

Barbora Honzlová
Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové, s. r. o.
Roztančené divadlo Praha, III. ročník


Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové, s. r. o.
Taneční konzervatoře přijímají studenty od 5. třídy ZŠ
K příležitosti světového dne divadla pro děti a mládež pořádáme již 2. ročník tohoto festivalu.
Taneční konzervatoře přijímají studenty od 5. třídy ZŠ – bez práce tanečních pedagogů a talentovaných dětí by konzervatoře a následně profesionální taneční scéna, „zely prázdnotou“.
Právě u mladších dětí je ten nejlepší čas rozvíjet jejich pohybovou koordinaci a tělesnou kulturu, která může v pozdějším věku pozitivně ovlivnit jejich vývoj nebo zájem o toto krásné, leč náročné umění.
Dáváme proto možnost talentovaným dětem tančit ve velkém divadle Hybernia v Praze a tak mohou zkusit jaké je to být na profesionální scéně.
Těšíme se na setkání s našimi kolegy a jejich malými objevy na velkém jevišti a na skvělé zážitky a tanečního divadla… s dětskou duší.
Kristýna Kronovetrová, DiS.
pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Roztančené divadlo Praha, III. ročník, druhý soutěžní pár
Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové, s. r. o.
13. ročník japonského filmu a kultury
EIGASAI: EISÁ
Každý zapálený tanečník by si neměl nechat ujít takové příležitosti, jako zhlédnout tanec jiných kultur. Nejen, že to obohatí jeho znalosti, možná se přiučí i nějaký ten pohyb či pokřik, ale pozná také kostýmy, určitou energii daného tance a navíc se může výborně bavit.
Přesně tak tomu bylo i v neděli 26. ledna při bubenické show EISÁ. Česko-japonský soubor byl založen v srpnu loňského roku a toto vystoupení bylo vlastně úplně první. Diváci uslyšeli staré skladby i ty moderní, doplněné pokřiky a mohli se také sami aktivně zapojit. Mimochodem, soubor stále hledá nové členy, takže pokud by někdo měl zájem, stačí se na Česko-japonskou organizaci obrátit.
Rjúkjúkoku Macuri Daiko je typ tance, který vznikl na staré tradici eisá (okinawské bubnování). Jedná se o velmi výrazný styl vysokých kopů, pohybů karate a synchronizované taneční choreografie.
Mladí lidé se na Okinawě scházejí na letní slavnosti eisá, aby uctili své předky. S využitím různě velikých bubnů zpívají a tančí a žádají zemřelé o dobré zdraví a prosperitu. Tanec je naplněný pozitivní energií a radostí.
Jedna ze starých skladeb, kterou jsme v Lucerně zhlédli, byla popsána coby padající voda tedy vodopád, jiné byly rockové. Další pak zase znamenala „Míchání“, šlo o namíchání štěstí, o které se tanečníci podělili s ostatními. A povedlo se!
Celá show se nesla v radostném, energickém duchu a pořádnou dávku dobré nálady přinesl také drak, který vesele cvakal svými obrovskými zuby. To už se smál opravdu celý sál. Myslím, že namíchaná dávka štěstí divákům nějakou dobu vydržela!
Posuďte sami:

Text, foto, video: Eva Smolíková
TANEČNÍ MAGAZÍN