Náš rozhovor s tanečnicí KRISTÝNOU COUFALOVOU, populární ze StarDance

„Odpočinek je moje slabá stránka“

V prvním ročníku televizní taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí, se stali vítězi herec Roman Vojtek s taneční partnerkou Kristýnou Coufalovou, které v té době bylo krásných 21 let. Od té doby vystudovala práva, stala se maminkou a v rodinné taneční škole Coufalovi působí jako lektorka, trenérka a choreografka a na soutěž vzpomíná moc ráda.

Bylo zásluhou radičů, kteří vedli v Olomouci taneční školu Coufalovi, která vznikla v roce 1990, že jste v sedmé třídě ZŠ začala tančit?

„Určitě to byla jejich zásluha. Ale ne asi v tom smyslu, který čekáte. V sedmé třídě se konečně přestali bránit mému tlaku a svolili, že mohu. “

Tancováním přišly tréninky, soutěže, soustředění, taneční prohry i výhry. Jak na ten čas vzpomínáte? Byla jste soutěživý typ?

„Já asi nejsem soutěživý typ. Mě moc bavilo tancování, jako takové a ten kolektiv v daném klubu. Na TK Olymp Olomouc, na StarDance a na DSP Kometa Brno vzpomínám moc ráda!“

V 21 letech jste získala titul „Královna tanečního parketu“, když jste spolu s hercem Romanem Vojtkem vyhráli v prvním ročníku TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí. A někde jste řekla, že to pro Vás bylo zlomové. V čem?

„Já v době StarDance ,jen´ studovala, už jsem závodně netančila. Uvědomila jsem si, že nechci o tancování vlastně přijít. Škola byla fajn. A rozum říkal: studuj, jenom studuj! Ale srdce mě táhlo zpět na taneční parket. Dva roky jsem odolávala nabídkám od Honzy Tománka, že by tam měl v Brně pro mě partnera. No, a pak jsem mu zavolala, že bych to moc ráda zkusila ještě! A taky jsem vlastně měla pořád pocit, že musím mít navíc ještě nějaké ,normální´ povolání. A po StarDance jsem si říkala, že by bylo moc hezké dělat něco, co mám ze všeho nejraději a kdyby to i zaplatilo hypotéku, bylo by to win-win.“

Co Vám tato soutěž dala a jak na ni vzpomínáte? Sledovala jste další ročníky?

„Bylo mi čerstvých 21 let. Byla jsem jak Alenka v říši divů.  Soutěž mi dala  obrovské množství krásných zážitků, zkušeností a pracovních příležitostí. A i přátelství. Dva roky poté se to naše ,zdravé jádro´ potkávalo při každé příležitosti, narozeniny, svatba či pracovně na různých vystoupeních. Bylo to moc milé a opravdové.

Samozřejmě postupem času se potkáváme míň a míň. Ale pořád o sobě víme, sledujeme se na IG, občas si něco napíšeme. Takže odpověď by byla – vzpomínám moc ráda! Protože to bylo krásné. A další ročníky jsem sledovala a sleduji.“

V letech 2005 – 2012 jste se soustředila na studium na UK v Praze, kde jste studovala právo a právní vědu. Proč jste si zvolila právě tento obor?

„Já jsem  studovala gymnázium Hejčín v Olomouci. A ve čtvrtém ročníku jsem měla jen jednu preferenci – a to, že fakt nechci a nemůžu studovat fyziku. Jinak jsem měla školu ráda, měla jsem super učitele a bylo mi celkem jedno, co se učím. Maturovala jsem z dějepisu a matematiky. Takže k matice jsem měla přihlášku – na ekonomku do Brna. A k dějepisu jsem si dala práva. A když vyšly přijímačky do Prahy, byla by škoda to nezkusit.“

K tanci jste se vrátila a v rodinné taneční škole Coufalovi působíte jako lektorka, trenérka a choreografka. Co Vás na své práci nejvíce baví?

„Baví mě nadchnout pro pohyb děti školkového věku, baví mě zpětná vazba na lekcích s těmito dětmi. Baví mě, jak rychle se učí, jak jsou všemu otevřené a hravé.

Na středoškolácích mě každoročně dojímá rodičovská volenka na prodloužených a závěrečných kolonách, kdy maminky tančí se svými syny, kteří se je snaží vést jako opravdoví muži a maminky se nakonec i nechají vést. No a tatínci, jak najednou nevědí, kde tu svou dceru chytit, nešlápnout ji nejen na nohu, ale i na ty krásné šaty – a jak je to pro všechny z nich ten moment – poprvé v životě, jednou a naposled. Dojetí, nervozita, všechno se to mísí a má to jedinečnou atmosféru.

A kurzy tance pro dospělé – na tom mi přijde krásná celá ta situace – že dva partneři spolu chtějí hodnotně trávit čas. Jsou na stejné úrovni. Partnerka nestíhá záda partnerovi, jak by tomu bylo, kdyby si vyjeli na kolo. Partner není znuděný nahrávkami, jak by byl asi v tenise. Ale v tanci jsou si rovni. Musejí spolu kooperovat. Musí se spolu sladit. A to mě baví! Když se sladí, líbí se jim to, baví je to a mají z toho radost! Pak z toho mám obrovskou radost i já!

Jste maminkou. Vedete své děti také k tanci?

„Berenika má 4 roky, Debora má 2 roky. Moje přání by bylo, aby chodily do atletiky nebo nějaké pohybové přípravky. Aby uměly lyžovat, bruslit, jezdit na kole, kolečkových bruslích, plavat a tak. Nejsem zastáncem specializace u malých dětí. Ale člověk míní, život mění. Berunka se vidí už teď jako baletka. 😀 Takže uvidíme. Budu vděčná, když budou z něčeho nadšené a šťastné tak, jako já byla z tancování v Olympu, StarDance nebo pak v Kometě!“

Co Vám říká slovo odpočinek? Jak ráda relaxujete?

„No. Odpočinek je moje slabá stránka. Moc nevím, jak na něj. Ale když jsem neměla ještě holčičky a byl čas válecí dovolené u vody, četla jsem knížky. Protože jen tak ležet mě nebavilo.

A teď? Od holčiček odpočívám v tanečních. A doma s holčičkami zase odpočívám od tanečních.“

Děkuji za rozhovor

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí TEREZOU PRUCKOVOU (Bufkovou), populární ze StarDance

,,Na StarDance vzpomínám s láskou a nostalgií“

Pod svým dívčím jménem jako Tereza Bufková třikrát tančila v TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí, a jejími partnery na tanečním parketu byli herec Jan Čenský, hokejista Martin Procházka a zpěvák Radek Banga. Hlavní pracovní náplní Terezy Pruckové je výuka tance v Taneční škole Vavruška, kde je také šéf-trenérkou tanečního klubu se závodními páry. Vystupuje také v divadle La Fabrika v představení Tango, ó, tango a práce je pro ni velkým koníčkem.

Tanci se věnujete od osmi let. Co nebo kdo Vás k němu přivedl?

,,Rodiče mi často vypráví, jak jsem pumpovala u rádia už v plínkách.J Pravda je taková, že jsem absolvovala soukromou základní školu, kde jsme měli v rámci rozvrhu povinně jednu hodinu jógy a jednu hodinu tance týdně. V první třídě si mě všiml taneční mistr a vzal mě do svého kroužku. No a tam to všechno začalo…“

Tanec Vás okouzlil do té míry, že jste se mu začala věnovat naplno a zúčastňovala se různých soutěží. Jste držitelkou mezinárodní třídy a finalistkou mistrovství ČR v kombinaci deseti tanců. Přesto jste vystudovala Pedagogickou fakultu UK v Praze – matematiku a francouzštinu. A pak jste rok učila, ale tanec byl láskou na celý život…  Proč jste si vybrala obor francouzština a matematika?

,,Původně jsem toužila po uměleckých školách. Jsem z divadelní rodiny, babička byla režisérkou ochotnického divadla a maminka dnes v její činnosti pokračuje dál. Ze všech koutů jsem ale poslouchala, abych si vystudovala něco ,.normálního´ a vedle toho dělala umění. Nakonec zvítězila učitelská profese, kterou mám z poloviny v genech. A jelikož byly francouzština a matematika moje nejoblíbenější předměty na gymplu, vybrala jsem si tuto nezvyklou kombinaci humanitních a přírodních věd.“

V roce 2006 se konal první ročník TV taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí a Vy jste byla taneční partnerkou herce Jana Čenského, v páté řadě s hokejistou Martinem Procházkou jste obdrželi stříbro a v sedmé řade jste se se zpěvákem Radkem Bangou protančili do semifinále. Ve všech ročnících jste tančila pod svým dívčím jménem Tereza Bufková. Jak vzpomínáte na soutěž a na taneční partnery?   

,,Vzpomínám na všechny ročníky s láskou a lehkou nostalgií. Byla to pro mě obrovská zkušenost, která mě obohatila nejen profesně, ale i lidsky. Navázala jsem tam mnohá přátelství, která trvají dodnes. Možnost účinkovat v tak prestižním televizním pořadu mi otevřela nejedny dveře a já jsem za to moc vděčná. Pokaždé jsem měla štěstí na tanečního partnera. Honza byl na parketě i mimo něj nesmírně galantní a noblesní. Bohužel nedostal šanci ukázat dál, co v něm je, jelikož jsme skončili celkem brzy. Martin byl neskutečný dříč, před každým tréninkem se pečlivě rozcvičoval, vždy byl na sále dřív než já a spolupracovat s ním byla velká radost. Díky jeho sportovně profesionálnímu přístupu jsme se dostali až do finále soutěže. Radek měl zase smysl pro rytmus a cit pro hudbu obecně. V rámci jednoho našeho tance dokonce i repoval. S Radkem jsme si, stejně jako s Honzou a Martinem, skvěle rozuměli.“

V ateliéru 9 Barrandovských ateliérů se uskutečnil živý přenos sedmé řady taneční soutěže Stardance České televize.

Coby tanečnice jste se objevila i na scéně a to Kongresového centra v muzikálech Rocky a Mamma Mia, v divadle La Fabrika v představení Tango, ó, tango, v Hudebním divadle v Karlíně (Aida a Lucie, aneb větší než malé množství lásky). A co dnes? Vystupujete někde v divadle?

,,Dnes se starám především o naše dvě malé děti, ale ráda bych se na prkna, co znamenají svět, zase někdy vrátila. J Provoz divadel se díky karanténě na chvíli pozdržel, ale jinak ještě vystupuji v divadle La Fabrika ve zmiňovaném představení Tango, ó, tango. Ostatní tituly už bohužel odehrály svoji derniéru.“

Vaší hlavní pracovní náplní posledního období je výuka tance všech věkových kategorií v Taneční škole Vavruška. A vlastně jste se k pedagogické činnosti vrátila. Jaký je o Vaše kurzy zájem?

,,Díkybohu veliký. J Taneční škola Vavruška, ve které vyučuji s dalšími patnácti lektory, nabízí kurzy pro veřejnost od klasických tanečních pro mládež přes vysokoškoláky až po dospělé, a to v několika úrovních. Tančí se v krásných pražských sálech a troufám si říct, že se k nám lidi rádi vrací. J

Kromě toho v TŠ Vavruška jste také šéf-trenérkou tanečního klubu se závodními páry. Jak se daří klubu a co je jeho náplní?

,,Ano, je to takové moje další dítě. J Taneční klub vychovává především závodní páry, ale stará se i o sólo dívčí skupiny a tanečníky, kteří se chtějí zlepšovat a dále vzdělávat v technice jednotlivých tanců, ale zatím si na soutěže netroufají. Začínala jsem před asi deseti lety úplně od nuly a dnes už má klub poměrně slušnou základnu, na což jsem opravdu pyšná. J

Jaký tanec máte nejraději? Co Vás na tanci nejvíce baví a jste tanečnicí tělem i duší?

„Každý má v sobě něco jinak krásného. U mě hraje roli především hudba, na kterou tančím, a choreografie, která mi musí sednout. Myslím, že jsem tanečnicí tělem i duší. Momentálně hlavně duší … J

Jednou jste řekla, že výuka tance je Vašim největším koníčkem. Platí to stále? Jak ráda odpočíváte?

,,Platí, stejně jako divadlo. Je strašně fajn říct si, že je moje práce mým největším koníčkem. Beru to jako takový nadstandard a moc si toho považuji. A jak odpočívám? Mám ráda lyže, kolo, běh, vodu a spoustu dalších tanečních stylů a fitness sportů. Nyní mi dělá radost i krátký výběh do přírody, kde si pročistím hlavu. V poslední době také s dcerou hodně malujeme, což mě navrací do školních let, kdy jsem se malování trochu věnovala. Je to příjemný relax. J

Foto: archiv  Terezy Bufkové 

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN