Gorgó

Antické, aktuální, univerzální

Divadlo X10 uvádí původní divadelní hru Ondřeje Cikána 

Česká premiéra hry se v režii samotného autora Ondřeje Cikána a scénografa Antonína Šilara odehraje 10. 6. Další reprízy následují 21. a 26. 6. Divadlo X10 tak uzavře ambiciózní sezónu hrou na antický námět. Inscenace se vyznačuje sugestivní atmosférou, nezaměnitelným jazykem i výjimečnými hereckými výkony.

Současná dramatika v Divadle X10

Divadlo X10 se uvádění současné české i světové dramatiky v českých nebo světových premiérách věnuje soustředěně od svého počátku. V minulosti uvedlo hry Kolaps nebo Teritorium, které pro divadlo napsal dramaturg divadla Ondřej Novotný. Teritorium získalo 2. místo v dramatické soutěži agentury Aura-pont 2018 a ve stejném roce bylo v rámci ankety Ceny divadelní kritiky označeno za jednu z pěti nejlepších inscenovaných českých her. Na současném repertoáru je možné shlédnout hru Druzí lidé, kterou Ondřej Novotný napsal v autorském tandemu s režisérem Tomášem Loužným.

Antické, aktuální, univerzální

Zatímco Teritorium akcentovalo především střet společensko-politických koncepcí, Gorgó se soustředí na sféru intimní. Název odkazuje k ikonické postavě Medúzy, kterou sťal bájný hrdina Perseus. Ondřej Cikán vystavil svou verzi známého mýtu na myšlence, že Perseus Medúzu miloval, ještě, než se stala nestvůrou. Inspirován Ovidiovými Proměnami zobrazuje základní situaci svatby Persea a princezny Andromedy. „Všichni zúčastnění však bojují se svými bolestnými zážitky nebo egoistickými zájmy a svatební veselí tak získává tajemnou a napínavou atmosféru plnou ironie i poezie,“ vysvětluje dramaturg inscenace Ondřej Novotný a dodává: „Antická báje je zde přirozenou součástí vnitřního světa každého, kdo se někdy bezhlavě zamiloval.”

Tvůrčí tým

Ondřej Cikán žije od začátku 90. let ve Vídni, kde vystudoval latinu a starořečtinu. V roce 2000 byla uvedena jeho první divadelní hra Tragödieninsel ve Spielbaru vídeňského Volkstheateru. V roce 2002 založil s Anatolem Vitouchem divadelní a literární skupinu Die Gruppe a v roce 2018 nakladatelství Kētos, zaměřené na poetické překlady, převážně z češtiny do němčiny (přeložil např. Máchův Máj nebo Váchalův Krvavý román). Vydal několik románů, podle jednoho z nich natočil v tandemu s Antonínem Šilarem celovečerní „sandálový velkofilm“ Menandros & Thaïs. Divadlo X10 navázalo spolupráci s Ondřejem Cikánem už v roce 2017 během unikátního divadelního maratonu The 24 Hour Plays.

Hrdinu Persea ztvárňuje Jakub Gottwald, držitel Thálie v kategorii Alternativní divadlo. Na jeviště Divadla X10 se tak vrací jedna z výrazných osobností, kterou měli diváci možnost vidět např. v inscenacích Válka nebo Sibiřská výchova. Dalších rolí se ujali Magdalena Kuntová, Marie Švestková a Vojtěch Hrabák, kteří s Divadlem X10 pracují kontinuálně. Novou tváří je v tomto kontextu performer a hudebník Pasi Mäkelä. Inscenace tak získává výrazný česko-rakousko-finský mezinárodní rozměr.

 

 ONDŘEJ CIKÁN: GORGÓ

Perseus a Andromeda. Zkamenělá svatba.

„A začneš mě milovat! A vezmeš si mě! A nikdy tě nezapomenu.“

REŽIE Ondřej Cikán, Antonín Šilar

DRAMATURGIE Ondřej Novotný

SCÉNA, LIGHT DESIGN Antonín Šilar

KOSTÝMY Lucie Sedláková

ASISTENTKA SCÉNY A KOSTÝMŮ Anežka Karasová

HUDBA Pasi Mäkelä

KAMERA Kryštof Melka

STŘIH Zuzana Walter

AUTOR VIZUÁLU Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Magdalena Kuntová, Marie Švestková, Jakub Gottwald, Vojtěch Hrabák, Pasi Mäkelä

HLASY Tereza Hofová, Nina Jacques, Sára Märc, Ondřej Bauer, Hynek Chmelař

Autorská hra česko-rakouského básníka a filologa Ondřeje Cikána je sugestivní verzí báje známé z Ovidiových Proměn. Jasný hrdina Perseus tráví čas na vlastní svatbě s princeznou Andromedou, kterou zachránil před mořskou nestvůrou Cétó. V brašně přitom schovává hlavu Gorgony Medúsy a je na ni něžný. Andromeda vypadá jako z mramoru, Cassiopeia je nesnesitelná a Phíneus by měl přestat chlastat. Nymphy na pláži tančí a netuší, že se brzy stanou obětí temnoty.

Tragická zkušenost nešťastné lásky přerůstá ve fatální nemožnost jakéhokoli citu. Zabíjení nestvůr mají hrdinové sice v popisu práce, ale co když své nestvůry kdysi milovali? Od jednoho násilného činu se odvíjí řetězec proměn člověka v kámen. Láska ústí v strnulost a chlad.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

Ruka je osamělý lovec

A studio Rubín uvede inscenaci švýcarské dramatičky Katji Brunner

Odložená premiéra se uskuteční 10. února 2022 

 

Rovnost žen a mužů v západní společnosti

Pražské A studio Rubín připravilo další premiéru padesáté čtvrté sezóny Závislostí. Inscenace Ruka je osamělý lovec je pomyslným zúčtováním s rovností žen a mužů a ženské emancipace v západní společnosti. Text i samotná inscenace vrší různé, důvěrně známé obrazy a situace, na které současná dívka či žena dříve nebo později narazí. Text švýcarské dramatičky a performerky Katji Brunner zrežíroval Ondřej Štefaňák. Tři divy hrají Anita Krausová, Tereza Hofová a Magdalena Kuntová.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

 

Odložení premiéry

Ruka je osamělý lovec – premiéra přesunuta na únor 2022

 

 Nový termín premiéry je 10. února 2022

Inscenace Ruka je osamělý lovec je pomyslným zúčtováním s (ne)rovností žen a mužů a ženské emancipace v západní společnosti. Text i samotná inscenace vrší různé, důvěrně známé obrazy a situace, na které současná dívka či žena dříve nebo později narazí. Text švýcarské dramatičky a performerky Katji Brunner zrežíroval Ondřej Štefaňák. Tři divy hrají Anita Krausová, Tereza Hofová a Magdalena Kuntová.

Pavla Umlaufová
pro Taneční magazín

Ruka je osamělý lovec

A studio Rubín provede v připravované inscenaci Ruka je osamělý lovec inventuru (ne)rovnosti žen a mužů v západní společnosti

Pražské A studio Rubín představí druhou premiéru padesáté čtvrté sezony Závislostí. Inscenace Ruka je osamělý lovec je pomyslným zúčtováním s (ne)rovností žen a mužů a ženské emancipace v západní společnosti. Text i samotná inscenace vrší různé, důvěrně známé obrazy a situace, na které současná dívka či žena dříve nebo později narazí. Text švýcarské dramatičky a performerky Katji Brunner zrežíroval Ondřej Štefaňák. Tři divy hrají Anita Krausová, Tereza Hofová a Magdalena Kuntová. Premiéra se uskuteční 2. prosince.

Premiéra inscenace Ruka je osamělý lovec byla kvůli pandemické situaci přesunuta z tématické sezony Velkého úklidu do aktuální sezony Závislostí. Tento nucený posun byl pro téma inscenace příznačný, inscenace totiž poukazuje na nejednu závislost zakořeněnou v naší společnosti. Ruka je osamělý lovec odkrývá klišé a schémata, v rámci kterých se vytvářejí standardizované obrazy a představy o tom, jaké ženy jsou, mají být a chtějí být. Katja Brunner předkládá velmi komplexní přehled těchto situací a režisér Štefaňák spolu s herečkami je uchopují, aby zjistili, jak si stojíme teď a tady v naší společnosti, v naší zemi.

Autorka textu Katja Brunner na sebe upozornila již ve svých 19 letech hrou O příliš krátkých nožičkách (2010). Ve svých textech tematizuje především násilí, které prorůstá nejintimnějšími vztahy. Současně sleduje velmi tenkou hranici mezi láskou a násilím. V jejích dílech se také objevuje kritika maloměstských poměrů, povrchnost a omezenost myšlení, a svíravé názorové kategorie. Text Ruka je osamělý lovec vznikl v roce 2019 a byl uveden v berlínské Volksbühne. Pro A studio Rubín text přeložila dramaturgyně a překladatelka Viktorie Knotková. Bude se jednat o první divadelní inscenaci textu této autorky na české scéně

Inscenace nevypráví žádný konkrétní lineární příběh. V ději se objevují určité postavy, které můžeme sledovat v různých situacích. Jsou to jakési prototypy současných žen. Často se jedná o ironizující zjednodušené typy (bulimička, pornoherečka, malá holčička). Katja Brunner ale ve svém textu nijak nenaříká. Naopak používá sebereflexi a je velmi sarkastická vůči svému pohlaví.

Ruka je osamělý lovec ukáže, jak se současné ženy ve společnosti i ve svých osobních životech cítí. Diváci uvidí klišé a masky, které jsou na sebe ženy nuceny brát, ale které na sebe taky dobrovolně navlékají, aby ve společnosti mohly (snad lépe?) fungovat. Inscenace je plná ,násilí‘. A to nejen toho fyzického, ale i psychického a symbolického,“ přibližuje inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává: „Je to kabaretní přehlídka všech tak příznačných rolí, se kterými se osoba, která se cítí být ženou, musí v naší společnosti dříve či později konfrontovat. Malá holčička, kterou matka samoživitelka na antidepresivech zapomene na autobusové zastávce. Bulimička, která bohužel přežila. Princezna Zelda – jedna z prvních ženských postav v počítačových hrách, která ale nese nápadné porno prvky. Sufražetky. Ale samozřejmě i nevěsta, jejíž život konečně dostane smysl díky tomu, že se navždy spojí s mužem. Je tu ale i ta ruka, která sahá tam, kam nemá – bez dovolení, samozřejmě!

Ondřej Štefaňák ve své režii vědomě používá náboženské motivy (především z katolické eucharistie a přidružených náboženských rituálů). Exponuje tak spojitost mezi společenským, ale i reálným násilím a působením církve, které je i v poměrně sekularizované společnosti silně zakořeněné. Tato inspirace se objevuje také v hudbě Kryštofa Blably. Scénografie i kostýmy Andrijany Trpković jsou minimalistické, ale velmi výmluvné a jasné. Samotná scénografie se omezuje de facto na vstup jednoho výrazného objektu.

Premiéra inscenace Ruka je osamělý lovec se odehraje v pražském divadle A studio Rubín 2. prosince. První repríza bude následovat 6. prosince. Více informací je možné nalézt na oficiální stránkách www.astudiorubin.cz a sociálních sítích divadla.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín