Štítek: premiéra

La Fabriku zasáhl Virus!

Praha je jednoznačně světovou metropolí kultury. To dokumentuje i nedávná premiéra dánského souboru v pražské La Fabrice. Představení VIRUS se setkalo s neobyčejnou pozorností diváků i médií. Vracíme se k němu krátkým vysvětlujícím textem a několika fotografiemi z premiéry…

Světová premiéra: La Fabriku zasáhl Virus!

V pondělí 17. října proběhla v pražské holešovické LA FABRICE světová premiéra dramatu VIRUS v podání dánské JO STRØMGREN KOMPANI (JSK). Jednalo se o neobyčejné představení plné neočekávaných zvratů, nečekanýc h inscenačních nápadů a neotřelých jevištních inspirací.

virus1

Vlastní drama vychází z premisy, že je celá městská čtvrť ohrožena nebezpečným, neznámým infekčním virem. Všejhermetickými stěnami a vzduchotěsnými poklopy. Uprostřed strachu z rozšíření nákazy se odvíjí vlastní drama. Představeni VIRUS je vlastně obnaženou tanečně-psychologickou sondou do boje o vlastní přežití.

virus2

Žánrově celý jevištní formát kombinuje tanec, pohybové divadlo i činohru mluvící zvláštním, osobitým jazykem a balancuje na pomezí mezi absurdní fantasy a thrillerem s humánním podtextem.

virus4

V premiéře a hned následné repríze v La Fabrice zaujali herci a herečky: VÂNIA DOUTEL VAZ, MIKKEL ARE OLS ENLUND, DAG RUNE a IVAR ÖRN SVERRISSON.

Soubor JO STRØMGREN KOMPANI vznikl roku 1988 v Oslu a jeho domácí scénou je místní Dům norsk opery . Ale často jezdí na zahraniční turné.

Sám Jo Strømgren nedávno inspiroval a vedl český a moravský soubor 420 PEOPLE v baletní variacii n a stolní tenis. Tato inscenace slavila úspěch na festivalu TANEC VALMEZ i na scéně JATKA 78 v Praze.

virus5

JO STRØMGREN KOMPANI (JSK) vystupovala již ve více než padesáti státech světa. A v Praze se premiéra VIRUS opravdu vydařila. O tom svědčí i fotografie z La Fabriky.

vireus6

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: La Fabrika

PORAZIL NA PADRŤ miliardáře!

Hned první volební kandidatura tanečníka, choreografa, herce i zpěváka Vlastimila Harapese se sice hned neproměnila v senátorské křeslo… To se při politické premiéře může stát. Porazil však, doslova totálně, populárního funkcionáře strany Soukromníků, i v médiích propíraného a vystupujícho miliardáře!

Vlastimil Harapes porazil na padrť miliardáře

Jak nejen pozorní čtenáři tanečního magazínu vědí, kandidoval legendární tanečník, baletní mistr, choreograf, pedagog, filmový i divadelní herec a také příležitostný zpěvák VLASTIMIL HARAPES do Senátu Parlamentu České republiky. Napoprvé to nevyšlo. Výsledkově patřil k těm lepším. (I když nějaké tiskoviny bulvárnějšího typu uvedly, „že zcela neuspěl“). Ale ze známých osobností kulturního či sportovního světa jednoznačně patřil v celkovém rámci voleb k těm nejlepším!

harapesbabis

Vlastimil Harapes to nemá ze svého bydliště na Malé Straně do Parlamentu ani Senátu příliš daleko. V Praze, kde se do Senátu v roce 2016 volilo pouze v několika mělo obvodech, tak kandidoval ve volebním obvodě Prahy 6 (který se však detailně nekryje s se správním územním celkem Praha 6!). Přesně v té Praze 6, kde pan Harapes pro změnu účinkuje v legendárním Divadle Semafor. Jeho majitel, provozovatel a principál v jedné osobě Jiří Suchý také voličům Vlastimila Harapese doporučil. Postavil se za něj stejně jako jeho pěvecká kolegyně Leona Machálková a další z řad umělců.

I na krédu Vlastimila Harapese, s nímž šel do Senátu nebylo nic nepřirozeného ani alibistického. Prohlásil: „Jedná se mi v každém případě, aby na kulturu šlo více peněz a také aby kultura byla brána stejně populárně jako sport. Chci správnou argumentací v Senátu, právě v této radě starších, rozpoutat diskusi na téma kultury a vlastně i politické kultury u nás.“ I k tomu sportu má pan Harapes blízko. Léta aktivně pomáhá Hnutí speciálních olympiád pro mladé postižené sportovce.

harapespodpora

Jak tedy konkrétně baletní mistr a pedagog dopadl? V „jeho“ volebním obvodě i v prvním kole jednoznačně zvítězil místní gymnaziální profesor a ředitel Jiří Růžička, který získal 12 213 hlasů voličů. Na druhém místě a tím pádem do druhého kola postoupil mediálně známý politoloig a komentátor, léta působící v zahraničí, PhDr. Václav Bělohradský se ziskem 4 828 hlasů. Dlouholetý představitel undergroundu, chartista a někdejší náměstek Ministra vnitra František Stárek, známý pod přezdívkou „Čuňas“ získal 3 957 hlasů. A hned za ním se objevil na pomyslné čtvrté příčce Vlastimil Harapes s absolutní hodnotou 3 840 hlasů od voličů.

V tomto pražském volebním obvodu Vlastimil Harapes porazil například dlouholetého tiskového mluvčího právě městkého obvody Praha 6 Martina Šalka, který měl na výsledném kontě pouhé 482 hlasy! Dále pan Harapes naprosto výsledkově deklasoval letitého předsedu a nyní místopředsedu Svazu soukromníků Bedřicha Dandu, kterému voliči vhodili do uren 341 hlas. A do třetice na padrť porazil miliardáře a bývalého kontroverzního ředitele sázkové kanceláře Sazka Aleše Hušáka – ten totálně nepochodil se 274 hlasy! Nebyla mu pranic platná setkání s voliči v Libockém mini pivovaru.

Vlastimil Harapes pak ve druhém kole senátních voleb veřejně podpořil svého bývalého soka – doktora Bělohradského. Žel, mnoho platné to nebylo. Zvítězil ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Ano, ten ředitel Jiří Růžička, na jehož měně znalá televizní vystoupení k pražskému stavebnímu Metropolitnímu plánu s kritikou vystoupila celá řada renomovaných architektů…

harapes-suchy

Volební výsledek Vlastimila Harapese určitě není žádnou prohrou. Naopak, mezi známými osobnostmi (saxofonista a dirigent Felix Antonín Slováček, žokej Josef Váňa, bývalý skokan na lyžích Pavel Ploc, ministři Jan Mládek a letitý ministr a parlamentní vrcholný funkcionář Zdeněk Škromach) patřil k těm nejvýše bodujícím. Kupříkladu filmový režisér a spisovatel Vít Olmer se o senátní křeslo v Praze pokoušel neuspěšně několikrát… Myslím si však, že na rozdíl od něj má Vlastimil Harapes v dalších volbách velký potenciál a reálnou šanci!

harapesvolby

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: předvolební propagace hnutí ANO, Facebook

Terezu Hradilkovou po premiéře pěkně bolely nohy!

Vstávat a cvičit! To je Švihla!

 

 

12. října proběhla v divadle Ponec premiéra Terezy Hradilkové a kol. pod  názvem Švihla.

Švihadlo. Nástroj k vyjádření emocí celkem netradiční. Myšlenka vpravdě nezvyklá a originální.

Zvuk švihnutí protíná vzduch. Myšlenky cvičící osoby probleskují  hlavou stejně rychle jako kmitají nohy po parketu. Jednotvárné, rovnoměrné poskoky.  Ještě roztočit švihadlo, obtočit a znovu do jednotvárných neúnavných skoků. Osoba si promítá  dějiny Česko-Slovenska. Už je to jinak.  Také jeden konec , také jeden rozpad.  Ještě skok do strany a výš, rozběhnout a skákat pozpátku… a nezapomenout skákat „vajíčko“. Trochu se ty ruce zamotaly! „Mrsk“ švihadlem do kouta.

20161012_5567

Zuřivá osoba boxuje do prázdna. Lítý boj, pád. Bezvládně leží. Ale vstává se znovu. Znovu cvičit, znovu švihadlo. Hlavou bzučí nekonečný  koloběh – práce, kavárna, děti, rodina, stále dokola…, práce, kavárna, děti, rodina…. už nikdy! Pád na zem a těžké oddychování.  Není divu.

20161012_5596

A  znovu  do skoku. Pořád se zvedat, padat a zvedat se, to je lidský úděl.

Na představení Terezy Hradilkové upoutá pozornost samozřejmě  v první řadě její sportovní výkon, obzvláště sedíte-li blaženě v hledišti. V duchu jásáte, že nemusíte skákat právě Vy. Na cvičící  osobu se obvykle dobře dívá.  Nemůžeme ale příliš mluvit o nějakých silných emocích, které by toto dílko přeneslo na diváka.  Budeme-li ovšem spravedliví,  sport je tu celé věky právě od toho, aby člověka emocí zbavil a vyčistil mu mysl i tělo. A  přesně to  se vlastně v  představení  „Švihla“ odehrává. Možná tedy byl i záměr autorky a performerky tentokrát  neútočit tolik na divákovy city a nenechat se jimi  ani sama „válcovat“.  Hlavní hrdinka  tedy statečně překonává  rozchod díky sportu. Chcete-li tedy zažít osvěžující představení a relaxovat při pohledu na tvrdě cvičící osobu, nenechte si „Švihlu“ ujít.

20161012_5611

Tereza Hradilková přiznává, že inspirací pro její představení byla práce na tanečním filmu „Beating“, natáčeném v boxerském zázemí Palaestra. Terezu fascinovalo úsilí boxerů, kteří neúnavně trénovali a skákali přes švihadlo. Střídali rytmus, variace různých skoků a přeskoků, tak lehce, jejich pohyb vlastně připomínal tanec.

tereza-hradilkova_svihla2

Zeptali jsme se….

TM: Jak dlouho jste se připravovala na takové fyzicky náročné představení?

Tereza: „Přibližně rok přípravy to byl. Možná jsem i zhubla“, směje se Tereza Hradilková.

TM: Cítíte nohy po takovém vystoupení?

„No, nohy bolí. Jsem opravdu unavená, nemůžu říct, že bych tento výkon nepocítila“.

Přejeme Tereze hodně výdrže

479_98379652456bb46ba272d9

Eva Smolíková

Foto: divadlo Ponec,  Vojtěch Brtnický

Taneční magazín

»Kontrapunkt« v Altě – živočišnost i tvrdý dril

Již první premiéra v pražském holešovickém studiu ALTA zaujala. Jedná se o mezinárodní spolupráci „Kontrapunkt“ tanečnic a choreografek Andrey Miltnerové a Rity Góbi s výtvarníkem a světelným designérem Janem Komárkem. A jelikož i tři mušketýři byli vlastně čtyři, čtvrtou mezinárodní spolupracovnicí byla výtvarnice kostýmů Marie Gourdain.

První premiéra nové sezóny v pražském multifunkčním divadelním prostoru ALTA na sebe nenechala vůbec dlouho čekat. Ihned v první víkend nové divadelní sezóny, konkrétně v neděli 4. září, čekala diváky a příznivce moderního výrazového pohybu i performace v Holešovicích první premiéra (ta druhá byla na pořadu dne hned v následující pondělí). Proběhla (nikoli poprvé) v koprodukci ALTY a ALFREDU VE DVOŘE. Jednalo se o scénickou fresku „Kontrapunkt (obrazy z říše pohybu)“ Podílel se na ní vpravdě mezinárodní triumvirát: tanečnice a choreografky Andrea Miltnerová, Rita Góbi a výtvarník Jan Komárek. Celé premiérové představení bylo navíc i zajímavou „triumvirátovou“ koprodukcí, neboť mimo již dvou výše zmíněných víceméně tradičně spolupracujících produkcí se na něm výrazně podílelo i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.

KONTRAPUNKT-ALTA2

Název „Kontrapunkt“ je výstižný. Nejen vizáží obou protagonistek. Výšší a útlejší tmavovláska Andrea je protikladem menší zrzavé tanečnici Ritě. Kontrapunkt vytvářejí i sekvence celého vystoupení. Od odcizeného robotického tance až po živelnější formy choreografie. Ta, stejně jako režie představení vlastního je autorským dílem obou protagonistek. Andrea Miltnerová je nadto uváděna jako autorka konceptu. Možná to lze klasifikovat jako určitou formu dramaturgie?

Předem jsem nevěděl, co očekávat od výtvarného, světelného i hudebního „designu“ Jana Komárka. A byl vskutku stylově jednotný. Minimalistický výtvarný projev, střídmé použití světelného parku a hudba byla i stylovým označením minimalistická. Místy byla proložena hudbou konkrétní. Osobně bych za nejvyšší Komárkův přínos označil nízké spodní nasvětlení. Dávalo v jistých momentech tanečním výkonům až bizární nádech.

Významný podíl „Kontrapunktu“ dodala výtvarnice Marie Gourdain. Nenápadné kostýmy dodávaly další rozměry minimalistické hudbě i světlu a zároveň byly onou nitkou soudržnosti mezi oběmi interpretkami v celé plejádě kontrastů a kontrapunktů. Téměř geniální byla výtvarničina parafráze na papírové náramky V. I. P. Jistě je znáte z celé řady více či méně snobských akcí, kdy vám speciálními kleštičkami zacvaknou papírové náramky V. I. P. A právě ony parafrázovaly podobně barevně laděné „nánožníky“ u kotníků obou protogonistek! Skvělý nápad!

KONTRAPUNKT-ALTA1

Hlavní kontrapunkt celého představení „Kontrapunkt“ vidím v disproporci živelných a spontánních tanečních kreací s přísně a tvrdě secvičenými pasážemi programu. Mnohdy tato, jistě složitě nacvičená, taneční souvztažnost evokovala nadrilované „spartakiádní“ kreace.

Představení vzniklo za podpory Ministerstva kultury, Višegrádských fondů, divadla Ponec, studia ALTA, Tance Praha, Maďarského ministerstva lidských zdrojů a Maďarského národního kulturního fondu. Nikoli v poslední řadě musím upozornit, že výtvarnice představení Marie Gourdain má v multifunkčním prostoru ALTY nazvaném familiérně „obývák“ velice kvalitní výtvarnou výstavu!

Kontrapunkty2

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: autor, archiv ALTA