Dance Grand Prix Italia 2009

Největší soutěž tanečních škol a souborů konající se v Evropě s názvem Dance Grand Prix proběhne jako každý rok v Itálii.

Pro Itálii budou první letní dny ve znamení tance. Od 18. do 22. června se totiž tato země stane dějištěm největší a nejdůležitější amatérské taneční události v Evropě, a sice Dance Grand Prix Italia 2009.
Soutěže se zúčastní taneční školy a soubory z celého světa, věnující se především baletu, současnému tanci, moderně, hip-hopu, lidovým tancům, swingu, stepu, funky a jazzu.
Loňského ročníku soutěže se zúčastnilo 25 tanečních skupin ze 12 zemí, které předvedly přes stovku choreografií.

Dance Grand Prix je pořádána v rámci Mezinárodní taneční soutěže tanečních škol a souborů z celého světa. Její první část – Barcelona Dance Awards – se konala o letošních Velikonocích ve Španělsku.

 

Taneční magazín

Čardáš

Maďaři tancující čardáš v národních krojích v Doroslovu, Vojvodina Čardáš (maďarsky: Csardás) je maďarský národní tanec.

 

Maďaři tancující čardáš v národních krojích v Doroslovu, Vojvodina

Čardáš (maďarsky: Csardás) je maďarský národní tanec.

Tento tanec se vyvinul z hudby sinti. Čardáš je relativně náročný párový tanec, který začíná lassu – tj. pomalý mužský tanec. Po lassu následuje friska – což je rychlý párový tanec ve 2/4 nebo 4/4 rytmu. Tento tanec stojí na kombinaci rychlých a volných pomalejších prvků, klade výrazně vyšší nároky na tanečníka. Dobře zatančený čardáš má vyjadřovat vášeň, kterou cítí k partnerce.

České slovo „čardáš“ vzniklo z maďarského označení tohoto tance – csárda, které znamená „krčma“. Největší popularita tohoto tance byla v letech 1830 – 1890. Čardáš ovlivnil i některé hudební skladatele jako byl např. Johann Strauss.

 

Taneční magazín

Flamenco

Flamenco je hudebně-taneční kultura, jejíž kolébkou i současným centrem je Andalusie na jihu Španělska.
Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt.

 

Flamenco je hudebně-taneční kultura, jejíž kolébkou i současným centrem je Andalusie na jihu Španělska.

Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt. Proto se ve flamencu vlastní cikánská kultura mísí se španělskou, indickou, židovskou a arabskou.

Dělí se na flamenco jondo (vážné, hluboké), flamenco chico (lehké) a flamenco intermedio (střední) a zahrnuje řadu tanců, počínaje vesnickými Sevillanas přes Alegríu, Buleríu, Tangos, Soléá atd. Hlavními disciplínami jsou zpěv, tanec, hra na kytaru a rytmický doprovod, kterým je míněno tleskání a hra na cajón (čti kachón), což je perkusní nástroj připomínající dřevěnou bednu, na němž hráč sedí obkročmo. Pojem duende, používaný pro nejvyšší extázi ve flamenkovém smyslu, znamená syrový citový prožitek. Týká se především výkonu zpěváka, který se v tradičnějším pojetí pokouší o výkřiky na hranici lidských možností. Až do půli 19. století bylo flamenco pouze součástí životního stylu španělských Gitanos, na profesionální úrovni začali umělci vystupovat až s příchodem romantismu, kdy se zvýšil zájem o exotickou tvář Španělska. Následoval „zlatý věk flamenca“, období kaváren s flamenkovou produkcí vedlo k ničení původního stylu. Proti tomu se postavila skupina španělských intelektuálů v čele se spisovatelem Federikem Garcíou Lorkou a skladatelem Manuelem de Fallou. Ti roku 1922 zorganizovali v Granadě slavnou soutěž ve flamenkovém zpěvu, aby upozornili na umělecké hodnoty ničené kultury.

Nicméně flamenco se k vlastnímu sebeuvědomění postavilo čelem až v padesátých letech. Tehdy akcentovanému důrazu na tradici se pak v sedmdesátých letech vzepřely přední osobnosti nové vlny. Od té doby se flamenco žánrově rozvrstvuje, kombinuje své prvky s popem, rockem, jazzem, brazilskou hudbou, reggae, hip hopem a všemi myslitelnými styly. O mezinárodní popularizaci a následné zakořenění stylu v mnoha zemích světa se nejvíce zasloužili kytarista Paco de Lucia, Camarón de la Isla – zpěvák patřící do nové vlny (přezdívaný pro svůj bolestný výraz „zlomenina duše“), režisér Carlos Saura, jenž natočil filmy s flamenkovou tématikou (Krvavá svatba, Carmen, Čarodějná láska, Flamenco, Salomé, …) či nedávno zesnulý tanečník Antonio Gades. Tanec dnes žije svým vlastním životem díky tisícům lektorek a lektorů po celém světě a stále neutuchajícímu, především ženskému zájmu.

 

Taneční magazín

Paso doble

Paso doble (někdy psáno pasodoble, španělsky dvojkrok) je druh latinskoamerického tance, který symbolicky znázorňuje koridu.

 

Paso doble

Paso doble (někdy psáno pasodoble, španělsky dvojkrok) je druh latinskoamerického tance, který symbolicky znázorňuje koridu.

První zmínka o tomto tanci pochází z roku 1918 jako o španělskémonestepu. Známějším se stává v první polovině 20. let, kdy se víc rozšířil. Standardizovali ho francouzští taneční učitelé. Jeho původ je ve Španělsku v lidových tancích oslavujících vítězného toreadora při býčích zápasech. Partner vyjadřuje toreadora v aréně, partnerka představuje tři prvky – toreadorův šátek, býka a také toreadorovu přítelkyni. Soutěžním tancem se paso doble stalo po druhé světové válce.

Paso doble se tančí se ve 2/4 taktu a jeho tempo se pohybuje mezi 60 a 62 takty za minutu (metronom 120-124). Paso doble se na tanečních soutěžích tančí až od taneční třídy „C“.

 

Taneční magazín

Rumba

Rumba je velmi romantický tanec na čtyři doby, který je blízký tanci cha-cha. Partner s partnerkou jsou mezi sebou v neustálém napětí. Tanec začíná krokem na čtvrtou dobu.

 

Rumba

Rumba je velmi romantický tanec na čtyři doby, který je blízký tanci cha-cha.

Partner s partnerkou jsou mezi sebou v neustálém napětí. Tanec začíná krokem na čtvrtou dobu. Existují dvě varianty – tzv. Americká čtvercová rumba a tzv. Mambo Bolero.

Americká čtvercová rumba je jednodušší a většinou se s ní začíná v tanečních.

Mambo Bolero se tančí obdobně jako cha-cha, pouze cha-cha přeměna se nahradí jedním krokem a následující krok se vynechá – během jednoho taktu tedy pár učiní pouze tři kroky na doby 2,3,4, na první dobu pouze dokončuje krok z doby čtvrté. Většina figurací může být přebrána z cha-cha. Původ lze nalézt v kubánských slavnostech na oslavu plodnosti a sklizně cukrové třtiny.

 

Taneční magazín

Salsa

Salsa je latinsko-americký tanec. Dnes je velmi populární i v USA a Evropě a zažívá boom i v ČR.

 

Salsa je latinsko-americký tanec. Dnes je velmi populární i v USA a Evropě a zažívá boom i v ČR.

V salse lze tančit mnoho působivých figur

Jedná se o párový tanec. Tančí se na čtyřčtvrťový rytmus. Vychází z mamba, kterému je velmi podobné, ale důraz je na jiné doby.

Rytmizace je quick-quick-slow, tančí se tedy na 1-2-3, 5-6-7. Existují však i formy salsy s odlišnou rytmizací – 2-3-4, 6-7-8 (Eddie Torres NewYork style, Palladium mambo, OnClave…). Abyste tančili salsu, poslouchejte čtyři doby hudby, ale tančete jen první tři kroky. Poslední doba z taktu je „pohyb na okrasu“.

Je možné tančit v kterémkoli směru anebo úplně na místě.

Není možné, aby oba v páru dělali co chtějí. Proto má muž určitou roli, říkáme že vede partnerku. Žena se potom řídí podle partnera a chodí tam kam on chce.

Není také nutné, aby tancovali v páru muž a žena. Je možné tancovat každý sám, případně dvě ženy spolu. Ostatní kombinace nejsou příliš obvyklé.

Zvláštní forma salsy je takzvaná Salsa Rueda (Rueda de Casino), která se tančí v kruhu, přičemž jedna osoba vyvolává v průběhu tance názvy figur, které tanečníci budou tančit (podobně jako Round Dance). V této variantě tance zahrnuje mnoho figur rychlé střídání tanečních partnerů.

Dalším typem salsy je Kubánská salsa-svobodný tanec v nesvobodné zemi.Při Kubánské salse jsou charakteristické složité pohyby rukou a neobvyklá přirozenost a spontánnost. Kubánci jsou skvěle přizpůsobeni k tanci salsy a jakoby jejich otáčky popírali fyzkální zákony.

 

Taneční magazín

Samba

Samba je latinskoamerický tanec na 2/4 nebo 4/4 takt. Tempo kolem 50 taktů za minutu. Slovo samba má původ v portugalském slově semba a v překladu znamená božská tanečnice.

 

Samba je latinskoamerický tanec na 2/4 nebo 4/4 takt. Tempo kolem 50 taktů za minutu. Slovo samba má původ v portugalském slově semba a v překladu znamená božská tanečnice.

Samba

Samba
Typy: Latinskoamerický tanec, Párový tanec, Sportovní tanec
Hudba: Samba, Pop music
Takt: 2/4, 4/4
Tempo: 44-53 taktů/min
Původ: Brazílie
Doba vzniku: 20. století
Seznam tanců

 

Samba je latinskoamerický tanec na 2/4 nebo 4/4 takt. Tempo kolem 50 taktů za minutu. Slovo samba má původ v portugalském slově semba a v překladu znamená božská tanečnice. Existuje mnoho variací samby. Mezi nejznámější patří karnevalová samba, kterou můžete spatřit na karnevalech v Brazílii.

 

Taneční magazín

 

Argentinské tango

Argentinské tango je hudební a taneční styl, který pochází z konce 19. století ze dvou velkých přístavů oblasti Río de la Plata – Buenos Aires (Argentina) a Montevideo (Uruguay).Tango pravděpodobně vzniklo smísením lidové hudby řady evropských zemí (Itálie, Rusko, Německo, Španělsko, Polsko – přistěhovalci) a hudby místních kreolů, černochů a indiánů. Vyznačuje se vášní ale i nostalgií a melancholií.

 

Argentinské tango je hudební a taneční styl, který pochází z konce 19. století ze dvou velkých přístavů oblasti Río de la Plata – Buenos Aires (Argentina) a Montevideo (Uruguay).

Tango pravděpodobně vzniklo smísením lidové hudby řady evropských zemí (Itálie, Rusko, Německo, Španělsko, Polsko – přistěhovalci) a hudby místních kreolů, černochů a indiánů. Vyznačuje se vášní ale i nostalgií a melancholií.

V dnešní době je tango rozšířeno takřka po celém světě. Má různé formy, např. koncerty tangových kapel, taneční či divadelní představení nebo vystoupení profesionálních i amatérských tanečních párů, taneční lekce a kurzy pro veřejnost, ale zejména milongy.

Obyčejné tango (bez přívlastku) relativně často tancované a vyučované, má s argentinským tangem společného velmi málo. Vzniklo na počátku 20. století ve Velké Británii, kdy bylo původní argentinské tango převedeno mezi standardní tance. Zůstala hudba (2/4 rytmus s volným důrazem) a celková nálada tance. Rozdíl je patrný hned na držení – argentinské tango má typické „kulaté“ latinskoamerické držení, bez předepsaných pravidel.

Oproti tomu britské tango má těsnější držení s typickou polohou partnerčiny levé ruky s palcem pod partnerovým ramenem. Tato evropská verze také patří mezi závodní standardní tance s cca 30 BPM.

 

Taneční magazín