Na břehu posledního moře

Vernisáž výstavy Katarína Magid Hládeková & Václav Magid

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Na břehu posledního moře autorské dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid, která proběhne ve čtvrtek 23. 10. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Katarína Magid Hládeková & Václav Magid
Na břehu posledního moře / On the Shore of the Last Sea
Kurátoři: Marika Kupková, Pavel Kubesa
Vernisáž: 23. 10. 2025, 18:00

24. 10. – 23. 11. 2025

Výstavní projekt Na břehu posledního moře dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid se věnuje fenoménu kempování jakožto charakteristickému symptomu (hyper-)modernity, který reprodukuje systémové hierarchie. Zajímá je téma oddělení dvou základních režimů: „doma/práce“ vs. „venku“, jenž má být příslibem svobody. Ve skutečnosti si ale autorstvo všímá, jak je tento specifický prostor a čas nakonec přeci jen institucionalizován a opět komodifikován. Stan, coby „mobilní domov“, se stává emblémem „organizovaného úniku“, jakési paradoxní svobody, která potvrzuje logiku plánování, komfortu a kontroly. Ve výsledku se dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid zaměřuje na motiv moře, který tuto zkušenost rámuje v horizontu antropocénu: „poslední moře“ nakonec vyvstává jako víceznačná metafora limitu zdrojů, moci a imaginace samotné.

(Ilustrační foto z výstavy Katarína Hládeková & Václav Magid: Všade doma, dobře nejlíp, Galerie U dobrého pastýře, TIC Brno, 2023)

 

Kempování, karavaning či glamping tedy umožňují prožívat iluzi volnosti, života v improvizaci a autentického kontaktu s přírodou, avšak v rámci organizovaných a regulovaných podmínek. Tato kultura přenosnosti a provizoria sice vyjadřuje touhu po svobodě a spontánnosti, ale zároveň tuto touhu institucionalizuje – podřizuje ji logice plánování, komfortu a kontroly. Tím se reprodukuje paradox moderního pojetí svobody: ve jménu autonomie a úniku od systému se znovu potvrzují jeho principy. Svoboda se stává formou organizovaného zážitku, který je třeba zakoupit, naplánovat a ohraničit. V tomto smyslu není kemp anti-moderní, ale hyper-moderní: manifestuje naši neschopnost odpojit se od světa, který skrze svoje úniky potvrzujeme.

(Úryvek z kurátorské eseje Mariky Kupkové)

Autorská dvojice Katarína Magid Hládeková & Václav Magid ve své tvorbě problematizuje kategorie formující identitu, jako jsou například jazyk, kultura, historie nebo národ. Zajímá je, jak se etablované systémy vizuální nebo textové reprezentace podílí na vzniku nedorozumění mezi lidmi, nebo jak se komunikační nepochopení odráží na vztazích i společenském uspořádání. Tato témata spolu objevili jako průsečík svých individuálních uměleckých praxí. Pracují v médiích instalace, objektu a pohyblivého obrazu. V svých instalacích často využívají a tematizují ilustraci, text a typografii, také ale i tradiční malířské a grafické techniky jako akvarel či linoryt.

 

Katarína Magid Hládeková (*1984) je umělkyně a kurátorka. Jejím hlavním autorským zájmem je zkoumání povahy vizuální reprezentace, kterou dlouhodobě prověřuje prostřednictvím tématu modelu. Zajímá se o autoreferenční postupy v umění a o napětí mezi imitací a realitou. Formálně pracuje na pomezí médií objektu, instalace, fotografie a příležitostně i pohyblivého obrazu. V roce 2016 byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého, v roce 2018 na Cenu NOVUM. Jako kurátorka je (spolu)autorkou několika výstavních projektů realizovaných Galerií TIC v Brně. Je členkou kurátorského kolektivu Café Utopia, který připravil sedmý ročník mezinárodního bienále současného umění Brno Art Open 2019 (spolu se Zuzanou Janečkovou, Marikou Kupkovou a Markétou Žáčkovou).

 

Václav Magid (*1979) je umělec a kurátor žijící v Praze a Brně. Po nedokončených studiích AVU a UMPRUM získal magisterský titul z filozofie na Filozofické fakultě UK. Ve své tvorbě zkoumá vztah každodennosti a ideologie (např. samostatné výstavy Souřadnice, Brno: Atrium Moravské galerie, 2012, Autonomie, Ostrava, PLATO, 2015, Všade doma, dobře nejlíp, společně s Katarínou Hládekovou, Brno, TIC, 2023, autorská kniha Malá encyklopedie nepatřičností, Praha: ArtMap, 2019). Vystavoval na skupinových přehlídkách v ČR a zahraničí (Lyonské bienále, 2013), dvakrát byl finalistou CJCH (2010, 2013). Kurátoroval řadu skupinových výstav (Věcné stavy, Karlín Studios, 2006; Punctum, Futura, 2008). V letech 2006–2018 působil na vědecko-výzkumném pracovišti AVU, kde vedl (společně s Jakubem Stejskalem) odborný časopis Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. V současné době přednáší teorii a dějiny umění na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a Akademii výtvarných umění v Praze.

Taneční magazín

NOD

Mezi současným tancem a kvantovou fyzikou

Premiéra inscenace „Mnohodinec“ v ALTĚ

Ve spolupráci se Studiem ALTA uvede ve čtvrtek 17. 6. soubor Ufftenživot premiéru autorky Lucie Kašiarové s názvem „Mnohodinec“. Podtitul představení je performativní ne-sólo, jelikož „Mnohodinec“ je kolektivní tvorba umělců. Ta skrze konkrétní tělo Lucie Kašiarové přináší na jeviště neuchopitelná fakta a vytváří prostor, v němž neexistuje minulost ani budoucnost.

Výchozím bodem v mé tvorbě a životě je „mnohodinnost“. Zajímá mě, jak se společně dívat na prolínání osobních a obecných zkušeností. Kde končí jeden a začíná druhý?“ uvádí autorka v anotaci k představení.

Lucia Kašiarová umělecky vede již řadu let kulturní centrum Studio ALTA. Díky němu se denně potkává s množstvím nezávislých umělců, kteří v ALTĚ pečlivě zkoumají svoje umělecké přístupy, zpracovávají čistě osobní, širší společenská či obecně politická témata. Lucia je často nepřímým účastníkem, pozorovatelem jejich hledání, selhávání či objevování překvapivých cest k formování jejich umělecké výpovědi. I z tohoto pohledu je její nejnovější umělecký akt nejen výpovědí jí samotné, ale reflexí všech pozorování a otázek, které ve své práci i osobním životě postupně sbírá. 

Umění vnímám jako metodu, která lidstvo posouvá, každý umělecký akt má v sobě potenciál pohnout námi lidmi, nebo dovolím si tvrdit až vesmírem. Anebo je to tak, že my lidé jen reflektujeme vzkaz, který je k nám vysílán? Moje práce nepřináší odpověď na tuto ani jiné otázky, je jednoduchým činem zhmotnění, formování zkušeností nás ,Mnohodinců´, kteří kráčíme po naší Zemi. Žijeme v době zaměřené na individualismus a já jsem se rozhodla mu (a sama sobě) nastavit možnost mým tělem, vědomím jen procházet, ale neidentifikovat se s ním,“ popisuje autorka pohnutky ke vzniku „Mnohodince“.

K procesu tvorby dále dodává: „Skrze mé tělo, hlas a představivost hledám a aplikuji metody, jak ono prolínání zhmotnit a nahlédnout – jak mít svou vlastní autonomii, a přece se prolínat v ,mnohodinnosti´. Náhoda, chyba, superpozice, tanec, fyzika, vesmír a pohyb jsou pro mě výchozím bodem k akci. Slovem i tělem.“

Svůj postoj k bádání staví Lucia Kašiarová na základech současného tanečního umění a kvantové fyziky. Podle ní mají tyto obory k sobě až překvapivě blízko, i když mluví jiným jazykem a pozorují určité jevy z jiných úhlů, nebo je dávají do jiných souvislostí.

Projekt se zabývá postavením jedince ve vesmíru. Lucia Kašiarová si k tématu individualismu a jeho možné proměně k mnohodinnosti přizvala hudebníka Tomáše Vtípila, scénografku Magdalenu Vrábovou a tvůrčí duo Ufftenživot – Sáru Arnstein a Jiřího Šimka. Inscenace vytváří prostor, ve kterém lze na malou chvíli společně čelit nevyslovitelnému, nedořečenému, neuchopitelnému. Přičemž smysl tkví v „čelení“ nikoliv ve sdělení nebo v závěru, ke kterému jsme zrovna teď společně došli nebo dojdeme.

Kolik čtverců musíš nakreslit, aby vznikl kruh?

Části procesu vzniku tvůrci zaznamenali v podobě jednoduché webové prezentace na stránce: mnoho.ufftenzivot.cz.

 

Mnohodinec“

Idea, koncept: Lucia Kašiárová


Tvůrčí tým: Sára Arnstein, Jiří Šimek, Tomáš Vtípil, Magdalena Vrábová, Lucia Kašiarová


Umělecká podpora: Peter Šavel


Koprodukce: Ufftenživot (Tereza Tomášová) a Studio ALTA


Rezidence: NKC Záhrada, Švestkový dvůr (v rámci výzvy Nové Sítě), Zámek Žďár nad Sázavou


Poděkování: Jan Tyl


Inscenaci finančně podpořilo MKČR a MHMP

 

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN