V hlavní roli výrazné evropské tvůrkyně

Závěr festivalu 4 + 4 dny v pohybu

Třicátý ročník Mezinárodního festivalu současného umění 4 + 4 dny v pohybu se chýlí ke konci a prosinec přináší intenzivní závěr divadelní a performativní sekce festivalu. Závěrečný blok patří výrazným evropským tvůrkyním Mette Ingvartsen a Miet Warlop, ještě před nimi však zveme na mimořádný hudebně-performativní projekt slovinských umělců, kteří otevřou sérii prosincových večerů osobitým, citlivě vrstveným zážitkem.

První událostí závěrečného divadelního programu je 8. prosince uvedení díla Now I can get the fuck out of here, now I can go skupiny slovinských tvůrců Tomaže Groma, Nataši Živković, Polony Janežič, Eduarda Raona, Jošta Drašlera a Vida Drašlera. Hudebně-performativní projekt umožňuje diváctvu prožít koncertní formu uvolněným, ale přesto poutavým způsobem, procházet se mezi pocity současného každodenního života, které se jemně vynořují z propletení poezie Primože Čučnika, citlivé vokální interpretace Nataši Živković a zvukových krajin vrstvených ansámblem vedeným Tomažem Gromem.


Ve dnech 9. a 10. prosince promění dánsko-belgická choreografka  foyer Galaxie v pulsující taneční stage. Její představení The Dancing Public evokuje kolektivní momenty tanečních mánií z minulosti a zkoumá, jak se tělo a pohyb mohou stát prostorem společenského uvolnění po pandemických letech. Intenzivní sólo tvoří směs nezastavitelných pohybů, nepřetržité hudby, rytmického textu a zpěvu, které společně vytvářejí jedinečnou atmosféru sdílené extáze.

Vrcholit bude festival 10. a 11. prosince obnoveným dílem Ghost Writer and the Broken Hand Break v podání ikonické belgické tvůrkyně Miet WarlopTa svůj  jedinečný koncertní rituál věnovala k třicátému výročí přímo festivalu 4 + 4 dny v pohybu. Diváctvo tak bude účastno naprosto jedinečného uvedení, které se už nebude opakovat.  Hudební i fyzická jízda balancuje mezi meditací a euforií, slova se rozpouštějí do beatů, pohyby gradují v transu a tři performeři se v rytmickém víru snaží sladit s gravitací i s energií galaxie kolem nás.

Závěrem zastoupí domácí scénu 13. prosince choreografka Tereza Lenerová s inscenací Rukavičkářské závody, uváděnou ve spolupráci s platformou DanceConnected. Představení proměňuje divadlo v přehlídkové molo, na němž se člověk a zvíře ocitají v těsném objetí. Performance otevírá otázku ohrožených druhů — lidských i nelidských — a zve diváky k tomu, aby se na chvíli ocitli v kůži někoho či něčeho jiného. Večer 15. prosince bude patřit work-in-progress projektu ACT!, který vznikl v rámci ročního společného setkávání deseti mladých performerů a výtvarníků v edukativním programu souboru Tantehorse. Tvůrci během roku testovali různé způsoby práce s pohybem, hlasem i obrazem a hledali společný výrazový jazyk, který nyní poprvé představí publiku.

Závěr 30. ročníku Mezinárodního festivalu současného umění 4 + 4 dny v pohybu slibuje výjimečné zážitky, v netradičním prostoru a s možností stát se součástí událostí. A komu nepostačí divadlo, může vždy zavítat i do výstav Planeta Hlava a Sídliště, které jsou výtvarnou kritikou řazeny mezi top výstavy tohoto podzimu v České republice.

Letošní 30. ročník probíhá v prostoru bývalého multikina Galaxie na Hájích.

OTEVÍRACÍ DOBA VÝSTAV

ST–NE | 14.00–19.30

Se vstupenkou na představení se volně dostanete i do výstav

 

VSTUPENKY | goout.net/cs/4+4-dny-v-pohybu/ozrbkig/events/

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Česká taneční platforma vstoupí do čtvrté dekády

Letošní festival současného tance nabídne díla mladých choreografů
i titánů tuzemského tance

Každoroční přehlídka nejzajímavějších děl současného tance Česká taneční platforma letos oslaví třicáté narozeniny. 

Česká taneční  platforma není jen přehlídkou skvělých tanečních inscenací, ale i příležitostí, kdy se na český tanec přijedou podívat zahraniční profesionálové z celého světa. Letošní ročník je pro ni významným a maximálně symbolickým mezníkem. „Třicet let, tři dekády, ale také démonizovaná třicítka se ve smyslu lidského života i dějin zdaleka přeceňuje, ale pro budování robustní taneční scény představuje zásadní časový záběr, výsledek obětavé práce stovek lidí. Má-li ČTP 2024 reflektovat, kam se jejich nepřetržitá snaha vyvinula, a to nejen od první poloviny devadesátých let, musí respektovat jednoduché pravidlo: houževnatost tvůrců prolamuje územní, jazykové, žánrové a generační limity,” říká Martin Macháček, člen Dramaturgické rady ČTP pro rok 2024.

Díla na Českou taneční platformu vybírali členové Dramaturgické rady. Letos měli na výběr ze 43 přihlášených děl. Vedle Martina Macháčka pracovali v Dramaturgické radě třicátého ročníku festivalu zahraniční experti: Anna Cremonini, Elia Liloff a Anton Ovchinnikov. Dynamika vzájemných diskusí umožnila podle Macháčka vzniknout vysoce kvalitnímu programu, který odráží něžné doteky jinak řízných pólů české scény. Monumentální se setkává se subtilním, excentrické s intimním a etablované s novým.

Diváky nadchnou silná sóla i opulentní rituály. Performerka Tereza Ondrová posílá v pozoruhodném scénickém eseji GEO milostný dopis řece Vltavě, městu Praha, divadlu PONEC i zemi jako svorníku mezi hmotou a časem. Také letos bude součástí platformy ukázka spolupráce principála Spitfire Company Petra Boháče s výraznými sólovými performerkami. Markéta Jandová v uhrančivé kreaci F*cking Beautiful Spring dovádí vlastní tělo na hranici fyzických možností. Andrej Lyga v Pohádce pro odvážné vystupuje jako tichý vypravěč, ale epika v jeho podání srší obrazivostí. Choreografka Tereza Lenerová a fenomenální komponista Floex v dalším z vybraných děl – Rukavičkářských závodech – revidují cenu za krásu. Jitka Čechová a Andrea Miltnerová se dobírají  zodpovědnosti ke vztahu k materiálům a konstatují, že estetika, jíž se všichni obklopujeme a občas i vyžadujeme po jiných, se také nebere sama od sebe. Závažná celospolečenská i niterní témata přináší Yana Reutova reflektující náhodná setkání pramenící z pobytu v Praze. V inscenaci Together Alone II a III vrací do centra pozornosti choreografickou práci s důvěrou v řeč těla jako základ jazyka. V křehkém duetu Tremula oslavují Eliška Brtnická a Martina Hajdyla pomíjivost života i jedinečnost okamžiku při každém nádechu. Dramaturgickou radu zaujal politický traktát Why things go wrong, v němž propojila choreografka Sylva Šafková (420People) bohatý interpretační materiál tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky s kritikou arogance moci. V případě pozadí inscenace Fatamorgana zúročil umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák práci na festivalu NORMA, kam přiváží umělce mimo jiné polské provenience. Do Prahy pozval renomovaného choreografa Pawła Sakowicze, který s místními performery zahalil hlediště i jeviště do mysteriózní mlhy.

Podle organizátorů České taneční platformy je program moderovaným výsekem pestrého mixu a daleko většího objemu práce, než představuje osm vybraných inscenací. „Výběrem se snažíme vyčíst určitou tendenci a uváděním děl pohromadě objevit ještě další, nový obsah ke stávající kvalitě i vysokému standardu. Cítili jsme to tak uplynulých 30 let a budeme následujících 3 000. Minimálně,” říká Martin Macháček. Za organizátory ČTP zároveň upozorňuje, že si Česká taneční platforma nikdy nekladla nároky na monopolizaci kontinuity českého tance, a naopak chce být její organickou součástí.

Kromě hlavního programu bude také letos součástí ČTP formát Meet The Artist, kde se umělci, soubory a tvůrčí kolektivy setkávají s českými i zahraničními promotéry. V programu nebudou chybět také speciální zážitkové akce jako umělecké procházky. V rámci Artist Trips se na ČTP představí i další tvůrci, kteří se se svými inscenacemi nedostali do hlavního programu, ale Dramaturgickou radu velmi zaujali: Helena Arenbergerová a Václav Kuneš za 420PEOPLE, Mirka Eliášová za Eli. a kol., Jan Jirák a Eliška Vavříková za Feel the Universe, Eva Stará za Holektiv, Nela Kornetová, Jaro Viňarský a Matthew Rogers za T.I.T.S. a Tomáš Janypka za ZDRUHESTRANY.

Přehled děl vybraných Dramaturgickou radou do hlavního programu:


Temporary Collective / Tereza Ondrová, Petra Tejnorová a kol.: GEO

Spitfire Company: F*cking Beautiful Spring

420PEOPLE / Sylva Šafková: Why things go wrong

Yana Reutova: Together Alone II a III

Andrej Lyga: Pohádka pro odvážné

Studio Hrdinů / Paweł Sakowicz: Fatamorgana

Tereza Lenerová a kol.: Rukavičkářské závody

ME-SA / Martina Hajdyla, Eliška Brtnická, Jana Stárková: Tremula

Osm vybraných inscenací doplní dvě díla oceněná na ČTP 2023:

Jazmína Piktorová, Sabina Bočková: Mikrosvěty

Eliška Brtnická a kol.: Thin Skin

Umělci doporučení Dramaturgickou radou pro Artist Trips:


420PEOPLE / Václav Kuneš (Where)

Eli a kol./ Mirka Eliášová a Orchestr BERG (Stále stejný příběh)

Feel the Universe / Jan Jirák a Eliška Vavříková (4th Dimension)

Holektiv / Eva Stará (Wellmass)

T.I.T.S. / Nela H. Kornetova, Jaro Viňarský a Matthew Rogers (THERE IS SOMETHING IN THE AIR)

ZDRUHESTRANY / Tomáš Janypka (Lonesome COWBOY)

Složení Dramaturgické rady v roce 2024:

Anna Cremonini – umělecká ředitelka Torinodanza Festival, IT
Anton Ovchinnikov – ředitel UA Contemporary Dance Platform a Zelyonka fest, UA                Elia Liloff – ředitelka festivalu One Dance Week, Plovdiv, BG
Martin Macháček – dramatik, režisér, herec, divadelní kritik, VJ, redaktor a rozhlasový publicista, ČR

Foto: Adéla Vosičková, Marek Bartoš, Vojtěch Brtnický

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Rukavičkářské závody

Premiéra v Ponci o naší kůži – přecitlivělé, obnažené a vyděšené jako celá společnost

Poslední letošní premiéra v divadle PONEC bude o naší kůži – přecitlivělé, obnažené a vyděšené stejně jako celá společnost

V závěru listopadu – 27. 11. od 20:00 – se v divadle PONEC poprvé představí taneční inscenace s prvky detektivního thrilleru Rukavičkářské závody. V této performanci choreografky Terezy Lenerové se fikce prolíná se zážitky s naší vlastní kůží. První repríza následuje 28. 11.

Kůže je ztělesněním tenké linie, která odděluje nitro od okolního světa. Smyslovým orgánem, kterým okolní svět vnímáme, vzácným materiálem. Povrch těla může být i odrazem nitra. Naše kůže je přecitlivělá, stejně jako celá společnost – obnažená a vyděšená. Co o nás vypovídá a jakou má hodnotu? Ve světě, který jsme vytvořili, nás už nedokáže ochránit, a tak jím raději procházíme „v rukavičkách“.

Od nepaměti zabíjíme zvířata, abychom oblékli jejich kůži na svou. Aby nás hřála, chránila, zkrášlovala. Bereme na sebe odpovědnost za upřednostnění užitku povrchu před zachováním života uvnitř. Postupem času koželužské řemeslo vymírá. Ne proto, že bychom se do pružné a houževnaté kůže nechtěli dál oblékat, ale proto, že člověka nahradil stroj. Se smrtí totiž nechceme mít dál nic společného.

Z našich životů se vytrácí schopnost zabít a zpracovat zvíře, přesto mnoho z nás zvířata jí.  Nemusíme se dotýkat těchto činností, někdo jiný to udělá za nás.  Otázka však je, zdali nás to neodpojuje od samotné podstaty života. Smrt je součástí života,“ podotýká choreografka a režisérka inscenace Rukavičkářské závody Tereza Lenerová. Na jevišti divadla PONEC se představí britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová spolu s performerkou a choreografkou Jitkou Čechovou.

Foto: Adéla Vosičková 

Markéta Faustová

pro Taneční magazín 

Divadlo PONEC zahájí sezonu dalším oživením dolního Žižkova

Veřejnost se seznámí s plánovanými aktivitami včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu podzimních premiér

PONEC – divadlo pro tanec zahájí 10. září již 22. sezonu a spolu s kulturní veřejností oslaví rozšíření žižkovského kreativního hotspotu o nové prostory Art Centra Krenovka


V rámci openingu bude mít veřejnost možnost seznámit se s plánovanými aktivitami divadla včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu očekávaných podzimních premiér českých i zahraničních umělkyň a umělců, jako jsou Marie Gourdain a Lukáš Karásek, Temporary Collective, Tereza Lenerová, POCKETART nebo Ostružina.  „Program divadla se bude konat nejen v divadle PONEC, ale i v jeho blízkém okolí a vyvrcholí uměleckou prohlídkou rodícího se Art Centra Krenovka,“ vysvětluje Markéta Perroud, umělecká ředitelka divadla PONEC.


Na Žižkově v blízkosti divadla PONEC vzniká nové umělecké centrum a Tanec Praha z.ú. je hrdým partnerem tohoto projektu. Projekt s oficiálním názvem „Usedlost Krenovka na pražském Žižkově – nové centrum pro současné umění a komunitu“ umožní inovativní využití kulturní památky Krenovka. Naváže na celkovou stavební rekonstrukci objektu a v urbanisticky problematické lokalitě dolního Žižkova přispěje ke vzniku centra pro tvorbu a prezentaci umělců a komunitní aktivity spojené s kultivací a oživením okolí. Tanec Praha zde našel administrativní zázemí a hlavně svůj historicky první zkušební sál – Studio Krenovka.

„SUDOP Real a.s., osvícený majitel Krenovky, se rozhodl investovat do umění a postavil nám nádherné studio, které jsme díky Fondům EHP mohli vybavit kvalitní taneční podlahou a vytvořit i vhodné zázemí pro umělce a náš tým. Téměř čtvrtina objektu tak slouží tanečnímu umění a vzniká zde i dočasný ‚creative shelter’ pro umělce z Ukrajiny, to vše v synergii s čítárnou Unijazzu a výtvarnými ateliéry Trať 42,“ vysvětluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha z.ú.

Pavlína (Procházková) Kotěšovcová 

pro Taneční magazín