Carmina Vetera

Taneční zpracování světových písní a balad v choreografiích Petra Zusky – od indických, přes arabské až po ukrajinské

Pražský komorní balet odtančí v neděli 3. dubna 2022 v Divadle na Vinohradech komponovaný program Carmina Vetera v choreografii Petra Zusky. Jedná se o jediné letošní uvedení tohoto představení v Praze. Ve večeru, jehož název v překladu znamená Staré písně, se objeví čtyři Zuskovy choreografie na motivy lidových písní a balad, které pocházejí z různých kultur, národností i časů (od Indie přes Ukrajinu a východní Slovensko až po Irsko)  Ej LáskoLyrickáRůže a dívčí sólo Fo(u)r One. Za interpretaci posledně jmenovaného sóla získala tanečnice Pražského komorního baletu Tereza Hloušková v roce 2020 širší nominaci na Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon v kategorii Tanec a pohybové divadlo.

„Diváci se mohou těšit na krásnou muziku – staré písně z dávných dob, i o něco mladší lidové balady několika národů a kultur. A snad mohu říci, že i na kvalitní choreografie, které jim dávají jevištní tvar,“ říká o představení jeho autor Petr Zuska.

Ej LáskoLyrická a Růže jsou tři dílka, která Zuska nezávisle na sobě vytvořil pro různé příležitosti a různé soubory a tanečníky v rozmezí tří let. Všechna vznikla mezi roky 2008 a 2010. Fo(u)r One je sólová choreografie, která vznikla v roce 2019 přímo pro Pražský komorní balet. Hříčka s anglickými slovíčky v názvu naznačuje, že jde hned o ‚čtyři‘ písně ‚pro‘ ‚jednu‘ ženu. Jsou to čtyři písně z různých koutů světa – Indie, Irsko, Maroko a Izrael, tedy z lokalit, které do jisté míry reprezentují čtyři základní, dosud živé náboženské kultury světa. „Nešlo mi o jakýkoli religiózní rozměr, ale o náladu a charakter oněch písní, potkávajících se v jedné postavě – ženě, která je vlastně jakási Matka Země,“ vysvětluje Zuska. „Zároveň to celé tak trochu konvenuje s postavou z jedné starosumerské báje – Inannou, která, aby mohla sestoupit do podsvětí, odkládá postupně všechny své šperky a oděv. Něco podobného, i když trochu jinak, se v tomto sóle děje i mé interpretce. Možná by se dalo říci, že jde o výpověď, v níž se snoubí osobní ženská křehkost a síla s dotekem síly a křehkosti existence lidstva.“

Vstupenky na představení jsou k dispozici přes rezervační web Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/CARMINA-VETERA

Ej lásko
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  Jiří Pavlica & Hradišťan (výběr písní z alba „Ozvěny duše“)
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování:  Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Světová premiéra: 2008

Lyrická 
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba:  Vyšívanka Lada (ukrajinské a východoslovenské balady)
Scéna:  Petr Zuska
Kostýmy:  Roman Šolc
Světelný design:  Petr Zuska
Video: Tomáš Stibor
Nastudování: Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Světová premiéra: 2008

Fo(u)r One
Choreografie:  Petr Zuska
Hudba: indické, irské, arabské a židovské balady
Scéna a kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Asistent choreografie: Linda Svidró
Světová premiéra: 2019

Růže
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Tichota & Spirituál kvintet (výběr písní z alba „Písničky z roku raz dva“)
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování a asistent choreografie: Linda Svidró
Světová premiéra: 2010

Petr Zuska (*1968) – choreograf a režisér, tanečník (Rozhovor s Petrem Zuskou najdete na www.tanecnimagazin.cz)

Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v  českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku.

Petr Zuska vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU (1994). Během své interpretační kariéry byl sólistou Pantomimy Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí, Pražského komorniho baletu Pavla Šmoka, Baletu Národního divadla, baletních souborů v  Mnichově, Augsburgu a Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Vystupoval nejen v baletech klasického repertoáru, ale především v dílech renomovaných současných tvůrců (z Čechů Jiří Kylián, Pavel Šmok či Libor Vaculík, ze zahraničních pak Alvin Ailey, Gerhard Bohner, Robert North, Mats Ek, Hans van Manen, Christopher Bruce, Ohad Naharin, Nacho Duato, Itzik Gallili…) Jako tanečník vystupoval v mnoha zemích po celém světě a v 90. letech byl rovněž stálým hostem baletu ND v Brně a Slovenského národního divadla v Bratislavě.

V  letech 2002–2017 byl Petr Zuska uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v  Praze. V  tomto období také vytvořil pro Národní divadlo šest celovečerních baletů a  řadu kratších jednoaktových děl. Během Zuskovy šéfovské éry tento soubor hostoval ve 36 významných světových destinacích. Například v  Moskvě, Petrohradě, Washingtonu D.C., Houstonu, Athénách, Bonnu, Budapešti, Tallinu, Pekingu, Šanghaji, Paříži, Tel Avivu aj.

Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory: Hamburg Ballett, Ballett Augsburg, Semperoper v Drážďanech, Lotyšskou národní operu v Rize, Mariinské divadlo, Královský dánský balet, Ballett Deutsche Oper am Rhein, West Australian Ballet v  Perthu, Finský národní balet, Les Ballets de Monte-Carlo, Boston Ballet, estonský Teater Vanemuine, Balet Národního divadla v Brně, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Laternu magiku, Pražský komorní balet a Bohemia Balet – soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, a samozřejmě pro Balet Národního divadla v Praze. Kromě toho režijně a pohybově spolupracoval na vzniku několika činoherních a operních inscenací.

Za svou interpretační práci a  choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění, jako jsou Cena Thálie (1993 a  1997), Prix Dom Perignon (1999), cena Originální choreografie v soutěžní přehlídce moderního tance (2006, 2008), cena za Nejlepší choreografie roku (1996 a 2002), Cena Českého literárního fondu (1993 a 1994), Cena Opery Plus (2015 a 2017) za výsledky ve vedení Baletu ND a 25 let choreografické tvorby, za choreografii Chvění (2017), Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla (2017). Za inscenaci Kytice pro Pražský komorní balet získal Cenu za nejlepší choreografii v rámci taneční přehlídky ČR BALET (2019).

 

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

 

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

MEZINÁRODNÍ TÝDNY TANCE

Pětatřicátý ročník festivalu proběhne on-line

Pětatřicátý ročník Mezinárodních týdnů tance, nejstaršího festivalu současného tance ve střední Evropě, proběhne pouze ve virtuálním prostředí.

Pořadatel festivalu, konzervatoř Taneční centrum Praha, rozhodl, že budou všechny umělecké akce streamovány na webu. V programu se objeví vystoupení souborů Balet Praha Junior, Baby Balet Praha či Pražský komorní balet, řada tanečních seminářů i choreografických workshopů.

Letošní program Mezinárodních týdnů tance se pokouší respektovat původní smysl akce – prezentovat vybraná díla tanečního divadla současnosti, která reprezentují představy organizátorů o budoucnosti našeho žánru, o významu kultivované a stylizované řeči těla,“ vysvětluje dramaturg festivalu Antonín Schneider. „Tělesná kultura v této vrcholné podobě – i obecně – je dnes velmi významným fenoménem, na který nesmíme ani v tomto společenském půstu zapomenout.“

Jsme rádi, že můžeme v rámci festivalu po delší době kulturní veřejnosti představit výběr z díla Pavla Šmoka, génia české choreografie a zakladatele našeho souboru,“ doplňuje Linda Svidró, umělecká vedoucí Pražského komorního baletu. „Diváci se mohou těšit hned na dvě choreografie – Po zarostlém chodníčku a Musicu Slovacu.“

Každý streamovaný program bude otevřen na Youtube v určené dny vždy v 17.00 hodin a bude možné ho sledovat vždy týden.

V den zahájení bude přístup na stream zveřejněn na webových stránkách pořadatele – konzervatoře Taneční centrum Praha (www.tanecnicentrum.cz).

PROGRAM:

6. – 23. 4. Semináře současného tance

natáčení metodiky současných tanečních technik virtuální program tradiční výukové části festivalu pro taneční pedagogy

sobota 24. 4. Happening choreografická dílna

výběr choreografií studentů a absolventů konzervatoře Taneční centrum Praha vytvořených v letech 2011 – 2020

středa 28. 4. Gala Mezinárodních týdnů tance

prezentace slavnostního Gala k 25. výročí založení konzervatoře Taneční centrum Praha ze dne 8. června 2019 ve Stavovském divadle

čtvrtek 29. 4. Předpremiéry Baletu Praha Junior (natočeny v tanečním studiu):

Painted Rainbow – choreografie Attila Egerházi, hudba Maurice Ravel, Jean Sibelius

Vzpomínky – choreografie Vlasta Schneidrová, hudba: Georg Friedrich Händel, Matteo Bocelli, budhistická mantra, verše: Ivan Slavík, přednes: Jaromír Meduna

Malé pošetilosti – choreografie Tereza Hloušková, hudba: Claudio Monteverdi, Philip Glass, Antonio Vivaldi (úprava Armand Amar)

Host: Pražský komorní balet:

Po zarostlém chodníčku – choreografie Pavel Šmok a Kateřina Dedková– Franková, hudba Leoš Janáček

Musica Slovaca – choreografie Pavel Šmok, hudba Ilja Zeljenka

pátek 30. 4. Sami a přeci spolu – taneční klip Baby Baletu Praha, choreografie Pavla Königsmarková, Tereza Hloušková, Eliška Vodičková, hudba Jaromír Nohavica, natočeno individuálně studenty – členy souboru, střih a úprava Vladimír Sojka.

Text a foto: TANEČNÍ CENTRUM PRAHA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Fo(u)r One“, „Chvilka POEzie“ a „Elixír“

Pražský komorní balet a Balet Praha Junior streamují choreografie na internetové Mall.tv. Představí se zde i zmíněný Balet Praha Junior a Jiří Lábus!

Pražský komorní balet zpřístupní divákům v pátek 26. února 2021 od 17.00 na internetové televizi Mall.tv tři choreografie: sólo „Fo(u)r One“ Petra Zusky, taneční grotesku „Chvilka POEzie“ Marka Svobodníka a ve spolupráci s Baletem Praha Junior také předpremiéru nového jednoaktového baletu Viktora Konvalinky nazvaného „Elixír“. Záznam tanečních choreografií, který vznikl v Divadle na Vinohradech v lednu letošního roku, bude na webu přístupný zdarma až do 31. března 2021.

Choreografii „Fo(u)r One“ vytvořil Petr Zuska v roce 2019 na kompozici indických, irských, arabských a židovských balad přímo pro Pražský komorní balet. Za interpretaci sóla získala loni Tereza Hloušková, sólistka souboru, širší nominaci na Cenu Thálie. Malá hříčka v anglickém názvu ‚Fo(u)r One‘ evokuje dva základní významy: ‚čtyři´ a zároveň ‚pro jednu´. Jedná se totiž o čtyři písně ze čtyř různých koutů světa, do značné míry reprezentující esence čtyř hlavních, starých, ale dosud existujících a živoucích kultur lidstva – to vše v postavě jedné ženy,“ řekl ke svému dílu Zuska.

Pro taneční divadlo s názvem „Chvilka POEzie“ inspirovala Marka Svobodníka jedna z nejznámějších básní romantismu, proslulý Havran“ Edgara Allana Poea. V hlavní roli inscenace tančí Igor Vejsada. „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor. A v hororu jde vždycky o čas“, vysvětluje Svobodník. „Vy víte, že ta či ona věc se stane, otázkou je, ale kdy. Koncept Poeovy básně ,Havran´ jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačního až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou ‚poezie‘.“

Do třetice se představí „Elixír“, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Nové dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Diváci se ocitnou v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse. V novince, která bude uvedena jako předpremiéra, tančí Balet Praha Junior a sólisté Pražského komorního baletu. Produkovalo ji Mezinárodní centrum tance.

Záznam na Mall.tv je možné zhlédnout pod tímto odkazem: https://bit.ly/Pražský_komorní_balet_a_Balet_Praha_Junior

Fo(u)r One“

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: indická, irská, arabská a židovská balada

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: Tereza Hloušková

Oba zveřejné snímky Terezy Hlouškové od Segeje Gherciu jsou z baletu „Fo(u)r One“

Chvilka POEzie“

Choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém

Hudební koláž: Marek Svobodník

Asistent choreografie: Linda Svidró

Kostýmy: Pavel Knolle, Marek Svobodník

Scéna: Petr Siedlaczek

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí: Igor Vejsada a sólisté Pražského komorního baletu

Elixír“

Choreografie: Viktor Konvalinka

Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký

Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij

Hudební koláž: Viktor Konvalinka

Mluvené slovo: Jiří Lábus

Asistent choreografie: Jan Schneider

Kostýmy: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Scéna: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Světelný design: Viktor Konvalinka

Asistent choreografie: Jan Schneider

Tančí: Balet Praha Junior – Barbora Travinská, Oldřiška Neumannová, Evgeniia Efimová, Albert Kaše, Alfréd Kubec j.h. Pražský komorní balet – Aleš Krátký, Dalibor Lekeš

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN