1. Vy jste začínal v černém divadle, v divadle na Vinohradech a také už několik let dabujete. Diváci Vás znají ze seriálů „Kobra 11, Star Trek, Hvězdné války III, Doktůrci -Scrubs“, kde jste daboval hlavní postavy. Byl jste rád, že jste dostal možnost dabovat postavu Bena Jägera (Tom Beck) v Kobře 11? Baví Vás detektivky?
„Byl jsem velmi potěšený, když jsem dostal nabídku dabovat v Kobře 11. Já jsem Toma Becka daboval už předtím v několika německých romantických filmech. Mám rád charismatické, vtipné, drsné i romantické typy lidí, to všechno v sobě Tom Beck má, takže ho dabuji rád a dobré detektivky mě baví.“
2. Co říkáte na „bouračky“ v Kobře 11?
„Já jsem Kobru 11 nějak pravidelně nesledoval, ale občas jsem se „mrknul“. Na bouračky jsem se jako kluk rád podíval, ale připadalo mi šílené, kolik aut se tam během chvilky rozbije… Říkal jsem si, proč mi nějaké radši nedají…:)“
3. Máte stejně kladný vztah i ke „Star Treku a Hvězdným válkám“?
„Pokud jde o Star Trek nebo Hvězdné války, tak to jsem „úplně mimo“…., nikdy jsem ty filmy nesledoval, vůbec jsem nevěděl, o co jde.
Zažil jsem docela vtipnou situaci, když jsem šel se svým kolegou Oldou Hajlichem na sraz fanoušků Startreku – „startrekářů“. Ti všichni tím filmem opravdu žili. Kladli nám různé otázky a my jsme odpovídali. Abychom věděli nějaké bližší informace, režisér Ivan Holeček nám posílal během debaty např. takovéto sms: „Hele, máš ženu a ta se jmenuje…a tak podobně. Ti fanoušci byli hrozně fajn a rád na ně vzpomínám.“
V seriálu a ve filmech „Šmoulové“ dabuji Nešiku, takové tˇulpase mám opravdu rád, vlastně celkově všechny různé šílené postavičky. Miluji sitcomy a moc rád dělám animované pohádky. Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek, které jsem dělal, je Ratatouille, tam jsem daboval kuchaříčka Linguiniho, nebo Rio-papouška Blua a další..“
4. Vy jste v dabingu úspěšný. Jaké dovednosti musí mít herec, který chce úspěšně dabovat? Jaká jsou úskalí dabingu?
„Je těžké propojit v jednu chvíli text, který poprvé vidíte, vložit do svého hlasu emoce a mluvit souběžně s dabovanou postavou. Tohle člověk musí mít zkrátka v sobě. Musíte se umět sžít s postavou. Můžete být i sebelepší herec, ale dabing vám prostě nepůjde.
Dnes se běžný dabing do televize a na dvd dělá tak, že dostanete do ruky scénář, jdete rovnou do studia, kde vám režisér řekne něco k postavě a k ději a jdete na věc. Všechno se jede na první pokus, dokud se nezarazíte, nebo vás režisér nezastaví s nějakou připomínkou… Opravdu kvalitní dabing se dělá jen u filmů do kin. Tady vám pouští vždy minimálně jednou každou vaší repliku dopředu a samozřejmě je pak znát i výsledek..
Takhle by to šlo dělat u všeho, ale je to stejné, jako dnes pomalu v každém oboru, není na to dost peněz a honoráře se snižují… Za jeden den pak zajetí dabéři nadabují třeba 7 dílů seriálu v jednom studiu, ve druhém studiu třeba 10 dílů, ve třetím studiu dva i tři filmy a pak jedou na upoutávky, nebo na reklamy a pak ještě třeba na představení. A to je opravdu „záhul“..
Jsou dabingoví herci, kteří jsou oblíbení u diváků a jako herci jsou geniální. Např. někdo je vhodný pro roli vojevůdců, jiný pro komické role, atd. Dále jsou univerzální hlasy, které mohou dabovat ledaskoho. Mnoha svým kamarádům z herecké branže jsem dohodil sem tam nějaký dabing, ale pomalu nikdo u toho nezůstal, protože to v sobě prostě neměli. Ale zase jsou úžasní třeba před kamerou, nebo v divadle..
Nejtěžší na tom všem je, že v dabingu musíte být stoprocentně soustředěný po celou dobu výkonu, nemůžete povolit, protože to je hned poznat na výsledku a jak jsem již zmiňoval, při takovém množství seriálů, dokumentů, filmů, které za den uděláte, je to někdy opravdu náročné… Ale pokud je dobrá parta lidí a ještě děláte dobrou věc, která vás baví , tak je to moc příjemná práce a já osobně ji miluju a děkuju „tam nahoru“, že mi bylo dáno ji dělat…
5. „Ordinace v růžové zahradě“ byla svého času velice populární. Jak vnímáte svou postavu doktora Kaňky? Pronásledovaly Vás ctitelky?
„Hrál jsem tam vlastně před 4 roky, teď jsem se tam jen na chvilku vrátil. Tehdy jsem získal trochu sociální fobii. Kamkoliv jsem v ČR přijel, slyšel jsem: „Hele, doktore, pojď mě vyšetřit!“ Slýchával jsem to v hospodě, venku, od mužů i žen a v tu dobu toho bylo opravdu dost. Teď mě spíše někdo osloví slovy: „Hele, nebyli jsme spolu na horách nebo na táboře?“ Anebo: „Že vy jste někde hrál“.. A tak podobně.
„Ordinace“ byla fajn. Scénáristka byla úžasná, dialogy v té době „šly krásně do pusy“ a seriál měl děj… Teď mi to připadá už „přepálené“. Stále se někdo s někým schází a rozchází, některým postavám se úplně nesmyslně během několika dílů změní charakter, který má postava už nějakou dobu, atd.
Právě natáčím seriál „Policie Modrava“, scénář je podle mého názoru moc dobrý, a konečně je to opravdu český seriál, navíc podle skutečných příběhů ze Šumavy.“
6. Také jste hrál v černém divadle. Je to pro herce těžší?
„Černé divadlo je náročnější pokud jde o pohyb, je to hra s rekvizitami a mimikou, i zkoušení je těžší. Všechno musí být přesné, všechny pohyby, vše je naprogramované, každý pohyb musí sedět do zvuků a hudby.“
7. Berete své vztahy vážně? Věříte na lásku? Nebo si říkáte, že život je neustálá změna…
„Věřím, že všechno je tak, jak má být. Jsem romantický typ. Měl jsem dva vážné krásné vztahy, ten druhý trval pomalu šest let. Chodil jsem s Káťou Langerovou, je to úžasná holka, pro kterou udělám vždy cokoli a moc si jí vážím jako člověka..!!
Ale byl jsem úplně „sestřelený asi miliardou šípů od Amorka“! Kátě jsem čestně řekl, že jsem se zakoukal do někoho jiného… Moje současná přítelkyně se jmenuje Annamaria Macichová, jsme spolu přes rok a je to nádherný človíček s velkým srdíčkem. Je to pro mě velká osobnost. V jádru jsme si dost podobní, ale hlavní je, že ji moc miluji.
Věřím strašně moc na lásku. Lidé říkají, že je to jen chemie, ale já věřím, že láska může vydržet celý život….“
8. Odhadnete člověka?
„Mám velmi silnou intuici, od malička vidím do lidí, podívám se jim do očí a hned vím, jaký ten člověk opravdu je. Nepřipustím si do mé blízkosti ani do mého soukromí jen tak někoho. Mám svůj okruh blízkých přátel a s nimi jsem opravdu šťastný. A tito lidé, přesně tak jako moje rodina, kterou miluji, mě znají přesně takového, jaký jsem.“
9. Je pro Vás důležitá rodina nebo kariéra?
„Kariéra je určitě na druhém místě, i když to tak mnohdy nevypadá, protože v práci trávím hodně času. Ale my si s Annoumarií všechno vynahradíme a užijeme si sebe jak to jen jde… Jsem šťastný, že dělám to, co mě baví. Díky bohu, že to můžu dělat a že díky tomu dosahuji svých snů. Za to jsem opravdu velmi vděčný a jsem šťastný.
Kamarádi jsou pro mě také moc důležití.
Děti zatím nemám, ale když to přijde, udělám pro ně maximum a rozhodně jim dám přednost před kariérou, o tom není pochyb. Nic víc na téhle planetě člověk mít nemůže, než šťastnou rodinu, opravdové přátele a každý by měl rozdávat kolem sebe úsměv, dobrou náladu a hlavně lásku…to je nejvíc!!!“
10. Jaký typ dovolené si vybíráte? Aktivní odpočinek nebo lenošení?
„Miluji potápění, šnorchlování, vyhledávám krásná místa, kde nejsou přeplněné pláže.. Musím pořád chodit a něco hledat na pláži nebo pod vodou a objevovat něco nového.. 🙂 to mě moc baví “
11. Ulovil jste během potápění něco, třeba chobotnici?
„Ano, asi půlmetrovou chobotnici. Jen jsem si s ní hrál, dokud na mě nezačala vypouštět její obranné látky…. A také jsem ulovil hromady dalších zajímavých potvůrek a věcí..“
12. Líbí se Vám adrenalinové sporty?
„Ano, líbí se mi. Uznávám lidi, kteří je dělají, beru je trochu jako takové „šílence“, v dobrém slova smyslu. Ale já sám tyto vyloženě adrenalinové sporty nedělám, mám nějaký pud sebezáchovy.“
13. A líbí se Vám tanec?
„Vždycky jsem miloval tanec… Když zazní hudba, potřebuji se hýbat, šaškovat, to je ono, to mě baví. Choreografie moc nemusím. Nemám rád ten proces, kdy se musí choreografie nadřít. Ale jakmile ji už umím, pak mě to baví hodně. 🙂 “
Děkuji za rozhovor
Eva Smolíková