Rubrika: Novinky z tanečního světa

FUK

Pohled do světa kreativního učení přinese Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i na desítkách míst v Česku

13. dubna se v Centru současného umění DOX v Praze 7 sešli významní představitelé, kteří připravují nový koncept vzdělávání.

 

Hlavní lídři a mluvčí na tiskové konferenci byli:

Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury
Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství
MgA. Katarína Kalivodová ArtD, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání
MgA. Tereza Dobiášová Krejčí, předsedkyně platformy uMĚNÍM, manažerka Hands On! – International Association of Children in Museums
MgA. Tamara Pomoriški, divadelní režisérka, umělecká vedoucí Divadla Paměti národa, které je součástí organizace Post Bellum
Mgr. Jakub Korda, Ph.D., business developer, Inovační centrum Olomouckého kraje (implementace kreativního vzdělávání v Ol. kraji)
MgA. Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem, designérka

Mgr. Ondřej Chrást

Mgr. Jan Mašuta

MgA. Katarína Kalivodová ArtD

MgA. Tereza Dobiášová Krejčí

Mgr. Jakub Korda, Ph.D.

MgA. Eva Nečasová

MgA. Tamara Pomoriški

Tisková konference se zaměřila především na téma kreativního vzdělávání v rámci Národního plánu obnovy jako jediného systémového nástroje pro kreativní vzdělávání. Dále na regionální kulturní politiku a podporu kreativního myšlení, řešily se otázky, co změní PISA 22 a srovnání českých žáků s ostatními ze zemí OECD ve schopnosti kreativně myslet?
Důležitým prvkem v naší současnosti se stala umělá inteligence. Příležitost i výzva. Ale jak s ní doopravdy naložit, aby byla užitečná a nepřinesla více problémů než užitku???

Bylo také zdůrazněno, že kreativita a umění jsou nástroj společenské změny. Tato forma vzdělávání mladých vede k uvědomění si identity národa, podporuje kritické myšlení a činí společnost lepší. Své nezastupitelné místo mají muzea a kulturní prostory jako vzdělávací místa pro vzdělávání v 21. století.

Tvůrčí tým

Na tiskovou konferenci plynule navázalo samotné zahájení festivalu FUK.  Večerem provázela  Marie Švestková, která řekla, že je sice spíše herečkou, ale zajímá se o vzdělávání mladistvých.  O hudební produkci se postarala  hudební dvojice Albert Romanutti a Jan Foukal. V rámci zahájení proběhlo krátké  představení toho nejlepšího, co návštěvníky v nadcházejících dnech na festivalu, který právě probíhá,  čeká.

Opening festivalu FUK

 

Zeptali jsme se…..


Mgr. Ondřej Chrást

TM: Tvoříte nový vzdělávací program. V této formě vzdělávání by měl být zahrnut tanec, film, hudební výchova… Ale mnozí žáci právě na kreativní předměty a různé výchovy nevzpomínají rádi. Cítili se frustrovaní, pokud neměli dost talentu a něco neuměli jako ti druzí. Jak na to, aby nové předměty děti nedemotivovaly?


Mgr. Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, Ministerstvo kultury

„Rozumím. Náš vzdělávací program směřuje k tomu, že dítě má být centrem vzdělávání, jak tady už na konferenci  zaznělo. Nejde  o výkon, není důležité, kdo bude lepší, nakreslí hezčí obrázek, zahraje lépe, ale jde především o kreativitu. Dítě  by se mělo naučit  kulturu vnímat, poslouchat. Tedy  vnímat obrazy, audiovizi, film a není nutné, aby ono samo umělo všechno skvěle. Ale  důležité je mít  přehled, co je kultura. Co je důležité. A jakým způsobem kultura „ doslova působí na lidstvo“, když to řeknu tak trochu nadneseně.  Není tu řeč jen o samotných uměleckých aktivitách, např. výtvarná či hudební výchova, ale záleží nám i na paměťových  institucích,  které patří také do oblasti kultury.  Každé  dítě by se mělo naučit  vnímat  identitu  národa. Ta se přenáší například tradicí, ale i paměťovými institucemi, jako jsou muzea, zvláště Národní muzeum, památníky písemnictví a jiné. Já rozumím traumatům z hudební výchovy, výtvarné,  to se samozřejmě žákům stalo. A vlastně upřímně –  já už si  ani nepamatuji, co jsme v těch hodinách dělali.

TM: Tedy raději ty předměty neznámkovat a neprohlubovat hrůzu z toho, že na něco prostě nemám talent?

„Ano. K tomuto to spěje,  celý náš  vzdělávací program. U uměleckých předmětů se nedá rozlišit, přesně, co je dobře či špatně. Není to tak jasné, jako tvrdé nebo  měkké i/y.

Celý program spěje ke slovnímu  hodnocení nebo hodnocení mimo známky. To se netýká samozřejmě všech předmětů ve škole, ale těch, kde je důležitý zejména talent.  Tam je vhodné opravdu neznámkovat.“

TM: Mnozí rodiče si také stěžují,  že děti mají už tak na ZŠ  příliš mnoho předmětů, jsou unavené a ztrácí dětství. Dá se tento program rozdělit do více let a ročníků?

„No, to je  právě náš koncept. Nemohu  zatím říci, že je to přijatý koncept, je to všechno v diskusích, a to zdůrazňuji. Protože právě v této době se  vytváří,  nechci říci přímo dezinformace, ale mnoho  faktů běží prostorem,  tedy „co bude, takhle to nechceme“, což je předčasné. Ministerstvo  kultury a jeho pracovní skupina pod mým vedením navrhuje koncept tzv. kulturní výchovy. Hovoříme tedy o společném základu.  Společný základ  byl  tvořil film, audiovize, drama, tanec,  hudební výchova a výtvarná. Dále je to už  na ředitelích škol, ti dále vytváří  školní vzdělávací programy, ŠVP.“

Děkujeme. Nezbývá než si přát, aby Váš záměr vyšel a výsledkem bylo vzdělání v umělecké oblasti, které „činí člověka lepším“, jak se o umění říká.

 

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

 

Dream Factory Ostrava se letos zaměří na sbližování

Divadelní festival již popatnácté

Největší činoherní festival na severní Moravě, kterému se daří okouzlovat Ostravu a blízké okolí těmi nejzářivějšími, ale i nejdivočejšími divadelními sny, se vrací již popatnácté. Během deseti dní od 25. května do 3. června nabídne přes třicet divadelních představení nejen v divadelních sálech, ale i v prostorách galerie, ateliéru a dalších místech, kde by člověk běžně na divadlo nenarazil. 

Blízko od sebe. Protimluv, nebo žitá realita? V zásadě obojí, ale především se toto spojení stalo hlavním dramaturgickým východiskem letošního programu. „Fyzická vzdálenost se v posledních letech stala naprosto zásadní, protože člověku mohla zachránit i život. Je to však vzdálenost metaforická a spolu s ní pomyslné příkopy a barikády, které určují, jak zvládneme přežít jako společnost. A právě jejích podobami a překonáváním se budeme během festivalu zabývat. Proč nás i v roce 2023 rozdělují pohlaví, generace, politická přesvědčení, sociální zázemí a spousta dalších věcí? Copak nemůžeme souznít jen proto, že nemáme mnoho společného? Inscenace, které během 15. ročníku představíme, jsou také naprosto rozdílné, ať už jde o žánr, herecký a režijní styl, poezii, krutost nebo nadhled… a přece je všechny spojuje snaha o nalezení cesty k sobě samému, k těm nejbližším, ale i ke světu kolem nás,” přibližuje téma 15. ročníku dramaturgyně festivalu Sylvie Vůjtková.

Festival odstartuje v Porubě, kde od čtvrtka 25. do soboty 27. května svým programem obsadí nejen nově zrekonstruovaný Dům kultury Poklad, ale i přilehlé okolí. O slavnostní zahájení se letos postará Divadlo F. X. Šaldy Liberec s oceňovanou životopisnou groteskou Burian. „Inscenace Tomáše Dianišky na našem festivalu už prakticky zdomácněly. V minulém ročníku diváky zasáhlo jeho 294 statečných, letos se mohou těšit na krále komiků ve ztvárnění držitelky Ceny Thálie Veroniky Korytářové, která právě v Ostravě započala svou hereckou dráhu studiem na Janáčkově konzervatoři,“ uvádí ředitel festivalu Tomáš Suchánek.

Tentokrát se ostravské publikum bude moct důkladněji sblížit zejména s nezávislým uměleckým gangem Depresivní děti touží po penězích a s tvorbou jejich režiséra Jakuba Čermáka. Nekompromisně krutá a zároveň místy až dojemná groteska Očistec si zaslouží každý, ve které exceluje Zuzana Bydžovská v roli stárnoucího prezidenta, bude uvedena v porubském Pokladu a intimní zpověď o komplikovaném vztahu otce a syna Kdo zabil mého otce v hlavní roli s Danielem Krejčíkem se odehraje v Komorní scéně Aréna. Představí se také brněnská Husa na provázku se svým zběsile očistným scénickým obřadem Vykouření, anatomicky nekorektní rocková show Hedwig a její Angry Inch a improvizační skupina My kluci, co spolu chodíme, od nichž je možné čekat naprosto cokoli, protože jejich zálibě v absurdních situacích a obrazech se jen tak někdo nevyrovná.

Od neděle 28. května až do soboty 3. června se program přesune do centra Ostravy a zavede diváky nejen na velká jeviště a do klubových divadelních scén, ale nabídne jim i návštěvu Fotografické galerie Antikvariátu Fiducia a foyer Nové radnice.

Jedním z diváckých lákadel bude jistě nejnovější inscenace Dejvického divadla Fifty. V roli padesátiletého cynika, který nepřestává snít, se představí Ivan Trojan, který za svůj herecký výkon nedávno obdržel Cenu divadelní kritiky a nad letošním festivalem převzal uměleckou záštitu. „Je pro nás velkou ctí a radostí, že se tváří jubilejního ročníku stal právě Ivan Trojan. Krásně do sebe zapadá i to, že je členem souboru Dejvického divadla, které ostravskou továrnu na sny navštěvuje pravidelně, a to už od historicky prvního ročníku,” dodává ředitel festivalu Tomáš Suchánek.

Divadlo Na zábradlí, které se také řadí mezi festivalové stálice, přiveze bizarní severskou grotesku Medvěd s motorovou pilou do Divadla Petra Bezruče a Komorní scénu Aréna naopak obsadí nezávislé soubory: po Depresivních dětech převezmou štafetu Lachende Bestien s radikálně hravým Kohlhaasem a nezávislý trojboj završí Divadlo Letí s razantní adaptací klasického příběhu hladní vodina: Rusalka v režii Daniely Špinar. Do Divadla loutek zavítá americká klasika Kočka na rozpálené plechové střeše v provedení Činoherního klubu a následovat ji bude moderní verze klasického mýtu o toxické maskulinitě. Za feministickou odplatou královny Iokasté stojí Slovenské komorné divadlo Martin společně s Městskými divadly pražskými a těšit se můžete na střet antiky se současností, mýtu s #metoo a slovenštiny s češtinou. Obdobné československé spojení nabídne také intimní site-specific stolní hra Dobšinský*ako som sa stal*, která je určená pro pouhých 16 diváků. Slavnostního zakončení 15. ročníku se pak v sobotu 3. června ujmou Městská divadla pražská se strhující současnou adaptací hry F. G. Lorcy Yerma.

Hlavní program doplní soutěžní přehlídka Student Factory, která představí práce studentů vysokých uměleckých škol nejen od nás, ale i ze Slovenska, Polska a Maďarska. Chybět nebude ani místní produkce v podobě Ostravské sekce a bohatý doprovodný program, jehož součástí budou projekce, besedy, diskuse po představení a koncerty, a dokonce i unikátní výlet do virtuální reality! Kompletní program 15. ročníku festivalu najdete na www.dfov.cz.

Předprodej vstupenek na festivalová představení zahajujeme ve středu 5. dubna. Vstupenky na všechna festivalová představení můžete zakoupit online nebo na pokladně Divadla Petra Bezruče. Vstupenky na představení v Porubě lze zakoupit také na pokladně DK Poklad a vstupenky na představení Dejvického divadla Fifty rovněž zakoupíte v předprodeji Národního divadla moravskoslezského.

15. ročník divadelního festivalu Dream Factory Ostrava se uskutečňuje pod záštitou ministra kultury Martina Baxy, primátora Statutárního města Ostravy Tomáše Macury a hejtman Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Hlavním mediálním partnerem 15. ročníku je Česká televize. Děkujeme. Pořadatelem festivalu je Dream Factory Ostrava, z.s. 

Lucie Sembolová
pro Taneční magazín| 

Jakou roli může hrát ve výuce rapper či divadelní režisér?

Pohled do světa kreativního učení přinese Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i na desítkách míst v Česku

Dá se hodina občanské výchovy vyučovat rapem nebo přímo v galerii? Co kdyby studenti komentovali výstavy a zvali by na ně své učitele? Jak s dětmi mluvit o umělé inteligenci a jak ji kreativně začlenit do výuky? A proč chyba nemusí být špatně? To jsou jen některé z mnoha inspirativních otázek, na které nabízí odpověď Festival umění a kreativity ve vzdělávání. Ten proběhne od 13. do 23. dubna nejen v Praze, ale i na desítkách míst po celém Česku. Ukázat, jak v praxi změnit standardní vzdělávací systém a podpořit děti v rozvoji jejich myšlení kreativní cestou chce více než 50 zapojených institucí. Mezi nimi například Národní galerie Praha, Centrum současného umění DOX, Kunsthalle, Národní divadlo v Praze, Sladovna Písek, Památník Lidice a mnoho dalších.

Otázky ohledně udržitelnosti současného vzdělávacího systému ve většině škol si klade stále více rodičů i pedagogů. Jak reflektovat svět, ve kterém žijeme, už od raného věku? Jak stíhat a zpracovávat proměny, se kterými jsou děti i dospělí konfrontováni v každodenním životě? Jako jedna z cest se nabízí kreativní vzdělávání, které je založené nejen na svobodě myšlení, ale také se „ukazuje, že učení prostřednictvím umění a uměleckého myšlení má velice široký potenciál. Zapojení umění do procesu učení, tzv. kreativní učení, vytváří bezpečné, nesoutěživé a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení a poznávání, nastavení rovných příležitostí a wellbeing každého žáka,” přibližuje tento přístup Jiří Raiterman, dramaturg festivalu a kurátor unikátní výstavy Úhel pohledu, která je k vidění nejen v rámci programu festivalu, ale i běžně v Centru současného umění DOX až do konce listopadu.


Od umělé inteligence až po umělce před tabulí

Jak může vypadat kreativní vzdělávání ukáže festival nejen pedagogickým pracovníkům, ale také studentům, rodičům i dětem. Letošní téma “proměny” upozorňuje na to, že neustálé přicházející změny ve společnosti je potřeba umět zpracovávat a reagovat na ně. Kde tedy hledat inspiraci a možná řešení? Hned několik programů se bude věnovat umělé inteligenci a jejímu kreativnímu potenciálu ve výuce. Workshop AI dětem pod vedením Evy Nečasové, zakladatelky stejnojmenné iniciativy, je určen učitelům a představí vzdělávací materiály z oblasti umělé inteligence i to, jak s dětmi na toto téma hovořit. Široká veřejnost se s AI může seznámit díky zážitkovému a imaginativnímu workshopu Lenky Hámošové z FAMU, který nese titul Umělá inteligence a kolektivní imaginace. Kombinací vizuálních a interaktivních prvků budou účastníci vytvářet kolektivní vize a vyjednávat o společných cílech, a to vše v součinnosti s algoritmy umělé inteligence. Prostor bude otevřen i pro kritickou diskuzi a zamyšlení se nad tím, co využívání těchto technologií znamená pro naši budoucnost. Překvapením využití umělé inteligence pak může být její aplikace v nové výstavě Památníku Lidice. V expozice s názvem ZáZrakem aneb umělá inteligence vypráví příběhy lidických pamětníků mohou návštěvníci vidět díla, která vytvořily nástroje umělé inteligence na základě skutečných vzpomínek a výpovědi pamětníků. Součástí doprovodného programu bude také konference s názvem Umělá inteligence a její využití v edukaci, která představí příspěvky odborníků z oblasti umělé inteligence, vzdělávání a umění.

Další atraktivní téma, o kterém se v Česku zatím příliš nemluví, je koncept dětských muzeí v 21. století. Jak udělat tyto instituce pokladnicí vzdělání a poznání? A mohou z nich děti (i dospělí) čerpat inspiraci pro svou budoucnost? Příklady ze zahraniční praxe představí Sarai Lenzberger z instituce Hands On! Situaci v rámci českého kontextu odprezentuje Tereza Dobiášová Krejčí, kurátorka dětských interaktivních expozic a Adam Langer, ředitel Sladovny Písek. Ti zároveň zvou všechny zvídavé rodiče i divoké děti na přednášku ze série Noisy talk zaměřenou na Dětská muzea, kde se přítomní nejen seznámí s tématem, ale dostanou i tipy, kde v Evropě takové instituce navštívit.

V rámci festivalového programu nebudou chybět ani akce zaměřené na téma současného umění ve vzdělávání, které budou k vidění například v pražském DOXu. Tam lze s celou rodinou zavítat na program PROMĚNA podle vzoru RODINA, odpoledne naplněné divadlem, tvůrčími workshopy, výtvarným uměním i hudbou pro všechny věkové kategorie. V Kunsthalle Praha si pak budou moct studenti a učitelé vyměnit role – komentované prohlídky výstavy Markéty Magidové, Moje sladká nejedlá planeta, se chopí samotné studentky z Gymnázia Jana Keplera.

Návštěvníci se v Praze mohou těšit i na další kulturně-edukativní programy v podobě divadelních představení, tvůrčích výtvarných workshopů, výstav a diskuzí, které budou otevřené pro odbornou pedagogickou a uměleckou obec, stejně jako pro všechny, kteří mají zájem o kulturu, umění a alternativní formy vzdělávání. Mezi další zapojené instituce a organizace patří Národní galerie Praha, Post Bellum, Národní divadlo, DOK 16, Pražská filharmonie, Tanec Praha a jiné.

Kromě řady tvůrčích, interaktivních a kreativních akcí pro veřejnost budou na programu také diskuze pro odborníky z řad vzdělávání, umění, kultury i veřejné sféry a zástupce ministerstev. Inspirací pro všechny zúčastněné budou příklady dobré praxe ze všech koutů ČR, i ze zahraničí. Jedním z témat diskuzí bude stav systémového financování a podpory kreativního vzdělávání, které je aktuálně podporováno pouze z dotací Národního plánu obnovy (NPO). Otazník však visí nad jeho dalším rozvojem a udržitelností.

Pražský program ovšem není jediný. Inspirace bude k mání také v regionech napříč celým Českem. Program festivalu tak dohromady tvoří více než 50 zapojených subjektů. Zavítat mohou zájemci o kreativní vzdělávání do Sladovny v Písku, do Lapidária v Broumově, zapojí se také iniciativa Vzbuďme Vary, spolek SCHULE v Kounově, Moravská galerie v Brně, DIZAJNPARK Karlovy Vary, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a desítky dalších.

V průběhu festivalu společně organizátoři, tvůrci, umělci, učitelé a návštěvníci oslaví Světový den kreativity, který připadá na 21. dubna a do oslav se zapojí dalších 140 zemí. O kreativitu, inspiraci, a především kreativní a inovativní přístupy tak nebude nouze nikde na světě. Jak lze proměnit vzdělávání uměním a jak se nechat uměním proměnit, na to mohou přijít všichni, kterým vzdělávání není FUK!

Festival přivítá své návštěvníky od 13. do 23. dubna.

Z kompletní programu lze vybírat na webu fuk.education, kde je zároveň možné zakoupit vstupenky na vybrané akce nebo rezervovat místo.

Kompletní program festivalu:

https://fuk.education/

Organizátor: uMĚNÍM

Spoluorganizátoři: Centrum současného umění DOX, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Galerie hl. m. Prahy

S podporou: Národní plán obnovy, Ministerstvo kultury ČR, Evropská Unie, Magistrát hl. m. Prahy, Praha 7

Hlavní mediální partner: Česká televize a ČT edu

Mediální partner: Eduzín

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Vyhnanství

Nová inscenace o naději v Divadle X10

Divadlo X10 uvede 21. 4. 2023 premiéru inscenace Vyhnanství v režii Kamily Polívkové. Vyhnanství je závěrečným dílem volné románové trilogie Čekárna od Liona Feuchtwangera, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra první části Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, druhá část Oppermannovi měla premiéru v dubnu 2022 v režii Terezy Říhové. Jednotlivé části mapují různé fáze vývoje meziválečné německé společnosti. Lze je vnímat jako samostatné příběhy i jako celkový, bohatě koncipovaný obraz postupného nástupu totality. Pražské reprízy Vyhnanství se uskuteční 26. 4. a 3. 5. Všechny tři části pak budou uvedeny souhrnně 13. a 14. 5. v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

 

Vyhnanství – současná perspektiva

Dějištěm románu je Paříž roku 1935, kde se shromažďuje antifašistická německá emigrace. Jednotlivé dobové kontexty jsou v inscenačním gestu upozaděny ve prospěch nenásilných aktuálních reminiscencí, které souvisí především se situací ukrajinských případně běloruských uprchlíků. Divadlo X10 dlouhodobě poskytuje prostor umělcům z těchto zemí formou rezidencí nebo účastí na Divadelním festivalu Kutná Hora, kterého je Divadlo X10 producentem. „Vedle politického přesahu je však Vyhnanství i univerzálním obrazem rozpadu jedné rodiny, která je donucena opustit domov a v pasti provizoria se potýká se stále zhoršujícími se podmínkami,” dodává dramaturg X10 Ondřej Novotný. V kontextu tehdejší i současné válečné hrozby vyjadřuje inscenace Vyhnanství přesvědčení o potřebě pevně ukotvených demokratických systémů, mezinárodní solidarity i společenské poptávky po náročném a kvalitním umění.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivním pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější protinacistická literární díla.

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu. Jeho dramaturgická vize byla oceněna i v anketě Ceny divadelní kritiky 2022, ve které se Divadlo X10 umístilo na druhém místě.

„Já nemám nic, nic, nic!“

Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku.

Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

VYHNANSTVÍ

Symfonie o naději. Trilogie Čekárna.

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/vyhnanstvi

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Ondřej Novotný

REŽIE Kamila Polívková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný, Lenka Havlíková

HUDBA Ivan Acher

VÝPRAVA Jana Hauskrechtová

ASISTENTKA VÝPRAVY Magdaléna Vrábová

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 21. 4. 2023

      

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín