S cirkusem, akrobacií, klauniádou i tancem

Cirk La Putyka zahájí podzimní sezónu Jatek78 obnovenou sérií berlínského představení „Memories of Fools“

Z minuty na minutu musel v březnu soubor Cirk La Putyka, z důvodu koronavirových opatření, zrušit sérii deseti představení „Memories of Fools“. Konkrétně v pražském prostoru Jatka78. Zároveň tehdy, ze dne na den, jeho tým připravil live-stream této úspěšné inscenace. A s prázdným hledištěm tak odstartoval dlouhodobý projekt „Cirk La Putyka (A)live“ s desítkami živých přenosů. Ty na sociálních sítích sledovaly stovky tisíc diváků.

Pro zahájení nové sezóny Jatek78, přesně 1. září 2020, se tedy nehodí symbolicky nic více než právě deset představení Memories of Fools. „Dlužíme je našim divákům, fanouškům, týmu inscenace i celému našemu souboru,” vysvětluje principál Cirku La Putyka Rosťa Novák mladší. Navíc hned první večer bude ve znamení charity. Soubor na něj zve lékaře z několika pražských nemocnic. Navíc děti z dětských domovů a mnoho dalších. Vstupenky na dalších devět večerů do 11. září jsou v prodeji v síti GoOut. Více informací na www.laputyka.cz.

Loni s představením „Memories of Fools“ soubor Cirk La Putyka téměř 180krát během půl roku zaplnil berlínské divadlo Chamäleon Theatre. Inscenace vznikla v režii Rostislava Nováka juniora, se šesti kmenovými členy souboru, jedním domácím a dvěma zahraničními hosty. „Představení nese podtitul ,Všichni jsme blázni´, protože doba je bláznivá´ a hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky,” říká Rosťa Novák. Ten v inscenaci poeticky s velkou fantazií pracuje s vrcholnými novocirkusovými disciplínami – cyr wheel, teeterboardem, žonglováním, vzdušnou a párovou akrobacií. Dále také s klauniádami, tancem a loutkami. Představení „Memories of Fools“ hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky. “Jak daleko jsme schopni se vracet ve svých vzpomínkách? Jak dlouho jsme schopni udržet některé vzpomínky v hlavě?” vysvětluje autor a režisér Rosťa Novák mladší.

Novák do projektu obsadil především akrobaty, členy souboru, kteří již měli s půlročním hostováním zkušenost z předcházejícího berlínského představení „Roots“. Těmi účinkujícími jsou: Michal Boltnar, Daniel Komarov, Jiří Weissmann a Vojtěch Fülep. Došlo ale i na nováčky, pro které byl tak náročný projekt novinkou. Zde je jejich výčet: Šárka Fülep Bočková, Solenne Bailly, Alexandr Volný a Filip Zahradnický. Posledně jmenovaný je držitelem dvou prestižních cen z Festivalu Mondial du Cirque de Demain – Zvláštní ceny Akademie Fratellini a Zvláštní ceny poroty. V Praze se do inscenace nově zapojí akrobat Wilko Schütz. Na představení se dále podíleli kmenoví tvůrci souboru – scénograf Hynek Dřízhal, kostýmní výtvarnice Kristina Záveská a hudební skladatel Jan Balcar.

Loňská inscenace „Memories of Fools“, podobně jako „Roots“ před třemi roky, znamenala pro soubor výzvu – přinést do kabaretního světa na scéně divadla Chamäleon poetiku Cirku La Putyka. Zároveň také možnost vytvořit show v pravém slova smyslu, která bude srozumitelná celosvětovému publiku. A navíc obsahuje vrcholná cirkusová čísla. Na druhé straně však neztratí nic na té cestě, kterou se Cirk La Putyka vydal.

Foto: Jakub Jelen

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prázdninové koncerty v galerii

Cyklus koncertů na terase Domu umění v Ostravě. Zajímavé zážitky. Zajímaví interpreti. Vstup volný.

Nenechte si ujít letní atmosféru živých koncertů současných interpretů. O to spíše, že se jedná o první takovou možnost, po koronavirové krizi. Prvním koncertem v rámci Léta plného hudby v GVUO bude vystoupení Barbary Kanyzové alias Barbarelly.

Barbara Kanyzová je ostravská zpěvačka, skladatelka a buskerka, která bydlela a hrála také v Berlíně a v Praze. Aktivně se hudbě začala věnovat teprve od svých devatenácti let. V roce 2013 se seznámila s Bussym, producentem a vlastníkem Steel city sound studia, se kterým vytvořila několik prvních českých R’n’B písní, díky kterým se následně odstěhovala do Prahy. Tam se podílela například na albu DJ Doemixxxe pod labelem Bigg Boss. Zhruba od té doby začala skládat vlastní muziku a psát anglické texty. A tomu se naplno věnuje dodnes. Hrála v nejrůznějších pražských klubech a barech jako je například Duplex, Zkušební provoz a další, které navštěvuje především zahraniční klientela. Vystupovala jako host na koncertu Tonyi Graves. Spolupracovala též se známým pražským nahrávacím studiem Faust, kde natáčeli umělci jako Lady Gaga, Rihanna, Paul McCartney, Damian Marley a z českých například Barbora Poláková.

Kanyzová se podílela také na projektech nejrůznějších zahraničních producentů z Bostonu či Berlína. A to od elektronické muziky, přes hip hop, R’n’B až po soul. V Berlíně vznikla převážná část její tvorby, věnovala se buskingu a byla také hlavním hostem nejslavnějšího berlínského Open micu.

V současné době žije Barbara opět v rodné Ostravě, kde se taktéž živí buskingem, píše a skládá vlastní písně a učinkovávala také jako pěvecký host v několika živých přenosech Třech Tygrů z Divadla Mír.

Dům umění

Jurečkova 9
702 00 Ostrava 1

středa 1. 7., 18 h

vstup volný

Další koncerty v GVUO:

22. 7. v 18 h Botanyk

5. 8. v 18 h Phil Lemon

21. 8. v 18 h  Ba:zel

Foto: GVUO

GVUO

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Česká verze Chamäleonu v Jatkách78

Cirk La Putyka přiveze úspěšné berlínské představení Memories of Fools v březnu do Prahy. Neváhejte, bude uvedeno pouze 15 x.

Loni soubor Cirk La Putyka s představením „Memories of Fools“ během půl roku téměř 180krát zaplnil berlínské divadlo Chamäleon Theatre. Nyní jej v české premiéře uvede od 6. do 20. března v pražském divadelním prostoru Jatka78. A to pouze patnáctkrát!

Inscenace vznikla v režii principála Rostislava Nováka ml. se šesti kmenovými členy souboru, jedním domácím a dvěma zahraničními hosty. „Představení nese podtitul ,Všichni jsme blázni, protože doba je bláznivá´ a hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky,” říká Rosťa Novák ml.. Ten zde poeticky s velkou fantazií pracuje s vrcholnými novocirkusovými disciplínami – cyr wheel, teeterboard, žonglováním, vzdušnou a párovou akrobacií – ale i s klauniádami, tancem a loutkami. Vstupenky jsou v prodeji na: www.laputyka.cz .

Představení „Memories of Fools““ hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky. „Jak daleko jsme schopni se vracet ve svých vzpomínkách? Jak dlouho jsme schopni udržet některé vzpomínky v hlavě?” vysvětluje autor a režisér Rosťa Novák ml. Ten do projektu obsadil jak akrobaty, členy souboru, kteří již měli s půlročním hostováním zkušenost z předcházejícího berlínského představení Roots – Michal Boltnar, Daniel Komarov, Jiří Weissmann, Vojtěch Fülep. Došlo ale i na nováčky, pro které byl tak náročný projekt novinkou – Šárku Fülep Bočkovou, Solenne Bailly, Alexandra Volného a Filipa Zahradnického, který je čerstvým držitelem dvou prestižních cen z Festivalu Mondial du Cirque de Demain Zvláštní ceny Akademie Fratellini a Zvláštní ceny poroty. V Praze se nově zapojí akrobat Wilko Schütz. Na představení se dále podíleli kmenoví tvůrci souboru – scénograf Hynek Dřízhal, kostýmní výtvarnice Kristina Záveská a hudební skladatel Jan Balcar.

Prostředí Chamäleon Theatre, berlínští diváci i náročné denní hraní po dobu půl roku vyžadovalo při svém vzniku jiný režijní přístup, než je zvykem například v Praze. „Běžný divák nás v Berlíně nezná. Proto dá velmi rychle najevo, jestli se baví nebo nebaví. Zároveň musím brát ohled na herce, na jejich zdraví, na srozumitelnost, na to, že během představení lidé konzumují jídlo a pití. Je to zvláštní disciplína,” líčil v době vzniku inscenace Rosťa Novák ml. „Diváci tady chyby neodpouští. Na druhou stranu nejsou zvyklí na jakýkoli příběh, charaktery, to je pro ně něco nového, co musejí chvíli vstřebávat,” uváděl.

Loňská inscenace „Memories of Fools“, podobně jako „Roots“ před třemi roky ,znamenala pro soubor výzvu – přinést do kabaretního světa na scéně divadla Chamäleon poetiku Cirku La Putyka a zároveň možnost vytvořit show v pravém slova smyslu, které bude srozumitelné celosvětovému publiku, bude obsahovat vrcholná cirkusová čísla. Avšak na druhé straně neztratí nic na cestě, kterou se Cirk La Putyka vydal.

Vedle české premiéry „Memories of Fools“ připravuje Cirk La Putyka v současné době na duben 2020 do prostoru O2 UNIVERSUM největší projekt ve své historii: sérii několika unikátních představení nazvaného „Cesty“. Během něj domácí i zahraniční tvůrci – za účasti více než 40 akrobatů, herců, tanečníků a hudebníků – provedou diváky dějinami cirkusu u nás. Vedle autora konceptu Rostislava Nováka juniora se režijně na představení podílejí přední evropští tvůrci – Maksim Komaro (Circo Aereo), Daniel Gulko (Cahin Caha), Tilde Björfors (Cirkus Cirkör) a Ethan Law (Cirk La Putyka).

Více informací na: www.laputyka.cz .

Foto: Jakub Jelen

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvačkou, loutkoherečkou a političkou JANOU HRUŠKOVOU YNGLAND

„Ráda lidi provokuji! Jsem rebelka!“

Zpěvačka, loutkoherečka, kantorka, politička – to je Jana Hrušková Yngland, která své profese nebere za práci, ale pro ní jsou to její hobby. Přiznává, že je rebelka a ráda lidi provokuje. 

Narodila se v Náchodě 30. ledna 1959 a vyrůstala v Hradci Králové. Její sestrou je herečka Eva Hrušková. Zpívala se skupinou Genese. S operním pěvcem Miroslavem Pukem nazpívala duet Discotango. Zpívala s Petrem Novákem duety – Moře, Jenom mi nelži, Co budem dělat…

Dva roky s rodinou žila v Oslu a pak dvacet let v Berlíně. V roce 2013 se vrátila do Čech. Je matkou syna Jana a s rodinou žije v České Skalici.

Narodila jste se v Náchodě, vyrůstala v Hradci Králové, kde jste hrála se skupinou Genese. Jaké bylo Vaše dětství?  

„Já si na dětství nemůžu stěžovat. Prázdniny u babičky nebo na tábor, trochu stres se školou, ale mě to tam nebavilo, hodiny piana a zpěvu, dětský sbor. Prostě paráda. Lepší dětství si ani nemůžu vymyslet.“

Vaší starší sestrou je herečka Eva Hrušková, která se v mladičkém věku stala televizní Popelkou. Ovlivnilo Vás to nějak? Chtěla jste také jako ona hrát a zpívat?  

„Popelku hrála ve svých 17 letech. Já se o to nijak nezajímala. Byla jsem tenkrát ještě malá, abych o tom měla ponětí, ale chodila jsem do ZUŠ a do sboru. To tenkrát asi skoro každý.“

Co Vás tedy dovedlo k profesionálnímu zpěvu?  

„Potkala jsem náhodou po letech svoji kamarádku ze sboru, ta mi řekla, že jedna kapela hledá zpěvačku a tak se ten řetěz rozběhl. Pak už to šlo tak nějak automaticky. „

Do povědomí posluchačů jste se dostala díky vítězství pěvecké soutěže Dluhy Hany Zagorové. A známou díky své spolupráci s Petrem Novákem, s nímž jste nazpívala několik duetů.  Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Bylo to moc fajn. Ani nevím, kdo mi řekl, abych se přihlásila do té soutěže. A pak jsem se přestěhovala do Prahy a můj manažer mi dohodil  vystupování s Petrem Novákem. Bylo to super. Petr Novák byl přející a milý člověk. S celou tou partou byla velká sranda.“

Poté  jste se vdala a s manželem koncem 80. let odjela do Osla v Norsku, kde Váš manžel působil jako novinář. Zkoušela jste tam  také zpívat?

„Ano, zpívala jsem tam s rockovou kapelou, ale pak jsme zase jeli dál….“

Po dvou letech v Oslu, jste přesídlili do Berlína, kde jste nahrála 3 CD, vystupovala v různých pořadech…  

„No a v Berlíně jsem pokračovala. Je to všechno vlastně jakoby jednoduché. Když začnete a jste aspoň trochu dobří, tak máte šanci se někam dostat.“

Po dvaceti letech jste se vrátila do Čech a začala hrát divadlo pro děti v Loutkovém divadle Evy Hruškové a Jana Přeučila. A napsala jste také pohádky s písničkami. Jak se Vám hraje se sestrou? Co pro Vás vlastně znamená divadlo?

„Se sestrou se mi hraje dobře, protože ona je velká profesionálka. Když vezme loutku, tak opravdu ožije. Hodně mě naučila. Já jsem především zpěvačka a tohle je další výzva. Napsala jsem si muziku do 3 pohádek. Z toho ke dvěma jsem napsala i texty a vůbec celou pohádku jsem si vymyslela. Texty jsem psávala už v kapele Genese v Hradci Králové.“

Stále se věnujete zpívání. Kde všude vystupujete? Někde jste přiznala, že ráda zpíváte písně 40. a 60. let…

„Už v Berlíně jsem začala s písničkami z dob dávno minulých. I mladí to mají rádi. A tak jsem si řekla, že na nějaké rockovky jsem už stará a ten rachot mě stejně už nebaví. Vzala jsem klobouk a šaty a jsem za dámu. Vystupuji na oslavách, v domovech důchodců a tak dále…“

Učíte také zpěv, který jste začala učit již za svého pobytu v Německu. Co to pro Vás znamená?

„Při učení zpěvu se toho sám hodně naučíte a hlavně zůstáváte ve formě. Baví mě to být u toho, když z lidí konečně začnou vzlétat krásné tóny. Ten proces hledání – to je moc fajn.“

Nezůstala jste jenom u umění, ale zajímá Vás také politika. Co Vás k tomu dovedlo?

„Když jsem viděla, co se děje v západní Evropě, tak mi došlo, že je to velké nebezpečí, které si u nás mnoho politiků ani neuvědomuje. Salvini, Orbán, LePenn a další jsou pro mě vodítkem. Kdyby bylo vše v pořádku, tak by se nevzrušovali a neprotestovali by proti EU. A Orbán by jistě nezavřel hranice pro nic za nic. Chrání Českou republiku a to si mnozí ani nepřipouští. Jsou naivní, lhostejní a egoističtí. Většina z nich si neumí představit žít bez vlasti. Je to ztráta identity. Oni to tak nevnímají, protože jim ji zatím nikdo nebere. Ale ten čas pravděpodobně taky nastane. Myslím si, že bude občanská válka. Vše tomu nasvědčuje. Necháme se překvapit.“

Jste zpěvačka, loutkoherečka, autorka, kantorka. Co je Vám bližší? A máte vůbec čas si odpočinout? Jak ráda relaxujete?

„Pro mě tohle všechno není práce, je to moje hobby! A proto při tom relaxuju. Když zpívám před lidmi, tak si to užívám a jsem plna radosti. Když učím, tak ráda poslouchám, jak se mí žáci dostávají dopředu a jaké pokroky dělají. Divadlo si taky užiju a pro děti jsem královna, princezna, čarodějnice, dirigent, stará babička. Jsem prostě celá pohádka a můžu si hrát, jak se mi líbí, hraju divadlo sama a tak se nemusím na nikoho ohlížet. Jsem ve všem absolutně volná – ve výuce, ve zpěvu i v divadle. A v politice taky dělám věci tak, jak je cítím. Bez ohledu na to, jestli mě někdo kritizuje. Když jdu s kůží na trh, musím počítat s tím, že se to ne každému bude líbit. Ale takový už je život. Já jsem ráda rebelka! Ráda lidi provokuji. Nechci žít nudný život a myslet na to, co o mě řeknou lidi. Ti vás zdrbou, i když se snažíte. Takže si dělám věci tak, jak to baví mě. Jsem velký egoista!“

Foto: archiv   Jany Hruškové Yngland          

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN