Štítek: zábava

Na „Středu zájmu“ středem pozornosti SE.S.TA.

Paní Marie Kinsky – ze čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU dobře známé organizace SE.S.TA. – zaujala náročné publikum na celostátní konferenci a prezentaci „Střed zájmu“. Mimo ni se zde objevilo ještě jedenáct inspirativních projektů práce s publikem. Marie Kinsky zde však jako jediná prezentovala taneční scénu. I to o něčem svědčí…

Kancelář Kreativní Evropa v pondělí 25. září od 18 hodin v pražském Veletržním paláci (v prostorách STUDIA HRDINŮ) již potřetí představila nové inspirativní příklady práce s publikem. Na základě otevřené výzvy výzvy bylo k veřejné prezentaci vybráno dvanáct projektů z rozličných kulturních oblastí a sfér. Celá akce měla tempo, rytmus, švih a spád, poněvadž každý vystupující „prezentér“ měl na svůj projev pouze sedm minut!

Taneční projekty reprezentovaly na této akci aktivity Marie Kinsky a Centra choreografického rozvoje SE. S. TA. S důrazem zejména na festival KoresponDance, který pravidelně v létě seznamuje obyvatele Žďáru nad Sázavou se současným tancem. Festival letos na jaře mezinárodní porota Evropské festivalové asociace (EFFE) zařadila mezi 715 nejzajímavějších festivalů v Evropě. Porota jej ocenila zejména pro kulturní život na národní i mezinárodní úrovni, nadšení pro umění, inovativní přístup a schopnost spojovat nejen začínající umělce s těmi etablovanými, ale také laickou veřejnost s uměleckým světem.

Odlišnou organizací, které představily zkušenosti s publikem bylo Centrum pro současné umění DOX. To v roce 2011 identifikovalo potřebu seznamovat se současným uměním ve větší míře děti a teenagery. Jednou z efektivních cest k tomuto budoucímu publiku se staly vzdělávací programy k výstavám, zajišťované pro skupiny ze základních a středních škol. O zkušenosti se podělil vedoucí produkce a současně konzultant vzdělávání Centra DOX Michal Kučerák. Mezi jiným prezentoval změny v týmu a v pojetí vzdělávacích programů i jejich konkrétní zprostředkovávání učitelům, navíc seznámil účastníky se strukturou programů i s již osvědčenými konkrétními aktivitami centra.

Výtvarnice a sociální architektka Kateřina Šedá ve svých originálních projektech často staví publikum do role aktéra dějů. Anebo s ním úzce spolupracuje. V březnu 2016 uvedla v rámci festivalu současného umění IHME 2016 hudební projekt „Tram Buskers Tour“, Festival v pohybu, během kterého vystoupili v helsinských tramvajích nejlepší buskeři světa. Během čtyř dnů a tří stovek hodin tak zprostředkovala mimořádný sdílený zážitek více než 24 000 cestujícím. Obdobný koncept pak reprízovala také v Jihlavě v rámci Festivalu dokumentárních filmů a letošn í ho jara též na „Šalina Music Tour“ v Brně. V rámci akce „Střed zájmu: PUBLIKUM“ její projekty prezentovala zřejmě osoba nejpovolanější – hudební publicista Pavel Klusák, jelikož byl jejich kurátorem

Své zkušenosti s prací s publikem rovněž představilo brněnské Divadlo Feste s projektem „Schauspiel, prožitek z minulosti“, který jmenovitě přiblížil Jiří Honzírek. A v demokratickém hlasování publika i spoluúčastníků na závěr celého večera získal nejvíce hlasů. Nemalý zájem ovšem sklidily i výše zmíněné projekty Marie Kinsky a SE.S.TY.

A u divadelního příspěvku nezůstalo pouze ojediněle. Další byl rovněž z moravské metropole. Během přednášky v sále si s ním získal aplaus na otevřené scéně Ivan Kubál. Proč? Jednalo se totiž o nesmírně inspirativní „Koktejlové menu inspirované divadlem“. Škoda, že do Prahy nepřivezl i ty koktejly!

A do třetice divadlo. Sám ředitel pražského Divadla Archa Ondřej Hrab prezentoval mezinárodní spolupráci se zahraničními divadly a jejich diváky. V poslední době to v Divadle Archa funguje převážně s divadlem v německých Drážďanech.

Náročné publikum zaujal i Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR s projektem „Knihy znovu nalezené“. Jeho podmanivý projev ukázal, že mnohdy je samotná akce závislá na charismatu moderátora.

Druhým reprezentantem státních institucí byla Národní galerie v Praze a její akce „Uprchlíci v galerii i mimo ni“. Zajímavý projekt zde inspirativně uvedla Lenka Kukurová.

Dalším z bodů programu byla filmová „nutprodukce“, s níž seznámila diváky v sále Pavla Janoušková – Kubečková, zastupující organizaci „Cena Pavla Kouteckého 2017“. Kolem „nutprodukce“ se v kuloárech rozvinula později podnětná diskuse.

Odlišným projektem z filmového prostředí byl „Kruton“ od organizace Young Film Fest, s nímž přítomné přišla seznámit Slovenka Mária Moťovská.

Do třetice se problematice kinematografie oddaly Adéla Mrázová s Terezií Křížkovskou, které se věnují vzdělávacím programům „NaFilm“ a také založily (s dalšími spolupracovníky) v Praze Filmové muzeum. Jejich názory na práci s publikem i její koncepci byly vskutku originální.

Zajímavá byla i přednáška o práci se sídlištní komunitou. Konkrétně v Praze, na Černém Mostě. Přiblížila ji Monika Hillegrandová z nového komunitního centra „Plechárna“. To pořádá řadu zájmových aktivit. Od kultury, po sport i další oblasti volnočasových zájmů. A takovým bonbónkem je, že mají i své vlastní pivo.

Práce s publikem je důležité téma pro dlouhodobé koncepce kulturních organizací i příležitostné kulturní projekty. Týká se marketingu, dramaturgie, přípravy doprovodných programů i celkového pojetí projektů a provozu organizací, které považují své publikum za partnera, nikoli za pouhého pasivního konzumenta. Práce s publikem (audience development) je také prioritou programu EU Kreativní Evropa a tomuto tématu se také dlouhodobě věnuje česká kancelář. Akce tak navazuje na Střed zájmu: PUBLIKUM (2014 a 2015) a na mezinárodní konferenci RE:PUBLIKUM (2013 a 2016).

Foto: Kreativní Evropa

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Noc divadel 2017 již popáté zapojí divadla z celé republiky

Jubilejní ročník Noci divadel s podtitulem „Forever Young“ proběhne 18. listopadu

Třetí listopadová sobota bude již tradičně patřit Noci divadel, která letos oslaví 5 let své existence. V sobotu 18. listopadu tak opět ožijí divadla z celé republiky, která během odpoledních a večerních hodin připraví přes 500 představení, nočních prohlídek, divadelních dílen a performancí ; – zdarma nebo za symbolické vstupné. Loňského ročníku Noci divadel se zúčastnilo na 50 000 návštěvníků, 130 divadel a kulturních organizací ze 31 měst. Motto letošního ročníku je „Forever Young“. „Z podnětů od mnoha divadel vyplynulo, že svou největší výzvu vidí v oslovení náctiletých diváků. Proto jsme se rozhodli pátou Noc divadel věnovat právě mladšímu publiku,“ vysvětluje za organizátory Pavla Petrová, ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU). 

Blíží se pátý ročník Noci divadel, největšího divadelního svátku svého druhu v Evropě. Návštěvníci se opět mohou těšit na nevšední zážitky, které jsou připravovány exkluzivně pro Noc divadel a jindy v průběhu divadelní sezóny se nekonají. Na programu bude přes 500 akcí jako jsou workshopy, prohlídky divadelních zákulisí, či diskuze s herci, scénografy a režiséry. V současné době probíhá registrace souborů a divadel, jejichž program bude zveřejněn od 23. října na webových stránkách projektu. „Pro letošní jubilejní vydání Noci divadel jsme se rozhodli zvolit motto „Forever Young“. Z průzkumů návštěvnosti divadel z posledních let vyplývá, že mezi skupinu, pro které je divadlo jako médium méně atraktivní nebo přinejmenším těžko srozumitelné, patří zejména náctiletí. Nadcházející Noc divadel se bude snažit přilákat a zaujmout právě mladší diváky. IDU již pro divadla zorganizoval dvoudenní setkání, na němž jsme se věnovali této problematice a kde se představily úspěšné modely práce s rozvojem mladšího publika v ČR i v zahraničí. Věříme, že divadlům tak letošní Noc divadel opět přinese nové diváky,“ dodává Martina Pecková Černá z IDU.

Loňský ročník Noci divadel přilákal na 50 000 diváků, kteří zavítali do některého ze 130 zúčastněných divadel a divadelních souborů z 31 měst po celé České republice. Třetí ročník Noci divadel tak překonal všechny předchozí, a to zejména co se týká celonárodního zapojení. Noc divadel se tak etabluje jako projekt s celonárodním dopadem. Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který odstartovala v roce 2008 v Chorvatsku debutová Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do víc jak desítky evropských zemí. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je díky účasti více jak padesáti tisíců návštěvníků největším projektem v rámci European Theatre Night.

www.nocdivadel.cz

Eliška Míkovcová

Taneční magazín

Rozhovor z Itálie s majitelkou a provozovatelkou taneční školy DARINOU MLYNARČÍKOVOU

„Všechno je v lidech!“

Bývalá vrcholová slovenská sportovní gymnastka Darina Mlynarčíková se – po delší kariéře v Praze – již téměř patnáct let věnuje své taneční akademii v italské Sardinii. Jelikož má nespočet (nejen tanečních) zkušeností, požádal ji TANEČNÍ MAGAZÍN o rozhovor. Zároveň si můžete na jiném místě TANEČNÍHO MAGAZÍNU (v sekci článků a recenzí) přečíst příspěvek o jejím úspěšném synovi Markovi, z pera jeho jmenovce Marka Křenka.


Jak jste se dostala ke sportovní gymnastice.

„V pěti letech jsem začínala s krasobruslením. Asi po půlroce, který jsem víceméně strávila nemocná doma – nezvládala jsem časné vstávání na tréninky – si mí rodiče uvědomili, že tento sport asi nebude pro mne. A tak mi dali možnost zvolit si něco jiného. Já jsem v televizi zrovna obdivovala gymnastky, které skákaly různá salta. A to mě velmi lákalo. Tak jsem se, v mých šesti letech, rozhodla pro sportovní gymnastiku. Do ní jsem se postupem času prakticky zamilovala. Ten krásný, ale zároveň tvrdý sport jsem pak závodně provozovala od těch šesti let až do osmnácti.“

Co Vám dal tvrdý trénink pro život?

„V první řadě disciplínu, sebedůvěru, odvahu, pevnou vůli, časté odříkání a samostatnost a určitě také velmi silný charakter! Ráda bych doplnila, že jako malá dívka jsem si to natolik neuvědomovala, jako nyní v dospělosti.“

Postupně jste se přeorientovala na tanec, co Vás k tomu vedlo?

„V šestnácti letech jsem měla úraz kolena. Byla nutná operace. Dostat se do původní formy nebylo vůbec lehké. A již v té době jsem se poprvé začala věnovat tvorbě choreografií. Nejprve pro gymnasty. Později pro cvičenky fitness. Dále i pro krasobruslařky a krasobruslaře. …až jsem se postupně přiblížila k samotnému tanci. V osmnácti jsem si již byla naprosto jistá, že se hodlám věnovat tanci a choreografii. Nyní se věnuji více rozličným tanečním stylům: modern contemporary, show dance, syncro dance a disco dance.“

Nevadí Vám u gymnastiky i tance, že jde o disciplíny, kde, na rozdíl od většiny sportů, rozhodují subjektivně rozhodčí?

„Bohužel mi to vadí, a čím jsem starší, tím více. Co se týká gymnastiky, tak tam se v první řadě hodnotí technická příprava a provedení prvků, takže se tam zase tolik nedá natolik ovlivnit závěrečná známka. U tance se, kromě technické přípravy, hodnotí také umělecké provedení. A to již dokáže velmi ovlivnit závěrečné hodnocení a tím pádem i celkové umístění tanečníka v soutěži.“

Chodíte do divadla i na klasický balet ?

„Ano, chodím. Ale podstatně méně než v době, kdy jsem žila v Praze. Pracuji a žiji na Sardinii již přes čtrnáct let a co se týká kultury, je toho zde podstatně méně. Na rozdíl od velkých, turisticky atraktivních, měst… A to v každém slova smyslu – málo tanečních i baletních představení, koncertů zpěváků a už ani nepomyslet na muzikály. Během letošních prázdnin přijel k nám na Sardinii – po dlouhých osmi letech(!!!) – s repertoárem „Labutí jezero“, „Excelsior“ či „Spící krasavice“ Roberto Bolle, nejznámější italský; tanečník, který se stává již světově proslulým. To asi mluví za vše.“

Jaký taneční film je Váš nejoblíbenější?

„Ze starších filmů, z mého úplného mládí by to byl filmový titul „Tanec s vášní“. Ze současných filmů by to byl film z baletního prostředí „New York Academy“. Ale vždy si ráda připomenu i „Dirty Dancing“ („Hříšný tanec“), s nezapomenutelným Patrickem Swayzem.“

Máte přímo sama Vy nějaké své taneční vzory?

„Když mi bylo devatenáct, tak jím byl můj bývalý partner Marek Křenek. S ním již před časem dělal TANEČNÍ MAGAZÍN rozhovor. Připomeňme si tedy pouze ve zkratce, že se stal s mou choreografií „Spiderman“ („Pavoučí muž“) roku 1996 světovým šampiónem v kategorii show dance. Později bylo těch tanečních vzorů velmi mnoho, jelikož tanec se posledních dvacet let vyvíjí velmi rychle. Proto přeskočme až do současnosti. Jsou jimi vítězové amerického programu „Sytycd“ Michel Damensky a Ricky Ubeda. Anebo velmi známý ruský baletní tanečník Sergej Polunin.“

Proč jste se ze Slovenska a Čech odstěhovala do Itálie?

„Dlouhá léta jsem v Praze pracovala v hlavním obsazení v černém divadle „IMAGE“. Vedle toho jsem ještě tancovala jako sólistka, popřípadě jako duo s Markem Křenkem. Navíc jsem se věnovala choreografii, převážně na ledě pro krasobruslaře. V roce 2002 jsem přijala pracovní nabídku ze Sardinie. A právě tady se, krátce na to, podařilo uskutečnit můj dávný sen – otevřít si vlastní taneční školu. Bylo to velmi těžké, ale nelituji toho. Byl již čas skončit s aktivním tancováním, jelikož jsem toužila žít si obyčejný život. A také stát se matkou. Bylo mně devětadvacet let. A mé biologické hodiny tikaly… :-)“

Jak byste porovnala taneční pedagogiku v Itálii. Eventuálně v Čechách a na Slovensku?

„Myslím si, že v globále je to všude stejné. Všude se naleznou pedagogové, kteří svou profesi milují a odvádějí ji nadmíru profesionálně. …ale, bohužel, najdou se i tací pedagogové, kteří jsou (diplomaticky řečeno) méně kompetentní. A to hovořím z vlastní zkušenosti. Takže, je to v lidech.“

Jaká je úroveň taneční veřejnosti v Itálii a u nás. Myslím tím běžné prostředí diskoték – nikoli vrcholné soutěže.

„Tak to nejste úplně na správné adrese. Já na diskotéky nechodím. Ale průběžně zde na Sardinii sleduji, jak se mládí baví. Zhodnotila bych to, že italská mládež je o mnoho temperamentnější než ta česká a slovenská. Není divu. Je to tady latinský národ, obdobně jako Španělé, Francouzi anebo Kubánci. Baví se daleko spontánněji. A hlavně – nepotřebují k tomu tolik alkoholu, jako ty naše děti.“

Co vštěpujete svým žákům na taneční škole jako nejpodstatnější?

„Zodpovědnost, odpovědnost, výdrž, respekt a úctu k sobě samým“

Sledujete i českou taneční scénu? Jaký na ni máte názor?

„Taneční scéna Čech a Moravy je dobrá a stále se zlepšuje. To samé platí i o Slovensku, tedy pokud se jedná o světové soutěže. V oblasti divadla se to také velmi zlepšilo a pokročilo na světový trend. Nestydím se za naše oba bratrské národy. Naopak. :-)“

Chystáte nějaké novinky pro tento nový školní rok 2017/2018?

„Nechci je tady detailně prozrazovat, promiňte. Je to má práce, která mne živí. A konkurence ani čert nikdy nespí! A váš TANEČNÍ MAGAZÍN je čtený množstvím laiků, ale i odborníků. Ale nejvíc ze všeho si přeji, abychom všichni byli zdraví a v pohodě.“

Na co se budete zaměřovat v nejbližším období?

„Nejbližší dobou bych se chtěla převážně věnovat kariéře mého syna Marka. Je mu třináct let. Chtěla bych, aby studoval taneční konzervatoř. Ta, bohužel, tady na Sardinii není. 🙁 I proto začínám uvažovat o přestěhování se do Říma, kde je známá „Teatro dell Ópera di Roma“. Anebo popřípadě do Milána, kde je známé „Teatro La Scala“.

Na co se nejvíce těšíte v profesi i v soukromí do druhé poloviny roku 2017?

„Tak úplně nejvíc se těším na své děti. Kromě Marka mám ještě sedmiletá dvojčata Miška a Danka. Jako každoročně jsme trávili naši letní dovolenou zde na krásných plážích Sardinie. Ale již na ní jsem probírala nové choreografie. A jako každý rok jich není málo. Já jsem totiž cholerik křížený se sangvinikem. U mne však platí, že cholerik se rovná workoholik. 🙂 🙂 🙂 Jsem totiž na sebe a svou práci vždy velmi přísná.“

Tak ať se daří a nezapomeňte i relaxovat! 🙂

Za rozhovor poděkoval: Michal Stein

Foto: archiv Dariny Mlynarčíkové a Marka Křenka

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Pozor, profesionální tanečníci Martin Šimek a Tereza Řípová opět rozjíždí svůj projekt plný krásných choreografií

Roztančené divadlo aneb Když herci tančí – 2.ročník

Roztančené divadlo je název autorského projektu  Tanečních kurzů Martina Šimka & Terezy Řípové, který je pořádán ve spolupráci s Městským divadlem Mladá Boleslav (dále jen „MDMB“). V sobotu 2. 12. 2017 proběhne od 19h na Velké scéně MDMB finálový večer, který je vyvrcholením celé akce.

Letošní druhý ročník byl  odstartován tiskovou konferencí 25. 9. 2017 v Klubu MDMB. Moderátorem tiskové konference byl  herec, režisér a umělecký šéf MDMB Petr Mikeska. Na tiskové konferenci byli  představeni herci a herečky, kteří se do projektu v tomto roce zapojili, byly  losovány tance, které se budou muset soutěžící po boku profesionálních tanečníků Martina Šimka a Terezy Řípové v předem stanovené lhůtě naučit.

Druhá sezona projektu nabízí některé novinky oproti prvnímu ročníku, a to počet tanců – každý soutěžící herec/herečka si vylosuje jeden latinskoamerický a jeden standardní tanec. Pro každý tanec si v rámci tréninků připraví taneční show o délce mezi 1-1,5 minuty.

Finálový večer bude, stejně jako minulý rok, koncipován ve smyslu prvního standardního bloku, kde všichni soutěžící odtančí své standardní tance (tentokrát byl zařazen i vídeňský valčík), po pauze bude následovat latinskoamerická sekce, ve které opět všichni odtančí svůj druhý tanec (tento rok je zahrnuto i temperamentní Paso Doble). Celý večer bude oproti prvnímu ročníku doprovázen živou hudbou prostřednictvím kapely Gin in Jam. V závěru večera proběhne slavnostní vyhlášení – vítěz tipu (na základě tipovací soutěže před vyvrcholením v podobě finálového večera), vítěz diváků (na základě hlasování diváků, kteří se finálového večera zúčastní) a hlavní vítěz (na základě součtu bodů od poroty).

Moderátorskou dvojici pro druhý ročník tvoří Petr Mikeska a Tereza Kostková. Mezi porotci zasednou náměstek primátora Mgr. Daniel Marek, herečka Eliška Balzerová, herec Matouš Ruml, choreograf, tanečník a režisér Petr Zuska, tanečnice a vítězka StarDance Veronika Lálová, ad. V soutěži se mezi herci a herečkami objeví Petra Nakládalová, Svatava Milková, Malvína Pachlová, Daniel Bambas, Milan Ligač a Vojtěch Havelka.

Vzhledem ke kvalitě  a kráse tanečních kreací, které jsme mohli v Mladé Boleslavi vidět minulý rok  (čtenáře Tanečního magazínu jsme o této akci informovali),  by si zapálení tanečníci neměli Roztančené divadlo s Martinem a Terezou nechat ujít.

 

Vstupenky na finálový večer budou v prodeji přes MDMB od 15. 10. 2017.

 

Taneční magazín