Sunken Streams

Vernisáž Galerie NoD: Lenka Glisníková

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Sunken Streams vizuální umělkyně Lenky Glisníkové, která proběhne ve středu 17. 9. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:

Galerie NoD
Lenka Glisníková
Sunken Streams
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 17. 9. 2025, 18:00
18. 9. – 15. 10. 2025

Lenka Glisníková (*1990) patří k profilujícím se klíčovým osobnostem nastupující české post-fotografické scény. Je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2023 a vítězkou Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku (společně s Karolínou Matuškou v duu Shotbyus) v letech 2020 a 2023. Systematicky se věnuje výzkumně pojaté umělecké praxi v níž rozrušuje ontologické hranice fotografie: dekonstruuje plošnost fotografického média, digitálně manipuluje fotografický obraz a transformuje jej do prostorových objektů a instalací. V posledních letech se intenzivně věnuje zkoumání dopadů moderních technologií na člověka, společnost a širší ekosystémy, současně ji zajímá, jak tyto technologické transformace proměňují naše vnímání reality.

Na jejích posledních samostatných galerijních prezentacích – ať už šlo o dystopickou instalaci v Galerii Kostka (2023), nebo výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v Plato Ostrava (2024) – vytyčila určitý myšlenkový i formální směr: organické a technologické motivy propojuje do nových, často až mimozemsky působících hybridních forem. Její práce nás vede k otázkám, jak technologie utvářejí naše tělo, čas a prostor, a jak se z těchto vlivů stává nová forma každodenní zkušenosti.

 

V připravovaném projektu Sunken Streams pro Galerii NoD se autorka nechává volně inspirovat perspektivami eko-futuristického přemýšlení a sci-fi imaginací. Výstava nabízí spekulativní meditaci o povaze času, materiální proměnlivosti a epistemologických limitech antropocentrického poznání.

PK:
Tvá práce se nechává volně inspirovat například také „new wave“ sci-fi literaturou. V průběhu prací na výstavě jsi několikrát zmínila například díla od Jamese G. Ballarda. Namátkou třeba román Crystal World (1966) nebo povídku Poselství ze Slunce (1981). Ty spojuje téma jakési epidemické katastrofy, která postupně zcela pohlcuje vše živé. Ballard o svých knihách také tvrdil, že zobrazují spíše psychologii budoucnosti nežli budoucnost jako takovou. Co Tě zajímá více: představy posthumánní budoucnosti jako taková, nebo spíše její „emocionální terén“?


LG:

Tato literatura mi pomáhá s imaginací. Místo oblíbeného retrofuturismu a katastrof nabízí prostor pro téma duševního rozkladu jedince a jeho niterných existenciálních otázek. Zajímá mě ten moment, kdy se na horizontu událostí na první pohled neděje nic divného: tj. kdy ztrácíme schopnost postřehnout radikální transformaci světa a skutečnosti. Například v novele Poselství ze Slunce se objeví choroba, která se šíří po celé Zemi. Protagonisté upadají do amnézie a každý den do ní upadají o několik minut déle. Počítají si hodiny „ztraceného času“ až nakonec v tomto bezvědomém, vypnutém stavu tráví skoro celý den. Těch pár minut „našeho vnímání času“, do kterých se na konci povídky proberou, jim naopak přijdou velmi divné: a nakonec tak nereálné. Líbí se mi na tom ten motiv subjektivity vnímání reality – její převrácení – a vztah k času. Onen ubíhající čas, který neúprosně směřuje dopředu navzdory jakýmkoliv našim snahám, je pro mě hodně emotivní moment a motor mých děl.

 

(Úryvek z rozhovoru Lenky Glisníkové s kurátorem Pavlem Kubesou k výstavě pro časopis Artikl)

Výstava Sunken Streams a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

 

NoD, Taneční magazín

Tři premiéry, záznamy derniér online

Se třemi premiérami, hostováním v Kanadě a USA i prezentací v Japonsku vstupuje do nové divadelní sezóny Švandovo divadlo v Praze na Smíchově. Divadlo se v ní také chystá natočit vícekamerové záznamy 19 titulů ze svého současného repertoáru. Digitalizované záznamy inscenací budou po jejich derniérách postupně zveřejňovány na platformě DRAMOX, streamovací službě umožňující zhlédnout představení online. Čtyři premiéry v sezóně 2025/2026 připravuje kulturní prostor Peškovka. Dům v ulici Elišky Peškové nabídne návštěvníkům kreativní vzdělávání v podobě dílen, kurzů a workshopů zaměřených na ovládnutí divadelního umění i s ním souvisejících řemesel.


Výrobu a následné sdílení natočených představení prostřednictvím DRAMOXu považují ve Švandově divadle za významný počin. „Díky digitálnímu záznamu budou moci naše inscenace vidět i lidé, kteří se k nám z různých důvodů nedostanou,“ vysvětluje Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla.


„Záznamy nám navíc umožňují založení kvalitního digitálního archivu. Ten ocení například studenti, divadelní vědci a další zájemci. Ti všichni budou moci už teď, ale i kdykoli v budoucnosti zjistit, jak vlastně vypadaly inscenace, které se ve Švandově divadle hrály,“ upřesňuje Hrbek.

Do konce sezóny tak DRAMOX zveřejní hned tři lákavé tituly ze smíchovské scény: úspěšné, cenami ověnčené drama Pankrác´45, písničkový retro muzikál Návrat krále volně inspirovaný emigrantským příběhem Karla Gotta a klasické milostné a společenské drama Anna Karenina. Projekt je realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury.

V hlavní roli rodina

Největším tahákem sezóny jsou však chystané premiéry. První novinkou ve Velkém sále budou 8. listopadu 2025 Pravidla Nirvány. Hru napsal Martin Františák, umělecký šéf divadla, režisérem je Thomas Zielinski. Vypráví „o poslední rockové rebelii“, která se uskutečnila na přelomu 80. a 90. let ve Spojených státech, zemi poznamenané mimo jiné rozpadem funkční rodiny. Tehdy se také zrodilo hnutí grunge, jímž mládež reagovala na tehdejší svět.

Inscenace bude postavena z části jako činohra, z části jako živý koncert herců Švandova divadla. Pro tento účel vznikla i tříčlenná kapela ve složení Jakub Tvrdík (zpěv a baskytara), Jan Mansfeld (zpěv a kytara) a Matěj Anděl (bicí). Autorem hudby je Ivan Acher. Dramatický příběh kapely Nirvana a jejího frontmana Kurta Cobaina je pro mne srdeční záležitostí,“ nechal se už dříve slyšet Martin Františákjehož inspirovaly i další kapely z této doby.

Počátkem roku 2026 se scéna Velkého sálu promění v prosluněnou italskou Veronu, v níž to vře nenávistí dvou vážených rodin. Titul Romeo a Julie, nejznámější love story všech dob, zde bude mít premiéru 14. února 2026. „I tentokrát půjde o výrazné ztvárnění a tematickou rezonanci díla s dnešní dobou,“ prozrazuje dramaturgyně Martina Kinská.

Režii bude mít Martin Františák, svěží adaptaci Shakespearova textu vytvořil David Košťák.

Třetí premiérou uvedenou na hlavní smíchovské scéně bude černá komedie Ukrutně šťastni režiséra Eliáše Gaydečky. Poprvé k vidění bude 25. dubna 2026.

Novinku uvede také Studio Švandova divadla. Hru Po tátovi napsala Dagmar Fričová, režírovat ji bude Lucie Ferenzová. Vypráví o třech stand-upových komicích, kteří mají v nočním baru pobavit publikum improvizací na téma „rodina“. Předpremiéra bude 6. června 2026, premiéra se uskuteční v sezóně 2026/2027. „Lucie Ferenzová už ve Studiu inscenovala monodrama Na první pohled s výbornou Marií Štípkovou, které zaznamenalo velký ohlas u diváků i odborné veřejnosti,“ připomíná Martin Františák.

Publikum se ve Švandově divadle může těšit i na nově upravené prostory u zadního baru pokryté velkoformátovými stylizovanými fotografiemi Tomáše Vrany. Ten na nich osobitým způsobem zachytil všechny stálé členky a členy hereckého souboru. V souvislosti s premiérou Romea a Julie bude v únoru 2026 ve foyer odhalena také nová Výtvarná zeď. Malbu Martina Velíška vytvořenou na zdi o velikosti 3,5 x 5 metrů bude tentokrát inspirovat právě tato slavná hra Williama Shakespeara.

Peškovka, místo tvůrčích setkání

Do své teprve druhé sezóny vstupuje Peškovka (Tvůrčí dům Elišky Peškové), kreativní prostor pro nezávislé divadelní projekty, který propojuje divadelní profesionály i amatéry s místní smíchovskou komunitou. Příchozím nabídne čtyři divadelní premiéry, nové vzdělávací formáty a plánuje také další spolupráci se studenty DAMU.

Inscenace Práce nádenní, lásky trápení chce s černým humorem vyprávět o těch, kteří se sami se sebou rozhodli skončit. S Hereckým studiem Švandova divadla ji připraví jeho vedoucí Josef Kačmarčík a Dagmar Kopečková, uvedena bude od 30. listopadu.

Mladá krev spolku JEDL představí v Peškovce 17. prosince nový autorský text inspirovaný příběhem dětí spisovatele Thomase Manna. Režii bude mít Kristýna Nebeská a Maxim Bitto.

Rezidenční soubor Peškovky Ductus Deferens nabídne divákům projekt BLACKOUT, jímž na jeviště přenese krizový scénář rozsáhlého výpadku elektřiny v pražské metropoli. Režisérem bude Josef Doležal, premiéra je naplánována na 6. března 2026.

V koprodukci s tvůrčí dvojicí HAVAG (Natálie Havlová a Barbora Laurencie Vágnerová) chystá soubor Ductus Deferens také pohádku určenou pro děti z mateřských a základních škol. Příběh vyprávějící o místech, osobnostech a historii Smíchova uvede Peškovka od 24. dubna 2026.

V Peškovce počítají také s rozšířením programu Kreativního vzdělávání. Nové dílny, kurzy a workshopy budou zaměřeny na rozmanité tvůrčí aktivity včetně herectví, performancí, psaní textů nebo práci s tělem a hlasem. První z nich začnou v říjnu 2025, kdy se otevírá rapová dílna vedená Danem Krainichem a rétorický kurz s Evou Spoustovou.

Tvůrčí prostor umístěný v domě v ulici Elišky Peškové č. 7 plánuje také vyhlášení open-callu na autorský projekt studentů a čerstvých absolventů DAMU. Vybraní tvůrci ho zde budou moci realizovat v následující sezóně.

Víte, že….

… Švandovo divadlo chystá v aktuální sezóně premiéry také v zahraničí?

Tou první bude Dívenka na trampolíně, autorská inscenace scenáristy Pavla Jurdy a režiséra Martina Františáka. Uvedení pod záštitou Hlavního města Prahy se nyní uskuteční v Torontu a Chicagu. Hra vychází z osudů manželů Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, spisovatelů a zakladatelů exilového nakladatelství ´68 Publishers. Torontské publikum ji uvidí 18. září, chicagská premiéra bude o 3 dny později. Dívenku na trampolíně uvede také mezinárodní festival Rehearsal for Truth organizovaný Vaclav Havel Center. Premiéra se uskuteční na jaře 2026 v New Yorku.

… inscenace AI: Když robot píše hru v režii Daniela Hrbka se už brzy představí v Japonsku?

Experimentální divadelní kus byl v době své premiéry v roce 2021 první divadelní hrou na světě vytvořenou umělou inteligencí. Napsal ji chatbot, jehož nápady usměrňoval dramaturg David Košťák s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Letos v září se titul stane součástí doprovodného programu světové výstavy EXPO 2025. Dojemný příběh robota ve světě lidí.

… Studio Švandova divadla chystá i projekt s názvem Svítání?  Své texty vytvořené přímo pro herecký soubor Švandova divadla v něm postupně představí tři současné autorské osobnosti. Budou jimi básník Petr Borkovec, spisovatelka Petra Hůlová a Dora Kaprálová, v Berlíně žijící prozaička, dramatička a autorka rozhlasových dokumentů. Texty budou dokončeny do konce roku 2025 a v podobě scénických čtení se publiku představí začátkem sezóny 2026/2027.

… program Kreativního vzdělávání v Peškovce je otevřen profesionálům i veřejnosti?

Dílny nabídnou dlouhodobější práci s tvůrčím textem. Od rapové dílny Dana Kranicha přes songwriting se Štěpánem Urbanem až po básnický workshop s Petrem Borkovcem. Znovu bude otevřena také úspěšná dílna slam poetry vedená Timem Postovitem. Kurzy přinesou setkání, během nichž si účastníci vyzkouší rozmanité umělecké disciplíny: mezi prvními bude například rétorický kurz s Evou Spoustovou, ilustrační kurz s Ester Nemjó, kurz práce s mikrofonem s Janem Battěkem a improvizační kurz s Nikolou Orozovičem. Součástí jednorázových workshopů bude například pantomimický workshop Matese Petráka, komedie dell’arte s Tomášem Čapkem nebo hlasový workshop Pavly Fendrichové. Pokračovat budou dramatické soubory určené pro děti a teenagery a pěvecký sbor vedený Blankou Popkovou. Termíny jsou už vypsány také na oblíbené řemeslné workshopy vedené herečkou Marií Štípkovou, která je vedle mnoha dalších dovedností i šikovnou čalounicí.

Ve spolupráci s Martinem Františákem, Danielem Hrbkem, Tomášem Čapkem a dramaturgyněmi Martinou Kinskou a Johanou Součkovou Němcovou napsala Magdalena Bičíková.

Richard Moučka 

pro Taneční magazín

Trojjediná i Na stojáka

Adéla Elbel naživo

Oblíbená stand-up komička a moderátorka Adéla Elbel si užívá nejen vyprodané sály, ale i život manželky a maminky tří dcer ve věku 20, 10 a 1 rok. Právě s nimi se v létě vydala na Svatojakubskou cestu a navzdory cestovním zádrhelům to čtyři parťačky společně zvládly. Teď už Adéla míří za publikem po celé republice se svým druhým celovečerním stand-up speciálem Trojjediná anebo comedy show Na stojáka. Ročně absolvuje kolem 100 vystoupení, k nimž přidává i moderování plesů či firemních akcí. 
Moje témata jsou vztahy – hlavně rozdíly i podobnosti mezi muži a ženami. Baví mě zapojit diváky, protože pak vznikají neopakovatelné situace, někdy vtipné, jindy až mrazivé. Miluju tvořit unikátní večer publiku na míru,“ říká Adéla Elbel. Právě improvizace s publikem je její devízou. „Rozehraje“ si diváky hned na začátku, dokáže je oslovit natolik, že často sami prozradí víc, než čekali. Jejich příběhy se pak přirozeně prolínají celou show. Základní kostra vystoupení je stejná, ale večer je pokaždé jiný. A vždycky velmi zábavný! 
 

Mgr. Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín

Festival Krumlov psal historii

Poprvé baroko na jezírku či Carmen v zahradách

Čtyři týdny, patnáct lokací – tři z nich úplně poprvé. 78 koncertů a s hudbou spojených akcí, 548 umělců z celého světa, téměř 17 tisíc návštěvníků hlavního programu a Festivalové zóny a dalších 28 tisíc hostů, které oslovily aktivity během festivalových dnů. 34. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov přinesl nečekaná spojení, která bourala hranice mezi uměleckými obory, propojovala tradice s modernou a otevírala výjimečná místa k hudbě i setkávání.

„34. ročník jsme věnovali nečekaným spojením – hudba se potkávala s jinými formami umění, tradice s modernou, světové hvězdy se mísily s mladými talenty. V příštím jubilejním 35. ročníku, který začne 17. července, se vydáme do Labyrintu příběhů,“ prozrazuje ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi.

Baroko na hladině – dechberoucí zahájení

Festival odstartovalo Nečekané baroko – scénická podívaná na hladině jezírka v zámeckém parku, kde se hlas Simony Houda-Šaturové, trubka Pacha Florese, tanec Idy Nowakowske a světlo spojily do jediné živoucí partitury. Umělecký kolektiv RUN OPERUN, který stál za konceptem večera, vtáhl diváky do děje už cestou k vodě.

„Byl to úžasný zážitek – i v chladném večeru dokázali umělci na vodní hladině podat excelentní výkon. Vidím, jak se s příchodem nové paní ředitelky festival posunul na vyšší úroveň, a proto jsme se rozhodli ho podpořit více než v minulých letech. Je to pro nás jedna z vlajkových kulturních lodí kraje a chceme, aby i dál přinášela světová jména a zážitky, které tu jindy nezažijete,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Jen o den později rozezněl v Zámecké jízdárně své Stradivarius housle světový virtuos Maxim Vengerov. Muž, o němž se říká, že změnil tvorbu zvuku, před nabitým sále potvrdil, proč patří mezi nejlepší houslisty současnosti. Nejen Mendelssohnovým koncertem vzbudil ovace vestoje.

Premiéry a návraty – od Händela po soudobé skladatele

  1. ročník přinesl i českou premiéru Händelovy opery Alessandro Severo. Díky tomu, že festival spolupořádá Národní památkový ústav, se uskutečnila v jednom z nejzachovalejších barokních divadel na světě v krumlovském zámku. Představilo se Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s Hanou Blažíkovou a Vojtěchem Pelkou v hlavních rolích. Festival uvedl takédvě světové premiéry skladeb. V industriálním prostoru Port 1560 v podání Fama Q zaznělo Sulle rovine del tempo od Martina Kuxe-Krále, CentriFugu Jiřího Trtíka předvedl Prague Brass Quintet v krumlovské synagoze. Kostel sv. Mikuláše v Boleticích rozezněl Písňový recitál Markéty Cukrové a Barbary Marie Willi. Doplnil ho – díky spolupráci s Pamětí národa Jižní Čechy a Alšovou jihočeskou galerií – příběh o historii nejen vojenského újezdu a také zřejmě historicky první projekce dřevěného kříže s Kristem, který dříve ve svatostánku byl, přímo na zeď kostela.

 

Hudba napříč světem

Španělský den přinesl slunce nejen do Pivovarské zahrady. Tóny kytary Pabla Sáinz-Villegase zazářily za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Diega Martina-Etxebarrii v krásném letním počasí. Spolu s nimi publikum pod otevřeným nebem roztančilo flamenco Virginie Delgado. O pár dní později se na přání publika na festival vrátili američtí Take 6 – držitelé deseti cen Grammy z Alabamy. Spolu s Big Bandem Gustava Broma a dirigentem Vladem Valovičem propojili jazz, gospel a soul do podmanivého večera, který potvrdil, proč jsou světovým fenoménem.

 

Kaplický den hudby – nové lokace a česko-rakouská stopa

Premiéru měl Kaplický den hudby, který mimo jiné znamenal nové koncertní prostory – kostel sv. Petra a Pavla a městský park v Kaplici. Spojil profesionální hudebníky, žáky ZUŠ a rakouské hosty a do pohraničí – díky městu, Hornorakouské centrále cestovního ruchu a dalším partnerům – přinesl novou kulturní tradici. Završilo ji Nokturno v parku, které po setmění nabídlo klidný kontrast Bacha a Dohnányiho přímo pod hvězdami.

 

„Tým kolem Gabriely je úžasný a posouvá hranice festivalu i hudby. Nikdo nečekal, že se dá tančit na hladině jezírka, nasvítit a ozvučit zámecká zahrada v Krumlově či městský park v Kaplici, a vtáhnout tak diváky přímo do děje. I když občas přijdou s na první dobou až bláznivými nápady, vím, že je vždy dokonale zrealizují. I díky tomu má festival pro naše město hodnotu, kterou nelze vyčíslit – oživuje ho a propojuje s celým světem,“ oceňuje starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády.

 

Vášnivá Carmen – velké finále

Festival vyvrcholil operou a baletem Carmen v zahradách s výhledem na zámek. Mezzosopranistka Ester Pavlů, tenor Joseph Calleja a baryton Svatopluk Sem rozehráli s Prague Philharmonia pod taktovkou Tomáše Braunera hudební drama, které Les Ballets Bubeníček doplnili o choreografii Jiřího Bubeníčka plnou taneční ladnosti a emocí.

„Kouzelné je, když se choreografie propojí s přírodou – to se v Krumlově daří po desítky let. Festival v posledních letech získal nový dech a příští rok oslaví 35 let. Přeji organizátorům, aby se nebáli riskovat, přinášet nové nápady a dál dávali lidem důvod vracet se – stejně jako my v Kooperativě, protože podpora takové události je pro nás radost i poslání,“ dodává předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny Kooperativa Martin Diviš.

 

Festivalová zóna – hudba pro všechny

Tradiční součástí krumlovského hudebního svátku byla i letos po celé čtyři týdny zdarma přístupná Festivalová zóna v Klášterní zahradě. Konaly se v ní koncerty, workshopy, taneční lekce, letní kino, divadlo pro děti i setkání s hvězdami hlavního programu. Šlo o kouzelné místo, kde se potkávali místní, turisté i účinkující, a v němž hudba zněla až do pozdních letních večerů.

Generálním partnerem byla pojišťovna Kooperativa, hlavními společnosti ČEPS a Audi ČR, oficiálními Madeta, Reticulum a Českokrumlovský rozvojový fond. Festival se konal s podporou Ministerstva kultury, Jihočeského kraje, města Český Krumlov a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Poděkování patří jim i všem ostatním partnerům a mecenášům včetně mediálních partnerů. A také všem umělcům, kteří na akci vystoupili.

 

Štěpánka Filipová

pro Taneční magazín