Rapový muzikál z New Yorku

Miřenka Čechová v příběhu z newyorského metra

Miřenka Čechová jako Mckenzie Tomski v rapovém muzikálu z New Yorku

 Divadelní soubor Spitfire Company uvede 7. května od 20:00 v Paláci Akropolis premiéru rapového muzikálu Miřenky Čechové a Martina Tvrdého (známého jako hudebník Bonus) Miss AmeriKa. Příběh z newyorského metra sleduje cizinku Mckenzie Tomski ve velkoměstě, které jí skýtá nejrůznější emoce od zamilovanosti přes okouzlení a údiv až po stav vystřízlivění. V symbolickém prostoru podzemní dráhy rozehrává Miřenka Čechová příběh o americkém snu i o novém druhu samoty a odcizení, které s sebou přináší digitální věk. Projekt vychází ze stejnojmenné knihy Miřenky Čechové, jež vyjde v červenci 2018 v nakladatelství wo -men. 

Rap, stand-up comedy, tanec či slam poetry, to vše obsahuje rapový muzikál Miřenky Čechové a Martina Tvrdého. Stejně jako samotná kniha, i její divadelní verze vypráví příběh přistěhovalkyně Mckenzie Tomski (Miřenka Čechová) zamilované do amerického velkoměsta, pro které ovšem sama navždy zůstává cizincem. Představení o životě na Manhattanu se díky fotografiím Vojtěcha Brtnického nebo komiksu malajského kreslíře Chin Yewa stává multimediálním zážitkem.

Když jsem žila v New Yorku, vznikla postava Mckenzie Tomski, která vychází nejen ze mě, ale i z příběhů těch, co si sní svůj americký sen, že ‚to jednou dokážou‘. Je to pohled těch neprivilegovaných, žijících v šedé zóně, těch, co se v Americe nenarodili, ale odešli tam proto, aby mohli začít znovu. Mckenzie je tedy pro mě určitý filtr, kterým nahlížím skutečnost, je bezprostřední, naivní, umíněná. V momentě, kdy si nasazuji paruku, osvobozuji se od sebe samé. Mckenzie je zírač, fascinovaně se prodírá novou kulturní džunglí a učí se její pravidla, uvědomuje si, že se svojí východoevropskou morálkou a etikou, toho v ‚novém světě‘ příliš nezmůže,“ vysvětluje performerka Miřenka Čechová.

Newyorské metro, kam je celý rapový muzikál Miss AmeriKa zasazen, je jednou z nepostradatelných součástí města. Obsahuje totiž několik symbolických rovin. Je místem, ve kterém se přirozeně potkávají lidé různých společenských vrstev. V tomto prostoru neustálého pohybu, ve stínu a na cestě k vyhoštění ze země Mckenzie Tomski vzpomíná na své prvotní okouzlení městem s ironickým, hravým, ale i nekompromisním humorem.

„Miss AmeriKa vědomě reflektuje New York, nebo určitý pocit z New Yorku, i v použité formě: Multižánrová hudba, ve které je slyšet ozvěna hip-hopových beatů, ale i jazzu a avantgardní newyorkské scény nebo post-punku. Miřenka se pohybuje od recitace poezie, přes říkanky a rozpočítadla, zběsilé automatické texty, stand-upové vyprávění až po rap nebo zpěv. Mysleli jsme na beatníky, rapery, i na děti se švihadly. Je to syntéza mnoha různých stylů, barev, žánrů a prostředků spojená v neustále překvapující a měnící se proud slov, zvuků, myšlenek a obrazů. Je to eklektický postmoderní hudební a noisový deník se silnou stopou alternativního rapu,“ dodává Martin Tvrdý aka Bonus.

Kniha Miřenky Čechové Miss AmeriKa, ze které představení čerpá, vychází v nakladatelství wo-men v červenci letošního roku. Obsahuje 60 povídek, které doplňují fotografie Vojtěcha Brtnického a komiks malajsijského kreslíře Chin Yewa. „Knihu Miss AmeriKa si pro sebe definuji jako fiktivní literárně-obrazový dokument. Ale lidé i příběhy v ní m ají reálné předobrazy. A tak je tenhle dokument možná až moc opravdový. O to intenzivněji se bude konzumovat,“ říká Barbora Baronová z nakladatelství wo-men.

Miřenka Čechová je jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak v Česku, tak v zahraničí. Po absolutoriu na Taneční Konzervatoři v Praze v oboru klasický balet, vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo). Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium na American University ve Washingtonu DC. Jako performerka má na svém kontě více než 18 celovečerních inscenací, jež mnohá, většinou autorská, získala významná zahraniční ocenění, např. S/He is Nancy JoeThe Voice of Anne FrankAntiwords a další. Jako režisérka a choreografka v ytvořila více než deset celovečerních inscenací, často v zahraničních koprodukcích, např. Sniper’s Lake (v koprodukci s Baerum Kulturhaus v Norsku), Krevety á la Indigo (podpořené rezidencí v Brollin Schlos v Německu), FAiTH (podpořené rezidencí v Atlas Performing Art Center ve Washingtonu DC), Vernisáž (v produkci New Music Theater ve Washingtonu DC),  Lessons of Touch spolu s Jiřím Bartovancem, Vivisectic (v Center for Performance Research v Brooklynu a v Gibney Dance, New York). Její poslední režie patří operní produkci Opera and the French Revolution, pro níž byla oslovena americkým barokním orchestrem Opera Lafayette. Věnuje se též pedagogické činnosti, přednášela na několika amerických univerzitách a nepravidelně vede předmět Autorská tvorba na HAMU. Je spoluzakladatelkou divadelních skupin: Spitfire Company a Tantehorse a mezinárodního festivalu Nultý bod.

 

 

 

Předprodej: goout.net/cs/divadlo/miss-amerika/gkavc

Více informací najdete na www.spitfirecompany.cz a www.palacakropolis.cz

 

Fotografie: Vojtěch Brtnický

 

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Miss Amerika

Tanečnice Miřenka Čechová vzpomíná na život v New Yorku

Tanečnice a performerka Miřenka Čechová v novém představení vzpomíná na život v New Yorku

 

Divadelní soubor Spitfire Company uvede 7. května od 20:00 v Paláci Akropolis premiéru multimediálního představení Miřenky Čechové a Martina Tvrdého (známý jako hudebník Bonus) Miss AmeriKa. Příběh z newyorského metra sleduje cizince zamilovaného do velkoměsta, který si prochází všemi stádii zamilovanosti od okouzlení přes údiv až po vystřízlivění. V symbolickém prostoru podzemní dráhy rozehrává Miřenka Čechová příběh o americkém snu i o novém druhu samoty a odcizení, které s sebou přináší digitální věk. Projekt vychází ze stejnojmenné knihy Miřenky Čechové, jež výjde v červenci 2018 v nakladatelství wo-men. 

Multimediální scénický projekt Miřenky Čechové a Martina Tvrdého zprostředkuje obraz života na Manhattanu skrze originální koláž rappu, slam poetry, stand-upu, tance, fotografií Vojtěcha Brtnického nebo komiksu malajského kreslíře Chin Yewa. Pečlivé propojení všech složek sleduje příběh Češky zamilované do amerického velkoměsta, pro které ovšem navždy zůstává cizincem.

„Hlavní hrdinkou je Mckenzie Tomski, moje americké alter ego,“ upřesňuje Miřenka Čechová a dodává: „Americký sen se dotýká každého z nás, je to symbol nejen úspěchu, ale také svobodného života. Jenomže v současné době mnoho lidí zjišťuje, že americký sen skončil. Postava Mckenzie Tomski je však zmítaná pohybnostmi i vírou, lítá mezi totální radostí a nevyléčitelnou deziluzí. Abych toto široké pole emocí mohla zachytit, pozvala jsem si ke spolupráci Marti na Tvrdého, který zhudebnil přes deset písní, které se staly základem celého představení. Takže rappuju, tančím, vstupuju do vizuálního světa složeného z fotek, krátkých videí a komixu.“

Newyorské metro, do kterého je příběh zasazen, má několik symbolických rovin a zároveň je jedním z nepostradatelných součástí města. Je místem, ve kterém se přirozeně potkávají lidé různých společenských vrstev. V tomto prostoru neustálého pohybu, ve stínu a na cestě k vyhoštění ze země, Mckenzie Tomski s ironickým, hravým, ale i nekompromisním humorem nabourává americká klišé a vzpomíná na své původní okouzlení městem a životem v něm.

Miřenka Čechová je jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak v Česku, tak v zahraničí. Po absolutoriu na Taneční Konzervatoři v Praze v oboru klasický balet, vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo). Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium na American University ve Washingtonu DC. Jako performerka má na svém kontě více než 18 celovečerních inscenací, jež mnohá, většinou autorská, získala významná zahraniční ocenění, např. S/He is Nancy JoeThe Voice of Anne FrankAntiwords a další. Jako režisérka a choreografka v ytvořila více než deset celovečerních inscenací, často v zahraničních koprodukcích, např. Sniper’s Lake (v koprodukci s Baerum Kulturhaus v Norsku), Krevety á la Indigo (podpořené rezidencí v Brollin Schlos v Německu), FAiTH (podpořené rezidencí v Atlas Performing Art Center ve Washingtonu DC), Vernisáž (v produkci New Music Theater ve Washingtonu DC),  Lessons of Touch spolu s Jiřím Bartovancem, Vivisectic (v Center for Performance Research v Brooklynu a v Gibney Dance, New York). Její poslední režie patří operní produkci Opera and the French Revolution, pro níž byla oslovena americkým barokním orchestrem Opera Lafayette. Věnuje se též pedagogické činnosti, přednášela na několika amerických univerzitách a nepravidelně vede předmět Autorská tvorba na HAMU. Je spoluzakladatelkou divadelních skupin: Spitfire Company a Tantehorse a mezinárodního festivalu Nultý bod.

Předprodej: goout.net/cs/divadlo/miss-amerika/gkavc

Více informací najdete na www.spitfirecompany.cz a www.palacakropolis.cz

 

 

Foto: Vojtěch Brtnický

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Česká taneční platforma je tady

Co přináší letošní ČTP?

Ve dnech 4.–7. dubna se bude konat 24. ročník festivalu Česká taneční
platforma, který nabízí výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo převážně
v uplynulém roce na české taneční a pohybové scéně. Festival každoročně
budí zájem řady odborníků – prezentrů i žurnalistů – z České republiky,
Evropy i zámoří.

Yvona Kreuzmannová, ředitelka Festivalu Tanec Praha, říká: „Zájem  o tanec se zvyšuje, každý rok přiláká více pozornosti. Teď máme v Čechách provázanost s celosvětovými díly.   Ještě v 90. letech jsme zdaleka nepřitáhli pozornost zahraničních hostů, ale teď máme takový zájem, že nám závidí i Vídeň, do které přijede třeba 60 zahraničních hostů a u nás  je jich 100!“

Spoluředitelka Festivalu Tanec Praha Markéta Perroud dodává: „Dáváme přednost kvalitě před kvantitou.  Ale výběr děl je vždy bolestný.  Přesto, že  se někdo nedostane na ČTP, neznamená to, že se o něm nehovoří.“

Platforma již téměř čtvrt století mapuje českou scénu současného tance a
pohybového divadla a vyhledává co nejvyšší kvalitu a diverzitu. V její
Dramaturgické radě se vystřídala již řada osobností, které pečlivě sledují
dění na domácí scéně. Letos počet přihlášených děl překročil 40 a výjimečně
se odborníci vrátili i o rok zpět, kdy přísná pravidla vyřadila dvě
zajímavé inscenace. Do hlavního programu tak rada vybrala sedm děl. Ta
budou diváci moci zhlédnout v programu, kde se ryze taneční díla střídají s
divadelními přístupy, prvky nového cirkusu, využitím vizuálních elementů i
např. nedivadelních prostor.

Vedle odborné Dramaturgické rady se opět scházela Divácká porota. „Jsme
rádi, že jsme i letos mohli zájemcům z široké veřejnosti nabídnout možnost
zapojit se do tzv. Divácké poroty,“ říká Zuzana Hájková, manažerka
festivalu, a pokračuje: „Smyslem této formy zapojení diváků je umožnit
zájemcům vyzkoušet si práci Dramaturgické rady – tedy zhlédnout pokud
možno všechna přihlášená díla, diskutovat za účasti odborníků – a v
závěru nezávisle hlasovat o třech dílech, která by podle nich neměla na
programu platformy chybět.“

Účastníci platformy a diváci se mohou těšit na představení souborů Farma
v jeskyni, VerTeDance, DOT504, Spitfire Company nebo tvůrců Jana
Komárka, Martina Talagu a Elišky Brtnické. Doprovodná část programu se
soustředí převážně na networking, sdílení zkušeností a odborné diskuse.
Spolu s tím, jak se stírají hranice mezi uměleckými žánry, stírají se také
geografické hranice a čeští umělci tvoří stále více v mezinárodních
koprodukcích.

Na Českou taneční platformu letos naváže Ateliér European Dancehouse
Networku (EDN).

„Český tanec zasluhuje pozornost. V posledních letech vždy přilákal do
Prahy stovku zahraničních expertů, což se žádné jiné obdobné akci v našem
středoevropském regionu nedaří, říká Yvona Kreuzmannová. „Je to jedinečná příležitost poukázat na kvality a pestrost naší scény před zástupci nejvýznamnějších tanečních domů i festivalů a zároveň otev ít téma kontextu práce umělců v zemích střední Evropy i blízkých postsovětských státech. Platforma i EDN Ateliér jsou otevřeny všem, kdo se chtějí o tanci dozvědět více.“

Tereza Hradilková (vytvořila velice populární taneční inscenaci Švihla) říká: „Jsem ráda, že ČTP existuje. My tanečníci a choreografové máme příležitost  konfrontovat své dílo se zahraničními tvůrci, když máme možnost této zpětné vazby, je to pro nás opravdu přínos a má to velký dopad.“

Markéta Perroud dodává: „Pro nás je platforma možnost ponořit se do prostředí, kde díla vznikají, je to cenná zkušenost a dobrá příležitost pro networking. Setkávání se a navazování kontaktů, sebezdokonalování, pro mě je to zásadní věc.

24.ročník České taneční platformy se odehraje v sedmi pražských
lokalitách – PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře,
Centrum současného umění DOX, Korzo Veletržního paláce, Národní galerie v Praze, Studio Hrdinů a La Fabrika. Hlavní část Ateliéru EDN pak bude
v prostoru Kasárna Karlín.

Nina Vangeli, publicistka, říká o letošní ČTP: „České prostředí neinklinuje k abstrakci, ale všímá si témat a fyzikality“.

Na závěr ČTP proběhne  vyhlášení cen. Od roku 2016  je udělována cena pro Manažera roku. Její vznik inicioval Jiří Opěla. Letošní cenu navrhl Dalibor Šípek v novoborské sklárně Anežka.

Dalibor Šípek nám svěřil, že při tvorbě letošní ceny chtěl navázat na dílo Jiřího Opěly a současně  použil svou nejnovější techniku, kdy  sklo přesahuje přes desku.

Terezu Hradilkovou okamžitě sklárny inspirovaly a pomýšlela na svou novou choreografii, která by byla právě z tohoto prostředí. Tuto myšlenku také na tiskové konferenci Tereza a Dalibor  živě  prodiskutovali.

Zeptali jsme se…..Yvony Kreuzmannové, ředitelky Festivalu Tanec Praha

Které představení v letošní  České taneční platformě má pro Vás největší  náboj?

Yvona: „To je opravdu těžké říct. Já sama mám letos platformu jako objev, viděla jsem  některá představení jenom na videu, ať  už jsou to performeři DOT 504 nebo Eliška Brtnická, takže  jsem zvědavá, jak to bude vypadat živě. Pokud se bavíme o náboji, tak Cécile da Costa  je performerka, která má v sobě  neuvěřitelný náboj a energii. To   nejde pominout. Ale  pro mě třeba i  představení „Pojdˇme na tanec“ má v sobě náboj a určité momenty  jsou nezapomenutelné. Jsem také moc zvědavá, jak bude vypadat v anglické verzi.“

Děkujeme

 

ST I 4. 4. I 20:00 I Studio ALTA I Tantehorse / Miřenka Čechová: Creep – výběr Divácké poroty

 

ČT I 5. 4. I 15:00 I Afred ve dvoře I SILK Fuegge: DISASTROUS – pro děti, doprovodný program

 

ČT I 5. 4. I 17:00 I Centrum současného umění DOX I Farma v jeskyni: Navždy spolu

 

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I VerTeDance I Petra Tejnorová: Pojďme na

tanec! – výběr Divácké poroty a dramaturgické rady

 

PÁ I 6. 4. I 15:00 I Studio ALTA I Jan Komárek a kol.: Kabaret Velázquez

17:00 I Národní galerie – Korzo I Martin Talaga: SOMA

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I DOT504 I Jozef Fruček a Linda Kapetanea:

You Are Not the One Who Shall Live Long

 

SO I 7. 4. I 12:15 Studio Hrdinů I Jan Bárta: Pitch – doprovodný program

14:00 I Studio ALTA I Spitfire Company: Vypravěč

17:00 I La Fabrika I Eliška Brtnická: Enola – výběr Divácké poroty a dramaturgické

rady

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I Tereza Hradilková a kol.: Švihla – Taneční

inscenace roku 2017, vyhlášení cen

 

Více informací o programu naleznete na: www.tanecniplatforma.cz

 

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Constellations pokračuje

Spitfire Company uvádí 12. a 13. března premiéru druhého dílu své trilogie

Divadelní soubor Spitfire Company uvede 12. a 13. března v žižkovském divadle Ponec premiéru druhého dílu své trilogie Constellations. První premiéra roku 2018 se v tomto prostoru uskuteční od 20 h. V režii uměleckého šéfa Spitfire Company Petra Boháče se na scéně setkají tři tanečnice a performerky – Cecile da Costa, Markéta Vacovská a Kristina Šajtošová – v dialogu s prostorovou hudbou Martina Tvrdého.


OFICIÁLNÍ TRAILER: vimeo.com/259055972

Tvůrci slibují „soužití reality s imaginací“ a hypnotickou letní atmosféru.

Vstupenky jsou k zakoupení v předprodeji GoOut za 250 Kč.

Více na www.spitfirecompany.cz a www.divadloponec.cz.

 
Eliška Míkovcová
Taneční magazín