Francouzská akademie vzdává nejvyšší poctu českému umělci!

Jiří Kylián bude uveden do křesla Académie des Beaux-Arts v La Coupole

13.  března 2019 bude Jiří Kylián, choreograf světového renomé, uveden do křesla Académie des Beaux-Arts v La Coupole Francouzského institutu v Paříži za účasti několika set významných osobností z celého světa

Díky mimořádnému významu jeho díla navíc navrhla Akademie i novou kategorii – choreografie. Francouzská akademie je slovutnou institucí, k níž neodmyslitelně patří Académie des Beaux-Arts, tedy Akademie krásných umění, založená roku 1816. Stát se členem této Akademie znamená prakticky „nesmrtelnost“.

Přijetí cizince za člena, tzn. membre associé étranger, je ojedinělou událostí, týká se jen pár zahraničních osobností múzických a výtvarných umění. Jednou z nich byl v roce 1835 hudebník českého původu, Antonín Rejcha (Antoin Reicha, 1770 – 1836). Tento pražský rodák byl ředitelem Pařížské konzervatoře, učitelem takových veličin, jako Hector Berlioz, Franz Liszt, César Franck nebo Charles Gounod.

Druhým takto vysoce poctěným Čechem v historii Francouzské akademie byl v roce 1896 Václav Brožík, historik umění a malíř patřící ke „Generaci Národního divadla“, který byl profesorem Císařské akademie v Praze a zároveň pracoval v Paříži, kde roku 1901 zemřel.

25.dubna 2018 Akademie krásných umění zvolila za svého člena třetího Čecha v historii. Návrh načlenství Jiřího Kyliána schválil francouzský ministr pro Evropu a zahraniční vztahy. Ve středu, 13. března 2019, proběhne v Paříži jeho inaugurace.

Jiří Kylián vystudoval Taneční konzervatoř Praha. Stipendium na Královské baletní škole v Londýně znamenalo klíčové setkání s choreografem Johnem Crankem, který mu nabídl angažmá v Stuttgart Ballettu. V roce 1975 přijal nabídku na umělecké spoluvedení NDT (Nederlands Dans Theater) v Haagu. V roce 1978, po nebývalém úspěchu baletu Sinfonietta byl jmenován uměleckým ředitelem NDT v plném rozsahu. Žalmová symfonie, jeho druhý počin této éry, už jednoznačně vynesl souboru mezinárodní věhlas. Jiří Kylián odešel z pozice uměleckého ředitele NDT v roce 1999, ale zůstal ještě rezidenčním choreografem skupiny.

Od 70. let minulého století vytvořil stovku choreografií, z nichž tři čtvrtiny byly právě pro NDT. Je držitelem celé řady ocenění, včetně Ceny Nižinského udělené v Monte Carlu nebo francouzského řádu Čestné legie. Dodejme, že pražská Akademie múzických umění mu udělila titul Doktor honoris causa.

Jakkoli Jiří Kylián strávil většinu svého profesního života mimo Českou republiku, šíří její dobré jméno po celém světě a rád připomíná, kdo měl rozhodující vliv na jeho tvorbu. Byly to dvě české osobnosti, které nasměrovaly jeho zájem právě k tanci: Zora Šemberová a František Pokorný. „Zora Šemberová po stránce emocionální,“ říká Kylián: „měla na mne rozhodující vliv týkající se pravdivosti tanečního projevu. František Pokorný více po stránce intelektuální, byl mým mentorem a probudil ve mně skutečný zájem o choreografii,“ dodává.

Doposud mělo členství Akademie krásných umění sedm kategorií: Architektura, Film a fotografie, Grafika, Hudba, Malířství, Sochařství a Kategorie nezávislých členů. 25. dubna 2018, kdy jsem byl zvolen členem Akademie, se choreografie stala její novou kategorií. Mám z toho radost a snad mají také radost ostatní příslušníci našeho cechu,“ vysvětluje Jiří Kylián a dodává: „Bude vás určitě zajímat, že jediní moji předchůdci z naší profese, kteří se stali členy této instituce, byli Marcel Marceau a Maurice Béjart. Ti byli p řijati do kategorie nezávislých členů, protože kategorie Choreografie nebyla ještě založena. Oba tyto tvůrce jsem nesmírně obdivoval.“

 

Slavnostní inaugurace v Paříži se 13. března 2019 účastní i několik desítek hostů z České republiky. Vedení Tance Praha považuje za velkou poctu, že u této mimořádné události může být osobně.

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Francouzská akademie vzdává nejvyšší poctu českému umělci za posledních 180 let!

Kdo se stal nositelem pocty nedozírného významu? Není jím architekt, filmař, grafik, hudebník, malíř nebo sochař, nýbrž Jiří Kylián, choreograf světového renomé. Díky mimořádnému významu jeho díla navíc navrhla Akademie i novou kategorii – choreografie.

Académie francaise je slovutnou institucí, k níž neodmyslitelně patří Académie des beaux-arts, tedy Akademie krásných umění, založená roku 1816. Stát se členem této Akademie znamená prakticky „nesmrtelnost“.  Přijetí cizince za člena, tzn. membre associé étranger, je ojedinělou událostí, týká se jen pár zahraničních osobností múzických a výtvarných umění. Jednou z nich byl v roce 1835 hudebník českého původu, Antonín Rejcha. Tento pražský rodák byl ředitelem Pařížské konzervatoře, učitelem takových veličin, jako Hector Berlioz, Franz Liszt, César Franck nebo Charles Gounod.

Čerstvý laureát vzácného ocenění Jiří Kylián

Píše se 25. duben 2018 a Akademie krásných umění volí za svého člena druhého Čecha v historii. Následuje schválení návrhu na členství Jiřího Kyliána francouzským ministrem pro Evropu a zahraniční vztahy. 25. května 2018 je oficiálně vydáno komuniké stvrzující tuto výjimečnou poctu. Obrovská gratulace!

Jak píší o životní cestě Jiřího Kyliána v zahraničí?

Cesta k tanci Jiřího Kyliána vedla od akrobacie přes baletní přípravku Národního divadla na Taneční konzervatoř Praha. Stipendium na Královské baletní škole v Londýně znamenalo klíčové setkání s choreografem Johnem Crankem, který mu nabídl angažmá v Stuttgart Ballettu. V roce 1975 přijal nabídku na umělecké spoluvedení NDT (Nederlands Dans Theater) v Haagu. V roce 1978, po nebývalém úspěchu baletu Sinfonietta byl jmenován uměleckým ředitelem NDT v plném rozsahu. Žalmová symfonie, jeho druhý počin této éry, už jednoznačně vynesl souboru mezinárodní věhlas. Po období příklonu k abstraktnímu stylu v 80. letech jeho tvorbu zásadně ovlivnilo setkání s domorodci v Austrálii. Jiří Kylián odešel z pozice uměleckého ředitele NDT v roce 1999, ale zůstal ještě rezidenčním choreografem skupiny. Od 70. let minulého století vytvořil stovku baletů, z nichž tři čtvrtiny byly právě pro NDT. Je držitelem celé řady ocenění, včetně Ceny Nižinského udělené v Monte Carlu, nebo francouzského řádu Čestné legie.“

Jiří Kylián

Dodejme, že pražská Akademie múzických umění mu udělila titul Doktor honoris causa. V jednom z jeho vrcholných děl, Arcimboldo, které vytvořil pro 35. výročí NDT, spojil všechny fáze taneční kariéry od 17 do 70 let. Měli ho možnost vidět i naši diváci. Jeho velkou inspirací byla také Zora Šemberová, první světová interpretka Julie v Prokofjevově baletu.

Doposud mělo členství Akademie krásných umění sedm kategorií: Architektura, Film a fotografie, Grafika, Hudba, Malířství, Sochařství, a Kategorie nezávislých členů. 25. dubna, kdy jsem byl zvolen členem Akademie, se choreografie stala její novou kategorií.

Mám z toho radost a snad mají také radost ostatní příslušníci našeho cechu,“ vysvětluje Jiří Kylián a dodává: „Bude vás určitě zajímat, že jediní moji předchůdci z naší profese, kteří se stali členy této instituce, byli Marcel Marceau a Maurice Béjart. Ti byli přijati do kategorie nezávislých členů, protože kategorie Choreografie nebyla ještě založena. Oba tyto tvůrce jsem nesmírně obdivoval. Oni nám otevřeli dveře k magii, inovaci, kráse a fantazii. Byli největšími hrdiny mého mládí. Dodnes si uvědomuji, jak důležité pro mne bylo vidět jejich představení, a později se s nimi dokonce i setkat.“  

Ředitelka organizace i festivalu TANEC PRAHA Yvona Kreuzmannová

Festival TANEC PRAHA se rád přidává k nekonečné řadě gratulantů!,  říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu, a doplňuje: Je pro nás o to větší poctou, že právě Jiří Kylián s přesahovým dílem ,East Shadow´ zahájí jubilejní 30. ročník festivalu 1.–3. června v divadle PONEC.

Mimořádnou příležitost seznámit se hlouběji s jeho životním dílem pak přinese retrospektivní multimediální výstava „Celebrating Kylián!“, kterou v úzké spolupráci s Baletem Národního divadla a Kyliánovým nadačním fondem otevřeme příští týden! Veřejnost má možnost ji navštívit od 5. do 10. června a od 11. do 25. 10. 2018 v budově B Národního divadla na náměstí Václava Havla.  

Foto: Eva Smolíková a TANEC PRAHA

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Divadlo tance, filmu a pohybu slaví šedesát let!

Přijďte se v pondělí 30. dubna podívat do zákulisí LATERNY MAGIKY!!!

Jedno z nejzajímavějších divadel nejen české scény slaví své šedesátiny. Pražská LATERNA MAGIKA, která je brána za první multimediální divadlo na světě.

Za šest desítek sezón má na svém kontě na čtyřicet premiér. Za sebou má více než stovku zahraničních zájezdů. Reprezentovala tehdejší Československou republiku na mezinárodních výstavách Expo v roce 1967 v Montrealu a 1970 v Ósace. Její soubor rovněž hostoval i v Argentině, Chile, Brazílii, Kanadě a v USA.

Stěžejní a profilový divadelní titul Laterny „Kouzelný cirkus“ je nekorunovanou nejhranější inscenací ve střední Evropě – od premiéry v roce 1977 má na svém kontě na 6 400 repríz, z nichž se stovky uskutečnily v sedmnácti státech různých světadílů.

Ve videogalerii pražského Národního divadla v pátek 27. dubna zahájily oslavy 60. výročí od založení LATERNY MAGIKY vernisáží audiovizuální instalace autora Františka Pecháčka. Ten se podílel na loňské premiéře „Cube“ s využitím veškerých výtvarně technických principů, na kterých byla od svých počátků LATERNA MAGIKA postavena. Na vlastní výstavě Pecháček svými osobitě výtvarnými prostředky provází návštěvníky historií souboru, jeho osobností i jeho titulů.

Osudy LATERNY MAGIKY v prvních desetiletích, naopak čtenářům a věrným divákům osvětlí zbrusu nová publikace „LATERNA MAGIKA: Zlatá éra očima pamětníků“. Ta byla pokřtěna ve stejný den po večerním představení.

Ve slavnostním, neřku-li jubilejním představení, se protínala historie se současností. Na programu bylo „Otvírání studánek – tedy již třetí novodobá rekonstrukce jevištní kantáty Bohuslava Martinů. Tu totiž již v roce 1960 připravil režisér Alfréd Radok s choreografkou Zorou Šemberovou. V kontrastu k historickému kusu uvede Laterna ve stejný večer také nejnovější inscenaci „Cube“, která původní principy LATERNY MAGIKY propojuje s novými prostředky – současným tancem a videomappingem.

V neděli 29. dubna pak oslavy jubilea pokračují setkáním na téma LATERNY MAGIKY. Zúčastní se ho i vedoucí výzkumného projektu o LATERNĚ MAGICE z Národního filmového archivu Andrea Průchová, vedoucí uměleckého souboru Pavel Knolle či dramaturg a režisér Lukáš Trpišovský. Diskuse se uskuteční v ten den v podvečer ve foyeru Nové scény. Večer pak bude na programu ikona LATERNY MAGIKY – představení „Kouzelný cirkus“.

V pondělí 30. dubna je pro zvídavé a zvědavé uspořádána návštěva zákulisí LATERNY MAGIKY a dalších běžným divákům absolutně nepřístupných míst. Prohlídky začnou v 17:00 a potrvají 40 minut.

Zájemci si zde kupříkladu ozkouší, jak se cítí vystupující během představení, když se jim konkrétně třeba v inscenaci „Cube“ zjeví obrázky přenášené z projektoru přímo pod nohama.

Všichni milovníci moderního tance i audiovizuálního divadla by si neměli nechat ujít ani Pecháčkovu výstavu a rovněž prohlídku zákulisí a scény LATERNY MAGIKY. TANEČNÍ MAGAZÍN přeje souboru minimálně další šedesátku úspěšných let na světové tanečně divadelní scéně.

Foto: archiv LATERNY MAGIKY

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN