Co je u Yemiho nového?
„Nic víc na téhle planetě mít nemůžete, než šťastnou rodinu a dobré přátele“
„Byl jsem velmi potěšený, když jsem dostal nabídku dabovat v Kobře 11. Já jsem Toma Becka daboval už předtím v několika německých romantických filmech. Mám rád charismatické, vtipné, drsné i romantické typy lidí, to všechno v sobě Tom Beck má, takže ho dabuji rád a dobré detektivky mě baví.“
„Já jsem Kobru 11 nějak pravidelně nesledoval, ale občas jsem se „mrknul“. Na bouračky jsem se jako kluk rád podíval, ale připadalo mi šílené, kolik aut se tam během chvilky rozbije… Říkal jsem si, proč mi nějaké radši nedají…:)“
„Pokud jde o Star Trek nebo Hvězdné války, tak to jsem „úplně mimo“…., nikdy jsem ty filmy nesledoval, vůbec jsem nevěděl, o co jde.
Zažil jsem docela vtipnou situaci, když jsem šel se svým kolegou Oldou Hajlichem na sraz fanoušků Startreku – „startrekářů“. Ti všichni tím filmem opravdu žili. Kladli nám různé otázky a my jsme odpovídali. Abychom věděli nějaké bližší informace, režisér Ivan Holeček nám posílal během debaty např. takovéto sms: „Hele, máš ženu a ta se jmenuje…a tak podobně. Ti fanoušci byli hrozně fajn a rád na ně vzpomínám.“
V seriálu a ve filmech „Šmoulové“ dabuji Nešiku, takové tˇulpase mám opravdu rád, vlastně celkově všechny různé šílené postavičky. Miluji sitcomy a moc rád dělám animované pohádky. Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek, které jsem dělal, je Ratatouille, tam jsem daboval kuchaříčka Linguiniho, nebo Rio-papouška Blua a další..“
„Je těžké propojit v jednu chvíli text, který poprvé vidíte, vložit do svého hlasu emoce a mluvit souběžně s dabovanou postavou. Tohle člověk musí mít zkrátka v sobě. Musíte se umět sžít s postavou. Můžete být i sebelepší herec, ale dabing vám prostě nepůjde.
Dnes se běžný dabing do televize a na dvd dělá tak, že dostanete do ruky scénář, jdete rovnou do studia, kde vám režisér řekne něco k postavě a k ději a jdete na věc. Všechno se jede na první pokus, dokud se nezarazíte, nebo vás režisér nezastaví s nějakou připomínkou… Opravdu kvalitní dabing se dělá jen u filmů do kin. Tady vám pouští vždy minimálně jednou každou vaší repliku dopředu a samozřejmě je pak znát i výsledek..
Takhle by to šlo dělat u všeho, ale je to stejné, jako dnes pomalu v každém oboru, není na to dost peněz a honoráře se snižují… Za jeden den pak zajetí dabéři nadabují třeba 7 dílů seriálu v jednom studiu, ve druhém studiu třeba 10 dílů, ve třetím studiu dva i tři filmy a pak jedou na upoutávky, nebo na reklamy a pak ještě třeba na představení. A to je opravdu „záhul“..
Jsou dabingoví herci, kteří jsou oblíbení u diváků a jako herci jsou geniální. Např. někdo je vhodný pro roli vojevůdců, jiný pro komické role, atd. Dále jsou univerzální hlasy, které mohou dabovat ledaskoho. Mnoha svým kamarádům z herecké branže jsem dohodil sem tam nějaký dabing, ale pomalu nikdo u toho nezůstal, protože to v sobě prostě neměli. Ale zase jsou úžasní třeba před kamerou, nebo v divadle..
Nejtěžší na tom všem je, že v dabingu musíte být stoprocentně soustředěný po celou dobu výkonu, nemůžete povolit, protože to je hned poznat na výsledku a jak jsem již zmiňoval, při takovém množství seriálů, dokumentů, filmů, které za den uděláte, je to někdy opravdu náročné… Ale pokud je dobrá parta lidí a ještě děláte dobrou věc, která vás baví , tak je to moc příjemná práce a já osobně ji miluju a děkuju „tam nahoru“, že mi bylo dáno ji dělat…
„Hrál jsem tam vlastně před 4 roky, teď jsem se tam jen na chvilku vrátil. Tehdy jsem získal trochu sociální fobii. Kamkoliv jsem v ČR přijel, slyšel jsem: „Hele, doktore, pojď mě vyšetřit!“ Slýchával jsem to v hospodě, venku, od mužů i žen a v tu dobu toho bylo opravdu dost. Teď mě spíše někdo osloví slovy: „Hele, nebyli jsme spolu na horách nebo na táboře?“ Anebo: „Že vy jste někde hrál“.. A tak podobně.
„Ordinace“ byla fajn. Scénáristka byla úžasná, dialogy v té době „šly krásně do pusy“ a seriál měl děj… Teď mi to připadá už „přepálené“. Stále se někdo s někým schází a rozchází, některým postavám se úplně nesmyslně během několika dílů změní charakter, který má postava už nějakou dobu, atd.
Právě natáčím seriál „Policie Modrava“, scénář je podle mého názoru moc dobrý, a konečně je to opravdu český seriál, navíc podle skutečných příběhů ze Šumavy.“
„Černé divadlo je náročnější pokud jde o pohyb, je to hra s rekvizitami a mimikou, i zkoušení je těžší. Všechno musí být přesné, všechny pohyby, vše je naprogramované, každý pohyb musí sedět do zvuků a hudby.“
„Věřím, že všechno je tak, jak má být. Jsem romantický typ. Měl jsem dva vážné krásné vztahy, ten druhý trval pomalu šest let. Chodil jsem s Káťou Langerovou, je to úžasná holka, pro kterou udělám vždy cokoli a moc si jí vážím jako člověka..!!
Ale byl jsem úplně „sestřelený asi miliardou šípů od Amorka“! Kátě jsem čestně řekl, že jsem se zakoukal do někoho jiného… Moje současná přítelkyně se jmenuje Annamaria Macichová, jsme spolu přes rok a je to nádherný človíček s velkým srdíčkem. Je to pro mě velká osobnost. V jádru jsme si dost podobní, ale hlavní je, že ji moc miluji.
Věřím strašně moc na lásku. Lidé říkají, že je to jen chemie, ale já věřím, že láska může vydržet celý život….“
„Mám velmi silnou intuici, od malička vidím do lidí, podívám se jim do očí a hned vím, jaký ten člověk opravdu je. Nepřipustím si do mé blízkosti ani do mého soukromí jen tak někoho. Mám svůj okruh blízkých přátel a s nimi jsem opravdu šťastný. A tito lidé, přesně tak jako moje rodina, kterou miluji, mě znají přesně takového, jaký jsem.“
„Kariéra je určitě na druhém místě, i když to tak mnohdy nevypadá, protože v práci trávím hodně času. Ale my si s Annoumarií všechno vynahradíme a užijeme si sebe jak to jen jde… Jsem šťastný, že dělám to, co mě baví. Díky bohu, že to můžu dělat a že díky tomu dosahuji svých snů. Za to jsem opravdu velmi vděčný a jsem šťastný.
Kamarádi jsou pro mě také moc důležití.
Děti zatím nemám, ale když to přijde, udělám pro ně maximum a rozhodně jim dám přednost před kariérou, o tom není pochyb. Nic víc na téhle planetě člověk mít nemůže, než šťastnou rodinu, opravdové přátele a každý by měl rozdávat kolem sebe úsměv, dobrou náladu a hlavně lásku…to je nejvíc!!!“
„Miluji potápění, šnorchlování, vyhledávám krásná místa, kde nejsou přeplněné pláže.. Musím pořád chodit a něco hledat na pláži nebo pod vodou a objevovat něco nového.. 🙂 to mě moc baví “
„Ano, asi půlmetrovou chobotnici. Jen jsem si s ní hrál, dokud na mě nezačala vypouštět její obranné látky…. A také jsem ulovil hromady dalších zajímavých potvůrek a věcí..“
„Ano, líbí se mi. Uznávám lidi, kteří je dělají, beru je trochu jako takové „šílence“, v dobrém slova smyslu. Ale já sám tyto vyloženě adrenalinové sporty nedělám, mám nějaký pud sebezáchovy.“
„Vždycky jsem miloval tanec… Když zazní hudba, potřebuji se hýbat, šaškovat, to je ono, to mě baví. Choreografie moc nemusím. Nemám rád ten proces, kdy se musí choreografie nadřít. Ale jakmile ji už umím, pak mě to baví hodně. 🙂 “
11. – 13. 10. 2013 Ovčárna
Program
PÁTEK
17.00 – 18.00 setkání a ubytování
18.00 – 19. 00 společná večeře
Taneční a ohnivé vystoupení ní a ohnivé vystoupení
SOBOTA
08.00 – 08.45 snídaně
08.45 – 09.45 Artehrátky
09.45 – 11.15 Afrika–orient mix DRUM * ENOLA a AT TARAB
(krátké a pestré taneční variace k večernímu ohni za doprovodu bubnů)
11.30 – 13.00 Tribal dance * LUCILLA
(taneční technika a kombinace kmenového stylu)
13.00 – 14.30 oběd
14.30- 15.30 Uvolnění a prožívání emocí v tanci * ALEXANDRA
15.30 – 17.00 Jungle fusion * JAHANARA
(Poutavá choreografie s neobvyklými prvky. )
16.15 – 18.45 Tanec s ohnivými rekvizitami – POI * LAE a LIBOR
17.45 – 18.45 Artehrátky (proběhne částečně paralelně)
19.00 – 20.30 večeře
TANEČNÍ REJ U OHNĚ
NEDĚLE
08.00 – 08.30 snídaně
09.00 – 10.30 Tribal fusion drum * JAHANARA a AT TARAB
(Choreografie na živou hudbu bubeníků pro mírně pokročilé a výše.)
10.30 – 12.00 Tribal dance * LUCILLA
12.00 – 13.30 Cikánský tanec * ALEXANDRA
13.30 – 14.30 oběd
14.30 – 16.00 African-orient drum a tanec vlasů * ENOLA a AT TARAB
Contact flow * LAE a LIBOR (- kontaktní improvizace)
– proběhne paralelně
Artehrátkové zakončení s dobrotou dobrotou dobrotou….
———————————————————————————-
Yemi pod palbou otázek Jana Krause