Na co se můžete těšit v Ponci?

Soubor DOT 504 přináší cenami ověnčené představení Collective Loss of Memory, ale také You Are Not One, Who Shall Live Long a Family Journey

Soubor DOT504 3x v PONCI

DOT504 stírá hranice mezi divadlem, tancem a novým cirkusem. Spolupráce s Jozefem Fručkem a Lindou Kapetaneou (RootLessRoot Company) navazuje na předchozí mezinárodně úspěšné projekty. Holdin‘ Fast, první společný projekt, obdržel nominaci Total Theatre Award pro nejlepší začínající soubor na Fringe Festivalu v Edinburku v roce 2008. Následující projekt 100 Wounded Tears získal prestižní ocenění The Herald Angels Award na Fringe Festivalu v roce 2009 a Collective Loss of Memory, zatím poslední v řadě, navázal na tyto úspěchy a získal cenu za Taneční inscenaci roku a Cenu diváka České Taneční P latformy 2015.

PONEC – divadlo pro tanec uvádí tento týden tři inscenace renomovaného souboru D0T504. Jak je již u souboru zvykem, jedná se vždy o propojení tvůrčích sil špičkových českých i zahraničních umělců. Ve čtvrtek 30. 11. od 20:00 hod. bude uvedeno cenami ověnčené představení Collective Loss of Memory, které již slaví třetí výročí a zabývá se tématem násilí a kolektivní ztráty paměti. V pátek 1. 12. od 20:00 hod. se můžete těšit na inscenaci You Are Not One, Who Shall Live Long, která klade otázky tykající se samotného by tí. Trojitý zážitek završí v sobotu 2. 12. od 20:00 hod. druhá repríza poslední produkce souboru Family Journey – surrealistického obrazu jedné rodiny, která má svoje pravidla a svérázné členy.

ČT I 30. 11. I 20:00 hod I Collective Loss of Memory

Žid Tom, přizpůsobivý Nathan, pomocník Dano, pravý, čistokrevný Knut a boss Wanny – minimálně o 50 % lepší než všichni ostatní. S pěticí těchto veselých chlapců se budeme věnovat silnému sociálnímu fenoménu, jednomu ze zvláštních potěšení části lidstva – potěšení ze zabíjení a účasti na násilí. Radost ze zabíjení dává jedinečný pocit absolutní moci a svobody. Pro oběti je to ale peklo samo. A náhodní svědci? Nedělají nic. Postiženi kolektivní ztrátou paměti jen pozorují.

 

PÁ I 1. 12. I 20:00 hod. I You Are Not One, Who Shall Live Long

You Are Not One,

Who Shall Live Long.

Nejsi ten,kdo bude žít dlouho.

Chtějí po vás vysvětlení.

Chtějí znát smysl, záměr, pojetí.

Ale není tu nic.

Vše vychází z ničeho

a není co vysvětlovat.

Vyjma toho, že

co děláme,

co existuje,

kým jsme,

se stále mění.

To, co děláme, to nejsme my.

Přichází to k nám

odněkud a odnikud.

Nikdo neví, co to je.

Co to je?

Jozef Fruček, Linda Kapetanea

 

SO I 2. 12. I 20:00 hod I Family Journey

Jsme rodina, ale nikdy jsme nepoznali otce ani matku.

Šťastnou shodou okolností jsme ale potkali jednoho podivuhodného muže, který nám řekl:

„Jste rodina. Držte při sobě a budete ta nejšťastnější rodina. Nejšťastnější na celém světě.“

Nenechte si ujít. 

Foto: Divadlo Ponec 

Taneční magazín

PONEC uvádí poslední premiéru podzimní sezony

Void – choreografie, jejíž název značí nicotu

Ponec – divadlo pro tanec uvádí v úterý 28. listopadu od 20:00 hod. poslední premiéru podzimní sezony – nový projekt Veroniky Knytlové a souboru VerTeDance nesoucí název Void. Choreografie, jejíž název značí nicotu, vypráví o nekonečných možnostech zpochybnění každé společné chvíle, okamžiku tady  a teď, o hledání jistoty a pevného bodu v neustále se rozrůstající prázdnotě.

Nápad se zrodil během zkoušení představení Naučená bezmocnost v roce 2013,“ vysvětluje choreografka a tanečnice Veronika Knytlová a pokračuje: „Procházeli jsme choreografii bez jednoho člověka a jako by tam s námi byl, přestože nebyl přítomen. Tento fenomén chybění tam, kde bylo cosi dříve plně přítomno, mě začal bytostně zajímat. V představení si tedy zároveň kladu otázku, co všechno je možno odebrat, aby stále něco zůstalo, aby stále bylo čeho se chytit.

V inscenaci tančí tanečníci Karolína Křížková, Zdenka Josefi, Alicia Cubells, Martin Talaga. Autorskou hudbu ušila na míru představení Beata Hlavenková.

Kateřina Kavalírová

Foto: Vojtěch Brtnický 

Taneční magazín

 

Petra Tejnorová zve do Ponce

Pojďme na tanec! – stručný manuál pro vystrašené diváky

Stručný manuál pro vystrašené diváky.

Několik lekcí o jednom ohroženém druhu.

Tělesný dokument o současném tanci.

Dá se tak abstraktní umění, jako je tanec, vysvětlit? A dá se vysvětlit třeba rovnou tancem? Petra Tejnorová, režisérka, která setrvale překračuje žánry a ve své tvorbě hledá vždy to nejlepší médium na vystižení svého tématu, se spojila se skupinou VerTeDance – a vznikl „stručný manuál pro vystrašené diváky“, který bude uveden v pondělí 30. října od 20:00 hodin v divadle PONEC.

„Je to takový pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout návod na překonání strachů,“ říká režisérka Petra Tejnorová, a dodává: „je to takový dokument, osobní zpověď, ale hlavně hra s divákem –  s tím vystrašeným i s tím tanečně velmi zběhlým.“

Na projektu s názvem Pojďme na tanec! autorsky spolupracují Tereza Ondrová, Helena Arenbergerová, Martin Talaga, Helena Araújo a Halka Třešňáková. 

„Vítám další vstřícný pokus otevírat oblast současného tance co nejširší veřejnosti. Tanci nemusíme rozumět, stačí nechat se jím unášet a zůstat otevřený vlastním pocitům a emocím, které v nás vyvolá.“ dodává Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha.

Kateřina Kavalírová

Foto: Marek Bartoš

Taneční magazín

Tanec Praha v prarodišti českého tenisu

Co má společného malebná východočeská Choceň s jogurty, tenisem, Barborou Látalovou, Zdenou Brungot-Svitekovou a festivalem „Tanec Praha? Čtěte!

Devětadvacátý ročník festivalu „Tanec Praha“ diváky zavedl a ještě zavádí – jak již Taneční magazín dávno informoval – do řady měst i městeček Čech a Moravy. Jedním z oněch malebných městeček je i východočeská Choceň. Asi nevíte, že se zde roku 1879 – na zahradě zámku knížete Kinského – odehrál první tenisový turnaj v rámci Čech, Moravy i vlastně celého Rakousko-Uherska! A právě na nádvoří stejného zámku bylo uvedeno v rámci „Tance Praha“ představení „Different?“ autorského dua Barbora Látalová a Zdena Brungot-Sviteková. Předem musíme vzdát poklonu místním pořadatelům v čele s Davidem Hofmanem. Ti zde – pod křídly zdejší Základní umělecké školy – pořádají již téměř po deset sezón taneční „Skorofestival“, který se v letošním roce stal i součástí „Tance Praha 2017“. A právě před zkouškou na večerní představení na zámeckém nádvoří jsem vyzpovídal Barboru Látalovou i Zdenku Brungot-Svitekovou, jakožto „duchovní matky“ představení „Different?“.

 

 Barbora Látalová

Na základě čeho jste si vybraly právě Choceň? Proč zrovna nádvoří tamějšího zámku?

Barbora Látalová: „Prostor jsme si nevybíraly, byl nám poskytnut. ,SKOROFESTIVAL TANCE´ v Chocni se již několikátým rokem spoluúčastní mezinárodního tanečního festivalu ,TANEC PRAHA´ v regionech a „DIFFERENT?´ byl do tohoto festivalu vybrán pro tento rok a Choceň si sama toto naše představení zvolila do prostoru zámeckého nádvoří. A je to opravdu krásný prostor. ,DIFFERENT?´ jsme chtěly uvést venku a tento zámecký prostor je ideální, je venku pod širým nebem a zároveň ho drží zámecké stěny budov.“

Zdena Brungot-Sviteková: „Bola to pre nás zároveň prvá príležitosť uviesť ,DIFFERENT?´ mimo priestory divadla. Ako sa ukázalo, nádvorie choceňského zámku bolo skutočne ideálnym prostredím. Táto skúsenosť bola dôležitá i pre budúcnosť. Pomôže nám pri výbere priestorov v prípade uvádzania predstavenia v exteriéroch.“

Máte k Chocni či východočeskému regionu nějaký bližší vztah?

Barbora Látalová: „Choceň znám díky jedné své kolegyni a spolužačce tanečnici, která odtud pochází. Poprvé jsem tu však byla teprve minulý rok a to také na festivalu ,TANEC PRAHA´, kde jsem účinkovala v představení „Animal Exitus od Spitfire company“. Jsem moc potěšena, že jsme sem tento rok mohli jet s naším projektem. Dokonce jeden z pražských dobrovolníků, který v ,DIFFERENTU?´ tančí pochází z vesničky kousek od Chocně, toto asi hlavně vytvořilo pro celý soubor tu bližší vazbu, na kterou se ptáte. Díky Jeníkovi s námi mohl jet i další skvělý dobrovolník z Prahy. A velmi nám kluci pomohli se propojit s místními dobrovolníky, kteří byli famózní! Představení ,DIFFERENT?´ totiž vždy spolupracuje s komunitou lidí z místa, kde se uvádí a toto byla naše první a skvělá zkušenost mimo Prahu.“

Zdena Brungot-Sviteková: „K Chocni som si vytvorila vzťah až jej prvou návštevou spojenou s uvedením nášho predstavenia. Dovtedy som mestečko poznala z rozprávania kolegyne, ktorá odtiaľ pochádza a tiež vďaka famóznemu smotanovému jogurtu. Ako vraví Bára, dnes máme vzťah bližší jednak vďaka uvedeniu predstavenia a hlavne vďaka ľudským prepojeniam a stretnutiam, či už cez Jeníka, ktorý z okolia Chocne pochádza a ako dobrovoľník s nami spolupracuje už od vzniku predstavenia, alebo dnes po uvedení predstavenia i vďaka spolupráci s miestnymi obyvateľmi a Zakladnou umeleckou školou.“

Na zámku v Chocni, respektive v jeho oboře, jak již jsem uvedl úvodem, vznikaly prapůvody tenisu v Čechách. Máte aktivní či pasívní vztah k tenisu popřípadě jinému sportu?

Barbora Látalová: „Tak to já jsem velmi pasivní sportovec, na tenis jsem si hrála na zahradě v osmi letech…“

Zdena Brungot-Sviteková: „Ako dieťa ma v rámci absolvovania plaveckého kurzu následne vybrali do oddielu závodného plávania. Dlho som v ňom neostala, predstava závodenia mi bola cudzia a navyše som mala čas vyplnený tancom v ,Detskom Baletnom Štúdiu´, kde ma to lákalo omnoho viac. Dnes však zisťujem, že plávanie a radosť z vody a pohybu v nej so mnou ostali a v ostatných dňoch som opäť častou návštevníčkou bazénov.“

Zdena Brungot-Sviteková

Prosím, prozraďte, co připravujete, pokud to není tajné, za další projekt? A zavedete s ním diváky do dalších zajímavých prostor?

Barbora Látalová: „Momentálně připravujeme se Zdenkou a s Janem Bártou představení pro rodinné klany. V rámci příprav tohoto projektu zavádíme diváky v neděli 18. června na dílnu ,Taneční bojovka´ v rámci ,TANEC PRAHA´ do budovy Českého rozhlasu v Praze.“

Zdena Brungot-Sviteková: „Pre tých, ktorí to náhodou v nedeľu nestíhali, a i pre tých ktorým sa na dielni bude páčiť, ďalšia sa uskutoční, taktiež v rámci festivalu ,TANEC PRAHA´, tentokrát v divadle PONEC v utorok 27 Júna od 17h.“

A mne nezbývá než pro tu nejmladší generaci přeložit onen termín představení v divadle PONEC: 27. června v úterý v žižkovském tanečním divadle PONEC. A závěrem poděkovat oběma kreativním umělkyním za netradiční, ale o to milejší a upřímnější rozhovor pro Taneční magazín.

 

Foto: Tanec Praha

Michal Stein

Taneční magazín