Autor: Martina

Kvílení

Beat generation znovu ožívá

Divadelní soubor Teatr Novogo Fronta představí svou adaptaci kultovní básně Allena Ginsberga Kvílení. Jejím motivem není pouze Ginsbergův text, ale i život a tvorba celé beatnické generace. Performance bude mít premiéru 3. 10. od 20:00 v pražském divadle X10 v rámci festivalu NextWave. Repríza se uskuteční o týden později 10. 10. od 19:30 v brněnském BuranTeatru

„Příběhy Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, či Neala Cassadyho představují archetypální příběh hrdiny na cestě, během které prochází transformací. Je to i můj příběh,“ uvádí ke svému vztahu k beat generation režisér a autor scénáře Vladimir Benderski a k jeho genezi jedním dechem dodává: „Narodil jsem se na Ukrajině, a když mě bylo devatenáct, emigroval jsem do Izraele ještě za socialistické totality. O několik let později jsem se seznámil s básněmi Davida Avidana a Yony Wallach, izraelských básníků mladé generace, u kterých vliv beatníků byl velmi citelný. Nakonec skrze ně jsem se dostal i k beatníkům samotným.“

Po tom, co sbírka vyšla, byl její nakladatel Lawrence Ferlinghetti obviněn z obscénnosti. Soud, který se následně konal, nesl na bedrech budoucnost kultury a směru, jakým se bude dále vyvíjet. Na začátku října roku 1957 soud rozhodl o Ferlinghettiho nevině. Kvílení není báseň plná oplzlostí, pouze protestuje proti konformitě. Právě protest představuje jedno z témat inscenace. Protest a svoboda projevu (včetně toho uměleckého) neztratila nic ze své aktuálnosti. Brutální potlačování lidských práv se děje v Bělorusku, Rusku, Číně a dalších zemích světa.

Inscenace Kvílení se události ze života Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, Williama Sewarda Burroughse nesnaží zasadit do historického rámce, ale pojmout je aktuálně a transcendentně, jako nadčasový boj za svobodu slova, myšlení a vyjádření. „Představení není pouze o beatnicích, ale především o nás. O tom, co nám jako společnosti schází a proč nás beatníci neustále fascinují,“ uzavírá choreografka Irina Andreeva.

Teatr Novogo Fronta pochází ze St. Petersburgu v Rusku, kde byla tato divadelní společnost založena v roce 1993 Irinou Andreevou a Alešem Janákem. Jejich první práce vycházely z experimentu na poli vztahu mezi tělem umělce – jediného materiálu užívaného umělcem – a prostorem kolem něj. Mezinárodní povaha souboru je charakteristická i pro jeho aktuální/ současné složení. Nejnovější projekty/inscenace jsou realizovány ve spolupráci s tanečníky (performery, herci) z České republiky, Německa, Izraele, Ruska či Maďarska.

Novátorský přístup je zřetelný i v osobitém přístupu ke složkám inscenace.

K mnohovrstevnatosti inscenací přispívá bohatá symbolika a postmodernistická intertextualita. Kombinace specifických, svérázných, formálních i tematických aspektů tvorby je pramenem přitažlivosti projektů TNF, které se setkávají s velkým ohlasem u domácího i zahraničního publika.

Teatr Novogo Fronta / Kvílení

3.10. 2021 Divadlo X10, Praha / festival NextWave / 20:00 – premiéra

10.10. 2021 BuranTeatr, Brno / 19:30

(scénář a režie: Vladimír Benderski// choreografie a světla: Irina Andreeva// hudba: Jakub Rataj a Alexandra Cihanská Máchova// scénografie: Roman Cihanský Mach// kostýmy: Radka Vyplašilová a Jan Lejbl// produkce: Anna Girodová // projekce: Ondřej Ševčík // hrají: Gagik Čilingaryan, Zuzana Smetáčková, Johana Panenková, Arsenij Mykhaylov, Matěj Pour, Kamila Paličková, Marek Gaj, Evžen, Vojta Kudla, Zuzana B. Cvejnová, Lukáš Klíma)

 Projekt vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky a Hlavního města Praha

Anna Girodová, Zuzana  Bednarčiková

pro Taneční magazín

Heidi Janků s Veronikou Jeníkovou se chystají načančat

Bláznivá komedie „Jsem krásná?“ má premiéru

Veronika Jeníková a Heidi Janků si jsou vědomé, že se pomalu blíží premiéra autorské bláznivé divadelní komedie Moniky Brabcové „Jsem krásná“, která proběhne v pondělí 11. října 2021 od 19.00 v Kulturním domě Barikádníků na Praze 10 a tak se domluvily a vyrazily si pro výběr kosmetiky od společnosti Dermacol na pražskou Floru.


Přišel je podpořit  zpěvák a herec Martin France, který v této hře hraje roli novináře a návrhářka kostýmů a divadelní scény Alexandra Hejlová v doprovodu svého manžela a hudebníka v jedné osobě Jindřicha Krause.


Obě dámy, které v komedii hrají hlavní ženskou postavu stárnoucí herečky byly ve svém živlu a tak vybíraly kosmetiku, seč jim síly stačily, právě proto, aby byly dle názvu inscenace opravdu krásné. A proto za asistence paní prodavačky vybíraly makeupy, rtěnky, řasenky, lesky na rty nebo séra na vlasy a mnoho dalších přípravků, které si odnášely nadšeně v dárkových taškách.

Všechny herce, za asistence režisérky Marthy Olšrové čekají ještě oprašovací zkoušky a tak se opět všichni potkají buď na zkouškách nebo premiéře. Z dalších herců této převážně zájezdové divadelní hry se představí také v roli producenta Bronislav Kotiš v alternaci s Danielem Rousem a  v roli novináře buď mladý, ale přesto už seriálový matador Ladislav Ondřej nebo semaforský herec a choreograf Petr Šudoma.  Klavírní doprovod má na starosti ostřílený klavírista Jakub Přibyl, který se postaral u herců i o pěvecké nastudování.

Foto: Martin Production

Martin Production, Taneční magazín

Na pár slov s hvězdami StarDance

Malé rozhovory s velkými hvězdami I. část

Poznejte s námi blíže letošní soutěžící!  

 

Zeptali jsme se….

Martina Viktorie Kopecká  – nekonvenční duchovní

Bylo  třeba Vás přemlouvat k účasti v soutěži?

„Já jsem za sebe věděla, že bych to moc chtěla zkusit, ale protože jsem služebnice v církvi, tak jsem se musela zeptat, co si o tom myslí ostatní.“

A co si mysleli?  Schvalovali tu myšlenku hned?

„Mým přímým nadřízeným je biskup, který mi dal důvěru.“

Možná by Vám to opravdu v nějaké jiné církvi nepovolili?

„Dnes už je to v mnoha církvích trošku jinak než dřív. Ale ono by to asi bylo v rozporu s celibátem. Já jsem se ovšem nerozhodla pro dobrovolný celibát, tak to šlo.“

Co pro Vás představuje tanec?

„Je to opravdu intimní záležitost, dialog dvou lidí, vyprávění jejich příběhu. Zároveň nejde jen komunikaci v páru, ale i objevování sebe samotných.“

A jak to vnímáte po pár trénincích? Je to větší dřina, než jste si myslela?

„No, fyzicky si myslím, že bych to asi zvládla, ale promyslet kam která noha, to je pro mě opravdu těžké.“

Jak to jde zvládnout s Vaší prací dohromady? Jak vypadá Váš den?

„Problém s časem mám vždy enormní. Ráno trénuji, pak přijdu domů, najím se a pracuji třeba do jedenácti do večera. Lidé, které připravuji ke křtu či svatbám, mají většinou čas večer. Víkendy obecně moc volné nemám, ale to je zkrátka realita duchovní služby.“

Obáváte se poroty?

„Dříve jsem nebyla divačka, takže nevím, co mě čeká, ale  celý svůj život se setkávám s posuzováním.  Tanec jsem se začala učit v srpnu, takže v tom určitě nebudu tak dobrá jako v něčem, co jsem sama objevila jako určité obdarování.“

Co pro Vás znamená, že jste považovaná za nekonvenční duchovní?

„Nekonvenční farář nemusí být nutně divoch, který porušuje všechna pravidla. Spíše to pro mě představuje otázku nových obzorů, které objevuji. Tanec mě nevzdaluje od služby, spíše naopak.“

A co až soutěž skončí? Budete tančit dál?

„Určitě! Vlastně už si to ani nedokážu představit, že když vyletím, tak v pondělí nebude trénink. Nemám strach z toho, že nevyhraji, nebo skončím moc brzy. Bojím se, že o tanec přijdu.“

a  Marek Dědík

Co byste chtěl dělat, kdybyste nebyl tanečníkem?

„Vždy  jsem chtěl být zpěvákem, ale hlasově bohužel nemám ani na karaoke.“

Kolik času Vám zabere taneční trénink?

„Trénujeme prakticky denně dvě až tři hodiny.“

Jaký máte vztah k církvi?

„Do kostela sice nechodím, ale věřím, že tu někdo nad  námi je. Chtěl bych se určitě zastavit na mši, kterou celebruje Martina. U nás totiž panuje přesvědčení, že církev neustále funguje jako staromódní instituce, ale to není pravda.“

 

Zeptali jsme se….

Mirai Navrátil

Velký hit „Když nemůžeš, přidej“ může být dost symbolický pro tréninky, ne?

„Ani ne, spíše přidáváme četnost návštěv občerstvovacích míst, takže chodíme více jíst. Na figuru to zatím nemá vliv, ten výdej energie je značný.“

Asi nemáte problém s fyzickou kondicí, že?  Hrál jste závodně tenis a zpěváci jsou obvykle také v dobré kondici…

„Kondice je, myslím, v pohodě. Větší potíže mi dělá můj pohybový aparát, skoro mám dojem, že jsem zralý na nějaký kloubní přípravek.  Pravou kyčel při latině cítím opravdu hodně.  Věnuji se tedy více strečinku.“

Máte strach z poroty?

„Z toho hodnocení samozřejmě strach mám.“

Máte rád výzvy. Co přijde po dotančení ve StarDance? Víte už o něčem?

„Uvidíme, co mi život nadělí.  Uvažoval jsem, že bych se vrátil k tenisu nebo golfu anebo úplně k jinému sportu a chtěl bych se v něm  dostat na nějakou slušnou úroveň.“

a  Lenka Nora Návorková

Jaký je Váš největší taneční úspěch?

„Čtyři tituly mistra republiky, účast na mistrovstvích Evropy a světa, umístění v top 48 v největší soutěži na světě Blackpool Dance Festival.“

Bojíte se Vy poroty ve StarDance?

„Rozhodně se nebojím, naopak jsem zvědavá na její postřehy. Po tanci samotném s tím už člověk stejně nic neudělá.“

Jak sestavujete choreografie pro Miraie?  Před tím jste tancovala s Jiřím Dvořákem – je to podobné?

„Hrozně nerada bych je srovnávala, každý z nich je osobnost. Jirka byl  elegán a takové bylo i jeho tancování. Tady to bude jiné, jsme s Miraiem stejně staří, mám jiné možnosti, ale hodně záleží na hudbě a tematických kolech. U mě to vlastně ani tak nezáleží na tom člověku jako takovém, jako na tom, jaká je hudba. Tu jsem se snažila vybrat tak, aby k Miraiovi co nejlépe pasovala.“

Kolik času protančíte?

„Mimo StarDance, kdy trénujeme tak šestkrát týdně dvě, tři hodiny, tak tančím prakticky pořád.“

Zeptali jsme se….

Andrea Sestini Hlaváčková

Co pro Vás  StarDance představuje?

„Vždy jsem StarDance sledovala a obdivovala, jak ti neprofesionální tanečníci dokážou podat takový výkon. Věřím, a tak trochu doufám,  že tomu pomáhají i šaty a kamery. Viděla jsem v soutěžích tenistky, které znám z kurtů a  doslova jsem čuměla, jak jim to slušelo.  Transformace netanečníků  je neskutečná!“

Jaký je rozdíl mezi sportovním tréninkem a tanečním?

„Až díky tréninkům tady jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně je náročný tenis. Tělo mě bolí převážně z tenisových tréninků. Tady je to spíše náročné na hlavu a čas. Občas mám pocit, že už tančím, ale pak vidím video a je mi jasné, že třeba už to není tak hrozné, ale nevypadá to ani tak, jak jsem si představovala.“

Jak zvládáte péči o dceru a tréninky?

„Velice složitě, soutěž je nesmírně časově náročná, stejně tak logisticky, najít hlídání a nějak ten čas rozdělit.“

a Michal Necpál

Co považujete za svůj největší úspěch?

„Mít možnost reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa ve standardních tancích.“

Co  Vás přitahuje na StarDance?

„Jde o úžasný a unikátní projekt, který má hlavu a patu. Nikdy mě příliš nebavilo soutěžení a tanec  nepovažuji za sport, ale spíše za uměleckou záležitost. Miluji, když si můžu vytvořit koncept sám, vybrat hudbu, vymyslet choreografii a společně ji interpretovat.“

Co byste dělal, kdybyste nebyl tanečníkem?

„To bych chtěl být hudebníkem, konkrétně bubeníkem.“

Foto: Eva Smolíková

Text: Eva Smolíková,  materiály České televize

Taneční magazín

 

Festival TANEC PRAHA vyvrcholil v září

Představení světoznámého Williama Forsytha je pomyslný top festivalu 2021, který byl tak nejistý!

Příliv energie a radosti z pohybu diváci zažili  u představení A Quiet Evening of Dance Williama Forsytha, kterým se otevřela podzimní etapa festivalu TANEC PRAHA. Festival dále nabídnul  dvě premiéry: Silent Mob reagující na pandemická témata samoty versus sdílení a mezinárodní Open Air projekt ICARUS, ve kterém profesionálové spolupracovali s teenagery. Pro velký zájem znovu proběhnul  site-specific projekt Žižkov v pohybu.

 

Impozantní návrat legendy světové choreografie po dvaceti letech

 

Originální kombinace baletu a hip hopu, která vás nabije energií a radostí z pohybu a hudby – to je přesně to, co všichni aktuálně potřebujeme. 11. září v Hudebním divadle Karlín si diváci vychutnali  všemi smysly představení A Quiet Evening of Dance Williama Forsytha. Ten společně s Jiřím Kyliánem a Ohadem Naharinem tvoří ikonickou trojici špičkových světových choreografů současného tance.

Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, dodává: „Fenomenální Forsythe potěšil naše diváky již v roce 2000. Plánovali jsme jeho návrat po 20 letech, ale loni prostě nebyla šance. Jsme nadšeni, že nám dokázal dát termín v září. Dílo nastudoval se svými oblíbenými, vyzrálými tanečníky, kteří si dokáží vychutnat každý detail, nechybí mu tak vzácný pohybový humor.” 

Dvě atypické premiéry a site-specific Žižkov v pohybu

Díky červnovému úspěchu pokračovalo  zkoumání pomyslného žižkovského gordického uzlu: v rámci site-specific projektu Žižkov v pohybu se uskutečnily čtyři outdoorové performance.

Další lahůdkou byla  česká premiéra koprodukčního projektu festivalů TANEC PRAHA a Divadelná Nitra: ICARUS. Čeští a slovenští teenageři v něm v režii Marie Gourdain reflektovali  téma svobody a hranic.

Ačkoliv došlo k uvolnění covidových opatření, stále nebyla  žádná jistotu, jak bude podzimní taneční sezóna probíhat.  Všichni byli šťastní, že proběhla živá vystoupení, která  povznáší náš lidský rozměr degradovaný online způsobem života! Hurá!

Pořádá: Tanec Praha z.ú.

pod záštitou ministra kultury PhDr. Lubomíra Zaorálka a primátora hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba

Spolupořadatel: Laterna magika ND, Galerie Hlavního města Prahy, Hudební divadlo Karlín a řada regionálních partnerů

Za kontinuální podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Hlavní město Praha podpořilo festival částkou 3 825 000 Kč.

Za podpory: MČ Praha 3, Francouzský institut v Praze, Plzeňský kraj a další partneři

Za víceleté podpory: statutární města Brno, Ostrava, Plzeň, Kreativní Evropa / Aerowaves, Be SpectACTive, Dancing Museums, Big Pulse Dance Alliance

Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize.

Tanec Praha je členem ČAF – Česká asociace festivalů, Vize tance a platformy uMĚNÍM a je nositelem evropské značky kvality EFFE (Europe for Festivals – Festivals for Europe).

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín