Tramvaj do stanice Touha – Taneční magazín

Lži, které muži říkají

DEKKADANCERS vstoupí do nové sezony premiérou, ale i derniérou

Taneční soubor DEKKADANCERS zahájí divadelní sezonu již 8. září blokem koprodukčního projektu Má vlast. V plánu má také benefiční představení pro Lékaře bez hranic, ale i derniéry and a Tramvaje do stanice Touha. První polovina sezóny bude pro soubor vrcholit 4. listopadu, kdy na Jatkách78 uvede premiéru Lži, které muži říkají, večera složeného ze dvou choreografií Ondřeje Vinkláta a Štěpána Pechara. V repertoáru pak Dekkáči protočí i A.I. a Studio 54, které mělo premiéru v listopadu 2025 v ARŠE+. Pro tuto divadelní scénu připravují i již třetí ročník open callů projektu DEKKA KICK-OFF, jímž cílí na mladé tvůrce.

V loňské divadelní sezoně DEKKADANCERS oslavili 10. výročí vzniku souboru a odehráli 80 představení a přivítali více než 38 000 diváků v divadlech a kinech po celé ČR. Obdobně ambiciózní program čeká soubor i letos. Již 8. září v Azylu 78 odstartuje sérii téměř třicítky představení Mé vlasti, koprodukčního projektu s Českou filharmonií a Divadlem bratří Formanů.

Následovat budou dvě uvedení and 13. a 14. října v divadle Jatka78. Inscenace v choreografii Jiřího Pokorného, která pojednává o samotě mezi námi, bude mít současně derniéru. 16. a 17. října DEKKADANCERS odehrají A.I., které v loňském roce v obnovené premiéře převedli na velkou scénu Jatek78. Výtěžek z představení 16. října přitom věnují Lékařům bez hranic. S organizací soubor spolupracuje již od roku 2016.

Mezi 4. až 8. listopadem vyvrcholí přípravy premiéry Lži, které muži říkají. Inscenace se skládá ze dvou choreografií, které nespojuje láska ani naděje, ale prachsprostá lež. DEKKADANCERS se podívají pod pokličku toho, proč lakujeme věci na růžovo, ohýbáme pravdu a jaké následky může mít i zdánlivě nevinná lež. V prvním kusu pojmenovaném Sobě se Ondřej Vinklát bude zabývat tím, jak naše ego lže nám samotným či jak nepravda hýbá děním ve společnosti:

„K tvorbě choreografie Sobě mě přivedla fascinace lidskou myslí, egem, a jeho manipulacemi. My, lidé, máme tendenci se vymezovat vůči celku a stavět se do nadřazené pozice nejen vůči druhým lidem, ostatním živočichům, přírodě, planetě Zemi, ale také vůči Bohu, ať si pod tím slovem představujeme cokoliv. Často si do důsledku neuvědomujeme, že je vše propojeno, a že jedinou možnou cestou je rovnováha. Mysl je mocný nástroj, který může sloužit dobrým věcem, spojovat a kultivovat. Pokud je ale slepě řízena pouze osobním prospěchem, je to cesta do pekla,” vysvětluje choreograf.

Druhá choreografie Štěpána Pechara, která dala název celé inscenaci, nás zavede na filmový plácek. Inspirací pro Lži, které muži říkají se stala povídka Snubní prsten brazilského spisovatele Luise Fernanda Verissima, která s humorem a lehkostí zachycuje častá nedorozumění mezi muži a ženami. „Právě její svižnost a nadhled mě inspirovaly v tom choreografii připravit. Zajímá mě vyprávění příběhů, práce s napětím a pohybovou nadsázkou, ale hlavně situace a role, se kterými se diváci mohou ztotožnit či v nich poznat vlastní zkušenosti. Ve své tvorbě si rád hraji také s vnímáním času a tempa. Jejich proměna dokáže výrazně ovlivnit humor i význam celé situace,” dodává Štěpán Pechar.

V obou choreografiích vystoupí kmenoví tanečníci souboru Patrik Čermák, Florian Garcia, Albert Kaše, Natalia Metodijeva, Alex Sadirov a Nela Štarková. Ve druhé choreografii pak těly tanečníků budou promlouvat i hlasy Jiřího Lábuse, Jakuba Žáčka, Radúze Máchy, Filipa Kaňkovského, Anny Prášilové Fialové a Jany Čermákové Kotrbaté.

18.–20. listopadu pak bude scéna Jatek78 patřit rozloučení s ikonickým představením Tramvaj do stanice Touha, které pro soubor připravil světoznámý choreograf Arthur Pita. Inscenace měla premiéru v listopadu 2023 a získala Cenu Divadelních novin. Patrik Čermák a Klára Jelínková za ni získali užší nominaci na Thálii, přičemž Klára Jelínková ji za roli Blanche převzala.

Koncem roku se DEKKADANCERS přesunou do ARCHY+, kde odehrají Studio 54. V závěru roku oba subjekty rovněž plánují, že vyhlásí další ročník open callu pro mladé tvůrce DEKKA KICK–OFF. Platforma poskytuje možnost choreografům a tanečníkům připravit jejich vlastní celovečerní inscenaci pod supervizí DEKKADANCERS.

Projekt je zaměřen na prezentaci talentovaných tanečníků směrem k profesionálům v oboru a tedy i k nastartování jejich kariéry. Někteří z bývalých účastníků dnes studují na prestižních zahraničních školách, jiní se začali věnovat choreografii a např. Klaudia Sojková, tanečnice z letošního projektu Distortion, se od příští sezony představí v inscenaci Studio 54. Nahrazuje zde Kláru Šléglovou, která byla přijata ke studiu na Arts Umbrella ve Vancouveru.

Foto: Pavel Hejný

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

DEKKADANCERS spouští předprodej na další část sezony

Nově se zapojí do benefice pro Nadační fond pro taneční kariéru

Obnovené premiéry Poslední večeře a A.I., Tramvaj do stanice Touha, ale i Jonathan Livingston Racek a novinka Studio 54. Tak bude vypadat druhá část divadelní sezony v podání DEKKADANCERS. Soubor současného tance DEKKADANCERS je známý svými inovativními představeními, včetně spolupráce s velkými orchestry a náročnými divadelními produkcemi. Jeho performeři zažívali i zažívají fyzickou náročnost taneční profese nejen s radostí, ale i s plnou bolestí. Uvědomují si, že je to profese, kterou mohou vykonávat jen určitý omezený čas a pak se budou muset rozhodnout, co budou dál ve svém životě dělat. Proto se přirozeně rozhodli pro spolupráci s Nadačním fondem pro taneční kariéru a uspořádají v jeho prospěch lednové představení Poslední večeře. Poprvé se tak zapojí do již tradiční benefiční akce Vstupenka, která pomáhá českému tanci. Ze vstupenky na benefiční představení bude část věnována Nadačnímu fondu pro taneční kariéru na úhradu nákladů spojených s odbornou asistencí a poradenstvím tanečníkům, kteří jsou nuceni ukončit svou aktivní taneční kariéru. Ať už je důvodem zranění či věk.

Ve středu 28. ledna 2026 v 19:30 se v divadle Jatka78 v Holešovické tržnici uskuteční obnovená premiéra úspěšného představení souboru DEKKADANCERS Poslední večeře. Diváci zakoupením vstupenky podpoří tanečnice a tanečníky, kteří z různých důvodů ukončují svou aktivní taneční kariéru a hledají nové uplatnění. Ve prospěch NFTK poputuje 150 Kč z každé vstupenky.

Příběh velké zrady propletený drobnými historkami o gangsterech

Poslední večeře je první celovečerní inscenací DEKKADANCERS, a přestože měla premiéru již v září 2017, dlouhá léta patřila mezi nejhranější kusy souboru. V lednu 2026 se na prkna divadla Jatka78 vrátí v novém kabátě a s pozměněným obsazením. A o čem Poslední večeře vlastně je? U jednoho stolu se v ní sejdou dva mafiánští bossové, a ti zcela jistě nebudou splácet účty jen za večeři! Diváky čeká příběh jedné velké zrady propletený drobnými historkami o gangsterech, vražedných kuchařích, tajných agentech a smrtící kráse ruských baletek. Představení kromě tance ukáže také živou hudbu a naservíruje i další netušené talenty všech 13 všestranných interpretů.

V České republice více než 3/4 tanečníků baletu končí kariéru před třicítkou a jen zcela výjimečné̌ mohou tančit po čtyřicítce. Také sám dřívější sólista baletu Národního divadla a Laterny magiky a nynější choreograf a umělecký šéf DEKKADANCERS Štěpán Pechar uvádí: „Věřím, že je nutné podporovat snahu těch, kteří bojují za zlepšení postavení tanečních umělců a kteří jsou jim nápomocní v jejich následném profesním směřování.”

O benefiční akci Vstupenka, která pomáhá českému tanci

Vstupenka, která pomáhá českému tanci, se poprvé objevila jako vánoční benefice v roce 2016 ve spolupráci s baletními soubory Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně, Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Divadla J. K Tyla v Plzni.
V roce 2018 se vánoční benefice zúčastnily baletní soubory Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně, Divadla F. X. Šaldy v Liberci a Divadla J. K. Tyla v Plzni.
V roce 2023 si během benefičních akcí vstupenku zakoupilo celkem 3602 diváků, kteří tak přispěli částkou 331 350 Kč na podporu umělkyň a umělců v závěru nebo během přerušení aktivní taneční kariéry. Vybraná částka putuje především na kurzy, školení a poradenství, kterými Nadační fond pro taneční kariéru podporuje profesionálky a profesionály v oblasti tance a pohybového divadla. Doporučuje, aby se na druhou kariéru připravovali s dostatečným předstihem a zajistili si adekvátní odrazový můstek pro nadcházející změnu. Po relativně krátké, přesto fyzicky i psychicky náročné kariéře, tak tanečníci nemusí končit svoji kariéru v nejistotě a bez jakékoliv podpory.

O Nadačním fondu pro taneční kariéru (NFTK)

NFTK vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně̌ podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.
Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků̊ a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.
NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR apod. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.
V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní evropské ocenění PEARLE*
NFTK je členem mezinárodní sítě tzv. transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers)

Předprodej DEKKADANCERS na příští rok: https://dekkadancers.net/cs/program

VSTUPENKY na Poslední večeři ve prospěch NFTK: https://goout.net/cs/listky/posledni-vecere/yhmib/.

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Rozhovor s pedagogem a tanečníkem Dekkadancers Patrikem Čermákem

„Současný tanec vyžaduje být otevřený novým výzvám“

„Být interpretem současného tance vlastně znamená mít široký záběr dovedností a být otevřený novým výzvám,“ přiznává tanečník a pedagog Patrik Čermák, který je v současné době aktivním členem taneční skupiny DEKKADANCERS. A tanec je pro něj nejen práce, ale také koníček a vášeň.

Co Vás přivedlo k tanci? Jak jste se k němu dostal?

„Já byl aktivní dítě a už od školky jsem navštěvoval mimo jiné i různé taneční kroužky od country tanců, přes hip hop až po capoeiru. Když přišel čas, rozhodnout se kam po základní škole dál, rozhodl jsem se pro taneční konzervatoř. Bylo to velmi náročné, ale dnes si neumím představit, že bych dělal cokoliv jiného.“

V roce 2012 jste absolvoval Taneční centrum Praha a již během studií jste působil ve školních souborech Baby Balet Praha a Balet Praha Junior a představil jste se v choreografiích Attily Egerháziho či Samuela Delvauxe. Co Vám spolupráce s těmito mistry dala?

„Působení ve školních souborech a možnost spolupráce s řadou skvělých pedagogů a choreografů byla naprosto jedinečná. Každý choreograf má svůj specifický pohybový slovník a je zábavné a mnohdy dost náročné tento slovník nasát, převzít a ztvárnit.

Soubor Balet Praha Junior byl skvělou přípravou na profesní život a složitý systém divadelního prostředí. Během školního roku jsme vystupovali v řadě tuzemských i zahraničních divadel a zvykali si na divadelní provoz. Když jsem poté nastoupil do svého prvního angažmá, nebyl to pro mě takový šok. Vlastně jsem tou dobou měl víc zkušeností, než někteří stejně staří kolegové z jiných škol.“

Po škole jste byl v letech 2012 – 2014 v baletním souboru v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Pak jste se stal stálým členem Pražského komorního baletu, kde jste si zatančil např. v inscenacích jako – Mono No Aware, Kdo je na světě nejmocnější?, Z mého života nebo Slovanský kvartet. Spolupracoval jste také se souborem Lenka Vagnerová & company. V současné době jste aktivním členem souboru DEKKADANCERS (Tramvaj do stanice Touha, La Dolce Vita). V čem byste si rád zatančil? Máte nějakou vysněnou roli nebo jste rád za každou příležitost?

„Momentálně nemám jednu vysněnou roli či inscenaci. Obecně mě ale velmi baví potkávat se na projektech s umělci z jiných odvětví. Hudebníci, herci, zpěváci, vizuální umělci, akrobati… Od každého se můžu něco naučit a nahlédnout jim „do kuchyně”. Bavit se o různých tématech a nahlížet na ně jinou optikou. Takových projektů bych chtěl zažít ještě spoustu.“

Jak se Vám tančilo v poetické inscenaci Zázrak (s)tvoření v Laterně Magice, věnované dětem?

„Já mám obecně dětská představení velice rád. Děti jsou velmi upřímní diváci a dají vám často dost hlasitě najevo, co si o představení myslí. Obrovské záchvaty smíchu či naopak pravý a nehraný strach o hlavní postavu. To jsou věci, které mě na dětských představeních baví.

Inscenace Zázrak (s)tvoření byla jednou z těch inscenací, na které se těšíte a užíváte si je od začátku do konce. Potkali jsme se ve skvělém složení a byla sranda na jevišti i mimo něj“

Působíte nejen jako tanečník, ale také jako pedagog. Sám jste vystudoval pedagogiku současného tance na HAMU v Praze. Učíte v letním tanečním workshopu v Litvínově, jste lektorem Contemporary – prostor pro tanec. Učíte techniku současného tance floor work na Mezinárodních interpretačních kurzech v Zábřehu a lekce contemporary dance jste vedl v Pražském komorním baletu. Co Vás přivedlo k práci pedagoga a co Vás na ní baví? Je to možnost předávání svých zkušeností dále, a přitom se také stále něco nového sám naučit?

„Je to přesně tak. Baví mě neustále hledat nové způsoby, jak pomoct studentům a kolegům zdokonalit svou techniku a naučit se něco nového. Zároveň mě baví ta výzva v tom smyslu, že to co pomáhá jednomu, nemusí dávat smysl druhému. Hledání různých řešení jednoho problému je to, co mě baví a naplňuje. Zároveň si myslím, že je důležité být neustále otevřený novým věcem a získávat nové dovednosti. Mám pocit, že v dnešním světě už to ani jinak nejde.“

A co choreografie, neláká Vás také? Vytvořit něco vlastního?

„Choreografické ambice jsem nikdy moc neměl. To přenechávám svým kreativnějším kolegům. Ale možná jsem jen zatím nenašel to správné téma ke ztvárnění.“

Jste stále více tanečník nebo Vás to táhne spíše k tomu předávání a sdílení svých zkušeností dále?

„Jsem vlastně obojí a baví mě, jak jedno ovlivňuje druhé. V pedagogice využívám své jevištní zkušenosti a jako interpret často mohu těžit ze svých pedagogických zkušeností a to zejména během procesu tvorby.“

Je Vám bližší současný tanec nebo Vás to táhne ke klasice?

„Na klasiku jsem nikdy neměl ideální dispozice. Baví mě současný tanec. Je v něm úplně všechno. Mísí se v něm spousta stylů a přístupů. Být interpretem současného tance vlastně znamená mít široký záběr dovedností a být otevřený novým výzvám.“

Čím je pro Vás tanec dnes?

„Tanec je moje práce, koníček a vášeň.“

Jak rád trávíte chvíle volna? Patříte k lidem, pro které je jejich profese také koníčkem?

„Volno nejraději trávím aktivně s rodinou. Mám rád turistiku, běh, jízdu na kole a sport obecně. S manželkou milujeme deskové hry a už se nemůžeme dočkat, až syn doroste do věku, kdy bude moct hrát s námi.

Moje profese je sice mým koníčkem, ale občas si od něj rád odpočinu.“

Děkujeme za rozhovor

Foto: Archiv Patrika Čermáka

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Červnový restart v JIHOČESKÉM DIVADLE, posléze, od září, s novým operním šéfem

Na repertoáru i taneční divadlo. Uměleckým šéfem opery bude od nové sezóny superlativy a oceněními ověnčený Tomáš Ondřej Pilař.

Od 11. května je znovu otevřena pokladna Jihočeského divadla. Návštěvníci divadla tak zde mohou žádat o vrácení či výměnu vstupného za představení, která byla zrušena.

Od 8. června začínáme na našich scénách v Českých Budějovicích opět hrát. Vstupenky na červnová představení je možné zatím pouze rezervovat, e-mailem, telefonicky nebo v pokladně Jihočeského divadla.

Prodej vstupného uvolníme bezprostředně po zveřejnění podmínek pro provoz divadel Vládou ČR.

„V běžné situaci bychom v červnu startovali sezónu na naší letní scéně v Českém Krumlově. Za současných podmínek jsme se rozhodli reagovat tak, abychom neohrozili provoz Otáčivého hlediště v roce 2021. Rádi bychom však divákům ukázali, že pro ně chceme hrát i letos v létě. Červen bude naším prvním krokem k návratu do normálního režimu divadla, na který se už všichni těšíme. Zveřejnění podmínek Vlády ČR k provozu divadel v příštích měsících sledujeme a pokyny budeme, samozřejmě, respektovat,” reaguje na situaci ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

V červnu divákům nabídneme inscenace z repertoáru činohry, baletu a Malého divadla. Hrát budeme ve velkém sále Jihočeského divadla, na Studiové scéně Na Půdě a v Malém divadle.

Diváci se mohou mimo jiné těšit na satirickou hru „Společenstvo vlastníků“, která byla do konce letošní sezóny zcela vyprodaná. Uvedeme také divácky oblíbené inscenace, například psychologické drama „Pod sněhem“, taneční divadlo „Tramvaj do stanice Touha“ nebo baladu o českém snu „Čechomoří“, kterému chystáme derniéru. Během června mohou diváci nahlédnout také za divadelní oponu. Interaktivní prohlídky divadla pro rodiny s dětmi od sedmi let připravil Ateliér 3D.

Kompletní program červnových představení je zveřejněn na webových stránkách Jihočeského divadla.

Opera pod novým vedením

Nově se, od 1. 9. 2020, ujme pozice uměleckého šéfa souboru opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Tomáš Ondřej Pilař.

Tomáš Ondřej Pilař přichází s novou koncepcí vedení a rozvoje operního souboru. „Klíčovými hodnotami mého vidění opery Jihočeského divadla jsou ,výjimečná kvalita, odvaha, otevřenost a nadčasovost´. Pod těmito vlajkami spatřuji cestu k mezinárodní divácké atraktivitě za současného důrazu na udržitelnost, ekonomickou stabilitu a hluboký osobní respekt ke členům souboru,” doplňuje Tomáš Ondřej Pilař.

Koncepce hlouběji rozvíjí vize týkající se dramaturgie opery, otevřenosti souboru širším diváckým skupinám a jeho přítomnosti ve veřejném prostoru, rozvoje mezinárodních aktivit či zlepšení provozu opery. Mimo to se zaměřuje na užší spolupráci opery a Ateliéru 3D, logicky navazuje na jejich činnost a přichází s myšlenkou specifické programové linky pro diváky do 35 let.

„Dramaturgem opery bude nově její stávající šéf Tomáš Studený, jehož odborných kompetencí si nesmírně vážím a těším se na spolupráci s ním,“ dodává Pilař.

Tomáš Ondřej Pilař patří, s více než sedmdesáti vlastními inscenacemi na svém kontě, k nejvyhledávanějším mladým českým operním režisérům. Od roku 2014 byl šéfem plzeňské opery. Věnuje se přednáškové činnosti na mezinárodní úrovni, je autorem režií mnoha open-air a site-specific představení. Časopis Forbes jej vyhodnotil jako jednoho z třiceti mladých lidí s mimořádnými profesními úspěchy. Je držitelem stipendia Bayreuther Festspiele, kulturní ceny města Plzně. Jeho inscenace Händelova oratoria „Saul“ Saul, open-air, byla portálem operaplus.cz vyhodnocena jako nejlepší inscenace roku 2019. Je spoluzakladatelem i režisérem projektu „Noc s operou“.

Jeho inscenace jsou charakteristické dominantní vizuální složkou, detailní prací se světlem, temporytmem a spirituálním zaměřením. O tom se mohli přesvědčit v loňském roce nejen jihočeští diváci před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. V Pilařově režii zde byla uvedena opera „Turandot“, která sklidila velký úspěch jak u diváků, tak u odborné kritiky.

Všichni novému šéfovi opery v Českých Budějovicích přejeme dobrý start i ještě lepší pokračování.

Foto: archiv JD a Eva Smolíková

Eva Marečková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN