do divadla a cirkusu, galerie,  na koncert. Znamená to riskovat. Jméno Horáček třeba  mladá generace vůbec nezná, ale tohle představení  možná přiláká mladé a propojí  naše světy více generací, proto je tady takové různorodé obsazení.

Skutečně jsou tu jména, která se asi jinde nikdy nepotkají.  Zda je výsledek  koncert, cirkusové představení, performance, kabaret, opravdu nevím, nedokážu to říct. Je to tak unikátní tvar, že se to nedá vyjádřit. Dali jsme dohromady nesourodou skupinu lidí, základem je ale  Horáčkův text, který propojuje lidské generace.

Řekl bych, že  covid a pandemie  zocelily  Jatka78  a naučili jsme se být aktuální. Nestavěl jsem ten projekt na žádném příběhu, ale  na obrazech a metaforách, vkročil jsem do velké  nejistoty, neužíval jsem žádné tradiční cirkusové rekvizity, žádné trampolíny, žádnou šálu, žádnou houpačku, tvořili jsme v jiných podmínkách. Nejvíce mě  baví objevovat nové výrazové prostředky, nové materiály,  a to si myslím, že se daří.“

Jan Balcar, který spolu s Davidem Hlaváčem má na starosti celé hudební provedení, říká: „Duo Petr Hapka a Michal Horáček  je v Čechách tak „kanonizováno“, že jediná   naše motivace byla  najít v jejich textech  ještě něco nového, novou vrstvu a podívat se na písně ještě jinýma  očima. Zda se  to povedlo, bude snad vidět i slyšet. Skvělé na naší tvorbě bylo, že jsme měli úplně volnou ruku, vzali jsme si třeba jen  fragmenty textu. Takže se  nedržíme původní  formy, ani jsme nechtěli, neuslyšíte  nic,  co znáte z CD. Aranže jsme zkusili kreativním způsobem předělat  a  vybrali jsme schválně ty, které v sobě mají  něco nadčasového a můžeme na ně pohlédnout i  současnýma očima. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol a pouštíme se do risku.  I interpreti sami vystoupí ze své komfortní zóny, i pro ně zazní něco nového a nezvyklého.“

 

Zeptali jsme se….

TM: Zvítězil jste ve Stardance, zpíváte, hrajete a teď jste se pustil do cirkusu.  Co Vám běželo hlavou, když jste dostal nabídku účinkovat v cirkusu? To je přece novinka, ne?

Jan Cina, herec, zpěvák, tanečník

„V něčem je to novinka, ale vystudoval jsem  alternativní divadlo, přesněji  loutkové divadlo na  DAMU, které má k tomuto typu umění blízko. Člověk se  tam s  netradičním pohybem setkává. Mě  to vlastně vždy bavilo, ale věnoval jsem se tomu jen velmi málo, spíše na amatérské úrovni.

I tady  jsem více  v roli zpěváka v konečném výsledku, ale jsem  součástí cirkusového představení. Jenže   zrovna v projektu Horáček GEN XYZ  je klasických  cirkusových dovedností poskrovnu. I sami  cirkusoví umělci objevovali pro ně zatím neobjevené,  to je  cítění pohybu nebo vyjádření pohybem, takže pro všechny z nás  jsou to takové novinky. Tato syntéza tady právě v současné době  probíhá, vlastně ještě těsně před uveřejněním projekt  stále vzniká, takže proces tvorby neustále  pokračuje.“

TM: Znáte  film, divadlo, tanec, zpěv, i  cirkus. Co je Vaší duši  nejbližší?

„Hm.  No, upřímně –  pro Honzu Cinu coby diváka,  mám asi úplně nejradši tanec.  Baví mě totiž,  že tam právě  nejsou ta slova.    Vnímáte něco opravdu jenom duševně a fyzicky. Když se dívám na  taneční představení, hýbe  to nějakým způsobem  mými emocemi nebo tělem,  a ta informace je o to cennější. Myslím si, že  slova často něco jenom ‚okecávají‘. Ale   zážitek z tance je spojen s hudbou nebo i s tichem a vstupuje  rovnou do srdeční komory.

Mám  to opravdu  moc rád, i jako interpret,  ale v mé práci se k tomu  dostávám v rámci mých  disciplín bohužel nejméně.  Možná se to ale teď změní,  dostal jsem nabídku od Constanzy Macras, berlínské choreografky, byl jsem s nimi v New Yorku. To by bylo skvělé. Také mě  čeká práce s Formanovými na projektu ‚Ptačí sněm‘.  Myslím, že tam půjde hodně o pohyb a propojení všeho. Bude to  takový  celkově estetický projev a na to se moc těším.“

Ať Vám to všechno vyjde!

Text, foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

Horáček GEN XYZ

Známí hudebníci na novocirkusovém koncertě zazpívají překvapivé nové verze písní s Horáčkovými texty

7krát3, Jan Cina, Rozálie Havelková, Katarzia, Bára Poláková, Albert Romanutti, Ondřej Ruml, Naďa Válová a Vladimir 518… Ti všichni zazpívají nově a velmi netradičně aranžované písně s texty Michala Horáčka během novocirkusového koncertu nazvaného Horáček GEN XYZ. Jeho premiéru připravuje na duben režisér Rostislav Novák ml. s herci a hudebníky souboru Cirk La Putyka do šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha. Na scénickém koncertě tak zazní naživo v podání kapely CLP BND spolu s akrobacií, tancem a divadelní akcí čtrnáct písní v aranžmá Davida Hlaváče a Jana Balcara – například Levandulová, S cizí ženou v cizím pokoji, Bude mi lehká zem nebo Povstání mlh a krásných žen. Projekt Horáček GEN XYZ, který zahájí letošní program šapitó Azyl78, zde bude uveden celkem sedmkrát od 19. do 25. dubna 2023.

Tvorba Michala Horáčka, to jsou pro mě slova a texty, které mají vedle obrovské poetické síly šanci spojovat. Což je důležité zvlášť v této době, kdy lidi tyto věci dost často naopak rozdělují. V představení tak spojíme generace – proto GEN XYZ – i osobnosti z různých žánrů,” vysvětluje na úvod režisér Rostislav Novák ml. „Všem je vlastní touha hledat, kde jsou hranice naší fantazie. Jak se můžeme navzájem obohatit a učit. Jak můžeme společně prožít to, co se nebude jen tak opakovat. Výjimečnost okamžiku a setkání. To vše inspirované slovy, která budeme převádět v obrazy, co neznají hranice,” dodává Novák. „Výsledná podoba, to zda půjde o poetický koncert, nový cirkus, kabaret nebo tanec, se ale těžko popisuje slovy. Je lepší to zažít společně s námi,” uzavírá Novák.

Aranžovat známé písně s texty Michala Horáčka představuje výzvu, nejde vůbec o jednoduchý úkol. O to více mi to přijde zajímavější, protože se pouštíme do risku,” říká Jan Balcar, který je spolu s Davidem Hlaváčem autorem hudebních aranží. „Budeme se snažit zajít co nejdále, podívat se na hudbu z nové, neslýchané, perspektivy. Některé skladby více rozvineme, někde zůstane pouze hlavní motiv, někde najdeme propojovací momenty,” pokračuje Balcar, který chce, aby se písně staly výzvou i pro interprety. „Aby vystoupili ze své komfortní zóny, aby zaznělo něco i pro ně zcela nového a nezvyklého,” uzavírá.

Po Horáček GEN XYZ ovládne šapitó Azyl78 jako další program úspěšná velkolepá inscenace Cirku La Putyka Cesty (2. – 21. května 2023) a rodinné, hudebně-taneční, představení Kniha džunglí, které vzniklo ve spolupráci Divadla bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers (28. května – 18. června 2023).

Vstupenky do Azylu78 jsou již v prodeji v síti GoOut.

Více informací na www.laputyka.cz nebo www.azyl78.cz.

 

Cirk La Putyka & friends: Horáček GEN XYZ

Koncert s cirkusovými tóny

Premiéra: 19. dubna 2023, Azyl78

Režie: ‍Rostislav Novák ml.

Choreografie: ‍Cirk La Putyka

Aranže: ‍Jan Balcar a David Hlaváč

Kapela: ‍CLPBND

Kostýmy: ‍Kristina Záveská

Scénografie: ‍Pavla Kamanová

Šéf techniky: ‍Olin Procházka

Grafika: ‍Les Kanců

Magdaléna Novotná

pro Taneční magazín

Měsíční kámen

Studio Hrdinů zahajuje 10. sezónu

Adaptace románu Měsíční kámen islandského spisovatele Sjóna v režii Kamily Polívkové je první premiérou 10. sezóny Studia Hrdinů. Ta se uskuteční za účasti autora 2. září. Premiéru doplní tematická výstava i beseda s tvůrci inscenace.

Jubilejní desátá sezóna Studia Hrdinů se v době celosvětové krize jistot, hodnot, ekonomiky a lidských práv snaží na tuto realitu reagovat. Měsíční kámen přípomíná, že pandemie tu byly vždy, stejně tak jako netolerance k jinakosti. Autorský projekt Kathariny Schmitt Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou „nepřítomnost“, kterou pandemie mimo jiné způsobila a konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří získávají své jeviště zpět. Premiéra inscenace Miroslava Bambuška Zvěřinec proběhne z logistických důvodů v Divadle x10, odkud se přenese do Studia Hrdinů. Bambuškův dramatický text o knězi Josefu Zvěřinovi zpracovává téma boje za svobodu slova a ohlíží se za životem v totalitě. Mezinárodně etablovaný choreograf Pawel Sakowicz připraví na konec sezóny 2022/23 druhou premiéru taneční dramaturgické linie Studia Hrdinů. Sakowicz se obrací do období romantizmu a transformuje ho do současnosti i možné budoucnosti.

Měsíční kámen

Po úspěšném představení Skugga Baldur, pod kterým jsou podepsané Tereza Hofová a Kamila Polívková, zprostředkovávají spoluautorky divákům Studia Hrdinů již druhé setkání s autorem, jehož pseudonym v překladu znamená „pohled“ nebo taky „přelud“. „Jevištní adaptace pro mě znamená především znovuobjevení toho, co jsem napsal. (…) A proto také lidem, kteří tyto adaptace dělají, dopřávám naprostou svobodu. Nechci být součástí realizace, protože pokud si mám výsledný tvar užít, pak potřebuji, aby to bylo zcela nové umělecké dílo,” řekl Sjón před svou očekávanou návštěvou pražské premiéry Měsíčního kamene.

„Příběh chlapce, který nikdy nebyl“ je sondou do vnitřního světa osamělého hrdiny, jehož osud určuje sexuální orientace i chybějící rodinné zázemí. Hlavním a vše prostupujícím motivem je však svoboda a nezávislost jedince, který svou „jinakost” přijímá jako přirozenost a dokáže žít jako autonomní lidská bytost, bez ohledu na hodnocení a soudy okolí. Reykjavík roku 1918, poslední rok první světové války. Islanďané slaví vítězství staletého boje o nezávislost, zároveň však vypuká epidemie španělské chřipky a vybuchuje sopka Katla. Otevírají se první biografy, kde chlapec Máni (Měsíc) nachází útočiště a objevuje nejen svou vášeň k filmu, ale i dívku Sólu (Slunce), která nápadně připomíná nespoutanou a tajemnou Irmu Vep, hrdinku temné kriminální série Les vampires…

Inscenace režisérky Kamily Polívkové v minimalistické, ale velkorysé scénografii Antonína Šilara, využívá výjimečného nadání dvou hereckých interpretů Jana Ciny a Terezy Hofové. Zásadní roli mají filmové záběry, které vznikaly v režii Nanny MBS. Islandskou stopu na výsledné podobě zanechává též skladatelka hudby Thóranna Björnsdóttir ve spolupráci s progresivním hudebníkem a producentem Aid Kidem.

Česko-islandský tvůrčí tým usiluje o vytvoření platformy pro otevřenou diskuzi o životních podmínkách a právech queer komunity nejen na Islandu, ale především v České republice. Proto Studio Hrdinů plánuje sérii debat k této tematice jak Praze, tak v Reykjavíku. Partnery projektu jsou Islandské centrum performativního umění Tjarnarbíó, kde se uskuteční islandská premiéra a Islandské národní sdružení sexuálních menšin Samtökin ´78.

 

Měsíční kámen

autor: Sjón

překlad: Helena Kadečková

koncepce: Tereza Hofová, Kamila Polívková

dramatizace: Kamila Polívková

režie: Kamila Polívková

dramaturgie: Linda Dušková

scéna: Antonín Šilar

kostýmy: Zuzana Formánková

hudba a sound design: Þóranna Dögg Björnsdóttir, Aid Kid

light design: Václav Hruška, Antonín Šilar

projekce: Nanna MBS, Antonín Šilar

střih: Zuzana Walter

grafická úprava titulků: Eliška Fenclová

voice-over: Ian Willoughby

odborná spolupráce: Ásta Kristín Benediktsdóttir

asistentka režie: Kristýna Tesařová

 

hrají: Tereza HofováJan Cina, Þóranna Dögg Björnsdóttir / Aid Kid

 

uvedení v Praze:

premiéra: 2. září 2022

reprízy: 3., 13. a 14. září, 20. a 21. října 2022

 

 

uvedení v Reykjavíku:

premiéra: 8. září 2022

reprízy: 10. září 2022

doprovodný program v Praze:

vernisáž video instalace Moonstone 3. září od 18.30

beseda s tvůrci, Sjónem a Ástou Kristín Benediktsdóttir 3. září po představení – tlumočeno do čj /moderuje: Hana Řičicová/

5.9. 18:00, Kampus Hybernská – Kavárna Hlína, Zobrazování LGBTQ+ komunity v současné literatuře; diskutující: Ásta Kristín Benediktsdóttir /ISL/, Jamie Rose, Marek Torčík; moderuje: Hana Řičicová

8.9. 18:00, Týnská literární kavárna, Vliv filmu na vnímání intimity, diskutující: Iva Baslarová, Eliška Křenková; moderuje: Tereza Domínová

12.9. 18:00, Týnská literární kavárna, Gender, identita a proměna těla, moderuje: Hana Řičicová

14.9. po představení, Studio Hrdinů, beseda s tvůrci, diskutující: Kamila Polívková, Tereza Hofová, Jan Cina; moderuje: Hana Řičicová

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Králem tance roku 2021se stal Jan Cina

Finále StarDance 2021

Večery plné tance skončily. Oblíbený pořad   StarDance došel do velkého finále,  kde se utkaly poslední tři páry.

Jednoduché  to tento rok neměly, týden před finále žily v jakési „bublině“, tedy v izolaci, aby nikdo z nich neonemocněl covidem. Jak komentoval Marek Eben, stále spolu a každý sám. Jan Cina: Zažil jsem to, co jsem opravdu ještě nikdy nezažil“. Na tvářích všech už byla patrná únava. Přesto všichni statečně dotančili.

A my se můžeme těšit, že snad na podzim roku 2022 bude lepší situace a všichni si užijí nové taneční kreace. Marek Eben: „Jsme s Terezou Kostkovou takové vánoční figurky,  které se s koncem podzimu složí do krabice, ale příští rok nás můžete zase vytáhnout.“

 

Jako každý rok, i tentokrát čekala ve finále na všechny pořádná dávka tance. Každý pár zatančil svůj nejlepší latinskoamerický tanec, poté standardní tance, dále freestyle a svůj nejlepší tanec vůbec.

Vše bylo zakončeno valčíkem, kterého se měly účastnit všechny páry, chyběli jen Ti, kteří zůstali v karanténě či byli nemocní.

Jak se páry popraly s velkým finále?

 

Jan Cina a Adriana Mašková

Pár zatančil svou nejlepší ča-ču. Jan byl lehoučký a svůj talent od Boha rozhodně nezapřel. Tanec v páru je pro něj evidentně těžší než sólo a pravda je i to, že únava se už projevovala a čím déle letos probíhalo StarDance, tím volněji si Jan Cina tančil, kazil rytmus, držení atd. To ovšem divákům nijak nevadilo.  Richard Genzer celkem nic neřekl, jen to, že to byl úžasný tanec. Tatiana Drexler ocenila, že Jan vyzrál a přináší do tance krásnou  uměleckou hodnotu.  Jan Tománek chválil koordinovanost a rytmiku. Zdeněk Chlopčík byl nadšený, nejen za výkon, ale také umění. Jeho přísnost šla tentokrát stranou. (body 10,  9, 9, 10)

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Pár si vybral rumbu na skladbu Hotel California. Tomáš je  v tanci právě tak snaživý a disciplinovaný jako ve sportu. Dobře se na něj dívá a člověk nemá, co vytknout.  Richard Genzer řekl jen nadšené: „Ano!“  Tatiana Drexler řekla, že tanec byl živelný s nádherným kontrastem a začal ji štípat mráz. Jan Tománek pronesl, že tanec byl hodný finále. Zdeněk Chlopčík maximálně ocenil tanec plný emocí, kde byl vidět rozdíl mezi mužem a ženou a svou  pověstnou přísnost nechal opět  stranou při hodnocení. (body 10, 10, 9, 10)

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Martinu porota pochválila za její houževnatost a oprávněně. I přes počáteční kritiku, kterou Martina přijímala statečně, se probojovala k velice dobrým výkonům a  ocenění poroty. V posledních dílech už Martina tančila mnohem uvolněněji, jak později sama řekla, od té doby, co tančili pro Paraple, pochopila, že tanec může pomáhat a v tom je krásný.  Z tance Martiny byla cítit obrovská radost. Richard Genzer zhodnotil, že tanec byl skvělý, ale něco nebylo občas dobře. Pro Tatianu Drexler tam chyběla spontánnost, ale rytmika správná. Jan Tománek ocenil radost a vřelost. Zdeněk Chlopčík viděl dobrý jive, ale necítil emoce a nevěřil jim. (body 8,8,8,8)

 

Jan Cina a Adriana Mašková

Pár si do tance přidal moderní prvky, což se setkalo u poroty s úspěchem. Richardu Genzerovi se líbily, Tatiana Drexler pochválila muzikálnost, ale neušlo jí špatné držení. Jan Tománek zase viděl hezký rám. Zdeněk Chlopčík postrádal větší emoce, ale pochválil dobře vedené kroky.  (body 10,10,10,10)

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Dokonalé tango.  Co vytknout. Emoce, energie, technika, nechybělo nic. Zkrátka všechno super.  Richard Genzer byl nadšený, Tatiana si takového výkonu vážila, pro Jana Tománka jednoduše super a Zdeněk Chlopčík řekl, že za takový tanec by se nemusel stydět ani pár mezinárodní třídy i na Mistrovství republiky. Je velice pravděpodobné, že kdyby se Tomáš místo krasobruslení věnoval tanci, určitě by to mezi špičku dotáhl, i mezinárodní.  (body 10, 10, 10, 10)

 

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Opět tango a vůbec nebylo špatné. Richardu Genzerovi se líbil skvělý příběh, Tatiana Drexler pochválila větší jistotu a hezkou atmosféru, Jan Tománek ale viděl, že se Martina ztrácela v rámu a Zdeněk Chlopčík vytkl utíkání z rytmu, ale byla vystižena atmosféra skladby. (body 9, 8, 8, 8)

Jan Cina a Adriana Mašková

Svým oblečením Jan Cina všechny přítomné ohromil. Měl na sobě lesklý upnutý obleček, který by si možná dovolil málokdo. Však také Marek Eben komentoval jeho vzezření slovy, co by to asi udělalo, kdyby šel takto vynést na sídlišti smetí?  Z pravidly nespoutaného tance, čišela hravost, radost, uvolněnost, trošku být nad věcí, maximálně zde vynikl Honzův talent a je vidět, že Honza je hoden být králem tanečního parketu.  Richard Genzer řekl, že volnost má rád a zde bylo propojeno vše. Tatiana Drexler pronesla, že se Jan Cina pro takový tanec narodil. Jan Tománek jen poznamenal, že Honza přináší flitry a disco koule. Zdeněk Chlopčík ocenil uvolněnost.  Celkově byl jejich tanec i poprask u diváků. (body 10,10,10,10)

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Tomáš a Kristýna způsobili druhý poprask, ale zase trošku jinak. Ve svém freestyle udělali chybu, možná několik, což porotě neušlo. Limpy hop také není vůbec jednoduchý a zřejmě jej neměli úplně secvičený. Pár svou chybu později přiznal, ale bral ji s humorem. Sami byli trošku zaskočení a rozpačití. Tomáš celkem roztomile pravil, že takové zděšení v očích Kristýny neviděl, ani když ji upustil a ona si poranila kotníky. Porota ocenila, že tanec vůbec dotancovali, a to je také výkon. Legrace spočívala v tom, že sympatický Tomáš ani tímto diváka neztratí a naopak chyba byla roztomilá a přinesla určité osvěžení v jinak dokonalých tancích.  Richard Genzer s vtipem sobě vlastním řekl, že to bylo jako počítač, pořád se to sekalo (škobrtali a sráželi se). Tatiana ocenila alespoň začátek a také to, že to vůbec dokončili. Ptala se, kdo zachraňoval?  Jan Tománek dodal, že toto zachraňoval kormidelník bez zkoušky.  Zdeněk Chlopčík ocenil alespoň skvělý nápad, ale chtělo by to ještě čtrnáct dní tréninku. A ocenil, že přes kotrmelce a okna tanec dokončili.  (body 9, 8, 9, 8)

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Dalším překvapením večera byl freestyle Martiny a Marka.  Martina si vybrala, že chce být baletka, zpočátku se Marek prý jen usmál. Vybrala si černou labuť, v příběhu upřímně odvyprávěla všechny emoce, později jej okomentovala slovy, že každý z nás má v sobě i černou i bílou. Richard Genzer řekl, že toto samozřejmě nemělo s baletem nic společného, ale bylo to krásné a dotklo se ho to. Tatiana Drexler dokonce pokřivila obličej, jak přemáhala své pocity a dojetí. Chvíli mlčela.  Bolest prý Martině jde dobře. Jan Tománek měl husí kůži po celém těle. I když nemá moc rád rekvizity, později všechno ocenil. Pro Zdeňka Chlopčíka bylo vystoupení působivé a emotivní. (Je pravda, že když jsem před zahájením pořadu procházela zákulisím, obrovská černá křídla mne zaujala a se zvědavostí jsem čekala, co z toho asi bude. A vystoupení mě nezklamalo).  A Martina se radovala ze své první čtyřicítky. (body 10, 10, 10, 10)

Závěrem páry předvedly své nejlepší tance už jen pro radost, bez hodnocení. Jan s Adrianou tančili paso-doble, Tomáš s Kristýnou waltz a Martina s Markem paso-doble.

Na úplný závěr vystoupili s valčíkem všechny páry, tedy kromě některých tanečníků, kteří onemocněli. Bez partnerů zůstali Simona Babčáková, Marika Šoposká a Tereza Černochová. Nastoupili za ně ale náhradníci včetně hlavního  choreografa Marka Zelinky.

 

Diváci rozhodli, že vítězem nebude nejlepší taneční pár Tomáš Verner a Kristýna Coufalová, ale takto to ve StarDance chodí.  Získali třetí místo. Stříbrní byli houževnatá Martina Viktorie Kopecká  a Marek Dědík.  Vítězem a králem parketu se stal Jan Cina s Adrianou Maškovou, kteří byli nesmírně dojati. Korunku předávala vítězka minulého ročníku  Veronika Khek Kubařová.

 Korunku předává Veronika Khek Kubařová – vítězka minulé řady StarDance 

Jan Cina nepředváděl vždy dokonalý tanec, ale byl vždy trošku nad věcí a na jeho pohybový talent se oko divaček jistě vždy rádo dívalo.

 Honza Cina je nad věcí

 Tak, to víte… 

Někdy se nevede….

 Ale teď jo!!!

Foto:   Česká televize

Takže co dodat, Na shledanou v roce 2022 u dvanácté řady StarDance a můžeme si jen popřát, aby časy byly lepší a pandemie  neovlivňovala  dění celé soutěže.

 

Text, foto, video: Eva Smolíková, archiv České televize (s laskavým povolením)

Taneční magazín