Martina – 347. stránka – Taneční magazín

„Vánoční taneční scéna“ roztančí pražské Kongresové centrum

To nejlepší z Tanečního centra Praha a nejen to

Adventní nálada se promítne i do nadcházejícího programu konzervatoře Taneční centrum Praha. V pondělí 19. a v úterý 20. prosince od 18 hodin čekají tanečníky dvě představení s názvem „Vánoční taneční scéna“. Oba večery se sváteční tématikou proběhnou v Kongresovém centru Praha. Na jevišti se představí nejen zkušení členové obou studentských souborů konzervatoře – Balet Praha Junior a Baby Balet Praha, ale i mnoho dalších, včetně těch nejmladších adeptů tanečního žánru z nejnižších ročníků a taneční přípravky Terpsichoré. V obou představeních zatančí i profesionálové z Pražského komorního baletu.

Konzervatoř Taneční centrum Praha připravuje komponovaný pořad s tanečně zpracovanými pastorálními náměty, plný typických vánočních symbolů a hudby, už tradičně každý rok.

„Vánoční představení je vždy speciální. Nejen vánoční atmosférou, ale hlavně složením interpretů, choreografů a diváků. Představí se práce všech pedagogů, všech ročníků, ve všech tanečních stylech a tím pádem mají všichni šanci ukázat výsledek své práce v prvním pololetí. Diváci jsou většinou rodiny a přátelé studentů a zaměstnanců a i když by se mohlo zdát, že právě oni by mohli být shovívavější k naším výkonům, pro nás jsou ti nejdůležitější. Je to i poděkování za jejich podporu.“ uvádí Jan Schneider, ředitel Tanečního centra Praha. „Společný zpěv koled na konci představení navodí příjemnou atmosféru vzájemné pospolitosti, která snad ještě z vánoční atmosféry zcela nevyprchala…“

„Vánoční taneční scéna“

Kdy: 19. a 20. prosince 2022, 18:00

Kde: Kongresové centrum Praha

Tančí: Taneční centrum Praha, konzervatoř a gymnázium, Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, Terpsichoré, Pražský komorní balet

Vstupenky na představení jsou k dispozici zde: https://www.tanecnicentrumpraha.cz/l/vanocni-tanecni-scena/

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Žáci tanečního centra BackStage se již připravují na novou sezonu

Taneční centrum slaví letos již dvanácté narozeniny

Dne 4.9. 2022 měli diváci možnost vidět v divadle ABC v Praze výroční vystoupení tanečního centra BackStage. Taneční centrum slaví v letošním roce již dvanácté narozeniny, ale ty kulaté narozeniny děti díky Covidu oslavit nemohly. A protože by to byla škoda a všichni se na to těšili – slavili společně, vesele a pěkně tanečně právě v září.

Diváci měli možnost vidět klasické baletní variace a choreografie, které s dětmi nastudovala Aneta Glatz Zýková a Natálie Kučerová. Neméně zajímavé však byly i originální choreografie z tvorby samotného tanečního centra BackStage a jeho lektorů. Tvůrci večera neopomenuli ani charakterní tanec, a tak si přišli na své všichni taneční nadšenci. Pečlivá příprava byla znát ve všech směrech. Pódium zářilo pestrostí kostýmů, hudebních stylů i skvělými výkony tanečníků.

Mezi tanečníky nebyly jen nadšení amatéři, žáci studia BackStage. Tančili i bývalí žáci BackStage, které tanec zcela získal na svou stranu a dnes jsou studenty tanečních konzervatoří. Za posledních dvanáct let TC Backstage úspěšně připravilo k talentovým zkouškám na těchto školách 15 dětí! Další tři děti byly v rámci příprav přijaty na herecké či pěvecké konzervatoře. Jak je vidět, skutečně bylo co oslavovat. A to vč. přečkání náročného, již zmíněného období Covidu.

Lektoři z BackStage zavzpomínali na soutěžní úspěchy, ke kterým se můžeme zpětně vrátit na webových stránkách centra www.centrumbackstage.cz

Taneční centrum si nejvíce ze všeho přálo nadšené malé i velké tanečníky, spokojené rodiče a mnoho dalších důvodů k oslavám. Z divadla se všichni dávno vrátili na taneční sály a nyní radostně a pilně pracují na přípravách pro novou taneční sezonu. Nové choreografie se pilují k dokonalosti, dokončují se kostýmy. Slibujeme, že bude opět nač se těšit!

Všem přejeme poklidné plynutí adventního času, radostné Vánoce a spoustu zdraví, nápadů a energie do nového tanečního roku.

Petra Smržová

pro Taneční magazín

Petr Kotvald vzpomíná na Hanku Zagorovou

„Cítil jsem velký obdiv a úctu“

Zpráva o věčném odchodu Hanky Vás určitě zasáhla, co Vám projelo hlavou, jak na ni vzpomínáte?

„Každý odchod blízkého člověka je vždycky bolestivým překvapením. Lidé nás opouští, to je zkrátka světaběh. A kdyby nám to bylo jedno, nebylo by s námi něco v pořádku. Já jsem s Hankou prožil jen to hezké. Spolupracovali jsme spolu přes pět let, pro mě to byl splněný sen. Hanka byla skutečně velice laskavá a příjemná, my jsme se nesmírně bavili. Vnímal jsem ty roky, kdy jsme spolu strávili opravdu hodně času, to bylo v letech 1981 – 1985, jako jednu velkou šarádu, velkou jízdu. Bylo to vážně bezvadné. Později jsme se potkali už jen občas. Jedno z posledních setkání proběhlo asi před rokem, přetočili jsme znovu ‚Sanitku‘ a úplně naposledy jsem byl hostem jejího rande na jejím Instagramu.“

Nastoupili jste se Standou Hložkem k ní do kapely coby mladí kluci, jaké jste měli pocity? Jaká byla k Vám?

„Tak všichni, kteří s Hankou spolupracovali, do ní byli „zamilovaní“. Bylo úplně jedno, jestli to byli její ‚souputníci‘, nebo byli o něco mladší. To vám potvrdí, všichni, kteří ji znali. Mezi námi byl rozdíl přes 12 let a cítil jsem totéž, co ostatní. A navíc velký obdiv a úctu.

Když jsem do kapely nastoupil já, Hanka byla v tu dobu velikou hvězdou a najít si své místo v už ‚rychle jedoucím vlaku‘ vyžadovalo notnou dávku učení. Tohle není také ten správný výraz, zkrátka musel jsem se ‚najít‘. Ona sama nás brala automaticky, byli jsme nejen členové její kapely, byli jsme také součástí její komunity, lidmi v jejím tvůrčím týmu, který jí byl vždy poblíž.

My jsme spolu opravdu strávili hodně času a navíc jsem s ní tvořil i společnou posádku auta. Takže jsem všechny cesty na koncerty a z koncertů absolvoval s ní. Cestou tam řídil Karel Vágner a já jsem seděl vzadu. Na cesty zpět jsem si s Karlem vyměnil místo. Oba spali a já jsem se snažil dovézt je bezpečně domů. A v autě je řečeno a řešeno hodně věcí! To je přesně ten okamžik, kdy je vztah mezi lidmi sice pracovní, ale nesmírně blízký, strávíte s tím člověkem hodiny a dny společně, takže to znamená také obrovskou důvěru. Tehdy jsme probírali věci, které bych si nikdy nedovolil vynést nikam ven, bylo to jen mezi námi. Tohle člověk nesmí nikdy pustit za hranice. Byla to doslova moje rodina, rodina jinak.

Těch pár let s ní byl pro mě nádherný čas, zažili jsme spolu krásné momenty, pláže, cesty, velké show, párty, bylo to všechno bezvadné. A tohle mi po ní zůstává, ten společně strávený čas.

Děkujeme

Foto: Archiv Petra Kotvalda

Eva Smolíková

Taneční magazín

Učitel, žák a houba – „Po škole“

První repríza

Inscenace „Po škole“

Anotace

Jiří Ondra

„Mě nikdo nemusel učit chodit, já už jsem to uměl.“

Učitel a Žák – dva archetypální lůzři, kteří na sebe zbyli. Jeden se ptá, druhý odpovídá; a opačně. Společně jdou až k lesu. Přichází únava. Je horko a nemají co pít, nikde žádný signál ani připojení, jen kdesi v dálce cíl, město, země, vesnice, která nutně potřebuje nového Mistra pro své žáky a Mistr zase potřebuje předávat své učení, aby se úplně nezapomnělo. Les je velký, hluboký a tajemný. A pak je tu Houba, ta na tabuli i živý organismus, v každém případě ale někdo „nasáklý“ – vodou, informacemi, mýty i rituály, zkrátka žádná tabula rasa. Může i tohle být škola? Může i tohle být zkouška?

Inscenace o „věku informací“ bez učitelů, o žácích bez informací a učitelích bez žáků. Současné podobenství o návratu k osobnímu „učení starých Mistrů“.

První repríza v A studiu Rubín se odehraje 13. prosince, 11. ledna a další budou následovat

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.