O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso

Role mužů v současné společnosti

Text: Barbara Herz, Anna Hoprich

Režie: Barbara Herz
Textová dramaturgie: Šárka Kiršner, Anna Hoprich
Dramaturgie: Jiří Ondra, Dagmar Fričová

Výprava: Jana Hauskrechtová

Hudba: Ivan Acher

Pohybová spolupráce: Ondřej Jiráček
Hrají: Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov

Jedenáct mužů. Jedenáct osudů. Jedenáct zcela odlišných pojetí role muže v dnešní společnosti. Jejich osobní výpovědi, které režisérka Barbara Herz sbírala po dobu dvou let, se staly podklady pro nově vznikající dokumentární inscenaci. Text napsala společně s Annou Hoprich pro pražské A studio Rubín. Premiérový titul O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso se zabývá otázkou, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světe uchopit službu. Zároveň se snaží rozkrývat různé polohy otcovství a jeho často přehlíženou důležitost. Jedenáct mužů z divadelního dokumentu scénicky ztvární Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov. Premiéra se uskuteční 31. května v A studiu Rubín.

Inscenací O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso navazuje Barbara Herz na svou úspěšnou spolupráci s A studiem Rubín. Její předchozí dokumentární inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je je divácky velmi kladně přijímaná a zároveň byla nominována na cenu Thálie a Ceny divadelních novin. Po prozkoumání mýtů moderního mateřství bylo logickým krokem přesunout pozornost k souvisejícímu fenoménu, jímž je pozice mužů v současné společnosti. I v tomto případě se jedná o snahu co nejkomplexněji zmapovat podstatný společenský fenomén prostřednictvím autorského scénáře. Ten Barbara Herz komponuje na základě dvou let rešerší a přepisů nahrávek jednácti rozhovorů s nositeli unikátních životních příběhů, stejně jako s profesními odborníky.

Silný rámec autentických příběhů často osciluje mezi nekorektním humorem, lehce ironickou reflexí současné společnosti a sdílením vlastních bolavých či naopak silně katarzních osudů. To divákům umožní hluboké ztotožnění, stejně jako ostré vymezení. Diváci tak mohou reflektovat vlastní zkušenosti a postoje a mimoděčně obohacovat svou optiku perspektivami, které jim doposud mohly unikat. Zároveň vzniká svébytná odpověď na téma letošní sezony A studia Rubín: Závislosti. Perspektiva, kterou jsou muži dneška nahlíženi, je totiž často závislá na sérii stereotypních představ správného chlapáctví.

O situaci mužů v současné společnosti neprobíhá na rozdíl od otázek mateřství žádná podstatná diskuze. Muži jsou primárně nahlíženi hlavně v opozici k ženám, a to především v momentu, kdy se řeší otázky rodičovství a dialog pečující vs. zabezpečující. Přesto by bylo příliš zjednodušující definovat muže pouze na základě toho, jak pojímají péči. Jeden z odborníků, kteří na projektu spolupracují, Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti, hovoří o tom, že situace toxického patriarchátu, který v naší společnosti stále přetrvává, škodí nejen ženám, ale i mužům samotným. Nejistota, jak nakládat s tlakem na udržení dominantní pozice často vede k tomu, že muž pracující jako pojišťovák, co nakupuje na Rohlíku s donáškou do třetího patra, hovoří o přirozenosti lovce mamutů, odlišnostech mužského mozku a nezapomene zmínit, že ženám je vlastní sbírat kořínky,“ říká o inscenaci režisérka Barbara Herz a dodává: „Všichni muži, jejichž příběhy v textu zazní, jsou označeni až archetypálně maskulinními profesemi či společenskými pozicemi (kamioňák, bachař, horník, lovec, sběratel, dobrodruh, hráč…), přesto se v každém z příběhů ukáže překvapivý přerod perspektivy a zcela nečekané pointy.

Hlavním tématem inscenace se jeví otázka síly a schopnost s ní vědomě nakládat, stejně jako schopnost vědomého přijetí oběti, která, slovy jednoho z respondentů, dokáže z hysteriků, narcisů a věčných dětí učinit skutečné, dospělé muže. Ukazuje se, že s muži celého věkového spektra rezonuje postoj k základní vojenské službě, která se minimálně v diskuzích na sociálních sítích stává leitmotivem nostalgicky vzpomínané iniciace do mužství. Zároveň ale žijeme v době, kdy největším ohrožením, se kterým jsou muži konfrontováni, je strach, že jim spadne zmrzlina ve Stromovce,“ komentuje motiv inscenace spoluautorka textu Anna Hoprich.

Tvůrčí dvojici doplňuje scénografka Jana Hauskrechtová, která s režisérkou spolupracuje stabilně, dramaturgové Jiří Ondra a Dagmar Fričová a renomovaný hudební skladatel Ivan Acher, který se též podílel na předchozí inscenaci Jenom matky vědí, o čem ten život je uváděné v A studiu Rubín. Herecký tým tvoří Pavel Neškudla a Michal Bednář (oba patří mezi nejtalentovanější herce mladší generace), které doplňují (opět v rubínovském duchu) zkušení a renomovaní herci Hanuš Bor a Václav Rašilov.

Premiéra se uskuteční 31. května v A studiu Rubín. První repríza bude následovat 12. června. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

“Kdo se stará o to, co není vidět?”

Diskuze o reflexi environmentální krize v umění

Divadlo X10 ve spolupráci s divadelní platformou dok.trin  zve na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění. Akce je pokračováním cyklu doprovodných akcí k inscenaci Mezní stav 

Odvážnou dokumentární inscenaci Barbary Herz o vymírání hmyzu, otravě krajiny a řádném hospodáři Mezní stav uvedlo Divadlo X10 v květnu loňského roku, ale plánovaný cyklus doprovodných akcí podněcujících veřejnou diskuzi s názvem Kdo se stará o to, co není vidět? se podařilo zrealizovat až nyní. Zahájení proběhlo 20.1. za přítomnosti básnířky Małgorzaty Lebdy, jejíž verše ze sbírky Matečník jsou poetickým východiskem inscenace. Během večera četla básnířka z nové sbírky Sny uckermärkerů. Nyní vás zveme na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění, která je pokračováním cyklu.

Únorové uvedení Mezního stavu 23. 2. doplní diskuze o reflexi environmentální krize v umění s názvem Stará se umění o to, co není vidět? Kulturní publicistka Petra Kultová ji uvede vstupem o roli médií v otázce reflexe klimatické krize. Debatovat bude kurátor a pedagog Ondřej Navrátil, Anežka Bartlová z feministické instituce Umění pro klima a multimediální umělec Vladimír Turner. Dále se zúčastní Ladislav Železný a Miroslav Tóth za tvůrčí tým projektu Koncert pro zvěř, který byl oceněn prestižní cenou Prix Europa 2021. Odpovědí na otázku, jak se uměleckými prostředky dotýkat environmentálních témat, je i výstava sedmi obrazů Adama Kašpara ve foyer divadla. Adam Kašpar zkoumá přírodu jako fenomén neoddělitelně spojený s člověkem a společností technikou hyperrealistické krajinomalby. Malíř bude na diskuzi osobně přítomen. Celým večerem nás opět provede herec Ondřej Jiráček.

Březnový termín věnujeme hledání možných cest, jak z krize ven. 8. 3. budeme diskutovat o praktické rovině našich životů a centrální otázce, jak se na individuální úrovni můžeme přiblížit udržitelnějšímu stavu světa, či zda je tato snaha na rovině jednotlivce ze své podstaty naivní. V této souvislosti se nevyhneme ani tématu environmentálního žalu. Pozvání na diskuzi s názvem A jak se staráte o to, co není vidět, vy? přijali básník a psychoterapeut Adam Borzič a Marika Volfová za organizaci Re-set, platformu pro sociálně-ekologickou transformaci. Také zazní hlas ženy, která má silnou osobní zkušenost s kroky vedoucími k větší udržitelnosti i v rámci života ve městě, stejně jako bude přítomna zástupkyně nejmladší generace studentů, pro kterou je vlastní likvidovat ilegální skládky stejně jako účastnit se demonstrací za klima.

Obě diskuze navazují na představení, ale diváci mohou přijít opakovaně, a to i jen na samotný doprovodný program. „Celý cyklus pracuje zásadním způsobem s úhly pohledu. Kompletní obraz je nabídnut tomu, kdo se odhodlá přijít znovu a vydat se další cestou. Divák je do pomyslného mezního stavu, situace vyhrocené volby stavěn několikrát. Musí se rozhodnout, čemu bude věnovat pozornost, Pokud chceme vidět svět z širší perspektivy, je v tom vždy kus práce,“ doplňuje Barbara Herz. Doprovodnými akcemi provází herec Ondřej Jiráček a akce proběhnou za účasti autorek projektu Barbary Herz a Anny Smékalové.

Environmentální témata se objevují i v dalších inscenacích Divadla X10, ale forma dokumentárního divadla, k níž se autorka Mezního stavu hlásí, je spíše novinkou. Barbara Herz své umělecké vyjádření realizuje prostřednictvím rafinované montáže zdánlivě nesouvisejících textů, teoretických fragmentů a různých forem autentické zkušenosti. Ve scénáři ožívá polyfonie více jak 20 hlasů. Jedná se o kombinaci odborných pohledů entomologů, ekologů a filosofů se sugestivními lidskými příběhy, které zachycují čtyři herci divákům X10 důvěrně známí: Ondřej Jiráček, Jana Kozubková, Magdalena Kuntová a Jan Bárta.

Foto: Petr Chodura

 

 Barbora Koláčková    

pro Taneční magazín

“Kdo se stará o to, co není vidět?”

Divadlo X10 ve spolupráci s divadelní platformou dok.trin uvádí cyklus doprovodných akcí k inscenaci Mezní stav

Odvážnou dokumentární inscenaci Barbary Herz o vymírání hmyzu, otravě krajiny a řádném hospodáři Mezní stav uvedlo Divadlo X10 v květnu loňského roku, ale plánovaný cyklus doprovodných akcí podněcujících veřejnou diskuzi k environmentální problematice musel být kvůli pandemické situaci odložen. Nyní se vracíme k původnímu záměru a v průběhu ledna až března inscenaci doplní autorské čtení a diskuze.

První letošní uvedení Mezního stavu 20. ledna bude výjimečné přítomností básnířky Małgorzaty Lebdy, jejíž básně ze sbírky Matečník jsou poetickým východiskem inscenace. „Přítomnost autorky nebude jen formální, bude se jednat o zcela unikátní uvedení Mezního stavu,“ slibuje režisérka Barbara Herz. Během večera přečte Małgorzata Lebda verše z nové sbírky Sny uckermärkerů, která v prosinci vyšla v českém překladu Bogdana Trojaka. Kniha byla v Polsku oceněna Literární cenou Gdynia. Autorské čtení je realizováno ve spolupráci s Polským institutem.

Únorové uvedení Mezního stavu doplní diskuze o reflexi environmentální krize v umění. Diskuzi zahájí kulturní publicistka Petra Kultová vstupem o roli kulturních médií v otázce reflexe klimatické krize. Debatovat bude umělec Adam Kašpar, jehož podmanivé obrazy krajin budou po celou dobu konání akcí k vidění v prostorách Divadla X10. Svou účast na diskuzi potvrdila také Anežka Bartlová z feministické instituce Umění pro klima a další diskutující oslovujeme.

Březnový termín věnujeme hledání možných cest, jak z krize ven. Diskutovat budeme o praktické rovině našich životů a centrální otázce, jak se na individuální úrovni můžeme přiblížit zpět k udržitelnějšímu stavu světa, či zda je tato snaha na rovině jednotlivce ze své podstaty naivní. V této souvislosti se nevyhneme ani tématu environmentálního žalu. Pozvání přijali básník a psychoterapeut Adam Borzič a zástupce organizace Re-set, platformy pro sociálně-ekologickou transformaci. Zazní hlas ženy, která má silnou osobní zkušenost s kroky vedoucími k větší udržitelnosti i v rámci života ve městě, stejně jako bude přítomen zástupce nejmladší generace studentů participujících v hnutí Fridays for Future.

Autorské čtení i obě diskuze navazují na představení, ale diváci mohou přijít opakovaně, a to i jen na samotný doprovodný program. „Celý cyklus pracuje zásadním způsobem s úhly pohledu. Kompletní obraz je nabídnut tomu, kdo se odhodlá přijít znovu a vydat se další cestou. Divák je do pomyslného mezního stavu, situace vyhrocené volby stavěn několikrát. Musí se rozhodnout, čemu bude věnovat pozornost. Pokud chceme vidět svět z širší perspektivy, je v tom vždy kus práce,“ doplňuje Barbara Herz. Doprovodnými akcemi provází herec Ondřej Jiráček a akce proběhnou za účasti autorek projektu Barbary Herz a Anny Smékalové.

Environmentální témata se objevují i v dalších inscenacích Divadla X10, ale forma dokumentárního divadla, k níž se autorka Mezního stavu hlásí, je spíše novinkou. Barbara Herz své umělecké vyjádření realizuje prostřednictvím rafinované montáže zdánlivě nesouvisejících textů, teoretických fragmentů a různých forem autentické zkušenosti. Ve scénáři ožívá polyfonie více jak 20 hlasů. Jedná se o kombinaci odborných pohledů entomologů, ekologů a filosofů se sugestivními lidskými příběhy. které zachycují čtyři herci, divákům X10 důvěrně známí: Ondřej Jiráček, Jana Kozubková, Magdalena Kuntová a Jan Bárta.

Foto: Petr Chodura  

Barbora Koláčková, Šárka Kiršnerová

pro Taneční magazín 

Ostrava plná českého i slovenského divadla

Druhé dějství 12. ročníku Dream Factory Ostrava je za dveřmi

Se skončením letních prázdnin a začátkem nového školního roku se zatím zdá, že se život pomalu navrací do „normálu“. Přestože to mnohým může v tuto chvíli znít jako bláhový sen, který se ještě stále může proměnit v noční můru, naší úlohou snílků je vyčarovat vám ty nejkrásnější a nejimaginativnější možné sny. A přesně takovými divadelními sny se chystáme již příští týden zaplavit Ostravu. Odhoďte na chvíli pesimismus a strach z nočních můr a přijďte se s námi zasnít na II. dějství 12. ročníku Dream Factory Ostrava! 

 

 

Čilý ruch se do divadelních sálů postupně navrací již od druhé poloviny srpna a také my svým divadelním programem zaplníme divadelní sály Domu kultury města Ostravy, Divadla Petra Bezruče a Divadla Antonína Dvořáka. Ostravská divadelní továrna na sny je však již od svých počátků spojena s uváděním podstatné části svého programu v unikátních nedivadelních prostorách a jinak tomu nebude ani tentokrát.

Právě z tohoto důvodu jsme se místo venkovních prostor, na které jsme vsadili při červnovém I. dějství, rozhodli obsadit bývalý Hotel Palace a po dlouhých letech v něm konečně někoho zase ubytovat – nejvýraznější představitele československé nezávislé divadelní scény. Hotel Palace pro vás otevřeme ve čtvrtek 23. září.

První hoteloví hosté dorazí z Prahy, aby se s vámi podělili o své životní zkušenosti. A studio Rubín totiž přiveze svou dokumentární inscenaci Jenom matky vědí, o čem ten život je, pro kterou režisérka Barbara Herz několik let zpovídala sedm matek (včetně sama sebe). Jejich radosti a strasti s vámi bude sdílet trojice relativně čerstvých rodičů ve složení Veronika Lazorčáková, Jiří Kniha a Lucie Andělová a žádné téma nebude tabu. Ať už půjde o (nedostavující se) pocit naplnění, vyhlídky na kariéru po mateřské nebo intimní chvilky mezi partnery.

Druhý obyvatel přicestuje až z východoslovenského Prešova a bude to host vskutku ceněný. Prešovské národné divadlo totiž za monodrama Moral insanity obdrželo celou řadu těch nejvyšších slovenských divadelních ocenění: Grand Prix Nová dráma 2019 a prestižní Dosky 2019 v celkem v pěti kategoriích! Konspirační teorie a antisemitské a rasistické představy vycházející z nepříznivé ekonomické a společenské situace, či jejich odraz v médiích a politice – právě tato témata zkoumá hodinové sólo Petera Brajerčíka (Doska za nejlepší mužský herecký výkon sezóny) v režii Júlie Rázusové, která na sebe v posledních letech výrazně upozorňuje i na předních slovenských scénách. O cenách či nominacích ani nemluvě. Toto mistrovské dílo budete moci zhlédnout v pátek 24. září.

V sobotu 25. se Hotel Palace částečně promění v hmyzí hotel. Pražské Divadlo X10 v něm totiž uvede nejnovější inscenaci Mezní stav, kterou má opět na svědomí režisérka Barbara Herz. I v tomto případě půjde o divadelní dokument, tentokrát se však bude zabývat příběhy lidí a krajiny, která ztratila kontinuální péči. V environmentální grotesce, vytvořené na základě rozhovorů s entomology, filosofy, včelaři a bojovníky v kůrovcové kauze, se budete moci setkat se čmeláky, motýly, kůrovcem a řadou dalších živých organismů v podání Jany Kozubkové, Magdaleny Kuntové, Vandy Šípové, Jana Bárty, Jakuba Jecha a Ondřeje Jiráčka. Jedinečná příležitost vidět vyrůst v centru Ostravy řepkové pole a smrkový les!

Recepci Hotelu Palace, ale vlastně i program celého festivalu, uzavře host lehce pochmurný – jako epilog festivalu se v neděli 26. září v Hotelu Palace odehraje dramatizace světoznámého románu Michela Houellebecqa Serotonin v produkci MeetFactory. Pro ústřední roli cynika umírajícího smutkem si režisérka Natália Deáková do své inscenace vybrala herce, který se během svého působení v Ostravě významně zapsal do pamětí i srdcí místních diváků, a který na sebe počátkem letošního roku výrazně upozornil v České televizi ztvárněním Josefa Němce. Řeč je samozřejmě o Janu Hájkovi, který symbolicky uzavře 12. ročník, nad nímž převzal uměleckou záštitu.

První tři zmíněná představení, která se odehrají od čtvrtka do soboty, budou začínat vždy v 16 hodin a bude po nich následovat i krátká moderovaná debata s inscenátory a herci. Nedělní epilog začne po slavnostním zakončení ve 21.21 hodin. Mimo divadelní představení pro veřejnost proběhne v Hotelu Palace také diskuse nazvaná Živé, či spíš přežívající umění? S hosty z řad zástupců veřejné správy i profesionálních divadel bude o tom, co nás naučila pandemie, diskutovat redaktorka ČRo Vltava Veronika Štefanová.

„Jsme moc rádi, že i v této podivné době mají diváci o náš festival zájem. Některá představení jsou už vyprodána, na další zbývají ještě volná místa“, říká ředitel festivalu Tomáš Suchánek, a dodává: „Pro ty největší snílky a milovníky divadla jsme letos připravili až 50% slevu na vstupenky. Ty lze kupovat jak online, tak v pokladně Domu kultury města Ostravy, respektive v předprodeji Národního divadla moravskoslezského.“

Festivalový program se kromě Hotelu Palace odehraje také v různých ostravských divadelních sálech. Zejména v Domě kultury města Ostravy, který se stal spolupořadatelem 12. ročníku a kde II. dějství festivalu slavnostně zahájíme ve středu 22. září představením pražského Činoherního klubu K.Š.E.F.T.

Čtvrteční večer se ponese ve znamení česko-romského stand-upu Gadžové jdou do nebe, který s brněnskou Husou na provázku nazkoušel režisér Jiří Havelka.

V pátek obsadí sál DKMO rozličné Persony z obsáhlého díla Ingmara Bergmana, respektive jejich herečtí představitelé z Divadla Na zábradlí pod vedením Jana Mikuláška. Dojemný příběh Bezrukého Frantíka, okořeněný obzvláště krutým humorem, jak už to tak u inscenací Tomáše Dianišky bývá, přiveze Divadlo pod Palmovkou v sobotu a v přilehlém Divadle Petra Bezruče na něj naváže rovněž krutý, ale stejnou měrou i zábavný milostný trojúhelník z Manželské historie Divadelního spolku JEDL, ve kterém si užijete Davida Prachaře, Lucii Trmíkovou a Annu Fialovou.

Festivalový pětiboj v DKMO v neděli odpoledne uzavře Slovenské komorné divadlo Martin se svou inscenací Zem pamätá, která je inspirovaná skutečným osudem slavného normalizačního zpěváka Karola Duchoně. Na slavnostní zakončení festivalu se přesuneme do Divadla Antonína Dvořáka, které bude pro tento večer patřit Městským divadlům pražským a zejména Miroslavu Donutilovi a Zuzaně Kronerové, které režisér Michal Dočekal obsadil do hlavních rolí v klasickém americkém dramatu Smrt obchodního cestujícího.

Praktické informace • Vstupenky na všechna představení je možné zakoupit jak online, tak v předprodeji Domu kultury města Ostravy, resp. v předprodeji v Divadle Jiřího Myrona v případě slavnostního zakončení. • AKCE pro divadelní milovníky: o při koupi nezlevněných vstupenek na 3 nebo 4 festivalová představení sleva 30 % o při koupi nezlevněných vstupenek na 5 a více festivalových představení sleva 50 % • Veškeré další informace najdete na webových stránkách www.dfov.cz.

 

 

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín