hudba – 21. stránka – Taneční magazín

Šaolin či kaolín?

Premiéry „Faun“ a „Nomád“ završily na festivalu „Tanec Praha 2017“ velmi úspěšnou spolupráci souborů EASTMAN a 420PEOPLE. A opět jsme s nadšením obdivovali mistrovství choreografického mága Sidi Larbiho Cherkaouie, tentokrát za výrazného přispění Václava Kuneše.

Další z velkých událostí letošního festivalu „Tanec Praha“ se odehrála na scéně Jatka78 v Praze v neděli 4. června. Bylo to již mé druhé setkání s famózním vlámským choreografem, tanečníkem, muzikantem a výtvarníkem Sidi Larbi Cherkaouiem během dvou nedělí. Vlastně třetí, během nedělí tří! Jelikož Sidi Larbiho i tohoto představení se bezprostředně dotýkal rozhovor s vůdčí osobností souboru 420PEOPLE Václavem Kunešem, který jsem připravoval o týden dříve – rovněž v neděli!

Večer v industriálních prostorách Jatek78 byl dvojitým představením. Na rozdíl od kvalitního tištěného programu, kde bylo opačné pořadí, nás jako první uvítala Larbiho choreografie „Faun“. Představila se v něm kmenová sólistka Larbiho souboru EASTMAN Nicola Leahey a Václav Kuneš ze 420PEOPLE.

Sidi Larbi Cherkaoui a Václav Kuneš připravují inscenaci „Nomád“.

Je to pohybově i orientačně náročná téměř dvacetiminutová etuda na důvěrně známé dílo Claude Debussyho. Speciálně náročná na mužskou roli. Ostatně, Václav Kuneš se tomu netajil ani v již uveřejněném rozhovoru (na jiném místě Tanečního magazínu). Debussyho muziku místy vhodně vystřídaly východní melodie z autorské dílny Nitina Sawhneye. Larbiho choreografie tradičně nepostrádala nepřeberné množství inspirací a nových pohledů na souznění s přírodou. I člověka s člověkem. Tuto baletní seanci původně připravil Sidi Larbi Cherkaoui jako poctu legendě tance – Václavu Nižninskému. A jeho citlivá choreografie tento její hlubší smysl umocňovala. Oba sólisté byly místy individualitami, ale současně tvořili sehraný tým. Celý jejich výkon umocnila citlivá světelná spolupráce Adama Cariéra. Mne nejvíce v tomto smyslu imponovalo minimální použití bodových reflektorů, na něž došlo téměř až v samotném finále.

Hlavní částí večera bylo společné představení souborů EASTMAN a 420PEOPLE pod názvem „Nomád“. Velice uznávám, že název vznikal až skutečně tvůrčím způsobem – na poslední chvíli. Celkové programy Tance Praha toto koprodukční dílo uvádějí ještě pod pracovně obecným názvem „Premiéra“. Osobně mám k představením, která vznikají tak, že si předem někdo „nalinkuje“ název i ostatní spíše vnější atributy, vypěstovaný despekt. Nevím, jak váženým čtenářům, ale mně takové postupy zavánějí výrazným kalkulem. Cením si, když název vznikne organicky až na závěr.

Nicola Leahey a Václav Kuneš v baletu „Faun“ v Larbiho choreografii.

Sidi Larbi Cherkaoui se – za výrazného přispění Václava Kuneše – protentokrát představil v úplně opačném světle. Expresívnějším i progresívnějším. Koneckonců, měli k tomu k dispozici hned mezinárodní tým tanečníků. Opět společenství EASTMANU a 420PEOPLE. Jmenovitě: Francescu Marii Amante, Sabine Groendejik, Nicolu Leahey, Mabrouk Gouicem, Vojtěcha Raka, Filipa Staňka, Antonina Rioche a Nemo Oegoedeho. Jiný ráz představení udal i odlišný světelný koordinátor – Willy Cessa.

Hudba byla, jak je u Sidi Larbiho časté, převážně ve východním duchu. Místy si divák připadal jako u vyznavačů učení šaolinu… EASTMAN i 420PEOPLE zde opět nalezli společnou řeč a utvořili jednolitý „teamwork“. A to zdůrazňuji, že jsem viděl naprosto první premiérové uvedení!

Tematika bloudění a hledání v poušti, nalézání podstaty žití a objevování vlastní individuality a svého místa na světě, snad nemohla neoslovit žádného z diváků v přeplněném sále. Nejsilněji celý Larbiho scénář gradoval v závěru samém. Jednotliví aktéři nosili do pouště celé hrsti něčeho vazkého. Tu to byla životadárná voda. Pojednou se to proměnilo na sypání rýže na jakýchsi vzdálených východních plantážích… Aby se to „cosi“ v závěru stalo životodárným blátem, které obrodí poušť. Ve finále se touto hmotou – připomínající barvou i strukturou kaolín – interpreti obalili. Strhující závěr! Komusi v hledišti to prý připomínalo zápasy žen v bahně. S takovým výkladem však zůstal osamocen.

Závěrečné zkoušky představení „Nomád“, pod bedlivým dohledem Sidi Larbiho (sedící úplně vlevo).

„Faun“ i „Nomád“ znovu dokázaly genialitu Sidi Larbiho. Já však ještě výše hodnotím spolupráci dvou souborů. I dvou mužů – Sidi Larbiho Cherkaouie a Václava Kuneše. O dalších nemluvě. Díky za pozoruhodný zážitek. V neposlední řadě patří dík i „Tanci Praha“ a dalším organizacím, že nám tento silný divadelně taneční projekt umožnily prožít.

MICHAL STEIN

Foto: Tanec Praha

TANEČNÍ MAGAZÍN

Folklór v Hradci Králové a Pardubicích

2., 3. a 4. června patřily Pardubice, Hradec Králové a vesnice Piletice stovkám lidových tanečnic, tanečníků a muzikantů nejrůznějšího věku. Od dětských až po seniory. Podvacáté šesté se zde totiž sešli vyznavači folklóru.

O prodlouženém víkendu – mezi pátkem 2. 6. až nedělí 4. 6. – probíhal v Hradci Králové, Pardubicích a vesnici Piletice (na severovýchodním okraji Hradce Králové) 26. tradiční folklórní festival. Pořádal jej odborný útvar NIPOS organizace ARTAMA, která se (jako nástupce někdejšího Ústavu pro kulturně výchovnou činnost) věnuje amatérské a zájmově umělecké činnosti.

První červnový pátek otevřela celý festival tradiční „Perštýnská noc“ v Pardubicích. Proč „perštýnská“? Probíhala totiž od sedmé hodiny večerní do půlnoci na tamním Perštýnském náměstí. Toho dne se lidové soubory v Pardubicích představily ještě v atriu místní radnice a na nádvoří Pardubického zámku.

V sobotu byl epicentrem dění Hradec Králové. Desítky dětských, dospělých, mužských, ženských i smíšených souborů a lidových muzikantů se po celý den představily v přírodních prostorách zdejších Žižkových sadů. Dopoledne zde patřilo i taneční dílně v sále Adalbertinum. Podvečer pak scénickému pořadu ve známém Klicperově divadle, vzdáleném jen pár stovek metrů od Žižkových sadů.

V již zmíněných Pileticích v sobotu večer vyvrcholila první část festivalu na Šrámkově statku v komponovaném pořadu „Přijďte pobejt“.

V neděli se festival přesunul opět jižněji do Pardubic. Zde kulminoval na zámeckém nádvořím závěrečným programem.

Je dobře, že folklórní tanec i hudba mají podhoubí nejen tradičně na Moravě, ale i v Čechách. Festival na východě Čech o tom opět přesvědčil.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Foto: NIPOS

Praha Žije Hudbou

Festival pouličního umění Praha Žije Hudbou proběhne od 8. do 10. června 2017

Bratři v tricku, Petr Nikl a Wariot Ideal na divadelní scéně festivalu Praha Žije Hudbou

Divadlo oživí piazzettu Národního divadla, součástí festivalu bude celé tři dny (8. – 10. 6. 2017)

Festival pouličního umění Praha Žije Hudbou, který proběhne od 8. do 10. června 2017, nabídne návštěvníkům kromě hudebních vystoupení i řadu divadelních představení a workshopů pro děti i dospělé. Samos tatná divadelní scéna festivalu bude umístěna na piazzettě Národního divadla (náměstí Václava Havla). Na programu jsou novocirkusová i činoherní předsta vení, pohádky pro děti i výtvarný a loutkový workshop. Mezi hlavní účinkující patří Bratři v tricku, Wariot Ideal či Petr Nikl. Ve čtvrtek 8. června v 19 hodin proběhne na piazzettě také slavnostní zahájení celého festivalu, o které se postará originální akrobatické vystoupení SLACKSHOW a premiéra hry Zakázaná symfonie, kterou režisér Ivo Sedláček vytvořil přímo na míru pro festival.

Slavností zahájení festivalu Praha Žije Hudbou

Čtvrtek 8. června, 19 hodin, piazzetta ND

Slavnostního zahájení celého festivalu se ujme dvojice mladých atletů s odvážným provazochodeckým vystoupením. „Snažíme se přivést do světa umění a zábavy něco nového a jedinečného. Je pro nás čest otevírat festival, který stojí za oživením prostoru ve městě, baví nás představa pestřejší a živější ulice,“ říkají Lukáš Černý a Michal Pírek. Zpět, pevnýma nohama na zem, diváky přivede světová premiéra hry Zakázaná symfonie v režii Ivo Sedláčka, který si pokládá zásadní otázku: Chceme vůbec umění ve veřejném prostoru? Prvoplánovou odpověď nenabízí, důvod k zamyšlení však ano. Platí totiž pravidla ulice, a ulici nebaví vyhlášky. Zakázaná symfonie nabídne rap battle doprovázený rozmanitým ruchem pražské ulice. Desítky pouličních umělců, orchestr, sbor a artisté společně vytvoří příběh, který veřejnosti představí dvě strany pohledu na busking i současnou vyhlášku. Celý zahajovací večer zakončí karnevalový Průvod za busking v čele s uskupeními Amanitas či Sense of Fire. Divadelníci, buskeři a veřejnost projdou centrem města z piazzetty přes Národní třídu, Můstek, Staroměstské náměstí, Mariánské náměstí, Mánesův most až na Kampu. Hravou „street parade“ se budou snažit ukázat, že kulturní oživení do ulic Prahy rozhodně patří a slavnostně tak odstartují druh ý ročník největšího festivalu pouličního umění v ČR, Praha Žije Hudbou.

Divadelní program na festivalu Praha Žije Hudbou

Pátek 9. a sobota 10. června, piazzetta Národního divadla

Divadelní program na festivalu Praha Žije Hudbou bude probíhat po oba dva hlavní festivalové dny. V pátek zahájí program divadelní scény ve 14:00 Funebráci (soubor Wariot Ideal), jejichž cesta k vytouženému cíli – pohřbu, je příliš klikatá a plná nástrah a absurdity. S pohřební kapelou v zádech procházejí s rakví na ramenou městem a pokoušejí se najít místo, kam nebožtíka pohřbít. Dále na programu nebudou chybět ani žonglérská vystoupení či výtvarný workshop, který bude probíhat pod vedením akademické malířky Heleny Slavíkové a MgA. Jany Kochánkové. Celý den zakončí oblíbení Bratři v tricku, kteří představením Plovárna, volně inspirovaným Rozmarným létem Vladislava Vančury, přenesou diváky do minulých časů říčních lázní.

Sobotní program se zaměří na představení pro děti – od 12:30 zahraje soubor divadla Bořivoj. Po celý den bu de probíhat také workshop výroby pohádkových masek pod vedením Pavlíny Kordové. V sobotu představí Wariot Ideal svůj projekt Fotoautomat, který kromě jedinečných divadelních zážitků nabídne i možnost jejich zvěčnění. Na závěr dne se mohou festivaloví návštěvníci těšit na představení z dílny Petra Nikla nazvané Trpasličí písně a představení Goon – komiksovou jízdu plnou krve, komiksové poetiky a jízdních řádů.

Program divadelního podia – piazzetta ND, 8. – 10. 6. 2017

Čtvrtek:
19:00 „Slack Show“ (Michal Pírek, Lukáš Černý)
19:30 „Zakázaná symfonie“

20:00 „Průvod za busking“ (Amanitas + Sense Of Fire + další) průvod příznivců pouličního umění

Pátek:
14:00 „Funebráci“ (Wariot Ideal)
15:00 „Pouliční výstava“ (Výtvarný spolek Hruška) + workshop
15:30 „Zahrádka“ (Splastiks+1)
16:15 „Žonglérské vystoupení“ (Ondřej Lechnýř)
16:45 „Odhalení pomníku padlým hrdinům“ (Ondřej Lidický)
17:30 „20 tisíc židů pod mořem“
18:45 „Plovárna“ (Bratři v tricku)

Sobota:
12:30 „Jak se hledá princezna“ (Divadlo Bořivoj)
13:30 „Plechové pohádky“ (Divadelní společnost Kordula) + loutkový workshop
14:00 – 17:00 „Fotoautomat“ (Wariot Ideal)
14:30 „Zmrzlík ve vesmíru“ (Ilegumova divadelní společnost)
15:30 „Tribal Dance“ (Isizwana)
17:00 „Trpasličí písně“ (Petr Nikl)
18:00 „Goon“

Workshopy jsou určeny pro děti i dospělé. Registrace probíhá na místě do naplnění kapacity.

Pořadatelem festivalu Praha Žije Hudbou je sdružení Nerudný Fest.cz, jedna z nejvýznamnějších produkcí v Praze, která stojí, mimo jiné za mezinárodním festivalem Mladí Ladí Jazz, open-air festivalem Léto na Jungmaňáku, festivalem Student Fest, Festivalem Svobody a dalšími projekty.

Podporu iniciativě organizátorů festivalu vyjádřilo také mnoho známých osobností, jako například Laco Déczi, Marta Kubišová, Lenka Dusilová, David Koller, Klára Vytisková, Emma Smetana, Bára Poláková, En.drů, Terezie Kovalová, Milan Cais ze skupiny Tata Bojs či Robert Nebřenský ze skupiny Vltava. Více informací najdete na www.prahazijehudbou.cz nebo na Facebooku a Youtube kanálu.

Eliška Míkovcová

Taneční magazín

Gala – koncert v Hybernii oslavil jaro

Účinkující Festivalu „Svátek jara“ se každým rokem zlepšují a laťka je tedy pro soutěžící opět zvednuta výše!

Přesně tak, jak tomu má na jaře být – slunce září, obloha modrá a všechno se zelená a dává do květu. Tato roční doba přináší nejen změnu počasí, ale i festival „Svátek jara“.

A jaký byl ten letošní?

Zahájení festivalu se konalo 26. 3. ve slovenském lázeňském městě Piešťany v barokním sále „Kur-salon“.

Reprezentativní místnost a teplý den vytvořily pro účastníky dobrou náladu a v tomto duchu se nesl i celý koncert:

Vynikající představení Slovenského lidového orchestru Matenane -Cheykovane, plamenný tanec slovinského Zhoharika, Chorvatský lidový zpěv, hudba a tanec z Gerbyarcheta, vynikající výkon Orchestru Lidových nástrojů „Rossiyanochka“. Folklorní jednotka diváky dojala.

Folklor ukončil soubor “Stříbornička” – několikanásobný držitel ceny Festivalu Mezinárodní fórum mládeže.

Vystoupení slovenských souborů “Plejády” a “Astadeus” bylo zpestřením a vylepšením programu. Tyto soubory předvedly modernu, moderní balet a pop tanec ve třech věkových kategoriích.

27.3. účinkující festivalu “Svátek jara” přejeli do Vídně, užívali si prohlídku města, fotili se před Vídeňskou Operou a ochutnali i známý vídeňský štrůdl.

28.3. se festival “Svátek jara” přemístil do města “Děčín”, kde na profesionálním pódiu probíhala soutěž.

Hudební porota:

Dirigent Státního divadla v České republice: Tomáš Brauner

Sólistka Severo-České filharmonie, pedagog konzervatoře v oboru Flétny: Martina Záhorová

V čele choreografické poroty již tradičně vyznamná umělkyně Československa: Miroslava Pešíková

Porota : Yveta Murínová (expert pro pop a moderní tance) .

V soutěži účinkovalo celkem 15 souborů z Česka, Slovenska, Polska a Ruska.

Vícežánrové vystoupení předvedlo choreografické studio “Zolotica” z Ruska .

Nejvíce se divákům líbily úžasná čísla “Veselí kluci a holky” a “Sladká procházka ” od Souboru “Rovesnik” z Ruska

31.3. začal Gala-Koncert “Svátek Jara -2017” v pražském divadle “Hybernia”.

O nezapomenutelné zahájení se postaral Mládežnický symfonický orchestr Republiky Tatarstan. Přes 50 houslí a 8 violoncell jako jeden organismus zahrálo valčík George Bize – od Rodiona Šendrina a Arama Chatchaturyana, poté potěšili diváky “Maďarským tancem” Iognasse Bramse.

Dlouhým potleskem diváci děkovali dirigentu Michailovi Mosenkovi za jejich úžasný výkon.

Národní orchestr “Rossiyanochka ” pod vedením Klimovoj Eleny nasadil laťku pro soutěžící hodně vysoko.

Na starověkých nástrojích (harfy a akordeony) zazněl “Tanec šašků” V.Gordovskaja. Mnozí diváci viděli tyto prastaré nástroje vůbec poprvé. Stříbrný zvuk harfy společně s akordeony se publiku velmi líbil.

Plné emocí bylo vystoupení Slovenského národního orchestru dětí a mládeže “Matynane – Chajkovane” s národní písní “Vínečko”. Zpočátku sice nastaly potíže s ozvučením, ale i to se podařilo zvládnout.

Další část byla choreografická. Dalo by se říci, že letošní ročník možná obsahoval méně tanečních čísel než ročníky předchozí.

Tuto část zahájila choreografická studie “Zolotica”, pod vedením Eleny Vantrosovoj.

Čísla “Lipecká taneční” a “Voroněžské děvčata” ukázala krásu ruského národního tance.

Číslo “Sněhové vločky ” pražského studia “Sen”, vedoucí Nelja Sheligida, zaujalo svou dětskou bezprostředností a opravdu nízkým věkem malých umělců.

Český taneční klub “Respect”, vedoucí Vlastimír Krejča, s 9-10 letými tanečníky se stal prvním diplomatem v nominací “Hip-Hop”. Dokázali předat opravdový Hip-hopový drive.

“Igen Dance Studio”, Slovinsko, pod vedením Lucie Boruta předvedlo originální kompozici. Toto vystoupení bylo oceněno zvláštˇ tanečními kritiky českého časopisu “Tanec”, jako “ profesionální choreografie ” nového směru.

V Pop nominaci si dobře vedly 2 ruské soubory “Zolotica” Eleny Vantrusové, a “Rovesniki” pod vedením Sucharevoj Tatiany.

V této nominací zvítězili “Rovesniki, a obdrželi od poroty hlavní cenu.

Soubory “Mažoretky” a “Step” studia moderního tance “Skretch” ve finále nevystoupily, ale přesto dostaly diplomy a dárky.

Tradiční festival skončil velkým společným finále a ohňostrojem v doprovodu Hymny festivalu.

Po několikáté diváci viděli orchestrové nominace, sólo hudební nominace a choreografické nominace různých směrů na té nejvyšší úrovni.

Hudební a taneční kritici a odborná porota prohlásili, že tento více žánrový festival Mezinárodního Fóra Mládeže “Svátek jara ” dává možnost předvedení nejlepších představitelů umění dětí a mládeže z různých států. Co si přát víc?