PKB pozastavuje po padesáti letech existence činnost

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda SvidróTereza HlouškováOndřej VinklátBára MüllerováEnnio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr ZuskaJiří BubeníčekMarek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

 

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Olomoucké kulturní léto odstartuje ve velkém

Všechna divadla poprvé společně

Olomoucká divadelní scéna spojila síly. Historicky poprvé se do slavnostního zahájení kulturního léta zapojí všechna olomoucká divadla – Moravské divadlo Olomouc, Divadlo na cucky, Divadlo Tramtarie i nezávislá scéna Olomouc (o)žije. Společně zvou veřejnost na slavnostní open-air událost, která proběhne ve středu 11. června 2025 od 17 hodin na Horním náměstí v Olomouci, přímo před budovou Moravského divadla a Moravské filharmonie.

Tato událost symbolicky odstartuje open-air divadelní sezonu a zároveň otevře letní kulturní maraton, který propojí různorodé umělecké směry i různá publika.

Hlavním bodem večera bude výjimečné open-air představení Arcadia od krakovského divadla KTO. Beze slov, pouze pohybem a obrazem, rozehraje soubor režiséra Jerzyho Zońe silný příběh o hrdinství, lidství a světě kolem nás. Představení oslovuje diváky napříč generacemi a bez jazykových bariér.

Co dalšího nabídne olomoucké kulturní léto?

Na zahájení se představí i bohatý program, který jednotlivé divadelní instituce připravily na letní měsíce:

– Cirkuzkus – novocirkusová přehlídka pořádaná Divadlem na cucky

– Workshopy a komunitní akce ve spolupráci se Za()hradou!

– Olomouc (o)žije – pouliční festival propojující umění a veřejný prostor

– Olomoucké nejen shakespearovské léto v podání Divadla Tramtarie, letos rozšířené o červnové večery na letním kině

– Moravské divadelní léto – letní scéna Moravského divadla a Moravské filharmonie ve Smetanových sadech

Vstup na stání je zdarma. Vstupenky na sezení jsou k dispozici za symbolických 50 Kč na webu Moravského divadla Olomouc a v pokladně MDMF.

Buďte u toho – olomoucké kulturní léto letos začíná společně, napříč scénami i žánry.

Vlasta Pechová

pro Taneční magazín

Bdění/Vigil v historické budově Národního divadla

Exkluzivní večer s Baletem Národního divadla Brno

Pouze jeden jediný večer, v úterý 24. června,  bude v pražském Národním divadle hostovat Balet Národního divadla Brno. Na jevišti se představí s baletním triptychem Bdění/Vigil. Gnawa, Silent Woods,  White Darkness – to jsou tři silné choreografické výpovědi dvou výrazných osobností současného evropského tance: španělského choreografa Nacha Duata a slovenského tvůrce Mária Radačovského. Společně vytvářejí triptych o lidské paměti, duchovním hledání i temných stránkách bytí.


Balet Silent Woods Mária Radačovského, vytvořený pro soubor NdB 2, je snovým obrazem vnitřního světa mladé ženy. Na pozadí podmanivé hudby Antonína Dvořáka se odehrává niterná cesta vzpomínkami – návraty k minulému vztahu, k okamžikům, které utvářely její identitu. Vztah, který ji kdysi formoval, se vrací v podobě podvědomých vzpomínek. Po probuzení čeká hrdinku zásadní volba: vrátit se do známé minulosti, nebo se vydat na cestu za novým, neznámým horizontem? „Jde o sebepoznání – otevření pocitových a emocionálních možností každého jednotlivce. V choreografii je patrná naivita, ale i určitá čistota, která je pro mladé lidi, kteří prožívají první lásky a známosti,  charakteristická,“ říká  Mário Radačovský.


Nacho Duato působil vedle Hanse van Manena a Jiřího Kyliána jako stálý choreograf Nederlands Dans Theater a v současnosti je uměleckým šéfem baletu Michajlovského divadla v Petrohradě.  Jeho Gnawa je dynamická, rituální choreografie inspirovaná tradiční hudbou a kulturou severní Afriky. Balet s meditativní i extatickou energií oslavuje propojení těla, rytmu a duchovní síly společenství.

Vrcholem večera je emocionálně silné White Darkness, Duatovo dílo věnované zesnulé sestře. Prostřednictvím tanečního jazyka odkrývá temné téma závislosti a ztráty – příběh ženy, která hledá únik ze světa bez lásky a smyslu, ale nalézá jen prázdnotu a samotu. „Hluboce mě zasáhlo, jak smutné je, když si mladí lidé kvůli drogám zničí život a sklouznou do temného světa, do světa tak temného, že z něj není úniku,“ vysvětluje choreograf téma citového pozadí tohoto díla. Sugestivní, hluboce osobní choreografie uzavírá večer pohledem do bílé temnoty lidské duše.

Balet Národního divadla Brno je druhým největším baletním souborem v České republice a pyšní se více než stoletou tradicí. Za tu dobu prošel rukama mnoha výrazných osobností – od Iva Váni Psoty, který zde v roce 1938 uvedl světovou premiéru Romea a Julie, přes Luboše Ogouna, Pavla Šmoka až po současného šéfa Mária Radačovského. Radačovský, s bohatými zkušenostmi z Nederlands Dans Theater a kanadského Les Grands Ballets Canadiens, udává souboru mezinárodní směřování, rozšiřuje jeho repertoár o světová díla (Kylián, Balanchine, Inger, Duato) a zároveň rozvíjí vlastní autorskou tvorbu. Pod jeho vedením dosahuje Balet NdB výrazného uměleckého i diváckého úspěchu.

Foto: Vojtěch Brtnický, Arthur Abram, Pavel Hejný 

Helena Bartlová, Simona Andělová

pro Taneční magazín

PROLOG a EPILOG ve Stavovském divadle

Absolventská představení Tanečního centra Praha 2025

Příležitost nahlédnout do světa tanečních talentů budou mít diváci 9. a 10. června 2025 ve Stavovském divadle. Tradiční absolventská představení Konzervatoře Taneční centrum Praha, která letos nesou názvy PROLOG a EPILOG, představí mladistvou energii, elán a umění studentů jedné z předních českých tanečních škol. Program slibuje rozmanitou směs klasického, jazzového i současného tance v podobě krátkých choreografií, etud a tanečních fragmentů. Na jevišti se představí studenti od druhého do osmého ročníku spolu se členy souborů Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2.

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium nabízí osmileté vzdělání propojující umělecký a všeobecně vzdělávací program. Od svého založení v roce 1994 připravuje studenty nejen na profesní dráhu tanečníků, ale i pedagogů, choreografů a produkčních v oblasti performing arts. Vyučují se zde současné taneční techniky, klasický tanec, jazz i pohybové divadlo. Nedílnou součástí výuky je aktivní činnost v uměleckých souborech, díky které studenti pravidelně vystupují na profesionálních scénách jak v České republice, tak v zahraničí.

„Již třicet let nabízíme mimořádně talentovaným a zvídavým dětem, jejichž rodiče mají vysoké nároky na jejich vzdělání, unikátní vzdělávací koncepci ‚konzervatoř – gymnázium‘,“ říká Antonín Schneider, dramaturg Konzervatoře Taneční centrum Praha„Naši učitelé a předchůdci založili v roce 1961 první umělecký soubor ‚současného‘ tance ve Střední Evropě. To jsou naše kořeny. Proto jsme při budování konzervatoře, hned po roce 1989, vždy dbali o neustálé propojení tréninkového procesu se scénickou praxí a dramaturgií po celou dobu osmiletého studia. Kompetence absolventů se netýkají jen interpretace – tedy řemeslného vybavení v klasických, současných a etnických tanečních technikách, výrazových schopností, pohybové a prostorové inteligence a mimořádné rytmické, respektive hudební paměti. Našim studentům umožňujeme naplno ‚dělat‘ divadlo a kulturu – seznámit se s tvůrčími a inscenačními postupy, scénickými technologiemi, ale také s kulturním managementem, grantovou diplomacií a komplexní rehabilitační péčí, nezbytnou pro profesionální kariéru. Vše jsou to zcela nová kritéria uměleckého školství… a bezpečně to funguje. Nakonec – posuďte sami,“ dodává Schneider.

Diváci se mohou těšit na inspirativní večery, které nabídnou kvalitní taneční výkony a ukázku potenciálu nastupující generace tanečníků.

Vstupenky na obě představení jsou k dispozici na webové stránce Národního divadla:

Taneční centrum Praha: Absolventské představení 

 

PROLOG, pondělí 9. 6. 2025, 19:00 – Stavovské divadlo, Praha

EPILOG, úterý 10. 6. 2025, 19:00 – Stavovské divadlo, Praha

Johana Mravcová

pro Taneční magazín