Taneční flashmob Oskara Hese

Rozhýbe na Mezinárodní den tance republiku

Na 29. dubna každoročně připadá Mezinárodní den tance, celosvětově uznávaný svátek vyhlášený ITI, UNESCO. K této příležitosti letos společnost Art 4 People připravuje velkolepé oslavy tance, které zahrnují taneční open air festivaly a gala představení v Praze a Hradci Králové. Celou republiku v tento den navíc spojí díky tanečnímu flashmobu, jehož choreografii letos připraví talentovaný herec a tanečník Oskar Hes na skladbu kapely Monkey Business, která letos slaví 25 let na scéně.
Choreografii flashmobu zveřejňujeme zpravidla tři týdny před Mezinárodním dnem tance, aby se jej všichni mohli v klidu naučit a zatancovali si ho 29. dubna buď přímo s námi a s Oskarem v centru oslav na Střeleckém ostrově v Praze nebo kdekoliv po republice,“ vysvětluje Martin Kolda, iniciátor a dramaturg Mezinárodního dne tance, kterého diváci znají také jako choreografa loňské řady StarDance.
Open air akce nabídnou desítky tanečních vystoupení, workshopů a tančíren pro širokou veřejnost a také zcela nový formát tanečního battlu. Gala představení pak uvedou výběr toho nejlepšího z tanečního umění u nás (od tanečních konzervatoří přes národní a regionální divadla až po nezávislé taneční soubory) pro náročnější publikum.
Program oslav Mezinárodního dne tance 2025:
📍 Hradec Králové – open air Tanec Králové – 26. dubna 2025
(Masarykovo náměstí)
📍 Hradec Králové – Tanec Králové Gala – 26. dubna 2025, 19:00 hod
(Filharmonie Hradec Králové, vstupenky v prodeji zde)
📍 Praha – open air Mezinárodní den tance – 29. dubna 2025
(Střelecký ostrov)
📍 Praha – Mezinárodní den tance Gala – 27. dubna 2025
(Divadlo Hybernia, vstupenky brzy v prodeji)
Více informací: www.mezinarodnidentance.cz.
Aktuality k oslavám pak na Facebooku či Instagramu.
Foto: Lucie Faltýnová, Serghei Gherciu, Marek Záleský 

Ing. Petra Filsaková

pro Taneční magazín

    

Pluto aneb chybující lidé v akci

Čtyři vynikající mimové na jednom jevišti, pantomima je zpět

6. března měla v Národním divadle světovou premiéru zbrusu nová inscenace Laterny magiky pod názvem Pluto. Režie se ujal Thomas Monckton, pocházející z Nového Zélandu. Jeho tvorba  se pohybuje na pomezí fyzického divadla, cirkusu a klauniády. Vybral si spolupráci s těmi nejlepšími českými mimy, tedy Vandou Hybnerovou, Annou Polívkovou, Radimem Vizvárym  a novozélandským skvělým mimem Trygve Wakenshaw. Thom Monckton se snaží přivést zpět na jeviště pantomimu, která je dnes na okraji.  Přitom právě sledování talentovaných umělců, kteří dokáží vytvářet celé světy, má své neopakovatelné kouzlo.

 

Pluto. Planeta, ale také začínající filmové studio. Jeho čtyři členové mají nadšení pro věc, odhodlání, ale žádné odborné znalosti, žádnou intuici a vůbec ne umělou inteligenci. Zkrátka chybující lidé se snaží udělat chybný produkt z chybných nápadů. A jde jim to.

 

Na začátku inscenace se na projektovém plátně objevují záběry z planety Pluto. Celkem dlouhý začátek ve mně budí nedůvěru,  zda nebude představení příliš  krátké a ošizené o  samotnou pantomimu. Ale omyl! Postupně chápu, je to film,  který se naše povedená skupinka snaží natočit.

Laterna magika | Pluto: Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Anna Polívková, Trygve Wakenshaw, Vanda Hybnerová, Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Komediální  talent  Anny Polívkové se nezapře už při jejím prvním vstupu na scénu. Když se představí coby režisérka a sedá si na své režisérské křeslo, začíná to v publiku šumět smíchem. Její postava, Vilma Sofia Anastasia von Spielberg, řečená Boss, jednoho dne zdědí filmové studio. Ale nikdy neplánovala stát se režisérkou. Pravděpodobně představí scénář svým dvěma účinkujícím a ti  si ho vyloží  trochu po svém. Zkrátka každý je hrdina a je rozhodně lepší než ten druhý.  Také to dávají patřičně najevo. Zde už rozehrává svůj talent  Trygve Wakenshaw  a Radim Vizváry. Pieter  (Trygve Wakenshaw) jednou zamířil na pracovní pohovor na elektrikáře, ale cestou špatně odbočil a ocitl se na konkurzu herectví. A tam potkal Gorge.  Gorge (Radim Vizváry) je nezkušený filmový herec, má talent, o kterém je přesvědčený hlavně on sám a myslí si, že kamera je jeho osud. A dále tu máme Maxe (Vanda Hybnerová), který je technikem tělem i duší. Existuje pro něj jen záře reflektorů. Jaksi ale nemá potřebnou kvalifikaci, což je občas vidět. Ve studiu to různě tříská a svítí, každý se snaží problém nějak vyřešit a naši tři hrdinové si musí se zádrhelem jakýmkolivi způsobem  poradit, tedy podlézt, nadlézt, přeskočit… Jejich úsilí pochopitelně polechtá divákovi bránici. I samotné čtení scénáře není úplně jednoduché.

Laterna magika | Pluto: Vanda Hybnerová, Radim Vizváry, Anna Polívková – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Vanda Hybnerová, Trygve Wakenshaw, Anna Polívková, Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Laterna magika | Pluto: Radim Vizváry – foto: Petr Lebeda

Ale konečně přichází natáčení samotné.  Obleky astronautů (velmi nápadité, dělají  z našich hrdinů ještě více už tak dost veselé postavičky). Ale obléct se do nich! I tady vyvstává problém, protože Gorge chce být vždy perfektní. Režisér má co dělat, pobíhá zleva doprava a hlavně se velmi snaží. Herci také a co všechno se dá prožít, to se musí jen vidět!  Jejich úsilí ale končí kolapsem. Max musí zachraňovat lidské životy a samozřejmě po svém. V jednu chvíli to vypadá, že z aktérů jsou spíš zombie, Max je zoufalý a nápaditě použije  raději kýbl, který má po ruce,  jednou jako přilbu na hlavu, poté nádobu na zvracení či toaletu…. Vše ale dobře dopadne a natáčení pokračuje. Snad nejúsměvnější je scénka, která má pravděpodobně  zpodobňovat  využití  tzv. zeleného plátna. To, co režisér opravdu natáčí a hlavně jakým způsobem, by jistě dohnalo k slzám i dnešní dorostence. Tak tohle nemá konkurenci.  Po natáčení přichází chvilka napětí, zda technika vůbec funguje…

A je tu šťastný konec,  ocenění, dlouhý potlesk a slzy vděčné režisérky. A také dlouhý potlesk z našich řad a slzy smíchu. Vlastně dlouhý potlesk by si zasloužilo už i samotné vzezření Radima Vizváryho (zejména účes), chytám se při tom, jak si ho zaujatě prohlížím.

 

Pluto je jedna z nejpovedenějších inscenací, které jsem v poslední době měla možnost vidět. Vřele doporučuji velkým i malým.

Pluto –  tak to vypadá, když se čtyři vynikající mimové sejdou na jednom jevišti. Bravo!

 

 

Foto: Laterna Magika, ND, Petr Lebeda

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Sounds of Diversity

Unikátní spojení hudby, tance světelného designu ve 4 evropských městech

Mezinárodní projekt   Sounds of Diversity přináší divákm příležitost zaposlouchat se do zvuků rozmanitosti, a to díky propojení současné vážné hudby s pohybem a světelným designem. V režii brněnského režiséra Martina Modrého a pod taktovkou polského dirigenta Szymona Bywalece uslyší v rámci tohoto koncertního miniturné světové premiéry čtyř skladeb renomovaných skladatelů ze zemí Visegrádské čtyřky a uvidí trojici tanečníků v koncepci Jany Ryšlavé zahalenou v atmosféře light designu Piotra Ceglarka.

„Koncerty proběhnou 5. března v Ostravě, 6. března v Katovicích a na podzim tohoto roku v Žilině a Budapešti. Každý z 16 hudebníků Sounds of Diversity Ansámblu a každý z trojice tanečníků tak vystoupí ve své rodné zemi a zároveň ji bude reprezentovat v trojici zemí sousedních – zemí, které mají společné kořeny, historii i části kultury,” zve ředitelka projektu Marcela Kysová. „Přijďte si poslechnout dialog mezi tradicí a současností, mezi zvukem a pohybem, mezi prostorem a světlem. 

Každá ze čtyř premiérovaných skladeb nabídne divákům jedinečný koncept odkrývající nové dimenze tohoto tématu letošního ročníku – wellbeingu:

Jedinou ženou mezi letošními autory je původem ostravská skladatelka a hudební režisérka Petra Šuško. Ve skladbě Šestý smysl reflektuje intuici, kterou má každý z nás a neomylně nás provází celým životem. Inspirací jí byly citáty slavných myslitelů o zraku, sluchu, čichu, hmatu a chuti, které postupně vedou k vrcholnému bodu – intuici jako nejvyšší formě poznání.

Šestý smysl tak podněcuje posluchače k zamyšlení nad tím, jak každý z nás svůj vnitřní hlas vnímá – je to tiché šeptání, dramatické pulzování nebo nečekaná harmonie?


Polský skladatel Przemysł
aw Scheller se ve svém díle Grande Valse Brillante soustředí na fascinující propojení hudby a slova. Inspiroval se nejen poetikou Juliana Tuwima, ale také myšlenkou Leoše Janáčka o hudebnosti lidské řeči. V jeho skladbě se prolínají zvukové textury s rytmem mluveného slova a vzniká zcela nová harmonická souhra mezi hudbou a významem slov. Scheller tímto způsobem vytváří dynamické a vícevrstevnaté dílo, které reflektuje hravost i hloubku jazykového projevu a přináší nový pohled na propojení hudby s verbálním uměním. Díky tomuto neobvyklému přístupu k nástrojům a zvukům přinese návštěvníkům nejen radost z poslechu, ale také intelektuální zážitek plný inspirace a podnětů k zamyšlení.

Viktor Molnár, jeden z nejtalentovanějších maďarských skladatelů své generace, svou skladbou The Zone tematicky propojuje hudbu s dosažením rovnováhy mezi tělem a myslí. Jeho kompozice je inspirována stavem takzvaného flow”, během kterého se člověk nachází v dokonalé harmonii se sebou samým i okolním světem. Molnár ve své hudbě usiluje o vytvoření atmosféry, která posluchačům umožní tento stav zažít a nechat se hudbou unést směrem k vnitřnímu klidu. Dílo tak jistě osloví nejen milovníky současné hudby, ale i ty, kteří hledají hlubší prožitek, propojení a chvíli vlastního wellbeingu v moderním hektickém světě.

Díky těmto čtyřem zcela novým skladbám a působivému propojení s tancem a světelným designem nabízí tento originální multižánrový koncept kulturní zážitek široké škále diváků. „Ať už hledáte svůj vnitřní hlas, experimenty nebo rovnováhu, přijďte  a nechte se unést fascinujícími zvuky rozmanitosti. V jejich rytmech se před vašimi zraky roztančí trojice performerů Jana Ryšlavá, Lucia Bielik a Rado Piovarči a s bezednou dávkou kreativní energie provedou celým večerem každého, kdo bude mít otevřenou mysl pro nové – nejen hudební – zážitky. Koncepce večera vzniká v režijně-choreografickém duu Matěj Modrý a Jana Ryšlavá, kteří jako taneční tvůrčí metodu zvolili instantní kompozici. O okouzlující atmosféru se navíc postará polský multimediální umělec Piotr Ceglarek, který má za sebou light design projektů na prestižních festivalech po celém světě a jeho cílem bude i zde, jak sám říká, vytvořit umění, které tvoří prostor a emoce,” připomíná Marcela Kysová.

Všechny čtyři večery – v Ostravě, Katovicích, Žilině i Budapešti –  se odehrají pod režijním vedením brněnského režiséra Martina Modrého, který společně s šestnáctičlenným ansámblem hudebníků a dirigentem Szymonem Bywalecem, třemi tanečníky a light designérem promění 4 evropské koncertní sály v kulturní lázně pro tělo i duši.  Propojí hudbu, tanec a světlo v podmanivé představení, během kterého se diváci budou moci uvolnit, ponořit se do vlastních emocí a nechat své myšlenky volně plynout.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou událost za zvuků rozmanitosti!

 5. března 2025, 19:00 – Koncertní sál Fakulty umění Ostravské univerzity, City Campus Ostrava
 6. března 2025, 19:00 – Akademia Muzyczna im. K. Szymanowskieho, Katowice

 podzim 2025 – Budapešť, Žilina

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín