EVA PILAROVÁ zahájila v Brně výstavu fotografií MILANU SLÁMOVI

Fotoobraz Milana Slámy „Zátiší s medúzou“ láká na pozoruhodnou fotografickou výstavu. Ten, kdo se vydá do 7. května v moravské metropoli do galerie Konírna v centru Sýpka v Medlánkách uvidí další skvosty!

Zpěvačka Eva Pilarová je nejen stálicí na nebi naší popové i jazzové pěvecké scény, ale také uznávanou fotografkou, která má na svém kontě již desítky výstav. A to se umělecké i reportážní fotografii věnuje důkladněji teprve od roku 2004! Uměleckého fotografa Milana Slámu jistě muselo v pondělí 23. dubna 2018 potěšit, že mu tato celebrita slavnostně zahájila výstavu.

Zleva Eva Pilarová a autor Milan Sláma v pozadí u mikrofonu Waldemar Plch, který výstavu zahajuje  Foto: Jaroslav Bobek

Mimo společné zaměření – aktivní uměleckou fotografii – Evu Pilarovou a Milana Slámu ještě spojuje společné rodiště. Tedy Brno jako takové.

Slámovým konkrétním rodištěm je brněnská část Medlánky, kde aktuální výstava  – do 7. května – probíhá. Od té doby však prošel mnohovrstevným uměleckým vývojem. Své umělecké snímky, jimž se věnuje profesionálně od roku 2012, začal nejprve publikovat časopisecky. Teprve po ohlasu na svá zveřejněná díla se orientoval na veřejné výstavy a prezentace.

Premiérová výstava  fotografických pláten Milana Slámy proběhla v brněnské kavárně Chat Noir. A následovaly již prezentace další. Namátkou jmenujme  Ždár nad Sázavou, Mariánské lázně a další místa Čech i rodné Moravy…

Právě tato současná výstava napovídá, že Milan Sláma nalezl svůj výtvarný jazyk, svou originální výtvarnou „parketu“ a zejména si nalezl cestu k divákovi. A to je pro – nejen výtvarného – umělce to nejdůležitější!

Výstava ve Společenském centru Sýpka, konkrétně v jeho galerii Konírna, Kytnerova ulice číslo 1, v Brně 621 00 – Medlánkách potrvá do 7. května 2018. Přístupná je denně kromě pondělí a pátku od 15 do 18 hodin. Nepromarněte ji!

Více zde: http://www.brnozurnal.cz/nazory-glosy/ze-slamovych-fotoobrazu-sala-poezie/

Foto: Milan Sláma a Jaroslav Bobek

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo tance, filmu a pohybu slaví šedesát let!

Přijďte se v pondělí 30. dubna podívat do zákulisí LATERNY MAGIKY!!!

Jedno z nejzajímavějších divadel nejen české scény slaví své šedesátiny. Pražská LATERNA MAGIKA, která je brána za první multimediální divadlo na světě.

Za šest desítek sezón má na svém kontě na čtyřicet premiér. Za sebou má více než stovku zahraničních zájezdů. Reprezentovala tehdejší Československou republiku na mezinárodních výstavách Expo v roce 1967 v Montrealu a 1970 v Ósace. Její soubor rovněž hostoval i v Argentině, Chile, Brazílii, Kanadě a v USA.

Stěžejní a profilový divadelní titul Laterny „Kouzelný cirkus“ je nekorunovanou nejhranější inscenací ve střední Evropě – od premiéry v roce 1977 má na svém kontě na 6 400 repríz, z nichž se stovky uskutečnily v sedmnácti státech různých světadílů.

Ve videogalerii pražského Národního divadla v pátek 27. dubna zahájily oslavy 60. výročí od založení LATERNY MAGIKY vernisáží audiovizuální instalace autora Františka Pecháčka. Ten se podílel na loňské premiéře „Cube“ s využitím veškerých výtvarně technických principů, na kterých byla od svých počátků LATERNA MAGIKA postavena. Na vlastní výstavě Pecháček svými osobitě výtvarnými prostředky provází návštěvníky historií souboru, jeho osobností i jeho titulů.

Osudy LATERNY MAGIKY v prvních desetiletích, naopak čtenářům a věrným divákům osvětlí zbrusu nová publikace „LATERNA MAGIKA: Zlatá éra očima pamětníků“. Ta byla pokřtěna ve stejný den po večerním představení.

Ve slavnostním, neřku-li jubilejním představení, se protínala historie se současností. Na programu bylo „Otvírání studánek – tedy již třetí novodobá rekonstrukce jevištní kantáty Bohuslava Martinů. Tu totiž již v roce 1960 připravil režisér Alfréd Radok s choreografkou Zorou Šemberovou. V kontrastu k historickému kusu uvede Laterna ve stejný večer také nejnovější inscenaci „Cube“, která původní principy LATERNY MAGIKY propojuje s novými prostředky – současným tancem a videomappingem.

V neděli 29. dubna pak oslavy jubilea pokračují setkáním na téma LATERNY MAGIKY. Zúčastní se ho i vedoucí výzkumného projektu o LATERNĚ MAGICE z Národního filmového archivu Andrea Průchová, vedoucí uměleckého souboru Pavel Knolle či dramaturg a režisér Lukáš Trpišovský. Diskuse se uskuteční v ten den v podvečer ve foyeru Nové scény. Večer pak bude na programu ikona LATERNY MAGIKY – představení „Kouzelný cirkus“.

V pondělí 30. dubna je pro zvídavé a zvědavé uspořádána návštěva zákulisí LATERNY MAGIKY a dalších běžným divákům absolutně nepřístupných míst. Prohlídky začnou v 17:00 a potrvají 40 minut.

Zájemci si zde kupříkladu ozkouší, jak se cítí vystupující během představení, když se jim konkrétně třeba v inscenaci „Cube“ zjeví obrázky přenášené z projektoru přímo pod nohama.

Všichni milovníci moderního tance i audiovizuálního divadla by si neměli nechat ujít ani Pecháčkovu výstavu a rovněž prohlídku zákulisí a scény LATERNY MAGIKY. TANEČNÍ MAGAZÍN přeje souboru minimálně další šedesátku úspěšných let na světové tanečně divadelní scéně.

Foto: archiv LATERNY MAGIKY

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rapový muzikál z New Yorku

Miřenka Čechová v příběhu z newyorského metra

Miřenka Čechová jako Mckenzie Tomski v rapovém muzikálu z New Yorku

 Divadelní soubor Spitfire Company uvede 7. května od 20:00 v Paláci Akropolis premiéru rapového muzikálu Miřenky Čechové a Martina Tvrdého (známého jako hudebník Bonus) Miss AmeriKa. Příběh z newyorského metra sleduje cizinku Mckenzie Tomski ve velkoměstě, které jí skýtá nejrůznější emoce od zamilovanosti přes okouzlení a údiv až po stav vystřízlivění. V symbolickém prostoru podzemní dráhy rozehrává Miřenka Čechová příběh o americkém snu i o novém druhu samoty a odcizení, které s sebou přináší digitální věk. Projekt vychází ze stejnojmenné knihy Miřenky Čechové, jež vyjde v červenci 2018 v nakladatelství wo -men. 

Rap, stand-up comedy, tanec či slam poetry, to vše obsahuje rapový muzikál Miřenky Čechové a Martina Tvrdého. Stejně jako samotná kniha, i její divadelní verze vypráví příběh přistěhovalkyně Mckenzie Tomski (Miřenka Čechová) zamilované do amerického velkoměsta, pro které ovšem sama navždy zůstává cizincem. Představení o životě na Manhattanu se díky fotografiím Vojtěcha Brtnického nebo komiksu malajského kreslíře Chin Yewa stává multimediálním zážitkem.

Když jsem žila v New Yorku, vznikla postava Mckenzie Tomski, která vychází nejen ze mě, ale i z příběhů těch, co si sní svůj americký sen, že ‚to jednou dokážou‘. Je to pohled těch neprivilegovaných, žijících v šedé zóně, těch, co se v Americe nenarodili, ale odešli tam proto, aby mohli začít znovu. Mckenzie je tedy pro mě určitý filtr, kterým nahlížím skutečnost, je bezprostřední, naivní, umíněná. V momentě, kdy si nasazuji paruku, osvobozuji se od sebe samé. Mckenzie je zírač, fascinovaně se prodírá novou kulturní džunglí a učí se její pravidla, uvědomuje si, že se svojí východoevropskou morálkou a etikou, toho v ‚novém světě‘ příliš nezmůže,“ vysvětluje performerka Miřenka Čechová.

Newyorské metro, kam je celý rapový muzikál Miss AmeriKa zasazen, je jednou z nepostradatelných součástí města. Obsahuje totiž několik symbolických rovin. Je místem, ve kterém se přirozeně potkávají lidé různých společenských vrstev. V tomto prostoru neustálého pohybu, ve stínu a na cestě k vyhoštění ze země Mckenzie Tomski vzpomíná na své prvotní okouzlení městem s ironickým, hravým, ale i nekompromisním humorem.

„Miss AmeriKa vědomě reflektuje New York, nebo určitý pocit z New Yorku, i v použité formě: Multižánrová hudba, ve které je slyšet ozvěna hip-hopových beatů, ale i jazzu a avantgardní newyorkské scény nebo post-punku. Miřenka se pohybuje od recitace poezie, přes říkanky a rozpočítadla, zběsilé automatické texty, stand-upové vyprávění až po rap nebo zpěv. Mysleli jsme na beatníky, rapery, i na děti se švihadly. Je to syntéza mnoha různých stylů, barev, žánrů a prostředků spojená v neustále překvapující a měnící se proud slov, zvuků, myšlenek a obrazů. Je to eklektický postmoderní hudební a noisový deník se silnou stopou alternativního rapu,“ dodává Martin Tvrdý aka Bonus.

Kniha Miřenky Čechové Miss AmeriKa, ze které představení čerpá, vychází v nakladatelství wo-men v červenci letošního roku. Obsahuje 60 povídek, které doplňují fotografie Vojtěcha Brtnického a komiks malajsijského kreslíře Chin Yewa. „Knihu Miss AmeriKa si pro sebe definuji jako fiktivní literárně-obrazový dokument. Ale lidé i příběhy v ní m ají reálné předobrazy. A tak je tenhle dokument možná až moc opravdový. O to intenzivněji se bude konzumovat,“ říká Barbora Baronová z nakladatelství wo-men.

Miřenka Čechová je jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak v Česku, tak v zahraničí. Po absolutoriu na Taneční Konzervatoři v Praze v oboru klasický balet, vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo). Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium na American University ve Washingtonu DC. Jako performerka má na svém kontě více než 18 celovečerních inscenací, jež mnohá, většinou autorská, získala významná zahraniční ocenění, např. S/He is Nancy JoeThe Voice of Anne FrankAntiwords a další. Jako režisérka a choreografka v ytvořila více než deset celovečerních inscenací, často v zahraničních koprodukcích, např. Sniper’s Lake (v koprodukci s Baerum Kulturhaus v Norsku), Krevety á la Indigo (podpořené rezidencí v Brollin Schlos v Německu), FAiTH (podpořené rezidencí v Atlas Performing Art Center ve Washingtonu DC), Vernisáž (v produkci New Music Theater ve Washingtonu DC),  Lessons of Touch spolu s Jiřím Bartovancem, Vivisectic (v Center for Performance Research v Brooklynu a v Gibney Dance, New York). Její poslední režie patří operní produkci Opera and the French Revolution, pro níž byla oslovena americkým barokním orchestrem Opera Lafayette. Věnuje se též pedagogické činnosti, přednášela na několika amerických univerzitách a nepravidelně vede předmět Autorská tvorba na HAMU. Je spoluzakladatelkou divadelních skupin: Spitfire Company a Tantehorse a mezinárodního festivalu Nultý bod.

 

 

 

Předprodej: goout.net/cs/divadlo/miss-amerika/gkavc

Více informací najdete na www.spitfirecompany.cz a www.palacakropolis.cz

 

Fotografie: Vojtěch Brtnický

 

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Kauza pražské kavárny

Šálek kávy, na jehož dně lze zahlédnout obrysy dějů současných i budoucích

Herci ze Švandova divadla uvedou Kauzu pražské kavárny

Pražská kavárna. Jedni ji brání, druzí ji haní. Svůj šálek kávy, na jehož dně lze zahlédnout obrysy dějů současných i budoucích, teď v pražském Švandově divadle nabídnou oběma táborům. Autorská inscenace herců smíchovské scény Kauza pražské kavárny tu pod vedením mladého tvůrce Jacoba Erftemeijera vzniká jako kolektivní dílo, složené z postřehů, vtipů a hereckých improvizací. Premiéra hry bude 28. dubna ve sklepním Studiu. To se díky Kauze pražské kavárny už brzy změní v prostor otevřený fantazii, humoru a svobodné hře se vším, co s sebou okřídlené slovní spojení „pražská kavárna“ nese.

Možná jste si toho ještě nevšimli, ale v roce 2018 se v České republice začali ztrácet lidé. Kam zmizeli? Má v tom snad prsty jezevec, který brousí kolem a touží být nesmrtelný? Pomohlo by objasnění případu, kdyby se povedlo rozšifrovat některá „klíčová slova? Jak to vnímá venkov? A co říká hlas lidu? I o tom bude vyprávět inscenace Kauza pražské kavárny, zábavná hra na pomezí detektivky, komedie a hororu.

Povaleči z kaváren, do polí a továren!

„Hlavní inspirací k vytvoření inscenace byl především její název a s ním i to, co se právě teď ve společnosti děje. A tak jsme si dali tu práci a začali společně pátrat, jak snadno nebo obtížně se lze do takové kavárny dostat a jak z ní zase bez úhony vyjít ven,“ říká Jacob Erftemeijer, režisér a spoluautor hry, který ve Švandově divadle působil zatím hlavně jako herec. A dramaturgové Martin Sládeček a Martina Kinská k tomu dodávají: „Fascinuje nás, že heslo ´Povaleči z kaváren, do polí a továren!´, populární hlavně v padesátých letech minulého století,  je teď znovu slyšet – a zaznívá dokonce přímo z Hradu! A pražská kavárna, to je přece hotový případ pro detektiva: kdekdo o ní mluví , ale nikdo neví, kam až sahají její prsty a výroky. Ale někde tu přece být musí. A může kdykoli udeřit. Nebo může být kdykoli udeřena.“

Objasnit tento záhadný jev v prostoru podzemního Studia pomáhá nyní Jacobu Erftemeijerovi dalších šest herců Švandova divadla. Svoje nápady mu přinesli a v inscenaci hrají Andrea Buršová, Martina Krátká, Natálie Řehořová, Petr Buchta, Tomáš Petřík a Marek Pospíchal. Jejich dobrodružné pátrání začne už v sobotu 28. dubna, kdy má ostře sledovaná novinka Švandova divadla premiéru. Pokračovat bude při nejbližších reprízách, které jsou naplánovány na 30. dubna a 7. a 21. května.

 

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

Švandovo divadlo,

TANEČNÍ MAGAZÍN