Hladová země poblíž Hladové zdi

Záhadná, temná i vtipná hra v Praze na Smíchově. Ve Švandově divadle, jenom kousek od Petřína, který dělí Hladová zeď.

 „Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.

Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

S láskou a beze strachu

„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.

Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.

Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.

V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: „Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“

Člověk bez kořenů, v poryvech větru

„Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.

Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,“ míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.

Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo

Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků.  Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce 1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.

Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.

Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.

Toto představení si zaslouží diváckou pozornost.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Chcete být spolupracovníky či členy divadélka?

Všichni, kdo chcete spolupracovat s novým divadélkem, máte šanci. A nejvíce ti, kteří žijí v Brně anebo na jihu Moravy.

Dětský divadelní soubor nabízí možnost spolupráce studentům, absolventům a dalším osobnostem z příbuzných oborů, zájemcům o dramatickou práci s dětmi.

Nabízíme uplatnění v oblasti lektorské, výuka v různých oborech činnosti například výchova dramatická, hudební, hlasová, pohybová, artistická (šerm, žonglování) a další.

Dále nabízíme spolupráci režisérům, scenáristům, scénografům či hudebníkům, a to jak dlouhodobou tak i krátkodobou, dle vzájemné dohody.

Nabízíme možnost seberealizace a uskutečnění vlastních nápadů či projektů s dětskými herci s perspektivou dlouhodobé prezentace vzniklých inscenací. Nejlépe Brno – Jihomoravský kraj.

Samozřejmě, i z celé ČR – záleží na druhu spolupráce. Možnou součástí nabízené spolupráce je i účast na letním divadelním soustředění.

Další informace získáte na E-mailu dobramuzika@centrum.cz

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pozor! Velký taneční souboj divadel Praha začíná!

Tanečníci a herci z osmi pražských divadel se připravují na svůj velký taneční souboj

Zatímco v Západočeském divadle v Chebu probíhá  nácvik tanců (o kterých čtenáře pravidelně informujeme) na finálový večer,  v Praze se tréninky  17. ledna teprve odstartovaly. Na tiskové konferenci ve Švandově divadle se sešli autoři projektu Roztančené jeviště  Martin Šimek a Tereza Řípová, Tereza Kostková, která k tanci neodmyslitelně patří a bude toto klání moderovat, členové poroty a samozřejmě herci a tanečníci, kteří si vylosovali své tance. Tereza Kostková říká: „Jsme rádi, že se média zajímají také o divadlo, měli jsme strach, že nebude z jejich strany  žádný zájem, když nejde o televizní show.“  Ale opak byl pravdou a novináři se sešli v hojném počtu.

Jak jsme již své čtenáře informovali, v Praze se bude o vítězství ucházet osm divadel: Dejvické divadlo, divadlo Semafor, Divadlo v Celetné, X10-Strašnické divadlo, divadlo Broadway, Divadlo na Vinohradech, Divadlo v Rytířské a divadlo Kalich.

Z každého divadla je vyslán jeden herec či herečka a 10. března proběhne ve Švandově divadle velké finále.

Každý pár zatančí  jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec.  Na tiskové konferenci bylo rušno, zúčastnění se vzájemně popichovali, kdože tedy má ten nejtěžší tanec a rychle  „odpadne“.

Mezi porotci uvidíme známé tváře, Veroniku Lálovou, Danielu Drtinovou, Danu Morávkovou aj. Finálový večer moderují Tereza Kostková a Libor Bouček.

Zeptali jsme se….

Veronika Lálová,  člen poroty

Vy jste byla mnohokrát  v roli  soutěžící (Veronika vyhrála první místo ve Stardance)  i porotkyně. V které roli se cítíte  lépe?

„Tak to je docela těžká otázka, protože každá z těchto dvou rolí  má nějaké krásné pozitivum. Coby  tanečnice se cítím samozřejmě velmi dobře, protože tančím už od 7 let,  ale i role porotce mě opravdu zaujala. Ačkoliv ‚neporotuji‘  dlouho,  myslím si, že Souboj divadel Praha bude super soutěž.“

Jste přísný porotce nebo přimhouříte oči?

„Jsem  hodný porotce, ale samozřejmě také trošku přísný. Např. v Mladé Boleslavi jsem byla v porotě jediný profesionální tanečník  a musela jsem tedy i profesionálně zhodnotit tance,  techniku párů atd.“ Teď se skutečně  těším na všechny  výkony, nejvíce mě vždycky  zaujme, co z toho páru vlastně cítím, jakou energii…, už se nemůžu dočkat….“

Zeptali jsme se….

 

Tereza Kostková, moderátorka 

Dobře znáte taneční soutěže z televize i z divadla. Jaký je rozdíl mezi  tancem v televizi a v divadle? Jaké výhody a nevýhody přináší tato dvě rozdílná prostředí pro tanečníky?

„Divadlo i televize mají svá vlastní  specifika, je tu rozdílnost, která přináší jiný přístup účinkujících. Jestli bychom to nazvali  výhodou či nevýhodou, to asi závisí na individuálním postoji.  Živý přenos je extrémně autentický, ale v televizi jste skutečně podřízeni kamerám, střihu, požadavkům velkého  týmu lidí, který  musíte respektovat velice  pokorně. Je to výhradně kamera a režisér, kdo vede úhel pohledu,  vy jste jenom součástí v&sca ron;eho dění. V tom svém malém,  velmi omezeném prostoru potom máte svou svobodu.  Divadlo je  jiným způsobem autentické, má o něco větší benevolenci, pozornost vlastně udržuje účinkující osoba,  ať už moderátor nebo tanečník.  Samozřejmě dřina, kterou tanečníci musí odvést při vystoupení, ta bude asi stejná, tanci musí věnovat stejný díl energie tam i tam.  Přesto divadlo ještě přidává něco, co neumím popsat, to je druh chemie,  kterou televize nemá. Na druhé straně zase divadlo nemá takový mediální dopad,  není kolem toho tolik „načinčanosti“ a světel, ale má jistý punc opravdovosti. I přesto, že se  divadlo všeobecně považuje za něco, c o je „jako“,  paradoxně vůbec není „jako“,   ono je opravdové.  Ale to, co je nejdůležitější – soutěž je živá  a teď,  lidé ji  prožívají a stmeluje je to,  a to je stejné  v divadle i v  televizi.“

Dáváte přednost televizi  nebo divadlu?

„Baví mě pracovat v obou prostorech, v divadle i v televizi  moderuji  i hraji, přitom respektuji, co mi každý ten prostor umožňuje,  ne,  že bych něco záměrně volila. Tančila  jsem v televizi, moc  mě  to těšilo a pak jsem překvapeně sledovala, co to tam  kamera nasnímala, protože televize ještě umí ‚čáry a kouzla‘,  takže je to takové magické. A  divadlo má zase pro mě  takovou duševní magii.“

Zeptali jsme se…..

Tereza Řípová, tanečnice, organizátorka Roztančeného jeviště

Jak hodnotíte letošní průběh  soutěží? Je  to vůbec fyzicky zvládnutelné?

„Nedá se zvládnout trénovat se všemi, časově by to nebylo vůbec reálné,   museli jsme delegovat jeden taneční pár pro Cheb  a v Praze má každý herec svého tanečníka nebo tanečnici.“

Daří se doposud všechno podle Vašich představ?

„Ano, zatím jsme nadšení, všechno probíhá dobře a jenom doufám, že se vydaří  i finálové  večery.  Mladá Boleslav dopadla výborně,  diváci si večer moc užili, dokonce jsme měli ohlasy, že byl ještě o trošičku lepší než první ročník.  Závěr soutěže v Chebu je už   27. ledna a všichni se na  výsledek těšíme.

Na závěrečný galavečer v Praze  jsme skutečně  zvědaví,  účastníků je tam nejvíce a není to tak jednoduché.“

Máte nějaký tip na vítěze?

„Zatím jsme vůbec neviděli páry spolu trénovat, takže ani my organizátoři  žádný  tip opravdu nemáme.“

(Martin Šimek potutelně: „No, přece mě!“J )

Soutěžící páry v Praze si vylosovali tyto tance:

Jaromír Nosek + Libuše Hybšová (Divadlo v Rytířské) – Slowfoxtrot + Samba

Lucie Černíková + Jakub Necpál (Divadlo Semafor) – Valčík + Rumba

Šárka Vaculíková + Ondřej Borský (Divadlo na Vinohradech) – Quickstep + Jive

David Gránský + Zuzana Šťastná (Divadlo Broadway) – Quickstep + Cha Cha Cha

Jakub Gottwald + Tereza Šimáčková (X10 – Strašnické divadlo) – Slowfoxtrot + Rumba

Milan Peroutka + Tereza Řípová (Divadlo Kalich) – Tango + Jive

Tereza Rumlová + František Kopecký (Divadlo V Celetné) – Waltz + Paso Doble

Klára Melíšková (ze zdravotních důvodů odstoupila, zatím není známo jméno její náhradnice) + Martin Šimek (Dejvické divadlo) – Waltz + Samba

Na závěr večera  jsou vyhlášena také tři místa – třetí místo – vítěz tipovací soutěže,  druhé místo – divácký vítěz a první místo hlavní vítěz.

Vstupenky na finálový večer můžete zakoupit na: www.svandovodivadlo.cz

Příjemnou zábavu!

Text, foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

Roztančené divadlo v Chebu

Projekt Martina Šimka a Terezy Řípové pokračuje

Už na konci ledna se v chebském divadle uskuteční  další část projektu Martina Šimka a Terezy Řípové Roztančené divadlo,  o kterém jsme  své čtenáře již několikrát informovali.  Cheb je teprve třetím městem, kde se propojení tance, divadla, ale i elegance a kostýmů, odehraje.

Šest herců chebského divadla, Pavla Janiššová, Karolína Jägerová, Vladimíra Vítová, Pavel Richta, Petr Németh a Miroslav Sabadin, se bude téměř dva měsíce připravovat pod vedením profesionálních tanečníků a budou zveřejňovat své medailonky a videa z přípravy na sociálních sítích. Na závěrečném soutěžním večeru se pak rozdají tři ceny, pro vítěze hlasování na sociálních sítích, pro vítěze, kterého vyberou přímo diváci galavečera, a hlavní cenu udělí porota. Kromě odborníků v ní budou například i představitelé města. Herci nebudou uvolněni z představení, takže nácvik pro ně nebude jednoduchý.

„Lístky na 1. ročník byly vyprodány za 10 minut. Je to pro nás známkou toho, že je to zajímavá akce,“ řekl Martin Šimek. A jak budou úspěšní chebští tanečníci, se diváci přesvědčí na galavečeru, který se v chebském divadle odehraje 27. ledna. Tanečníky bude celý večer doprovázet kapela Jakuba Žídka Gin in Jam. V porotě zasedne herec Roman Zach, kostýmní výtvarnice Andrea Králová, choreografka a něk dejší primabalerína Srbského národního divadla Ivana Dukić a chebský starosta Antonín Jalovec.

Taneční magazín