Bezpočet nových výzev pro tanečníky z celé Evropy!
11 představení – 8 choreografů – 6 souborů a bezpočet nových výzev pro tanečníky z celé Evropy! To je nový „networkingový“ projekt nazvaný Bread & Dance Prague, který vypukne v týdnu od soboty 13. 5. do čtvrtka 18. 5. 2023v divadlech: La Fabrika, Archa, Jatka78, DOX a Studio Maiselovka.
Nenechte si ujít mezinárodní burzu tanečníků a vyznavačů tanečního a fyzického divadla, konference pro odbornou veřejnost a speciální OFF PROGRAM v podobě představení.
Konkurz aneb mezinárodní burza tanečníků jako na skutečné burze nabídne, byť pouze 40ti porotou vybraným zájemcům od nás i ze zahraničí, unikátní možnost, jak zainvestovat do sebe a posunout se dál. Pomyslně i pohybově, do písmene. Prostřednictvím workshopů s možnostmi konkrétního uplatnění v produkcích některého zezúčastněných a pořádajících souborů.
Na představení i burzu tanečníků jsou pozváni i zahraniční promotéři, kteří poskytnou cennýfeedback na tvorbu jednotlivců i souborů. A běžní diváci? Ti si na své přijdou při večerníchpředstaveních a Off programu kdy se jim předvede to nejlepší ze „vzrušujícího nového baletu“.A to díky pěti souborům, které se „unisono“ rozhodly otevřeně představit aktuální tvorbu, cesty vedoucí k úspěchům a oceněním, ale i prohry či zatím nesplněné touhy a ambice.
BURKICOM, 420PEOPLE, DEKKADANCERS,FARMA V JESKYNI, LENKA VAGNEROVÁ & COMPANY
Znáte je? Všichni jsou si v projektu rovni, ale někdo musí udělat nákrok kupředu a převzít na sebe větší odpovědnost a nastavit tvář dotazům a detailní organizaci celé akce. A tím je choreografka Jana Burkiewiczová z BURKICOM, jejíž poslední inscenace Ostrov! získala nominace na Ceny divadelní kritiky, Ceny Thálie i Ceny divadelních novin. Zaměřuje se na aktuální sociálně společenská témata a v rámci představení překračuje hranice jednotlivých uměleckých oborů.O samotné akci Jana říká: „Unikátní je na ní to, že je založená na spolupráci lidí, kteří si mohou být konkurencí. Ale nyní se spojili, protože jim to dává smysl. Jde o první ročník, takže vše asi nebude dokonalé, ale rozhodně vášnivé, otevřené, kreativní, zábavné a přátelské. A hlavně –plné skvělého tance.“
Další ze souborů – 420PEOPLE funguje na domácí i zahraniční taneční scéně již 15 let, pravidelně spolupracuje s Národním divadlem, či oceňovaným spolkem Jedl. Myšlenkově navazuje naNederlands Dans Theater Jiřího Kyliána, kde svého času vystupovali i Václav a Nataša Novotná, byť dnes často využívají v choreografii unikátní nápady Sylvy Šafkové.
DEKKADANCERS zase představují otevřenou taneční skupinu, která má na svém kontě řaduprodukcí a představení napříč žánry. V tvorbě často sází na humor a nadsázku, které jsouspojovacím bodem jejich inscenací a choreografií. V čele dnes stojí tzv. druhá generaceDEKKADANCERS, kterou reprezentují umělečtí šéfové souboru Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát.
Doslova divadelní laboratoř symbolizuje Mezinárodní divadelní soubor Farma v jeskyni pod vedením Viliama Dočolomanského. I tato skupina obdržela za dvě desetiletí řadu záviděníhodných ocenění, například Evropskou cenu Nové divadelní reality, Total Theatre Award a další. Od roku 2018 působí jako rezidenční soubor Centra současného umění DOX.
Prvky tanečního, fyzického, loutkového i činoherního divadla pak spojuje divadlo LV&C (Lenka Vagnerová & Company), v jehož repertoáru lze nalézt hledání odpovědí na existenční otázky,vztahu člověka k jiným bytostem i doslova fantazijní, metaforické obrazy. Také tato skupina se může pochlubit řadou úspěchů, namátkou 7mi oceněními na Cenu Thálie, či Total Theatre Awardz Fringe Festivalu ve skotském Edinburghu.
Velkolepá show! Scénický koncert propojí nový cirkus a písně s Horáčkovými texty. Cirk La Putyka, jak ho neznáme
Nový cirkus, akrobacii, tanec, divadlo a překvapivě zazpívané písně s texty Michala Horáčka v podání známých hudebníků propojí scénický koncert Horáček GEN XYZ.
Jeho premiéra proběhla 19. dubna v šapitó Azyl 78 na Výstavišti Praha, ale ještě 18. dubna, kdy jsme na tiskové konferenci sledovali, co se chystá, probíhaly poslední změny a neustále se tvořilo.
Režisér Rostislav Novák ml. se souborem Cirk La Putyka, 7krát3, Jan Cina, Rozálie Havelková, Katarzia, Bára Poláková, Albert Romanutti, Ondřej Ruml, Naďa Válová nebo Vladimír 518 v doprovodu kapely CLPBND pod vedením Davida Hlaváče a Jana Balcara zazpívají celkem sedmnáct písní – Levandulovou, S cizí ženou v cizím pokoji a jiné. Projekt Horáček GEN XYZ zahájí letošní program šapitó Azyl78. Bude uveden celkem sedmkrát do 25.dubna 2023.
Poté ovládne šapitó Azyl78 jako další program úspěšná velkolepá inscenace Cirku La Putyka Cesty (2. – 21. května 2023) a rodinné, hudebně taneční představení Kniha džunglí, které vzniklo ve spolupráci Divadla bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers (28. května – 18. června 2023).
Proč název GEN XYZ?
Rostislav Novák ml. vysvětluje: „Tvorba Michala Horáčka, to jsou pro mě slova a texty, které mají vedle obrovské poetické síly šanci spojovat. Což je důležité zvlášť v době, kdy lidi tyto věci dost často naopak rozdělují. V představení tak spojíme generace i osobnosti z různých žánrů, proto – GEN XYZ.
Všem je vlastní touha hledat, kde jsou hranice naší fantazie. Jak se můžeme navzájem obohatit a učit. Jak můžeme prožít to, co se nebude opakovat. Výjimečnost okamžiku a setkání. Zda půjde o poetický koncert,nový cirkus, kabaret nebo tanec, to se ale těžko popisuje. Je lepší to zažít.“
Proč právě toto seskupení umělců? Mají snad něco společného?
„Vybrali jsme umělce, kteří jsou nám blízcí, které respektujeme, kteří náš baví, ale se kterými jsme se během naší tvorby třeba nikdy nepotkali, to byl tedy základní odrazový můstek. Poté jsme teprve hledali skladby.
Jak vidím celý projekt já? Chtěl jsem udělat nějaký ucelený tvar, kde nebudou rozdíly mezi umělci, respektujeme každý každého a to, co za sebou máme. A to mně přijde zajímavé a zábavné, právě to, že každý je jiný a dostali jsme se na jedno jeviště. V hlavě mi běží i varianta, že GEN XYZ by mohl pokračovat jako nějaká platforma. Dále by mě třeba bavilo zpracovat téma Voskovec – Werich.
Příští rok oslavíme 15 let naší cesty, je to doba, kdy se potkávají zakládající členové s nastupující generací. Máme tady na jevišti i ty nejmladší. Zjišťovali jsme, jak dostat mladou generaci do divadla a cirkusu, galerie, na koncert. Znamená to riskovat. Jméno Horáček třeba mladá generace vůbec nezná, ale tohle představení možná přiláká mladé a propojí naše světy více generací, proto je tady takové různorodé obsazení.
Skutečně jsou tu jména, která se asi jinde nikdy nepotkají. Zda je výsledek koncert, cirkusové představení, performance, kabaret, opravdu nevím, nedokážu to říct. Je to tak unikátní tvar, že se to nedá vyjádřit. Dali jsme dohromady nesourodou skupinu lidí, základem je ale Horáčkův text, který propojuje lidské generace.
Řekl bych, že covid a pandemie zocelily Jatka78 a naučili jsme se být aktuální. Nestavěl jsem ten projekt na žádném příběhu, ale na obrazech a metaforách, vkročil jsem do velké nejistoty, neužíval jsem žádné tradiční cirkusové rekvizity, žádné trampolíny, žádnou šálu, žádnou houpačku, tvořili jsme v jiných podmínkách. Nejvíce mě baví objevovat nové výrazové prostředky, nové materiály, a to si myslím, že se daří.“
Jan Balcar, který spolu s Davidem Hlaváčem má na starosti celé hudební provedení, říká: „Duo Petr Hapka a Michal Horáček je v Čechách tak „kanonizováno“, že jediná naše motivace byla najít v jejich textech ještě něco nového, novou vrstvu a podívat se na písně ještě jinýma očima. Zda se to povedlo, bude snad vidět i slyšet. Skvělé na naší tvorbě bylo, že jsme měli úplně volnou ruku, vzali jsme si třeba jen fragmenty textu. Takže se nedržíme původní formy, ani jsme nechtěli, neuslyšíte nic, co znáte z CD. Aranže jsme zkusili kreativním způsobem předělat a vybrali jsme schválně ty, které v sobě mají něco nadčasového a můžeme na ně pohlédnout i současnýma očima. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol a pouštíme se do risku. I interpreti sami vystoupí ze své komfortní zóny, i pro ně zazní něco nového a nezvyklého.“
Zeptali jsme se….
TM: Zvítězil jste ve Stardance, zpíváte, hrajete a teď jste se pustil do cirkusu. Co Vám běželo hlavou, když jste dostal nabídku účinkovat v cirkusu? To je přece novinka, ne?
Jan Cina, herec, zpěvák, tanečník
„V něčem je to novinka, ale vystudoval jsem alternativní divadlo, přesněji loutkové divadlo na DAMU, které má k tomuto typu umění blízko. Člověk se tam s netradičním pohybem setkává. Mě to vlastně vždy bavilo, ale věnoval jsem se tomu jen velmi málo, spíše na amatérské úrovni.
I tady jsem více v roli zpěváka v konečném výsledku, ale jsem součástí cirkusového představení. Jenže zrovna v projektu Horáček GEN XYZ je klasických cirkusových dovedností poskrovnu. I sami cirkusoví umělci objevovali pro ně zatím neobjevené, to je cítění pohybu nebo vyjádření pohybem, takže pro všechny z nás jsou to takové novinky. Tato syntéza tady právě v současné době probíhá, vlastně ještě těsně před uveřejněním projekt stále vzniká, takže proces tvorby neustále pokračuje.“
TM: Znáte film, divadlo, tanec, zpěv, i cirkus. Co je Vaší duši nejbližší?
„Hm. No, upřímně – pro Honzu Cinu coby diváka, mám asi úplně nejradši tanec. Baví mě totiž, že tam právě nejsou ta slova. Vnímáte něco opravdu jenom duševně a fyzicky. Když se dívám na taneční představení, hýbe to nějakým způsobem mými emocemi nebo tělem, a ta informace je o to cennější. Myslím si, že slova často něco jenom ‚okecávají‘. Ale zážitek z tance je spojen s hudbou nebo i s tichem a vstupuje rovnou do srdeční komory.
Mám to opravdu moc rád, i jako interpret, ale v mé práci se k tomu dostávám v rámci mých disciplín bohužel nejméně. Možná se to ale teď změní, dostal jsem nabídku od Constanzy Macras, berlínské choreografky, byl jsem s nimi v New Yorku. To by bylo skvělé. Také mě čeká práce s Formanovými na projektu ‚Ptačí sněm‘. Myslím, že tam půjde hodně o pohyb a propojení všeho. Bude to takový celkově estetický projev a na to se moc těším.“
Rozdílné vnímání smrti v Čechách a Mexiku, mezinárodní divadelní událost Spielraum Kollektivu
Mezinárodní divadelní událost Spielraum Kollektivu pro rodiny s dětmi Duše vítány / Bienvenida a las almas, inspirovaná rozdílným vnímáním smrti v Čechách a v Mexiku!
„Je možné, že smrtí všechno nekončí?
Může být setkání se zesnulými veselé a barevné?
Radostná oslava znovushledání po smrti místo truchlení a zapomenutí?
Můžeme něco pochytit z mexické tradice Día de los muertos?
Možná není třeba se smrti bát…“
Procesí, hudba, tanec, ale možná i trocha magie
Vizuálně taneční událost inspirovaná rozdílným vnímáním smrti v Čechách a v Mexiku
Pro rodiny s dětmi
Představení se koná v sobotu 15. dubna v 16:00 v DOXU
rok se s rokem sešel a my jdeme neúnavně vstříc dalšímu, tentokrát 11. ročníku festivalu KoresponDance.
Také letos pro vás s kolegy z Centra choreografického rozvoje SE.S.TA chystáme pestrou paletu představení, workshopů masterclassů, diskusí, seminářů
a konferencí. Živou letní atmosféru společně opět nasajeme v Praze i ve Žďáru nad Sázavou, tentokrát ve znamení tématu Architektura a krajina. Oslavíme velikány dějin české architektury a jejich významná výročí: Jana Blažeje Santiniho (300 let od úmrtí) a o několik století mladšího Karla Pragera (který by se právě dožil
100 let). Skrze tanec, nový cirkus a pohybové umění nahlédneme z různých perspektiv pod pokličku jejich nesmrtelné tvorby.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou
Co tedy nabídne letošní program?
Pražskému programu bude vévodit osobnost Karla Pragera a nový cirkus, hlavní program ve Žďáru intervenuje mezi místní architekturu a především pak skrze představení odkryje klenotnici Santiniho staveb. Site-specific představení se budou odehrávat kolem čtyř dramaturgických linií v návaznosti na téma Architektura
a krajina:
→ Architektura ve městě (Žďár nad Sázavou)
→ Santini a hra s čísly a symbolikou (Žďár nad Sázavou)
→ Z inferna do nebe (Žďár nad Sázavou)
→ Karel Prager a objem (Praha)
Pragerova kostka v Praze, foto: archiv IPR
A nač více se těšit?
→ na světové premiéry
→ na české premiéry zahraničních umělců
→ na velký komunitní projekt
→ na původní česká díla
→ na představení dětem
→ na freestyle battle
Doufáme, že u toho budete s námi 😊
Váš KoresponDance
Připomeňte si 10. ročník KoresponDance v aftermovie
