Václava Havla uctí Trutnov pamětní deskou v životní velikosti

Na fasádě budovy trutnovského kina Vesmír bude pamětní deska českého státníka

 Na fasádě budovy trutnovského kina Vesmír bude  odhalena pamětní deska s plastickým reliéfem českého státníka Václava Havla. Město Trutnov si deskou v životní velikosti připomíná přesně na den narození významného polistopadového státníka a dramatika. Autorem díla, které současně vytváří pietní místo, je český sochař Michal Gabriel. Na instalaci a výrobní technologii se podílela firma Kasper Kovo trutnovského podnikatele Rudolfa Kaspera.


„Jsem poctěný, že jsem dostal příležitost zvěčnit právě takovouto osobnost, které si hluboce vážím. Rozhodl jsem se, že žádný reliéf dělat nebudu, ale že udělám sochu, která bude pamětní deskou, a z ní bude vycházet postava Václava Havla. A ono se to opravdu povedlo. Navíc působí trochu jako hologram. A přesně to jsem chtěl. Havel už tady není, bude tedy vystupovat ze stříbrného plátna. Důležitá je i světelnost materiálu, neustále proměnlivá, je to jakási neuchopitelnost sochy a zároveň trvalost,“ uvedl Michal Gabriel.


Akademický sochař Michal Gabriel svými díly zanechává v Trutnově nesmazatelnou stopu. Před Společenským centrem Uffo byla před lety umístěna Gabrielova Smečka šelem a prostor před městskou galerií zdobí monumentální socha Lva. Tři ocelové sochy Žralok, Kůň a Asteroid jsou umístěny ve venkovním prostoru galerie současného umění EPO1, kterou Rudolf Kasper letos otevřel veřejnosti.

“Deska s reliéfem Václava Havla v životní velikosti je výjimečným dílem, které připomene jeho dlouholetou působnost na Trutnovsku. Jsme rádi, že jsme mohli být u vzniku právě tohoto projektu. Expanze soch do veřejného prostoru tak, aby díla mohli lidé vidět ve městech nebo zajímavých místech v přírodě, nás dlouhodobě zajímá. Michal Gabriel našel řešení, jak z desky udělat sochu. Je složena z lamel vodorovně na sebe poskládaných a váží přes dvě tuny. Má rozměry 2,43 metru na výšku, asi 2,20 metru na šířku a tloušťka je kolem 40 centimetrů. Jde o další sochařský počin Michala Gabriela, který v prostorách firmy vznikal,” dodal Rudolf Kasper.

U pamětní desky bude vyhrazeno pietní místo, kde budou lidé moci vzpomínat a zapalovat svíčky.

Lucie Vurbsová

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet otevírá novou sezónu

Soubor čeká celovečerní premiéra v choreografii Jiřího Bubeníčka nebo turné do Jižní Koreje a Japonska

Pražský komorní balet (PKB) zahájil sezónu 2023/2024, v níž soubor čekají kromě řady vystoupení, zájezdů a zahraničních turné také dvě premiéry. V neděli 8. října 2023 bude v Divadle na Vinohradech v Praze poprvé uvedeno představení Moz-Art, které vzniklo ve spolupráci se souborem Balet Praha Junior a je tak ukázkou spolupráce uměleckých souborů v Domě tanečního umění. Ve večeru, složeném z jednoaktových inscenací, se představí dva významní maďarští choreografové Attila Egerházi a Lóránd Zachár, vedle nich mladý úspěšný český choreograf Šimon Kubáň.

Ještě předtím ale tanečníci Pražského komorního baletu odlétají na několik dnů do Jižní Koreje. Na 11. ročníku Mezinárodního festivalu současného tance Incheon se představí s choreografiemi Fo(u)r One (Petr Zuska) a Na hraně iluze (Lidia Wos). Prestižního festivalu se PKB účastní po úspěšném debutu v roce 2017 již podruhé. Na počátku prosince zamíří soubor do Asie znovu – tanečníky čeká vystoupení v japonském městě Izunokuni, kde v několika představeních zatančí choreografie Ej lásko, Růže, Listy důvěrné (Petr Zuska)Musica Slovaca (Pavel Šmok) a Černý mraky nepláčou (Jiří Pokorný) a povedou také workshopy pro studenty místní taneční konzervatoře.

Na podzim soubor PKB nadále pokračuje v dlouhodobé spolupráci s Klubem mladého diváka, připravuje mimořádné vystoupení pro Ligu proti rakovině (18. října 2023 v Městské knihovně v Praze) a odtančí také dvě reprízy představení On/a (choreografie Ji-Eun Lee, Lóránd Zachár a Lidia Wos) které jsou plánované na 2. a 3. listopadu 2023 v KD Mlejn v Praze.

Vrcholem sezóny bude velká premiéra světoznámého tanečníka a choreografa Jiřího Bubeníčka, která proběhne 10. března 2024 v Divadle na Vinohradech. Nový celovečerní balet La Strada je příběhem z cirkusového prostředí, pro který se Bubeníček inspiroval italským filmem Silnice (v originále La Strada) režiséra Federica Felliniho a scenáristy Tullia Pinelliho„Cirkus je fantastický, je to okouzlující říše divů, která uchvacuje publikum po generace. Láká nás vstoupit do světa magie, překypujícího vzrušením a dobrodružstvím,“ říká Jiří Bubeníček, který sám vyrostl v cirkusové rodině. „Skrze smích a náhlé překvapení vám dává okamžiky naděje a štěstí. Ale mezi třpytivou fasádou se mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, odraz drsné reality naší společnosti. Felliniho La Strada zkoumá témata zneužívání a lásky mezi mužem a ženou. Prostřednictvím milostného vztahu hlavního hrdiny se diváci vydají na cestu, která konfrontuje nepříjemné pravdy o lidech a realitě cirkusového života.“

Kromě velké premiéry a zájezdů do regionů České republiky se Pražský komorní balet v roce 2024 zúčastní také dvou festivalů v Turecku – Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře a Mezinárodního hudebního festivalu v Mersinu (duben 2024) a vystoupí také na Mezinárodním tanečním festivalu v jihokorejském Busanu (červen 2024).

„Trvalo téměř dvě sezóny, než se nám po skončení covidové pandemie podařilo opětovně navázat kontakty se zahraničními partnery a organizovat účast Pražského komorního baletu na prestižních mezinárodních festivalech, zaměřených na současný tanec či hudbu. PKB pravidelně hostuje i na hudebních festivalech ve spolupráci se Zemlinského kvartetem,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu„Mám radost, že se soubor vrací na festivaly současného tance v Jižní Koreji, kde se již v minulosti úspěšně prezentoval a zároveň se těším na první vystoupení v Japonsku, kam soubor zavítá zcela poprvé. Zároveň se už nemůžeme dočkat první spolupráce se skvělým umělcem a velkým profesionálem Jiřím Bubeníčkem, který pro PKB připravuje původní inscenaci La Strada.“

Foto: Serghei Gherciu 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

                   

Nabitá sezona Institutu Pavla Šmoka

Videotéka, online databáze, Ballet Prague Heritage, přednášky i příprava nové publikace

Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění je i v nové sezoně 2023/24 zpřístupněna videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií především z období Pražského komorního baletu. Online je dostupná moderně zpracovaná databáze Ballet Prague Heritage. V ní zájemci postupně najdou dokumentaci a digitalizaci umělecké tvorby obou souborů, které významně ovlivnily českou, respektive československou taneční a baletní scénu 2. poloviny 20. století. Mohou zde najít profily děl, tvůrců i interpretů, rovněž stručně zpracovanou historii obou souborů a jejich největších osobností. Byly například zkompletovány materiály z období souboru Balet Praha, ke kterým nyní přibývají unikátní archiválie z doby působení Pavla Šmoka v Basileji, ale najdete zde také materiály ukazující ranný umělecký život Pavla Šmoka.

Institut Pavla Šmoka pokračuje na podzim v pořádání veřejných edukativních přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu. V úterý 10. října 2023 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Lindou Svidró a Igorem Vejsadou na téma „Poznejte s námi svět baletu“. (Odkaz na akci online zde.) Další besedy, které se uskuteční v Domě tanečního umění, jsou určeny pro studenty konzervatoře Taneční centrum Praha.

„Besedy, které máme možnost pořádat v Městské knihovně, bych chtěla koncipovat jako živá setkání s umělci, kteří se s milovníky baletu mohou podělit o svou lásku k profesi, která patří k těm nejnáročnějším,“ říká historička a publicistka Lucie Kocourková, která těmito akcemi provází. „Druhou podstatnou linií je publikační činnost a digitalizace, se kterou jde ruku v ruce i fyzické zpracování fondu. Jde nejen o dědictví velkého choreografa, ale celé historické epochy. Živá budoucnost umění spočívá v tom, jestli dobře rozumíme svým kořenům, jestli víme, co nás formovalo, jakými etapami si česká baletní a taneční scéna procházela. Je nutné stavět pevné základy ze znalostí a zkušeností, které se mohou předat z generace na generaci, proto je třeba se zabývat i uchováním a intepretací historie,“ vysvětluje činnost Institutu.

„Jako nezávislá teoretička si troufám říct, že splácíme alespoň část dluhu, který naše historiografie vůči tanečnímu umění má. Byla bych ráda, kdyby nás více navázalo například na práci profesorky Boženy Brodské a nabídli jsme nejen umělcům srozumitelný pohled na dějiny baletu po roce 1945. Je přirozené, že máme každý svou specializaci, já se nyní vedle multimediálního divadla soustředím právě na odkaz Pavla Šmoka a jeho souborů. Neocenitelnou pomocí je pak pro mě spolupráce s Kateřinou Dedkovou Frankovou, která se společně se mnou podílí na tvorbě archivu IPŠ,“ dodává ke své vizi.

Ředitelkou a zakladatelkou Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka je Mgr. Ladislava Dunovská Jandová, která je autorkou celého konceptu. „Institut Pavla Šmoka již druhým rokem nabízí jak v prezenční, tak online formě možnost odborného studia historických materiálů souvisejících s uměleckou činností Studia Balet Praha a Pražského komorního baletu, a dále s osobnostmi – Lubošem Ogounem, Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem,“ říká Dunovská Jandová. „Vyjma edukativních přednášek a besed pokračujeme v bohaté ediční činnosti a v příštím roce nás čeká vydání monografie o další významné osobnosti – Luboši Ogounovi při příležitosti 100. výročí od jeho narození (1924-2009). Rok 2024 sebou přinese i další neopominutelné výročí, uplyne totiž šedesát let od vzniku Studia Balet Praha. Při této příležitosti Institut připraví mobilní výstavu v české a anglické mutaci. Výstava bude doprovázet Pražský komorní balet na zájezdech po České republice i zahraničí, ale bude ke zhlédnutí i v pražském Divadle na Vinohradech či Domě tanečního umění v Braníku.“

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jiří Opěla náhle opustil Pražský komorní balet

Pražský komorní balet s lítostí oznamuje, že manažer a emeritní ředitel PKB 2. října 2023 navždy odešel

Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023)

Jiří Opěla byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy….

Jiří Opěla se profesionálně věnoval produkční a manažerské práci od roku 1970. Začínal jako vedoucí divadelního Studia Kotva, kde měl možnost spolupracovat s řadou tehdejších známých herců a zpěváků (jsou mezi nimi jména jako např. Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Iva Janžurová, Lasica a Satinský). Brzy nato se stal manažerem skupiny Country Beat Jiřího Brabce a zpěvačky Nadi Urbánkové a spolupracoval s dalšími umělci, např. Karlem Černochem, Pavlem Bobkem, Jiřím Hrzánem, Petrem Spáleným ad. Po období práce na volné noze se stal zaměstnancem Středočeského krajského kulturního střediska, kde se v roce 1979 setkal s Pavlem Šmokem a Pražským komorním baletem a od té doby se datovalo jeho spojení se souborem.

František Pokorný, Jiří Kylián, Jiří Opěla

Produkoval zájezdy v tuzemsku i v zahraničí, v letech 1994–1998 a ještě 2001–2003 PKB vedl z pozice ředitele, ponechávaje však umělecké pole působnosti Pavlu Šmokovi. PKB mezitím vystřídal řadu provozovatelů, zřizovatelů a statusů, až byl v roce 2003 připojen ke Státní opeře Praha. Ale společná cesta s PKB se uzavírá až v roce 2010. Soubor je předán a prodán novým „majitelům“, Mgr. Ladislavě Jandové a JUDr. Ivanu Dunovskému. Jiří Opěla zůstal předsedou dozorčí rady Baletu Praha, o. p. s., provozovatele dnešního Pražského komorního baletu.

Za působení Jiřího Opěly v Pražském komorním baletu se uskutečnilo 80 premiér, 1440 zájezdových představení (125 zahraničních) a 12 koprodukcí s Českou televizí. V roce 1993 založil produkční firmu Real International Arts Services, pod jejíž hlavičkou organizoval mezinárodní projekty a hostování souborů. K největším úspěchům patřil projekt Arcimboldo, kdy se podařilo přivézt do Prahy všechny tři soubory Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána ve Státní opeře, následně se podařilo pozvat samostatně ještě dvakrát NDT 2 a sedmkrát NDT 3. Po tři a půl roku zajišťoval J. Opěla činnost Baletu Státní opery Praha. V roce 2016 inicioval Jiří Opěla na festivalové přehlídce Česká taneční platforma vznik nové ceny, která byla několik let udílena manažerovi roku v oblasti tanečního umění.

Jiří Opěla, foto Roman Sejkot

Jiří Opěla zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým!

Foto: Roman Sejkot, archiv PKB 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín