Celá plejáda slavných osobností mu přišla popřát hodně štěstí do další „padesátky“
Martin France, zpěvák, producent a herec oslavil své kulaté narozeniny, a jak jsme se přesvědčili, věk je v jeho případě skutečně jen číslo. Večer začal Martin trefně Zmožkovým hitem „Už mi lásko není 20 let“ a poté se vrátil do svých tanečních začátků a předvedl s bývalou taneční partnerkou a současnou zpěvačkou Zuzanou Novou směs rumby a jivu, s níž by si mohli klidně troufnout soutěžit i v oblíbené soutěži ČT StarDance. Zda se Martin zadýchal či nezadýchal sice nevíme, ale nebylo na něm nic znát, tančil jako dvacetiletý mladík.
Popřát a zazpívat přišla fungl novému padesátníkovi celá řada známých osobností. Kromě rodičů, kteří si zatančili při Martinově úvodní písni (viz video Tanečního magazínu) a nejbližšího příbuzenstva se na večírku objevili třeba Felix Slováček s partnerkou Lucií Gelemovou, Milan Drobný s manželkou, který si střihl směsici rokenrolů, Martin Maxa přišel popřát se svou oblíbenou kytarou, rockově laděné dudácké duo z Blatné, Jarek Šimek se svým hodícím se songem „Narozeninová“, Dana Vlková a Hana Buštíková neboli duo Kamelie, Monika Absolonová, Magda Malá s muzikálovým hitem „Samotářka“, Markéta Muzikářová, která program obohatila houslovým číslem, Marian Vojtko. Leona Machálková (dobře si pamatujeme, že ve StarDance tančila s Michalem Necpálem), si přizvala Franceho na parket při písničce Simply The best a zatančila si s ním.
Půvabná a nestárnoucí Světlana Nálepková „dostala“ všechny přítomné narozeninovou zdravicí, která se promítala na plátno a pro oslavence byla narozeninovým překvapením, poté samozřejmě také zazpívala. (Během zdravice Světlana tak intenzivně přála všechno možné, ale jen to nejlepší, až lahve pomalu mizely….) Na tanečním parketu jsme pak při ploužáku Martiny Balogové zaznamenali i tanečního mistra Vlastimila Harapese nebo hadího muže Ludvíka Berouska a řadu dalších více či méně známých osobností.
Romantická Restaurace Černý kohout na barrandovském kopci, která se proslavila televizním pořadem „Ano, šéfová“, se otřásala v základech a byla obsazená až do posledního místa. Můžeme s klidným svědomím říci, že Martin si oslavu opravdu užil. Povedená party skončila v hlubokých ranních hodinách.
A co na to Martin?
„Dárky ještě rozbalené nemám, zatím jsem je všechny odvezl na chalupu a jejich rozbalování mě teprve čeká“, prozradil čerstvý padesátník Martin France a slíbil s velkou nadsázkou, že se se všemi přítomnými zase rád uvidí na oslavě jeho dalších padesátin.
Celebrity kolem oslavence
Duo Kamélie
Slávek Boura obdivuje romantický výhled z restaurace
Půvabná Světlana Nálepková
Martinův dort
Martin se svými rodiči
Zpěv a víno
„Už mi lásko není 20 let! „
Vpravo duo Kamélie, Milan Drobný a Leona Machálková
Že by Martin potutelně sledoval dort?
Martin si skočil na tanečním parketu jako 20-letý mladík
Je jihočechem jako poleno. Dokonce, níže o sobě prozrazuje, že se jako to poleno prezentoval i v tanečních. PAVEL ŠMIDRKAL, pomyslně křtěný řekou Lužnicí v Bechyni, se na cestu kultury vydal hned od mládí. Spoluorganizoval vojenské festivaly i řídil workshopy (tehdy se nazývaly ještě „tvůrčími dílnami“) mladých literárních autorů. Dnes navíc pořádá a je kurátorem řady výstav. Bývá odborným licitárorem obrazových aukcí, píše články do příslušných výtvarných periodik. A hlavně – sám se tím literárním autorem stal. Po řadě výtvarných monografií vydal velmi vtipnou a milou knížku s originálním názvem „Babráci“. A právě od ní náš rozhovor odstartoval.
Knížka „Babráci“ není Vaší prvotinou, ale je premiérovou povídkovou knížkou. Jak dlouho jste ji měl připravenou takzvaně „v šuplíku“?
„Napsal jsem ji před mnoha lety a vrátil se k ní začátkem loňského roku. Některé povídky jsem upravil a předal rukopis zkušenému redaktorovi Liboru Hlaváčkovi a ten pravil: ,Je to kvalitní, je to k vydání´. Pojmenoval ten můj žánr ,literárními groteskami´ a napsal závěrečnou ,Zámluvu´.“
Na křtu knihy „Babráci“ předávala PAVLU ŠMIDRKALOVI (s mikrofonem vlevo) sladkou verzi jeho knihy operní pěvkyně Michaela Katráková a nakladatel Bedřich Kocman
Vydal jste již krásné umělecké monografie malířů, jak jste se Vy vůbec k tomu výtvarnému umění dostal?
„Někdy, přibližně od roku 1978, jsem organizoval výstavky obrázků kamarádům v klubech či kavárnách. A troufl si jejich díla i hodnotit a komentovat. A tak se mi začínali ozývat dědicové výtvarných pozůstalostí a já je postupně prezentoval ve výstavních síních a k mnohým autorům potom i napsal publikace.“
Kterou ze svých vydaných knížek byste postavil na pomyslný nejvyšší stupínek? Která je Vám svou náplní i naturelem nejbližší?
„Nejvýš si cením monografie Karla Molnára a Gustava Macouna z pelhřimovské edice Probuzené palety, protože mapují dílo významných malířů a strhl se o ně velký zájem. Nejmilejší je mi kniha ,Kolovrz, starý reklamní plakát´. Hřeje totiž skvělou minulostí reklamy. A na nočním stolku se mi nepřetržitě povaluje Jiří Šlitr. Knížka se jmenuje ,Moment, ostřím tužku´ a ,přisypal´ jsem tam i obrázky Jiřího Suchého, abych tuhle ,partu´ netrhal.“
Malujete sám aktivně obrazy, nebo se věnujete třeba grafice?
„Tak ani k jedné této činnosti jsem nebyl obdařen. Čekám, jestli se ve mně neprobudí alespoň záchvěvy kreslířské, ale je to zatím čekání trochu marné.“
Kdo je Vaším nejoblíbenějším výtvarným umělcem? A proč?
„Jmenovat jediného určitě nedokážu. Byl by to pestrý růženec jmen. Ale prozradím, že mě fascinuje Alois Bílek. V roce 1913 začínal v Paříži s abstrakcí, spolu s Františkem Kupkou, ale brzy z této cesty zběhl a přiklonil se k realistické malbě. To byl totální omyl. Jeho abstraktní oleje téměř nezahlédnete. A když ano, budou stát milióny korun. Zatímco jeho obrazy stejné velikosti s tématem třeba sklizně vyjdou stěží na 30.000 Kč. Co na něm obdivuji? To je práce s barvou a tvarem.“
PAVEL ŠMIDRKAL (tentokrát vpravo) v Obrazárně Špejchar Želeč s harfou a fotografem Milošem Burkhardtem
Věnujete se nějakému sportu. Třeba rekondičně po Vaší vážné operaci srdce?
„Pěstuji nyní jedině ranní rozcvičky. Ale v mládí jsem bruslil a lyžoval. Dneska z toho zbývají pouhé procházky.“
Sledujete sportovní přenosy v televizi? A které patří k Vašim nejoblíbenějším?
„Víte, utvořil jsem si takovou zvláštní kombinaci. Hokej a krasobruslení. Hokej mám rád pro jeho bojovnost, napětí a náhlé zvraty. Krasobruslení pro opojnou ladnost pohybu ve spojení s hudbou.“
PAVEL ŠMIDRKAL (vlevo) uváděl i legendárního houslistu, spolupracovníka Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa i zpívajícího novináře Josefa Klímy – Jana Hrubého. Uprostřed snímku „balí fidlátka“ harfenista Sean Barry, který je nově doprovázejícím hudebníkem zpěvačky Lenky Filipové. Ta byla zas dlouhou dobu sousedkou PAVLA ŠMIDRKALA. Svět je prostě malý…
Chodil jste v mládí do tanečních?
„Chodil, dokonce dvakrát. Do taneční přípravky na devítiletce, což bylo také hodně o společenském chování. A pak později na střední škole. Vytesali ze mne, tenkrát v Táboře, dřevorubeckého tanečníka. A já se tím pádem stále neodvažoval vyzvat k tanci tu nejlepší a zároveň nejkrásnější dívku v kurzech. Piloval jsem doma valčík s maminkou, abych na závěrečném věnečku konečně provedl obdivovanou dívku. Avšak ona nepřišla! Měla angínu.“
Jdete si někdy s manželkou jen tak zatančit?
„Manželka Petra tančí ráda a ze mne si dělá legraci. Chodíme nejradši někam do kavárny, kde se tančí všelijak, ale také na plesy a tam manželku ,přihrávám´ (ve vší počestnosti 🙂 ) přátelům a ,ulejvám´ se do chvíle, než mě vyzve nějaká kamarádka. Svoji neobratnost pak vymluvím na bolavé koleno, abych si ,neutrhl kšandu´.“
PAVEL ŠMIDRKAL se svou manželkou a zároveň také ilustrátorkou jeho nové knížky „Babráci“ Petrou Skluzáčkovou
Jste příznivcem klasického baletu? Zajdete na něj občas do divadla?
„Obdivuji ho, uznávám. Ale musím ke své hanbě přiznat, že za celý život jsem byl na takovém představení jen párkrát.“
Jaký máte názor na moderní formy tance?
„Obecně platí, že tanec se stále vyvíjí a nabízí nová překvapení. Mám rád novinky a experimenty. Rovněž mám v oblibě kolektivní taneční formace a výrazový tanec.“
Sledujete občas televizní show StarDance a co jí říkáte?
„Je to vznešená, krásná podívaná s lehkostí komentovaná. Je o lidech s láskou k pohybu, byť někdy trochu vydřeném. Škoda, že tento projekt je převzatý ze zahraničí… Chtěl bych v této oblasti a žánru zažít původní český nápad.“
Dříve jste spoluorganizoval vojenské kulturní soutěže ASUT (Armádní soutěž umělecké tvorby). Tam se pravidelně zaskvělo hned několik souborů lidového tance a zpěvu. Jak vidíte tuto folklórní oblast dnes?
„Folklór je starou, vykrášlenou lodí, která vplouvá do přístavu našich dnů. A protože existuje řada folklórních souborů s mladými lidmi, věřím, že sláva lidového tance nevyhasne. Nikdy.“
Máte nějakého oblíbeného tanečníka či tanečnici? Anebo choreografa?
„Vlastimila Harapese. Pro jeho všestranný talent. Známe se osobně, navštěvuje i ,moje´ výstavy a pokřtil, spolu s herečkou i malířkou v jedné osobě Jarmilou Švehlovou a režisérem Zdeňkem Troškou, ,Babráky´.“
Pavel Šmidrkal na snímku Hany Ferrarové uvádí výstavu v jihočeské Želči
Nedávno, počátkem tohoto roku, se Vám stala nepříjemná situace v České televizi. Váš portrét (přes celou obrazovku) byl omylem spojen s osobou s temnou minulostí i nepříliš chvályhodnými praktikami dnes. Jak jste se s touto nespravedlivou a hrubou diskreditací vyrovnal?
„Nikdy bych býval neuvěřil, že ve zpravodajství veřejnoprávní televize panuje takový chaos. Že ,zmotají´ při velmi zásadním reportážním sdělení tváře dvou odlišných osob. Žádal jsem, samozřejmě, omluvu. Ta ale v televizi vyzněla jako úplná fraška. Mstili se mně za to, že jsem je donutil k veřejné omluvě. Zároveň se potvrdilo, že amatéři jsou všude. Je to vlastně smutné, kam se dnes vytratila profesionalita a slušnost, spojená se ctí…“
Budete tuto, osobně pro Vás velmi nepříjemnou, situaci nějak dále řešit?
„O celém případu bude ještě jednat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a také Komise pro sdělovací prostředky Senátu PČR. Odhaduji, že se to celé rozplyne do ztracena. Všichni se totiž bojí odvety ,televizních tesáků´.“
Majitel Galerie Špejchar Želeč pan Martin Novák (úplně vlevo) rozdal zpěváku a herci Robertu Nebřenskému, největšímu českému grafikovi Pavlu Benešovi a malířce Ivě Fialové (s níž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil rozhovor již v roce 2017) knížku z pera PAVLA ŠMIDRKALA „Gustav Macoun – Balada o soumraku“ (za majitelem galerie panem Novákem hodně skryt kurátor této výstavy a autor rozhovoru)
Právě pilně připravujete posmrtnou výstavu karikaturisty Jiřího Wintera, známého jako Neprakta. Mne by závěrem zajímalo, zda se Vy sám osobně považujete za praktického člověka? Anebo za „nepraktu“?
„Ani jedno, ani druhé. Jsem spíš trochu popleta a zmatkář.
Děkuji za rozhovor. Přeji – i za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU – břitké pero kritika, inspiraci pro nové knížky, šťastné obě ruce při výběru nových vystavujících… A hlavně závěrečné zadostiučinění při oné velké nespravedlnosti na obrazovkách veřejnoprávní České televize. Přesně v intencích úsloví: „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.“
Foto: Hana Ferrarová,archiv Pavla Šmidrkala a Dušan Dostál
Jako Martina Adamcová má na kontě role ve filmech režisérů Víta Olmera, Juraje Herze, Vladimíra Drhy i mnoha dalších. Dovedla si svou bezprostředností získat srdce televizních diváků, když moderovala populární evropskou soutěž „Hry bez hranic“. Stejně tak navazovala kontakt s rozhlasovými posluchači stanice Evropa 2.
Nyní žije přes čtvrt století v Kanadě, kde pod jménem Tina Adams točí své autorské filmy, ale i produkuje filmová díla jiných autorů. Avšak dělá toho daleko více. A právě proto jsem ji, pro TANEČNÍ MAGAZÍN, vyzpovídal.
Ještě jako Martina nikoli s Charlie Kasalem, nýbrž s Martinem Dejdarem při uvádění televizní soutěže Hry bez hranic
Do širšího povědomí diváků jste kdysi pronikla moderováním prvního českého porevolučního televizního pořadu ve stylu talk show s Charlie Kasalem, který žil v minulosti v exilu v Kanadě. Nyní v Kanadě žijete Vy. Má v tom tak trochu prsty i pan Kasal?
„Má v tom prsty rádio Evropa 2. Vedení stanice z Paříže si mne vybralo k moderování rozhlasové relace v Montrealu. Mně se tady nesmírně zalíbilo. Pak jsem poznala i svého prvního muže, s kterým mám nádherného syna, dnes 100% Kanaďana.“
Kasalova maminka, paní Helena Bušová, byla hvězdou prvorepublikových filmů. Máte ráda filmy pro pamětníky?
„Jsem odchovaná pražským kinem Ilusion, který zásobovala fantastickým osobním archivem veliká hvězda Zita Kabátová. Kino bylo její zásluhou ukázkou čistoty elegance a služeb zaměřených na diváka. V tom ,jejím´ kině Ilusion jsem se cítila jako důležitý klient; filmy byly krásné, nezapomenutelné. A české hvězdy, Helena Bušová, Adina Mandlová, Zita Kabátová anebo Anny Ondráková byly v Čechách tenkrát zničeny a udupány.“
Před kinem v Montrealu při uvádění jejího filmu (v pozadí originální plakát)
A jaký žánr filmů máte nejraději?
„Nezáleží na žánru, záleží na tom ,je ne sais pas quoi´, které film s sebou přináší. Je to jako v každém umění, velký risk, kdy musí filmař nést svoji kůži na trh a doufat v přízeň publika.“
Nyní filmy i sama točíte a produkujete. Jak jste se k té profesi dostala
„Narodila jsem se s touhou bavit a film mi ten sen dovoluje realizovat.“
Téměř výhradně jste se (jako scenáristka, režisérka i producentka) podílela i na filmu „The Perfect Kiss“ v hlavní roli s Lucií Vondráčkovou. Byl psán Lucii na tělo? Anebo ten námět uzrál ještě, než jste se vy dvě seznámily?
„Námět uzrál. Uzrál, ano, to je to správné slovo 🙂 Lucie absolvovala všechny castingy a všichni byli nadšeni. Věřím, že její výkon a vůbec celý ten film se časem zapíše do srdcí diváků i v Čechách, kde je kolem něj podivná, a pro mne, odtud ze zámoří, nepochopitelná, vražedná kampaň.“
V české jazykové verzi tohoto filmu Vás dabuje Zuzana Slavíková. Proč jste svými ústy česky nepromluvila Vy, kvůli akcentu?
„Teď jste mě tedy pobavil, kvůli jakému akcentu ? 🙂 🙂 🙂 To bylo čistě organizační a umělecké rozhodnutí distributora. Zdravím Zuzanu a doufám, že se jí moje role ruské agentky Šárky dabovala dobře.“
V roli pseudo rozvědčice Šárky v The Perfect Kiss (vpravo), vedle Sophie Gendron
Chystáte v dohledné době nějaký další filmový titul s českým hercem či herečkou?
„Máme dotočeno. Opravdu krásný film a vystupují v něm hned dvě Češky! Lenka Šourková a samozřejmě skvělá, zářná a nadaná Lucie Vondráčková.“
Ve svém nejnovějším filmu hraje Tina nešikovnou zvukařku Odile
Chodíte, pokud je čas, v Kanadě na hokej?
„Ne.To je, pro mne, čistě mužský sport. V Čechách jsem také nechodila třeba na fotbal. Bohužel, mě hokej vůbec nebaví.“
Jaký sport máte ráda z pozice diváka a které případně sama aktivně provozujete?
„Daleko raději sport provozuji, než pozoruji. Díky neuvěřitelné kvalitě českého školství a vzdělání toho umím spousty: lyžovat, plavat, tenis, jógu. Věřili byste, že tady v Americe, lidi třeba neumí udělat ,svíčku´? Ve škole se to totiž při tělocviku neučí. A vůbec celá česká tradice Sokolství… Vždyť já bych možná vylezla i dnes po tyči a pamatuji si, že nejvíc mě bavilo se houpat na kruzích. V Americe je to něco, co zdejší děti vůbec nemají a neznají. Jsou to dovednosti, které jsou v Čechách samozřejmostí, jako třeba i tančit valčík nebo polku. Ty jsou zde absolutně opomíjeny. Tedy myslím v tom všeobecném vzdělání. Jinak pokud se lidé něčím vážně zabývají, tady bývají většinou excelentní. Společnost je tu zaměřena na výsledek – performanci.“
Tina (vpravo) opět se svou kmenovou americkou herečkou Sophií Gendron
Mimo režie, točení a hraní ve filmech se ještě doplňkově věnujete nějakým uměleckým odvětvím?
„Psaní. Mám něco i vydaného ve francouzštině. Hlavně si, už od dob toho vzpomínaného ,Charlie Talk show´, všechno píšu sama.“
Ale vím o Vás, že se rovněž věnujete baletu.Proč zrovna balet?
„Balet je precizní technika pohybů, které zdokonalí držení těla, celkovou rovnováhu a tonus svalů. Příprava u tyče je pro všechny stejná, jsou to stejné přípravné cviky pro ty, kteří předvádějí fantastické výkony na jevišti, i pro ty, jež jsou pouhými začátečníky. Je to věda, je to jako jazyk. Choreografie se dá popsat slovy. ,Plier, tendu, soutenu, plier.´ Kdo tuhle morseovku zná, hned si představí pohyb asi jako hudebník, když si čte noty. Je to fascinující a každá hodina je výzva.“
Chodíte na klasický balet i do divadel?
„Na můj vkus ne dost často. Ato je Montreal mecca tance.“
Na reprodukci příspěvku ze sociálních sítí se svými nejoblíbenějšími herečkami (zleva) Lucií Vondráčkovou a do třetice Sophií Gendron
Máte ráda i moderní druhy tance?
„Taneční společnosti obdivuji, je to řehole pro každého tanečníka i choreografa a lituji například zániku Montrealského Lala Dance.“
Co říkáte televizním tanečním soutěžím, jako je v Česku StarDance? Určitě jste nějaké zaregistrovala i v Kanadě…
„Myslím, že zpopularizovali fantastickým způsobem tanec a vůbec taneční vyjádření. Tento, původně britský TV pořad, dokázal přiblížit tanec širokému publiku, a iniciovali také otevření nových studií.“
Máte nějaký taneční vzor?
„Choreografa Jiřího Kyliána.“
Nechystáte nějaký projekt i v Čechách? Kdy se na Vás můžeme popřípadě těšit tady?
„V Čechách bohužel nic neplánuji. Ale protože jsem srdcem stále Češka, samozřejmě, že o tom často přemýšlím.“
Tak věřme, že se to v budoucnosti změní. A zatím se na Vás můžeme těšit prostřednictvím Vašich filmů… Při jejichž tvorbě Vám i za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU držím palce.
Druhý ročník úspěšné a hojně sledované soutěže už klepe na dveře!
Rok utekl jako voda a je tu opět„Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha“. V březnu 2018 v prvním finále vyhrál David Gránský. Letos se uskuteční v Praze již druhý ročník, jehož finále proběhne 15. 3. 2019. Veřejná generálka proběhne 14. 3. 2019.
Vysmátý vítěz prvního ročníku soutěže David Gránský
Autorský projekt Tanečních kurzů Martina Šimka & Terezy Řípové byl odstartován v roce 2016 v Městském divadle Mladá Boleslav, kde proběhl první ročník projektu „Roztančené divadlo aneb když herci tančí“. Po tamním úspěchu proběhl na sklonku minulého roku třetí ročník v Mladé Boleslavi. V loňském roce se dvojice tanečníků rozhodla připravit podobný koncept i pro Prahu.
Adéla Gondíková si jistě měla co vysvětlovat s loňským šampiónem Davidem Gránským, uprostřed pak jeden ze dvou hlavních organizátorů soutěže Martin Šimek. Pozor, nepleťte si Martina s tanečním šampiónem a pedagogem tanců salsa a bachata stejného jména, s nímž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil nedávno rozhovor.
V pražském klání se do projektu zapojí osm pražských scén. Mezi zúčastněná divadla patří: Divadlo Palace, Studio DVA divadlo, Činoherní klub, divadlo Na Fidlovačce, divadlo Radka Brzobohatého, divadlo V Rytířské, Dejvické divadlo, divadlo Na Zábradlí. Každé z výše jmenovaných divadel vysílá do tanečního souboje jednoho herce či herečku. Projekt je pořádán ve spolupráci se Švandovým divadlem na Smíchově, kde také proběhne v sobotu 15. března 2019 finálový večer. Generálka pro veřejnost proběhne o den dříve, tedy 14. března 2019.
Na snímku vpravo, při rozhovoru, Tereza Řípová, hlavní organizační duše celé akce
Každý ze soutěžících herců a hereček ve finále předvede jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec, které pak po boku profesionálních tanečníků natrénují.
Porota v projektu „Roztančeného divadla“ je „pseudoodborná“, jelikož se z větší části skládá z osobností různých oblastí (divadlo, různé druhy tance, zpěv, film, sport, žurnalistika, a dalších). Porota má sice za úkol kriticky zhlédnout jednotlivé taneční show a zhodnotit je, avšak přednější je pro projekt, aby porota diváky bavila a nastínila jim pohled lidí z různých oborů (či případně propojení se zážitky z vlastního působení například v televizním pořadu ČT 1 StarDance). Mezi porotce druhého pražského ročníku zasedne například Marta Kubišová. Moderátory finálového večera jsou i letos Tereza Kostková a Libor Bouček.
Na závěr večera jsou pak vyhlášena tři místa: třetí místo – vítěz tipovací soutěže, druhé místo – divácký vítěz (na základě hlasování během finálového večera) a první místo – hlavní vítěz/vítěz poroty.
V druhém ročníku „Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha“ budou soutěžit tyto páry:
Adéla Gondíková + Martin Šimek
Berenika Kohoutová + Jakub Necpál
Ivana Chýlková + František Kopecký
Sara Sandeva + Adam Havel
bude upřesněn + Tereza Řípová
Josef Polášek + Petra Stehnová
Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná
Vladimír Polívka + Dita Tuháčková
Zeptali jsme se:
Ivany Chýlkové
Ivana Chýlková a její taneční partner František Kopecký
Jak se cítíte v tanci, bojíte se něčeho?
„No, bojím se toho tance jako takového. Myslela jsem si, že mám pro tanec nadání, ale po pár trénincích jsem zjistila, že nemám. A to je velká výzva poprat se s tím.“
V čem je Vaše největší slabost?
„Já ještě vůbec nevím, jsem teprve na začátku. To zjistím po předvedení.“
A Vaše nejsilnější stránka?
„Hlavně chuť!! Baví mě to.“
Děkujeme
Ivana Chýlková na snímku Evy Smolíkové
A co si myslí další celebrity?
Adéla Gondíková se přiznala, že ji tanec baví od malička, jako spoustu žen, které také rády „trdlují“.
Adéla Gondíková s Martinem Šimkem
Herec Miroslav Hraběsi moc těžkou hlavu nedělá, pro něho prý bude finálový večer zábava a legrace a už se těší.
Hrdina seriálu „Gympl“ Miroslav Hrabě se na soutěž už dost těší
Vladimír Polívka prozradil důvody, proč do projektu šel: „Byl jsem osloven pořadateli a přijal jsem tak novou zkušenost. Možná to pomůže i k tomu, že pár lidí zvedneme a naučí se tancovat,..“
Syn Bolka Polívky Vladimír byl na otázku TANEČNÍHO MAGAZÍNU otevřený a upřímnýJedna z hrdinek nekonečného seriálu TV Nova „Ulice“ Sára Sandeva zdobí říjnovou stránku kalendáře
„Tancem se dá vyjádřit spoustu věcí, emoce, vytančit se z něčeho a je to nová zkušenost, myslím tím styl tance. Dříve jsem tancovala street dance. Latina je velká dřina, ale je to krásné, když se to pak povede,“ prozradila Sára Sandeva.
Tereza Kostková byla i středem zájmu médií, tentokrát konkrétně BLESK TV
Tereza Kostková, která neodmyslitelně patří k pořadu StarDance České televize říká: „Na tomto projektu se mi moc líbí to, že se tu pojí dvě nádherné věci. Za těch dvanáct let, co sledujeme StarDance v televizi, jsme si zvykli, že lidé, kteří jsou velmi dobří ve své profesi, se setkávají s lidmi, kteří jsou velmi dobří v tanci, ve standardu a latině. A pokouší se za velmi krátký čas, mnohem kratší než měli profesionální tanečníci, dobrat se krásného tanečního výsledku pod jejich vedením. To je skvělá kombinace, která přinese spoustu nečekaného pro všechny účastníky a myslím, že si za tu dobu dvojice něco předají. Nenucenost, kterou přináší „profík“, se trošku přenese na jeho partnera a dotyčný zjistí, že vlastně umí krásně tančit. To všechno známe z televize. A právě toto všechno se přenáší na něco tak výjimečného jako je jeviště. Kdo na jevišti stává, tak ví, že atmosféra je tam jedinečná.“
Rozesmátá Tereza Kostková společné s Adélou Gondíkovou
Martin Šimek k projektu říká: „Tento ročník se nese v rytmu svobody, vzpomínáme na rok 1989. Tanec je určitá svoboda. Zejména naše úvodní společná choreografie se ponese v tomto duchu.“
Ivana Chýlková se nezdržela komentáře: „Než jsem začala tančit, tak jsem se cítila velmi svobodně!“
Ivana Chýlková představuje „svou“ stránku v kalendářiA zde již Ivana Chýlková detailně, jako hvězda měsíce dubna
Součástí tiskové konference byl také křest kalendáře pod názvem „Síla ženské křehkosti“, výtěžek poputuje organizaci, která se zabývá tematikou domácího násilí. Prodej kalendáře na pokladně Švandova divadla (více na www. roztančenedivadlo.cz).
Došlo i na trénink a předvedení tanečních schopností v baletním sálePředvedla se i Adéla Gondíková se svým tanečním partnerem
David Gránskýpředá cenu letošnímu vítězi. O svém loňském vítězství říká: „Měl jsem ambice trošku tančit během roku, když už to jednou nadřete, tak máte na jevišti premiéru a derniéru zároveň! Cenu jsem viděl jen během večera, vzala si ji ihned má taneční partnerka!“
Projekt je možné sledovat na sociálních sítích Instagram (@roztancenedivadlo), Facebook (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), webové stránky (www.roztancenedivadlo.cz), kde všude bude spuštěna tipovací soutěž a Youtube kanál (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), kam jsou umisťována videa související s projektem. Ze všech sečtených hlasů vzejde právě vítěz tipovací soutěže.
Finální snímek účastníků tiskové konference před bannerem soutěže
Vstupenky na finálový večer můžete zakoupit v pokladně Švandova divadla Praha.
Celebrity kolem oslavence
Duo Kamélie
Slávek Boura obdivuje romantický výhled z restaurace
Půvabná Světlana Nálepková
Martinův dort
Martin se svými rodiči
Zpěv a víno
„Už mi lásko není 20 let! „
Vpravo duo Kamélie, Milan Drobný a Leona Machálková
Že by Martin potutelně sledoval dort?
Martin si skočil na tanečním parketu jako 20-letý mladík
Se Zuzanou Novou, bývalou taneční partnerkou
Ludvík Berousek přítomné nadchl
Dudácké duo z Blatné
Světlana Nálepková
Martin Maxa
Milan Drobný s partnerkou
Gratulanti a oslavenec
Vlastimil Harapes a Hana Buštíková
