Žal se neodkládá

Loučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou – soucitná slova píše Jiří Korn i Jitka Molavcová

26. srpna proběhlo v kině BioOko rozloučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou. Na jeho oblíbeném místě se sešla rodina, blízcí přátelé a spolupracovníci. Eduard Parma zemřel naprosto nečekaně 27. července 2022 ve věku 72 let. (Jeho smrt zůstává stále trochu zahalena tajemstvím).


Bývalá manželka Eduarda Parmy – Radmila Parmová, která spolu s dcerami Adélou a Annou a bratrem Jindřichem Parmou organizovali setkání v BioOku, říká: „Nechtěli jsme to pojmout jako tryznu, ale spíše vzpomínku na všechno hezké, co jsme zažili. Bolesti v tomto čase  bylo dost a dost.“  Ačkoliv vše mělo býti spíše veselé a na plátně zazněl i Edův nenapodobitelný smích, někteří se přesto neubránili slzám. Během loučení s Eduardem Parmou probleskla zpráva, že zemřela Hana Zagorová. To už bylo pro některé přítomné trochu moc.

Eda

Slova se statečně ujal Richard Sacher, moderátor, novinář a zpěvák, který s Eduardem Parmou spolupracoval. Richar Sacher dodává: „Složil pro mě dvě písně, natáčel jsem u něj také skladby jiných autorů. Když jsem byl požádán paní Radmilou, abych se dnes ujal slova, neváhal jsem ani chvilku. Ale připravit jsem se musel pečlivě.“ (Richard Sacher si před lety zazpíval i s Radmilou Parmovou.)

Spisovatel Richard Sacher a hudebník Petr Hannig 

Hudební skladatel a také politik, který  se stal v roce 2018 kandidátem  na prezidenta republiky  Petr Hannig (mimo jiné také objevitel Lucie Bílé) zavzpomínal na roky s přítelem Edou. Krátce pohovořil i další Edův přítel, hudební skladatel Pavel Skalický.

Pavel Skalický se loučí 

Některé osobnosti nemohly přijít osobně, ale poslali alespoň své vzkazy: Jitka Molavcová je jedna z nich: „Dovolte, abych vyjádřila soustrast celé rodině, všem přátelům Edy Parmy, všem lidem dobré vůle… Váš smutek je i mým smutkem… Upřímně s vámi soucítím… S úctou“ Jitka Molavcová

Snad nejznámější hit Eduarda Parmy je Žal se odkládá, který zazněl také během jednoho z velkých megakoncertů Jiřího Korna v naprosto vyprodané 02 Aréně. Ale i skladba Ulice Váci, kterou skladatel složil pro svého přítele Jiřího Korna  je velmi oblíbená. Zpěvák se ale nedostavil osobně, v posledních letech se veřejným akcím spíše vyhýbá. Edovi napsal toto:  „Je mi to nesmírně líto, že nás Eddie opustil. Je to kruté a neměnné. Všichni nakonec skončíme a ani se nestihneme s tímto světem rozloučit. Beru to jako skutečnost, která se nedá změnit. Proto se moc omlouvám, ale rozhodl jsem se neobjevovat se na pohřbech. Eddie byl báječný člověk, stále usměvavý a plný života. Tak zůstane v mém srdci a nechci tuto vzpomínku rušit faktem, že už tomu tak není. Buďme rádi, že jsme dostali šanci těšit se z jeho přítomnosti a jeho lásky. Opatrujte se.“  Jirka Korn

Bratr a hudební skladatel, producent a muzikant Jindřich Parma, který je autorem mnoha hitů – připomeňme hity pro Petra Kotvalda – „Milujem se čím dál víc, Gejzír, Satelit, Mumuland, Kdekdo je dál“, pro Hanu Zagorovou „Co ti brání v pousmání“, pro Karla Gotta Chyť své dny“ aj.,  se přišel rozloučit se svým bratrem. Bylo znatelné, že je rozechvělý, i když se ke všemu postavil statečně. Z úst Petra Hanniga zazněla poklona, Jindřich Parma je podle něj  nejlepší žijící hudební skladatel v ČR.

Jindřich Parma je statečný  a usměvavý  (ale platí jak praví klasik: „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal)

Na pódiu nestála rakev, ale byla tu video-projekce, střídaly se zde obrazy z Eduardova ať už soukromého, tak pracovního života.

Při rozloučení nechyběl ani textař a novinář, dlouhodobý přítel Eduarda a reportér známý čtenářům z našeho  Tanečního magazínu Michal Stein.

Eduard Parma a Michal Stein oslavují v baru v Poděbradech úspěch své Platinové desky

Výtvarnice a současně kamarádka Eduarda Lenka Scheithauerová připravovala obal na CD, na kterém skladatel právě pracoval. Nebylo ale dokončeno, rodina ho však přislíbila vydat. Na pódiu tedy stál alespoň její obraz – „Eddie jako černoch“.

Eddie jako černoch

Šéfredaktorka našeho Tanečního magazínu Eva Smolíková, která měla s Eduardem  právě rozpracované CD a společně  před nějakým časem vydali a pokřtili CD Bouří, tmou,   se nakonec neubránila slzám. Eva říká: „Odešel mi nejen hudební guru, ale především dobrý přítel. Byli jsme si určitými povahovými rysy  velice podobní, jako bychom vůbec nepatřili do tohoto světa. Každý třetí den čekám telefon, jako vždycky. Tak proč Eda nevolá ani nebere mobil?  Bude pro mě těžké se s tím vyrovnat.“

Šéfredaktorka Tanečního magazínu se loučí „po pirátsku“ (Společně s Edou napsali song Bouří, tmou)

Poslední smeknutí klobouku a … zahřmělo. Přichází bouřka a liják. Že by vzkaz z druhé strany?

Úplně první kytice na hrobě, ihned po obřadu

Hlavními osobnostmi, na které se upíraly všechny zraky,  ovšem byly bývalá manželka Radmila a dcery Anna a Adéla. Všechny ustály veškerou tíhu okamžiku se ctí. Obě dcery  se věnují uměleckým činnostem. Anna fotografuje, tetuje a vyrábí šperky, Adéla maluje a věnuje se modelingu. Minulý rok Adéla přivedla na svět  malou Taliu, Eduard Parma se stal dědečkem a naštěstí se z toho ještě stihnul těšit.

Radmila Parmová s dcerami Annou a Adélou 

Vše je zalité sluncem, ale je to tak?? Adéla Parmová, Pavel  Skalický a Radmila Parmová 

Eduard Parma se narodil v roce 1950, absolvoval Státní konzervatoř v Praze a působil ve skupině Petra Spáleného. Vedl vlastní Orchestr Eduarda Parmy, doprovázel Jiřího Korna a Hanu Buštíkovou.  Jeho skladba „You ´re My Voodoo“ získala čtyři ceny na festivalu Cavan International Song Contest v Irsku v roce 1979.  V roce 1981 se přestěhoval do Velké Británie, kde prožíval  řadu úspěchů.

Založil nahrávací studio SOKIT, v němž nahrával Edwin Starr, Jimmy Ross, Adamski a další. V roce 1991 přestěhoval své studio do Prahy. Zde spolupracoval se svým bratrem Jindřichem Parmou.

Byl mužem mnoha talentů, je nazýván průkopníkem nových hudebních stylů u nás, syntezátorové hudby, house music, new wave music. Jeho orchestrální skladby jsou úspěšné v zahraničí, mimo jiné i v Číně a Japonsku.

Tvořil filmovou hudbu i spoty pro reklamy.

Věnoval se také pedagogické činnosti.

„Edo, byli jsme tak veselí, když hráli Žal se odkládá ve vyprodané 02 Aréně. Napsali jsme spolu  Bouří, tmou, kde piráti čelili nástrahám osudu. Všechny jsme přece překonali, těšili jsme se ze života… Proč tu prohrami ostřílený pirát dnes stojí, mlčí a sám? Tichý je i Tvůj mikrofon, kytara. Utichlo i celé studio a klávesy. Proč?? Edo, čekám každý třetí den, že zavoláš. Jako vždycky. Tak proč nevoláš, ani nezvedáš telefon?“, šéfredaktorka Eva Smolíková

Na scéně české hudby je zase další  prázdné místo.  Edo, budeš nám všem  chybět!

Foto: Eva Smolíková, David Smolík, archiv rodiny Parmových, Petr Brodský 

 

Taneční magazín

 

Festival 4 + 4 dny v pohybu zaplní Erpet Smíchov

27. ročník festivalu otevře opuštěnou pražskou budovu

5.– 16. 10. 2022

Už posedmadvacáté otevře opuštěnou pražskou budovu festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu. Tentokrát zve ve dnech 5. – 16. října do bývalého sportovního centra Erpet Smíchov, představení a performance budou probíhat také v Divadle Archa a Paláci Savarin.

Být někdo jiný, někde jinde, někdy jindy je letošním festivalovým tématem, reflektující současný stav světa s humorem i návody, jak krizi řešit.

Erpet, dříve Sportovní hala TJ Tatry Smíchov, byl postaven ve stylu pozdní moderny roku 1980 dle projektu architekta Zdeňka Staška. Festival obsadí nejen vnitřek budovy, ale také venkovní prostory sportoviště, ať už hřiště nebo bazény.

„Jsme rádi, že budeme moci návštěvníkům ukázat až surreálnou umělou krajinu, která byla původně vytvořena pro potřeby bývalého golfového trenažeru uvnitř objektu,“ říká za pořadatele Markéta Černá.

Velkorysé prostory zaplní výstava současného umění nabízející návštěvníkům díla šesti desítek českých umělců jako je Tomáš Svoboda, Alena Kotzmannová, Aleš Novák, Michal Pěchouček, Milan Mikuláštík, Markéta Othová, Eva Koťátková, Tomáš Vaněk, umělecká skupina Rafani a mnoha dalších. Kurátorkami letošní výstavy jsou Gabriela Kotíková a Denisa Václavová.

„Prostor nám tentokrát nabízí možnost s ním intenzivně pracovat a tak budou umělci v rámci měsíční rezidence připravovat díla přímo pro Erpet. Divákům nabídneme takovou výstavní bojovku. Zážitkem je samotné místo a výstavu si mohou objevovat i nacházet v golfovém odpališti nebo opuštěném bazénu,“ dodává Václavová.

V Divadle Archa proběhnou vystoupení uznávaných mezinárodních projektů propojující multimédia, živou hudbu, tanec a performance, do Archy můžete zamířit také na výstavu slovenského fotografa Ctibora Bachratého.

Před třemi lety nadchl pražské publikum nejpopulárnější italský divadelní soubor Motus se svou celosvětově úspěšnou inscenací MDLSX. Letos se výjimečná herečka, tanečnice, DJka a modelka italské značky Gucci, Silvia Calderoni, vrací s tragédií Tutto brucia (Vše hoří), inspirovanou Eurípidovými Trójankami, jenž je stejně současná jako temná. Calderoni tentokrát doprovodí tanečnice Stefanie Tansini a hudebnice R.Y. F. (Francesca Morello).

V nejnovějším představení Lavagem brazilské umělkyně Alice Ripoll a skupiny umělců z ghetta Cia REC se skutečnost mísí s fantazií a vytváří delirium připomínající apokalyptický sen. Podstatu umíněné inscenace Lullaby for Scavengers všestranně talentovaného Londýňana komika a video umělce Kima Noblea vystihuje její název “Ukolébavka pro mrchožrouty”), jež nepostrádá poetickou přitažlivost. Kim využívá provokativní humor, s jehož pomocí odkrývá lidský úděl: témata jako smrt, sexualita, gender nebo víra pojednává se suchým smyslem pro humor kombinujícím tragédii s absurdnem.

„Mám tři problémy: kapitalismus, patriarchát a jak je možné, že nás umění nedokáže zachránit,“ říká kanadský choreograf Frédérick Gravel. Ten odlupuje jednotlivé vrstvy vlastní duše, aby obnažil své strachy a vypustil netvora hamižnosti v sólu s názvem  Fear and Greed (Strach a chamtivost) , v němž se odhaluje až na dřeň. Jeho plynulé přechody mezi tancem, zpěvem a terapií, kterou si sám ordinuje, doprovází rocková skupina.

Festival 4 + 4 dny v pohybu je již od roku 2009 součástí mezinárodního networku In Situ, jehož současný projekt (UN)COMMON SPACES zahrnuje spolupráci devatenácti festivalů z celé Evropy a podporu dvaceti nových projektů určených pro veřejný prostor. V rámci letošního ročníku 4 + 4 dny v pohybu se divákům představí belgický umělec Johannes Bellinkx s projektem Continuum, který bude probíhat ve dnech 14. a 15. října v prostorách Paláce Savarin. Ve dnech 11. a 12. října se uskuteční v ulicích Smíchova interaktivní performance Frame španělského souboru Eléctrico 28.

Kromě výstavy, tanečních, divadelních a hudebních vystoupení, komentovaných prohlídek či programu pro děti, proběhne v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu také tradiční festivalová škola hostící experty na Management umění a festivalové a galerijní manažery, kteří se podělí o své zkušenosti.

Adresa místa konání: 

Sportovní centrum Erpet Smíchov, Strakonická 4, Praha 5

YouTube / Vimeo:

Eléctrico 28 https://vimeo.com/680338555

Frederick Gravel: https://vimeo.com/392554539

Alice Ripoll: https://vimeo.com/650936401

 

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Konzervatoř Duncan centre slaví 30 let!

Čtvrtá dekáda jedinečné školy svého druhu v ČR! Přispěla k rozvoji současného tance u nás

Konzervatoř Duncan centre vstupuje do čtvrté dekády své existence. Oslavy 30 let od založení zahájí třídenní program od 20. do 22. září v podmanivé, tancem vibrující budově konzervatoře v Braníku. Během října budou studenti prezentovat svoji tvorbu v Děčíně, Plzni, Litoměřicích, Jihlavě a Pardubicích. Vyvrcholení oslav proběhne v Divadle Ponec 11. listopadu.

Konzervatoř Duncan centre je jedinečná škola svého druhu v České republice. Od založení Evou Blažíčkovou v roce 1992 významně přispěla k rozvoji současného tance u nás. Mnoho absolventů školy trvale ovlivňuje podobu domácí umělecké scény a/nebo jsou významnou součástí systému taneční a pohybové výchovy dětí v ČR.

V úterý 20. 9. v 16 hodin zahájí oslavy krátké taneční vystoupení studentů. Po něm promluví ředitel školy Petr Tyc a vzácní hosté. Vernisáž fotografií Dragana Dragina, „dvorního” fotografa školy v devadesátých a nultých letech, představí autorův výběr z jeho nekončících pokusů zachytit v Duncanu duši tance. Podvečer bude patřit diskuzi s hosty z různých uměleckých oborů na téma Jaké místo má tanec v současném umění. Závěr úvodního dne oslav bude patřit Evě Blažíčkové, která nejen studentům a mladším divákům přiblíží okolnosti založení školy.

Ve středu 21. 9. začne od 16.30 program určený studentům i veřejnosti. Promítneme studentské filmy vzniklé v posledních dvou letech, od 18 hodin budeme v pořadu Slovo a role absolventů KDC ve společnosti diskutovat s pěti absolventy s různou profesní dráhou. Během pořadu také představí Jana Bohutínská výsledky průzkumu mezi absolventy KDC. Středeční program završí představení složené z choreografií studentů, absolventů i pedagogů školy.

Kromě programu pro veřejnost bude středa od rána až do podvečerního programu patřit studentům školy, kteří dostali možnost sami si program dne zvolit. Čekají je dva půldenní workshopy s Cirkem La Putyka a s Kristiánem Mensou.

Ve čtvrtek 22. 9. večer uvedeme od 18 hodin podruhé představení složené z choreografií studentů, absolventů i pedagogů, po kterém školu rozezní a roztančí hudební večírek.

Už od rána ovšem bude čtvrtek věnován taneční a pohybové výchově. Denní program je určen našim studentům a žákům ZUŠ. Povedou ho pedagogožky KDC Veronika Kacianová, Marta Vodenková a hosté Barbora Látalová a Jan Bárta.

V říjnu budou oslavy pokračovat sérií představení studentů a dílen pedagogů v regionech. Akci bude možné navštívit v Plzni (6/10), Litoměřicích (11/10), Jihlavě (14/10), Pardubicích (20–22/10) a Děčíně (4–5/11). V každém městě se bude program částečně obměňovat.

Završením oslav bude prezentace tvorby nejen studentů KDC v Divadle Ponec dne 11. listopadu

Konzervatoř Duncan centre realizuje oslavy 30 let od založení s finanční podporou Magistrátu hlavního města Praha, Nadačního fondu Cesta ke vzdělání, Městské části Praha 4 a Spolku rodičů a přátel KDC.

Barbora Laierová

pro Taneční magazín 

Divadelní Festival Kutná Hora

8. ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora

Osmý ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora proběhne od 8. do 10. září 2022. Jako každý rok nabídne přehlídku vybraných nezávislých divadelních souborů a performerů z České republiky a v letošním roce představí zahraniční umělce ze Slovenska, Slovinska, Německa, Ukrajiny a Ruska. Většina festivalového programu proběhne v prostoru Pivovaru Sedlec, ale program pro děti bude už tradičně umístěn do centra Kutné Hory, na Palackého náměstí.


Festival zahájí 8. 9. v 19:30 světová premiéra výtvarně-zvukové site specific inscenace Ó, která je připravovaná přímo pro festival spolkem Špatné divadlo. Po premiéře zahrají WWW NEUROBEAT, kapela slučující postupy hiphopu, industriálu, elektroniky a volné skladby.

„Letos se v centru pozornosti festivalu ocitá člověk a otázka zodpovědnosti za jeho činy. Člověk jako strůjce války, ale i její největší oběť,“ říká kurátorka festivalu Ewa Zembok.

Z českých souborů budou moci diváci vidět například pražské Divadlo X10 s inscenací Úspěch. Inscenace mapuje vzestup nacismu, tendence doby a konkrétní lidské motivace, které vyústily v tragédii druhé světové války. Divadelní experimentátor Jan Mocek představí performance Present: Perfect, pohybující se na hranici divadla a vizuálního umění a zkoumající zodpovědnost člověka. Mockovy projekty kombinují prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřují se na současná témata.

Ze Slovenska přijede nezávislé divadelní seskupení Odivo s loutkovou multimediální performancí Svetlonos. Inscenace se zaměřuje na existenci světla a tmy nejen ve světě, ale hlavně v nás samotných a hledá tak samotné jádro zla. Nejznámější slovinské nezávislé divadlo Glej přiveze dvě inscenace. První s názvem Under construction je generační výpovědí o společenství, čase, městě, idejích a převzetí zodpovědnosti za budoucnost. Druhá inscenace vytvořená v koprodukci s mariborským divadlem Moment nese název How did we get here. Storytelling dvou herců pojednává o tom, co v nás zanechává válka.

Válkou se zabývají i ruští performeři. Janis Povilaitis se ve svém projektu s názvem Dobrodružství zbloudilého vojáka neboli já jsem jen vykonával rozkazy vyrovnává s dopady války na člověka, který se ocitá ve válce, ve které se ocitnout nechtěl. Feministické protiválečné představení Russian Book of Dead absolventky Vyrypajevovy školy Ingy Antarktingy je generační výpovědí ruských disidentských třicátníků, je vyjádřením vzdoru proti válce a zkoumá její dopady na jednotlivce.

Festival nabízí i bohatý doprovodný program ve formě přednášek, debat a promítání, a je zároveň důležitou platformou pro setkávání profesionálů z oboru nezávislých scénických umění.

Lea Kukovičič: FORSALE, artist talk, Produkcija: Bunker, Stara mestna elektrarna, 9.3.2022

Barbora Koláčková

pro Tanečnímagazín