Balet

Kořeny baletu lze hledat ve druhé polovině 16. století jednak v tanečních vložkách italských oper a francouzským ballet de cour. Tito předchůdci baletu obsahovali tance, již v tomto období se objevují speciální kostýmy a výzdoba.

Vývoj baletu

Kořeny baletu lze hledat ve druhé polovině 16. století jednak v tanečních vložkách italských oper a francouzským ballet de cour. Tito předchůdci baletu obsahovali tance, již v tomto období se objevují speciální kostýmy a výzdoba. Balet jako samostatná umělecká forma se začal vyvíjet ve Francii během vlády Ludvíka XIV. (1643 – 1715), který byl velkým příznivcem tance, a jelikož došlo k poklesu kvality tanečních standardů, založil roku 1661Académie Royale de Danse (Královskou akademii tance). Dvorním hudebním skladatelem Ludvíka XIV. byl Jean-Baptist Lully, ten složil první tzv. comédie-ballet (1661). V této rané formě baletu byly jednotlivé scény divadelní hry oddělované tancem. Díky Lullymu došlo k rozdělení taneční akademie na dvě části: opéra-ballet a školu pro profesionální tanečníky, která byla spojena s Académie Royale de Musique.

V 18. století došlo k popularizaci baletu, která vedla k rozpracování a vylepšení baletní techniky, v této době se balet stal rovnoprávnou dramatickou formou. Na vývoj baletu mělo velký vliv vydání Lettres sur la danse et les balety (1760) sepsaných Jeanem-Georgesem Noverrem, díky čemuž došlo k plnému prosazení pantomimy a reformě pohybů, čímž se zlepšily možnosti vyjadřovat příběh.

V 19. století zájem o balet poklesl, díky velkým sociálním změnám ve společnosti ztratil balet oporu v aristokratických kruzích a lze říci, že se rozvíjel pouze ve Francii, Rusku a Itálii.

Ve 20. století došlo především díky ruské škole k určité renesanci klasického baletu, který díky řadě vynikajících tanečníků postupně získal zpět své ztracené pozice. V Německu došlo k rozvoji tzv. výrazového tance.

Sergej Ďagilev založil v Paříži soubor Ballets Russes (Ruské balety), který později působil v Monte Carlu. Spolupracoval s vynikajícími hudebníky, např. s Igorem Stravinským, který pro něj složil hudbu k baletu Svěcení jara, stejně jako s výtvarníky formátu Pabla Picassa. Působil v něm legendární tanečník Václav Nižinskij.

 

Taneční magazín

 

Cha-cha

Cha-cha-cha [čti ča-ča-ča], zkráceně často Cha-cha, je velmi svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby. Rytmus se vyvinul z Kubánského tance Danzon synkopováním 4. taktu.

Cha-cha-cha [čti ča-ča-ča], zkráceně často Cha-cha, je velmi svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby. Rytmus se vyvinul z Kubánského tance Danzon synkopováním 4. taktu.

Cha-cha-cha
Typy: Latinskoamerický tanec, Párový tanec, Sportovní tanec
Hudba: Latinskoamerická hudba, Pop music, Latin rock
Takt: 4/4
Tempo: 30 – 34 takt/min
Původ: Kuba
Doba vzniku: 20. století
Seznam tanců

Cha-cha-cha [čti ča-ča-ča], zkráceně často Cha-cha, je velmi svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby. Rytmus se vyvinul z KubánskéhotanceDanzonsynkopováním 4. taktu.

 

 

Cha-cha-cha je jedním z pěti lationskoamerických soutěžních tanců, mezi něž se zařadil jako poslední v pořadí, a ve zjednodušené formě se vyučuje také v tanečních kurzech.

Základní pohyb i většina jednoduchých figur je stejná pro oba partnery (zrcadlově). Typická je pro tento tanec cha-chová přeměna na synkopovanou dobu 4 při které zní výrazný zvuk Kubánského hudebního nástroje giro. Cha-Cha se tancuje jak na původní latinskou hudbu nebo na latin rock či latin pop.

Základní pohyb v jednom taktu se skládá z tří pomalých kroků a dvou rychlých.

Historie

Slovo cha-cha vzniklo na Haiti podle zvuku zvonku, na který se hrávalo při tradičních tancích. Melodie cha-chi se vyvinula především z mamba. Na konci 40. let bylo mambo v USA velmi populární, ale náročné kvůli svojí rychlosti. Proto se začalo hrát pomaleji a vznikla cha-cha.

V roce 1951 hudebník Enrique Jorrín představil tento zpomalený rytmus pod dnešním názvem na Kubě. V roce 1953 se jeho melodie La Engañadora a Silver Star staly hity.

Figury

  1. Základní pohyb(basic Movement)
    • zavřený (Close)
    • na místě (In Place)
    • stranou (Side Basic)
    • otevřený (Open Basic)
  2. Časový krok (Time Step)
  3. Otáčky na místě (Spot Turns)
  4. Podtáčky pod rukou (Under Arm Turns)
  5. New York (New York)
  6. Ruka k ruce (Hand to Hand)
  7. Tři čači (Three Cha Cha Chas)
  8. Křížený základní krok (Cross Basic)
  9. Vějíř (Fan)
  10. Alemana (Alemana)
  11. Hokejka (Hockey Stick)
  12. Káča vpravo (Natural Top)
  13. Otevření ven vpravo (Opening Out to Right)
  14. Švihy kyčlí(Hip Twists)
    • zavřený (Close)
    • otevřený (Open)
    • pokročilý (Advanced)
    • spirálový (Spiral)
  15. Kubánská přerušení (Cuban Breaks)
  16. Rameno k rameni (Shoulder to Shoulder)
  17. Turecký ručník (Turkish Towel)
  18. Metody změny chodidla (Methods od Changing Feet)
  19. Káča vlevo (reverse Turn)
  20. Spirála (Spiral)
  21. Laso (Rope Spinning)
  22. Miláček (Sweetheart)
  23. Následuj mě (Follow My Leader)
  24. Kadeř (Curl)
  25. Aida (Aida)
  26. Otevření ven z káči vlevo (Opening Out from Reverse Top)
  27. Guapacha

 

Taneční magazín

IRINA KOLESNIKOVA

Balerina IRINA KOLESNIKOVA, slaví tento rok 10 let práce na jevišti.

Balerina ze Saint Petersburgu, IRINA KOLESNIKOVA, slaví tento rok 10 let práce na jevišti. Vystoupení, vztahující se  k této události, se bude konat v Saint Petersburgu, Paříži a Londýně.
Irina Kolesnikova – La Bayadère
Coliseum
Londýn
Velká Británie
ne, 17. květen 2009
Balerina ze Saint Petersburgu, Irina Kolesnikova, slaví tento rok 10 let práce na jevišti. Vystoupení, vztahující se  k této události, se bude konat v Saint Petersburgu, Paříži a Londýně.

„Po ukončení studia na Akademii ruského baletu v roce 1988 Irina Kolesnikova je svým způsobem fenomén ve světě ruského baletu. Jako baletka světového významu, která má perfektní baletní techniky, je herečka hlubokého citu, který nepatří ani společnosti balet Mariinskiy, ani do seskupení hvězd, jako je  Bolshoi Ballet.I. Kolesnikova tančí v petrohradském divadle  Konstantina Tachkina. Je ráda na západě a je nepříliš známá v Rusku“.  (Nina Alovert – rusko-americký kritik, fotograf, spisovatel. )

Tato slova jsou převzata z knihy Nina Alovert   „Irina Kolesnikova –  je již legenda“, která je věnována práci Iriny Kolesnikové a vyšla v tištěné podobě na začátku roku 2009.

Historie  a kariéra Iriny  skutečně mají jedinečný charakter. Irina má obrovskou individualitu, luxusní techniku a úžasné herecké schopnosti.

Je držitelkou prvních cen v mnoha mezinárodních soutěžích  a byla oceněna několika prestižními oceněními. V roce 2005 byla Irina Kolesnikova nominována  kritiky  Spojeného království na cenu v kategorii Nejlepší tanečnice.

Západní tisk i nadále  vyjadřuje  své potěšení z jejího  talentu. Takové  mezinárodně uznávané noviny  jako Times, Independent, Daily Telegraph a Sunday Express používají pro představení Iriny Kolesnikové  výrazy jako: „prvotřídní balerína“, „hvězda“, „pravá Diva“.

Již několik sezón se její představení hraje  na stále vyprodaných místech jako je  Royal Albert Hall, který má mnoho tisíc míst. Kromě toho jsou vstupenky úplně vyprodané ještě několik týdnů před tím, než  balerína    přijede do Londýna.

Dne 17. května 2009, jako součást svého  prvního  evropského turné  se Irina představí poprvé ve slavné Coliseum v Londýně a pak zatančí  v Paříži znovu v legendárním Theatre des Champs Elysées „Labutí jezero“ a “ La Bayadère „.

 

Taneční magazín