Stardance 2019: Byla vyřazena kvůli tanci nebo svým názorům?

V druhém kole vypadla novinářka a moderátorka Nora Fridrichová se svým tanečním partnerem Janem Kohoutem

Jak už to bývá, vlastní názory bývají trnem v oku mnoha lidem. Hned druhé kolo ve StarDance vzneslo tuto otázku také : Proč vlastně novinářka a moderátorka České televize Nora Fridrichová vypadla? (Nora sama si je vědoma toho, že určitým lidem velice vadí a už si na to i zvykla). Ovšem diváci také kritizovali její křečovitý tanec.

Zeptali jsme se na první pocity…

Nora Fridrichová: „Není to příjemné. Většinou kritizuji já a teď jsem kritizovaná… Je mi hlavně líto partnera, chtěla jsem pokračovat kvůli němu a omlouvám se mu!“

A co na to tanečník Jan Kohout? Bylo mu to také líto? Čekal takový výsledek?

Jan Kohout: „Tak určitě bych šel klidně ještě dál a pár kol tu pobyl. Myslím, že při tréninku jsem to nečekal, ale při vyřazování už ano, člověk tak nějak tuší, že je rozpočítáno a asi to zrovna dobře nedopadne.“

Pravdou ale zůstává, že svým vlastním způsobem Nora vyhrála, protože rozpoutala vášnivou diskusi o tom, zda vypadla kvůli tanci či svým názorům. A o sledovanost a popularitu přece jde, ne? Takže Noro, gratulujeme! Vítěz jsi!

A co na to vy, milí čtenáři? Jsme k názorům ostatních tolerantní anebo „popravujeme“ alespoň v rámci StarDance?

Tentokrát se tančila ča-ča, waltz a tango.

Porota Noru Fridrichovou a Jana Kohouta sice při jejich tangu, kterým zahájili večer, veskrze chválila, ale bodů dostal pár málo, jen 24. Prý to byl boj s rovnováhou, hodně technických chyb. Ale jejich tanec měl dvě polohy, shodli se Jan Tománek a Zdeněk Chlopčík, choreografie byla super, začátek uchvátil, ale tam to mělo skončit. Dále už pár nesynchronizoval, ramena i hlava úplně rozhozené a Nora si prý tanec užívala příliš do sebe, což doplnily zavřené oči. (Body 6,7,6,5).

Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková si nevedli špatně. Kovy tančil celým tělem, jen paže by mohly být lepší. Geňa měl jasný názor: „Tanec nefejkuješ! Baví mě to“! (8,8,6,7).

Radka Třeštíková nazlobila diváky tím, že otevřeně pusinkovala Tomáše Vořechovského. Tatianě Drexler se jejich waltz líbil, Radka je prý jako stvořená pro jeho jemnost. Jan Tománek ocenil jejich posun, protože předchozí týden se mu moc nelíbili. Teď byl tanec přirozený a krásný. (Body 7,7,7,7).

Radka Třeštíková a Jan Onder

Ondřej ‚Xindl X‘ Ládek (taneční partnerka Markéta Dostálová) také patří mezi poměrně kritizované tanečníky. Tatianě se líbila dramaturgie a tanec prý bude dobrý, když půjde o drama. Ale jive je zlý. Zdeněk Chlopčík svou přísnost pro tentokrát odložil. „Je evidentní, že nejste Fred Astair, ale bylo to dobře zatančené, zkrátka pěkné tango. (Body 7,6,7,8).

Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem zabodovali, podle Richarda Genzera jsou snad na parketu jiní lidé než minule! Jan Tománek pochválil techniku i výraz, jen ještě tu olympiádu by si přál, vystřelit a bude to desítka! (Body 8,7,8,6)

Matouš Ruml s Natálií Otáhalovou si také vedli dobře, Zdeněk Chlopčík byl nadšen, Janu Tománkovi přišlo zaškobrtnutí na parketu roztomilé, jenom tanec byl trošku těžkopádný.

(Body 8,8,7,8)

Tonya Graves to nemá jednoduché. Porota ji zkritizovala za její prkennost a diváci ji v ničem nešetřili. Prý měla vypadnout ona! Richardovi se zdálo, že ji Michal Bureš vlastně celou dobu zvedá a Tonya ani nemá špinavé podrážky. Tatiana Drexler řekla jen jednoduše: „Víc trénovat! Vaše poskakování bere tanci napětí!“ (Body 6,6,6,5)

Jakub Vágner je lehoučký, ladný. Tatiana Drexler to nemohla vystihnout lépe: „Když budete u rybníka tančit ča-ču, ryby přijdou samy!“ Jakub si trošku postěžoval, že ho Michaela Nováková moc nechválí. Ale porota ano…. (Body 8,9,8,9)

Jakub Vágner chytá velké ryby (Tereza Aster Vágnerová, Anna Vágnerová a Michaela Nováková)

Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou se protančili celkem šťastně. Khek údajně znamená svěží a Richard Genzer hodnotil slovy: „Bylo to khek!“ Zdeňkovi Chlopčíkovi vadilo jen to, že v tanci nebyl odklon. (Body 8,7,8,8)

Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Miroslav Hanuš byl také hodnocen velmi dobře, prý se změnil v někoho jiného, navíc porota ocenila i jeho krásné ponožky! (Body 8,9,8,9)

Vyřazení nesla Nora Fridrichová statečně, Monika Bagárová, která vypadla minulý rok hned ve druhém kole si svůj odchod oplakala. Nora pronesla, že prostě nejslabší musí z kola ven a hotovo.

Hvězdní hosté:

Oblíbení moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková

Foto, text: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na premiéru do AKROPOLE!

Již zítra. Anebo na první reprízu v pátek. Autor a režisér je jmenovcem světoznámého pivovaru!!!

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

rádi bychom Vás pozvali na zítřejší premiéru představení

AND WHO IS USELESS NOW?

24. 10. 2019, 20.00(premiéra)

25. 10. 2019, 20.00(1. repríza)

v Paláci Akropolis

AND WHO IS USELESS NOW?

Zatímco se U. I. Wendy snaží být skrze umění přijata lidmi jako myslící bytost, Florent, který s ní sdílí jeviště, o svém lidském myšlení začíná pochybovat.
Kolik svobody a lidskosti jsme připraveni obětovat pro své pohodlí? Inscenace je inspirována myšlenkami Alana Turinga, který položil základy moderní informatiky, a Marvina Minsky, průkopníka oboru strojového myšlení. Oba dva věřili, že lidská mysl je jen velmi složitý stroj.

NÁMĚT, REŽIE: Ondřej Holba (CZ)

ÚČINKUJE: Florent Golfier (FR/CZ)

LIGHT-DESIGN: Martin Hamouz

HUDBA: J. S. Bach, Ferenc Liszt, Roman Zabelov

FOTO: Benn Murhaaya

www.kolektiv5.cz

„Projekt And Who Is Useless Now?“ vznikl v koprodukci s CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus, Palácem Akropolis
a za podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Praha.

PROJECT IS SUPPORTED BY THE ERASMUS+ PROJECTS:
CIRCOLLABORATIVE TOOLS AND CIRCUSNEXT+

Kateřina Sochací

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

BURANTEATR dává šanci

Nezávislí umělci, nechcete být závislí na projektu „SÓLA!!!!“?

Po úspěšném celosezónním projektu „Otevřených rezidencí“ přichází brněnský BuranTeatr s novou platformou pro podporu nezávislých umělců a tvorby samotné.

V rámci projektu „SÓLA!!!!“ budou mít čtyři vybraní zájemci prostor až šest měsíců pracovat na dvacetiminutových sólových projektech, které budou završené společnou premiérou 30. května 2020.
BuranTeatr bude výsledné inscenace 12 měsíců uvádět v rámci svého repertoáru a na speciálních akcích.
Věříme, že „SÓLA!!!“ budou dalším krokem k podpoře nezávislé umělecké tvorby. Umělci tak získají potřebný prostor pro hledání a chybování, čas pro získaní odstupu a v neposlední řadě možnost dlouhodobé a kontinuální tvorby.

PODMÍNKY UVEDENÍ:

– dvacetiminutový sólový výstup (povolené rozmezí 15 až 25 minut)
– výsledná forma bude uvedena v malém sále (černý baletizol, formát na kukátko)

– 2x work in progress (únor, duben)

– premiéra a 6 repríz (s předpokládaným rozložením v sezóně 2020/2021)
– uváděno jako koprodukce (performer & BuranTeatr Coproduction)
– po 6 reprízách se BuranTeatr vzdává práv na uvádění a dílo přechází do vlastnictví performera (uváděno s větou „představení vzniklo v rámci projektu SÓLA!!! v BuranTeatru”)
– celková technická příprava před představením nesmí zabrat více než jednu hodinu (světla, scénografie, zvuk), čas na přestavbu mezi jednotlivými výstupy je 10 minut

CO POSKYTUJEME:

– prostor workshopového sálu a zkušebny v hodinách poskytovaných Otevřeným rezidencím (volné hodiny od 7.00 do 24.00) po dobu šesti měsíců

– workshopový sál (4,8 x 13 m, výška 3 m, baletizol)

– zkušebna (6,5 x 6,5 m, výška 2,5 m, baletizol)

– uskladnění věcí potřebných na zkoušení

– 1000,- na scénu, rekvizity a kostýmy

– po konzultaci drobná výroba scény

– osvětlovač a zvukař (k dispozici od 26. 5.)

– standardní honorář za reprízu pro herce divadla BuranTeatr

PRŮBĚH PROJEKTU:

– 1. 12. 2019 – začátek zkoušení

– ÚNOR – 1. work in progress

– ÚNOR – explikačka

– DUBEN – 2. work in progress

– DUBEN – předávačka

– do 12. 5. – dodání světelného rideru

– 26.–29.5. – generálkové zkoušky

– 26. 5. – 2 hodiny na světelnou zkoušku pro každého performera

– 27. a 28. 5. zkoušky na malém sále

– 29. 5. – 2 generálkové zkoušky

– 30. 5. – premiéra

– ČERVEN – 2 reprízy

Přihlášky,prosíme, zasílejte na e-mailovou adresu: simona.vaskovicova@buranteatr.cz s předmětem SÓLA.

Přihláška musí obsahovat životopis/portfolio a motivační dopis (min. 500 znaků). Přihlašování do projektu bude ukončené 15. 11. 2019.
S žádostí o jakékoliv další informace se obraťte na Simonu Vaškovičovou na e-mailové adrese:

simona.vaskovicova@buranteatr.cz, nebo na T 773 633 933. Další informace o divadle a projektu najdete na www.buranteatr.cz nebo na www.facebook.com/buranteatr.

BuranTeatr

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Stále nezapomínáme na GUSTAVA VOBORNÍKA

Jak jinak si připomenout výraznou choreografickou, taneční i pedagogickou osobnost, než tancem? A také milou vzpomínkou na jeho pedagogickou práci.

Letos, dne 15. června 2019 uspořádala Taneční škola Jany Tomanové slavnostní „Taneční gala“ k uctění památky svého kolegy, choreografa, tanečníka a v neposlední řadě také pedagoga Gustava Voborníka (* 23. 3. 1929 – † 24 11. 2011). Tato osobnost se výrazně podílela na profesionálním vývoji svých svěřenců právě v Taneční škole Jany Tomanové. A to od těch nejmenších až po adepty tanečních konzervatoří anebo katedry tance na pražské AMU.

Nelze opomenout Voborníkovo profesní působení v roli tanečníka a později choreografa. Roku 1948 se stal členem Souboru písní a tanců. Tam působil jako špičkový tanečník a již souběžně mu zde bylo dopřáno postupně rozvíjet i jeho výrazný choreografický talent. Soubor slavil úspěchy doma i v zahraničí.

V sezóně roku 1959 přechází Gustav Voborník do Národního divadla v Praze. Následuje jeho studium na pražské AMU. Posléze nastupuje na pozici šéfa baletu do divadla v Ústí nad Labem. Zde postupně uvádí na jeviště řadu titulů. Připomeňme namátkou: Podivuhodného mandarina, Viktorku, Petrušku, Popelku… Ale bylo jich mnohem více.

Další Voborníkovou „divadelní zastávkou“ se stalo plzeňské divadlo. Podle režiséra a kritika Mojmíra Weimanna prý tato éra byla „nejkrásnějším obdobím Voborníkova profesního života“. Svědčí o tom jeho zdejší inscenování velmi různorodých titulů tanečního repertoáru. Ať již klasického či charakterního. Ke všem Voborník vždy přistupoval velmi fundovaně. Z jeho tamějších premiérových novinek nemůžeme opomenout Slunečnici. Ale i další tituly – jako Louskáček, Giselle, Marná opatrnost, Popelka, Petruška, Gajané – dokazovaly Voborníkovo mistrovství.

Výrazná byla i Voborníkova práce na televizních tanečních programech. Za všechny si připomeňme, že za choreografii Dvořákových Slovanských tanců získal roku 1975 Cenu Intervize.

Gustav Voborník také externě spolupracoval s divadly v Brně, Teplicích, Ostravě i slovenském Prešově.

Již v polovině devadesátých let minulého století začal Gustav Voborník pedagogicky působit a choreograficky pracovat v Taneční škole Jany Tomanové. Zde předával své bohaté zkušenosti mladým, ale zároveň získával další impulsy do vlastní tvorby. Děti ho milovaly. Voborníkův podíl na úspěších této školy je nesmazatelný. Škola se – i díky jeho zásluze – stávala líhní talentů. Z absolventů se stávali a stávají tanečníci, taneční vědci anebo odborní žurnalisté. Z výrazných žáků jmenujme Jana Váňu, sólistu baletu v Kyjevě, Milana Bednáře a v neposlední řadě Patrika Holečka, sólistu baletu Národního divadla v Praze. Za taneční vědce Broniu Gordon Erikssonovou, Kateřinu V. Carbonnel Syslovou a Petru Dotlačilovou.

V Taneční škole Jany Tomanové uvedl Gustav Voborník variace z klasického repertoáru jako kupříkladu Giselle, Julie, Popelka a děvčátko či variaci víl ze Spící krasavice. Ale rovněž zde připravoval Lašské tance, Slovanské tance, Slepičku z Českých tanců, Čínský tanec, Svatební tanec a také Pletení koberců z baletu Gajané. To jsou jen Voborníkovy nejhlubší stopy v historii Taneční školy Jany Tomanové. Jeho choreografie zde bychom mohli vyjmenovávat ještě poměrně dlouho.

Závěrem musím prohlásit, že spolupráce s Gustavem Voborníkem byla – pro jeho citlivý a lidský přístup – nám všem pedagogům (a mohu-li mluvit i za početný zástup studentů) velkou radostí i štěstím.

Letos, u příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin, vzdáváme čest jeho památce.

Foto: archiv plzeňského divadla

Jana Tomanová Eriksson

pro TANEČNÍ MAGAZÍN