PULPS

Simona Machovičová a 420PEOPLE zvou na premiéru

Choreografka a tanečnice Simona Machovičová ve spolupráci se souborem současného tance 420PEOPLE představí své nové představení PULPS, v němž zachycuje reálné vnímání a prožívání lidských emocí napříč mezilidskými vztahy. Taneční duet vytvořený speciálně pro prostor Studia Maiselovka představí spojení dvou tanečníků (Simona Machovičová & Jindřich Panský) společně s živou autorskou hudbou Václava Havelky a to v premiérách 29. února a 1. března 2024.

“Partnerský vztah dvou lidských bytostí. Každá z nich nese stejný podíl zodpovědnosti na lásce, vzájemné starostlivosti, úctě a poznání. Rovnováha dvou částí. PULPS je zobrazením různých fázích vztahu dvou milenců, kde jedním článkem je žena a druhým muž, no právě zde bychom rádi otevřeli vaše vnímání natolik, aby pohlaví interpretů bylo zanedbatelné. Aby jste se možná dokázali napojit na jeden z článků partnerské dvojice bez ohledu na pohlaví, ale spíš na základě vašich vlastních vztahových zkušeností. Čím byly a nebo jsou nasáknuté vaše vztahové dužiny? Byli jste už někdy “vyšťavení do poslední kapky” protože jste se opakovaně vraceli zpět i přesto, že rozum namítal? Nebo se cítíte být těmi, kteří odšťavňují ne/vědomě ze samotné lásky a či bolavé nenávisti?” takové otázky zachycuje představení PULPS.

Choreografie PULPS vykresluje současné pojetí významu “vztahu” a reálnou podobu emocí. To vše za doprovodu autorské hudby Václava Havelky živě. Václav Havelka, hudebník, zpěvák a frontman kapely Please The Trees, se v posledních letech věnuje také experimentální tvorbě. Album Exhale Extender (2019) je po předchozím ep City Fox on Acid (2016) další instalací do kolekcí mapujících rozměr žánru american primitiv. Na rozdílod hlukové prvotiny, která svou paletou připomíná srážku divoké zvěře s běsnícím velkoměstem, je novinka spíš návrat do sluje. Organická a roztáhlá kytarová meditace sevřená praktickým dronem je silným odkazem na veličiny žánru, ale i newyorské kytarové avantgardy. Na tuto tvorbu volně navazuje s živou hudbou složenou pro představení Pulps.

Nový vizuální rozměr do inscenace vnese tvorba módní návrhářky Martiny Machovičové a její značka Mars Industries.

Již čtvrtá premiéra 420PEOPLE ve Studiu Maiselovka přinese opět intimní kontakt s divákem, který dostane jedinečnou možnost přemítat nad svým nitrem.

Simona Machovičová (původem ze Slovenska) vystudovala Vysokou školu múzických umění v Bratislavě – bakalářský stupeň a dále pokračovala v magisterském studiu na Akademii múzických umění v Praze. Absolvovala půlroční mezinárodní studijní program na taneční škole Peridance Capezio Center v New Yorku. Jako interpret spolupracovala převážně se soubory v České republice: Lenka VAGNEROVÁ & Company v představení “Amazonky” (2017, 2018) a “Sorcerer” (2014). Pro Janu BURKIEWICZOVOU a company Burkicom účinkovala v tanečních představeních “Divočina” (2015, 2016) a “Najděte ostatní” (2017). Od roku 2018 je členkou tanečního souboru 420PEOPLE pod vedením Václava KUNEŠE. Účinkuje v představení: The Watcher (La Fabrika), INspiraCe (Divadlo Archa) a v nejnovějším představením HeArt of Noise v choreografii Sylvy Šafkové (Divadlo Archa). Současně od roku 2020 spolupracuje s francouzským tanečním souborem KAFIG pod vedením Mourada MERZOUKIHO, kde je interpretkou v tanečním představení Zéphyr.

Za svojí choreografickou a interpretační tvorbu získala ocenění na festivalech: Festival of Choreographic Miniatures v Belehrade v letech 2014 i 2015 a na Internationales Solo-Tanz Theater Festival v Stuttgartě v Německu v roce 2015, kde získala cenu diváků, díky které sa dostala na mnoho tanečních festivalů v Brazílii (2016). Choreografii vytvořila i pro Moravskoslezské Národní divadlo do opery od Antonia Salieriho “Škola žárlivých”.

Vstupenky jsou k dostání na www.420people.org

Nový projekt souboru 420PEOPLE s názvem PULPS ve Studiu Maiselovka:

Premiéra: 29. 2. & 1. 3. 2024

Reprízy: 5. & 6. 5. 2024

Choreografie: Simona Machovičová

Obsazení: Jindřich Panský, Simona Machovičová

Hudba: Václav Havelka

Kostýmy: Mars Industries by Martina Machovičová

Produkce: Aneta Jochim

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Baby Balet Praha v Domažlicích

Tančí se opět na písně Uhlíře a Svěráka

Ve středu 31. ledna 2024 od 18 hodin vystoupí Baby Balet Praha s představením Vítej na světě II v Městském kulturním středisku v Domažlicích. Milá a originální inscenace v podání souboru složeného z mladších studentů konzervatoře Taneční centrum Praha potěší všechny generace diváků. Autorkou scénáře je Vlasta Schneiderová, hudba a texty k představení jsou z pera autorského dua Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.

Tým zkušených tvůrců dětských choreografií mapuje pět životních etap: narození, dětství, školní léta, pubertu a dospělost. Jednotlivých choreografií taneční koláže se kromě Vlasty Schneiderové ujali Tereza HlouškováTereza ChladováJan Schneider, Pavla KönigsmarkováAntonín SchneiderLinda SvidróJitka Tůmová a Eliška Vodičková.


Dramaturgie využila mimořádně chytré a poetické texty čtyřiadvaceti písní Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, které představují mikro-scénáře pro jednotlivé choreografie. Zdeněk Svěrák vytvořil pro jednotlivé životní etapy originální autorský text, který také sám namluvil.

Inscenace Vítej na světě II však nesměřuje pouze k dětským divákům. Představení se nesnaží být ani infantilní, ani podbízivé. Naopak, tanečními a scénickými prostředky, doplněnými projekcí, usiluje o vyjádření životní moudrosti, dramatičnosti a humanismu, které jsou v textech písní obsažené.

„Ani Jaroslava Uhlíře ani mne nikdy nenapadlo, že by naše písničky mohly sloužit jako inspirace pro balet,“ říká Zdeněk Svěrák„Ale stalo se a povedlo se. A těší nás, s jakou chutí a nápaditostí to mladí tanečníci provedli.“

V rámci večera vystoupí se dvěma choreografiemi také ZUŠ Domažlice pod vedením Václavy Brettschneiderové, která je sama bývalou absolventkou konzervatoře Taneční centrum Praha.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Český tanec v datech

IDU vydává již 10. studii v edici

Publikace Mapování 2022 – taneční vzdělávání a zřizované soubory se věnuje zhruba s pětiletým odstupem situaci na konzervatořích a některých vysokých školách, v baletních a tanečních souborech zřizovaných divadel a v jediném poloprofesionálním souboru lidového tance Ondráš. Studie vychází jako 10. svazek ediční řady Český tanec v datech, kterou vydává Institut umění – Divadelní ústav. Celou edici prostupuje sběr informací a konkrétních údajů z různých oblastí českého tance.

Díky dlouhodobému sledování a sběru informací můžeme poukázat na řadu zajímavých trendů v českém tanci. Jak se vyvíjí zájem o studium na tanečních konzervatořích, jak razantně se proměňuje národnostní složení baletních souborů nebo jak strmě narůstá konkurence. V centru našeho zájmu jsou nadále sami umělci a mimo jiné jejich pracovní a ekonomické podmínky,“ uvádí autor poslední studie Roman Vašek. Publikace přináší nové informace o studiu na tanečních konzervatořích a některých katedrách a v ateliérech HAMU a JAMU. Analyzuje proměnu struktury baletních souborů, věnuje se zaměstnaneckému statusu tanečníků a jejich platům nebo podává podrobnou zprávu o současném fungování Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Výzkum vycházel z obsáhlého dotazníkového šetření a k interpretaci a kontextualizaci zjištěných dat využíval další podklady a zdroje, např. údaje Českého statistického úřadu či Asociace tanečních umělců ČR.

Desátým výstupem onlinová edice Český tanec v datech nekončí. Díky podpoře výzkumné činnosti, kterou IDU na dalších pět let získal, jsou už naplánována další témata ke zpracování. „Český tanec může někomu připadat jako relativně přehledné, malé a uzavřené pole. Společně s Romanem Vaškem však mapujeme tento terén už od roku 2010 a stále je co objevovat. V dalším období se chceme mj. zaměřit na fenomén pouličních a klubových tanců a také se pokusíme zmapovat, jak je to s tancem v rámci zábavního průmyslu,“ nastiňuje editorka Jana Návratová a dodává: „Věnovat se budeme také taneční kritice a publicistice nebo taneční medicíně a nadcházející cyklus uzavřeme dalším zevrubným monitoringem českého tance.

Publikace Mapování 2022 – taneční vzdělávání a zřizované soubory je stejně jako předchozí studie volně ke stažení na e-knihkupectví Prospero.

Publikace ke stažení
Edice Český tanec v datech

Anna Poláková

pro Taneční magazín

Klec bláznů

Jiskřivá francouzská komedie o lásce, partnerství a kráse být sám sebou, prvky drag show

Klec bláznů, kultovní francouzskou komedii Jeana Poireta vyprávějící o lásce milujících rodičů, o vztahu dlouholetých partnerů i o kráse být sám sebou, chystá v režii Daniela Hrbka Švandovo divadlo v Praze. Hru známou českému publiku i díky filmovým adaptacím uvedou u Švandů v novém českém překladu Jacquese Josepha, premiéra titulu bude 24. února ve Velkém sále. Ústřední dvojici ztvární Tomáš Petřík s hostujícím Filipem Rajmontem, dále v inscenaci hrají Oskar Hes, Robert Jašków, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková a hostující Katarína Mišejková. V neobvyklých rolích vystoupí Jan Mansfeld, Jan Grundman, Jakub Tvrdík a David Punčochář.  

 

Po derniérách oblíbených komedií Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení a CRY BABY CRY se na repertoár Švandova divadla opět dostává důvtipná, herecky i divácky přitažlivá komedie, jejíž kvalitu navíc prověřila hned dvě úspěšná, cenami ověnčená, filmová zpracování.

Na půl století starou předlohu se režisér Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, spolu s dramaturgem Davidem Košťákem a Martinem Františákem rozhodli nahlédnout z dnešního pohledu, aniž by ji ochudili o ikonické scény s nezapomenutelnými replikami.

Prostřednictvím hudebních a tanečních čísel navíc diváky zvou na netradiční podívanou – vystoupení ve stylu drag show, při nichž si muži oblékají dechberoucí dámské róby, aby se na scéně nočního klubu nazvaného Klec bláznů proměnili v oslnivé ženské bohyně…

Nový titul tak diváky zavede do slunného přímořského letoviska Saint-Tropez, konkrétně na návštěvu dlouholetých partnerů Georgese a Albina, z jejichž bytu lze vejít přímo do jednoho specificky zaměřeného podniku…

Vítejte v Kleci bláznů!

Georges (Tomáš Petřík) to jako ředitel Klece bláznů, podniku plného blyštivé nádhery a rafinovaně odhalených těl, nemá snadné. Každý večer musí citlivě usměrňovat zjitřené emoce všech protagonistů. A k tomu snášet vrtochy svého druha Albina (Filip Rajmont), který touží slyšet, že jako hlavní hvězda programu i coby Georgesův životní partner je stále milován a žádoucí…

Když domů přijede Georgesův syn Laurent (Oskar Hes), jehož s Albinem společně vychovali, nastane další svízel. Mladík oznámí, že se bude ženit a rodiče jeho nastávající (Katarína Mišejková) přijdou na seznamovací večeři.

Pan a paní Dieulafoiovi (Robert Jašków s Andreou Buršovou) jsou však ultrakonzervativní lidé, tatínek je dokonce poslancem stavícím svůj politický program na obhajobě tradičních rodinných hodnot. A tudíž by pro ně bylo nepřijatelné, aby svou dceru vdali za mladíka, který vyrostl u dvou gayů. Zvlášť, když jeden z nich vede klub nabízející travesty show, zatímco ten druhý zde cupitá po jevišti pod uměleckým jménem Zaza…

Co by však Georges s Albinem neudělali pro jediného syna? Rodinné setkání, při němž se podává tradiční francouzská bujabéza, mužně namazané toasty a „servírována“ má být i Laurentova biologická matka (Bohdana Pavlíková), tak může začít…

 

Komedie o rodičích, dětech a svobodě sebevyjádření

„Komedii Klec bláznů, uvedenou poprvé v Théâtre du Palais-Royal v roce 1973, jsme vybrali proto, že skrývá mnoho vrstev, a lze ji tak s citem a vkusem předvést i současnému publiku,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

„Poiretův text jsme nechali znovu přeložit a soustředili se na zachycení vnitřku postav a jejich vzájemných vztahů. Po odstranění bulvární slupky se tak objevil daleko jemnější a emotivnější příběh. Ten vypráví zejména o kráse být sám sebou a o svobodě sebevyjádření. A také o lásce dlouholetých partnerů, kteří v zásadním okamžiku fungují jako milující rodiče. Slovo dostávají i zastánci tradiční rodiny a dojde i na nezdárné děti,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

Středobodem i této inscenace však zůstávají herci. Roli Georgese, ředitele nočního klubu Klec bláznů, svěřil režisér Tomáši Petříkovi. Dlouholetý člen smíchovského souboru takřka po celou dobu představení „nesleze z jeviště“. V neméně důležité úloze jeho partnera Albina uvidíme Filipa Rajmonta, jehož návštěvníci Švandova divadla znají z hostujícího titulu Lordi.

Jako zaťatý poslanec Dieulafoi, který musí své konzervativní postoje pod tíhou okolností značně přehodnotit, se divákům představí Robert Jašków. V roli jeho upjaté ženy, skrývající pod fasádou oddané manželky divokost a nespoutanost, se můžeme těšit na Andreu Buršovou. Zdaleka nejen sympatickou, pro zápletku klíčovou postavu Laurenta, Georgesova syna, hraje Oskar Hes. Jako Muriel, jeho nastávávající, se objeví Katarína Mišejková, která na sebe u Švandů upozornila už v dramatu Kabaret Winton. Terapeutku Simone, Laurentovu biologickou matku, ztvárňuje Bohdana Pavlíková. Jako sluhu Jacoba obsadil režisér Hrbek absolventa JAMU, hostujícího Michala Krause.  Klec bláznů by nebyla úplná ani bez výstupů dalších postav v podání Jana Mansfelda, Jana Grundmana, Jakuba Tvrdíka Davida Punčocháře.

 

Pozvání do jiného vesmíru

Přitažlivost novinky podtrhuje i fakt, že publikum sleduje „divadlo na divadle“. „S divákem rozehrajeme hru, kdy si nebude zcela jist, jestli se dívá na příběh samotný, na kabaret v klubu Klec bláznů nebo na prostor Švandova divadla, kde se právě cosi děje… Pohled na jeviště Velkého sálu otevírá například opona z růžových třásní, která je zároveň oponou klubu Klec bláznů. Také hledištní personál Švandova divadla překvapí při reprízách každý večer speciálními kostýmky,“ vysvětluje režisér Daniel Hrbek.

Do světa divadelní iluze vtahují diváky i Hrbkovi talentovaní spolupracovníci, kteří se na inscenaci podílejí. „Hned od začátku zve diváky do jiného vesmíru hudba DJ Lumiera. Matador českých dýdžejů působil v Paříži, Německu, Švédsku a své „kosmické“ zvuky mixoval i pro módní přehlídky světových značek. Pozornost jistě upoutají i originální taneční a hudební čísla, na nichž spolupracoval Martin Talaga. Choreograf, tanečník a performer se fenoménu drag show věnuje dlouhodobě s důrazem na její vnitřní prožívání. Také scéna a kostýmy Marka Cpina jsou fascinující: nápadité, vtipné, a tak trochu z jiného světa špičkové francouzské módy,“ uzavírá režisér Daniel Hrbek.

Premiéra inscenace Klec bláznů je 24. února 2024 ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 7., 16. a 27. března 2024.

Víte, že …

… komedie Klec bláznů byla poprvé zfilmována v roce 1978 ve francouzsko-italské koprodukci v režii Édouarda Molinara?  

Film byl ve třech kategoriích nominován na Oscara, vyhrál Zlatý glóbus a Michel Serrault, představitel Albina, získal za svůj výkon ceny César a Donatellův David. Návštěvností se snímek zařadil mezi vůbec nejúspěšnější francouzské filmy 70. let. Amerického remaku pod názvem Ptačí klec se námět dočkal v roce 1996 v režii Mikea Nicholse. Za roli v tomto filmu získal Nathan Lane (Albin) ocenění American Comedy Awards v kategorii Nejvtipnější herec v hlavní roli a Hank Azaria (sluha Agador) nominaci v kategorii Nejvtipnější herec ve vedlejší roli.

… Daniel Hrbek je jako spoluautor a režisér podepsán i pod úspěšným titulem Happy End, pojednávajícím s humorem a bez sentimentu o láskyplném soužití dlouholeté manželské dvojice?

U Švandů inscenoval i autorskou komedií Smrt mu sluší sarkasticky nahlížející svět divadelníků a divadla a režíroval i tituly Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení, které po mnoho let představovaly stálice „švanďáckého“ repertoáru.

… Klec bláznů ve Švandově divadle se dotýká i témat jako jsou proměny genderových rolí, otázky manželství pro všechny nebo výchovy dětí stejnopohlavními páry?

Ve Švandově divadle se společenským tématům věnujeme soustavně,“ říká Daniel Hrbek. „V Kleci bláznů je ale nahlížíme s nadhledem a často tak, abychom se jim mohli zasmát. Klidně je můžeme předvést v žánru jiskřivé vztahové komedie, což je nezbavuje jejich naléhavosti.“

 

Magdalena Bičíková   

pro Taneční magazín