Studio ALTA  již deset let v pohybu

Významná pražská scéna pro tanec a performaci bude v srpnu i září slavit své desáté narozeniny!

Letos je tomu již deset let, kdy se Lucia Kašiarová rozhodla vdechnout nový život jedné nevyužívané industriální hale u holešovického Výstaviště. A brzy zde vytvořila pracovní prostor pro profesionální tanečníky. Od té doby se ALTA rozrostla o další tři haly a uměním dnes naplňuje 1 800 čtverečních metrů. Během deseti let se ALTA stala skutečným domovem pro různorodé umělce působící na nezávislé scéně, které kontinuálně propojuje s aktivitami pro děti i komunitními programy. Oslavy proto odrážejí pestrost lidí, kteří se v ALTĚ zcela přirozeně potkávají – od dětí přes techniky k nejrůznorodějším profesionálním umělcům.

ALTA prošla dynamickým vývojem, ale vždy si zachovala svoje hodnoty, které vychází z tance: tolerance, rovnost, hravost, zvídavost, různorodost, či možnost udělat chybu, a stává se tak dle slov Lucie Kašiarové obrazem toho, jak by měl fungovat celý svět. „Nikdy jsem nevěřila, že potkám tolik lidí, kteří jsou kreativní, když jim nabídneš prostředí, kde se nemusí bát být sami sebou“, doplňuje Kašiarová.

A jak budou probíhat oslavy? Již v srpnu do Prahy dorazí hvězdy současného světového tance, které jsou zároveň spřízněnými dušemi ALTY a v minulosti zde opakovaně vyučovali i vystupovali – Julyen Hamilton, Jaro Viňarský, Peter Šavel, Stano Dobák, Renan Martins a Rasmus Ölme. Šestice mužů věnuje ALTĚ předčasný dárek a připraví sérii tréninků, neformálních setkání a veřejných impro jamů. V týdnu 20. až 23. srpna se tak každý večer představí ve zcela jiném složení a předvedou divákům nejrůznější možnosti umělecké improvizace.

  

Samotné zářijové oslavy nabídnou netradiční programy od různorodých skupin, které dělají ALTU ALTOU. „V jádru všech našich aktivit je tanec, nikoli ale jako estetický zážitek, ale jako prostor pro setkání člověka s člověkem, tady a teď, fyzicky, nikoli virtuálně. Léta se snažíme definovat, co je vlastně ALTA. Je fyzická, mnohotvárná a osobní. A právě takové budou i její oslavy,“ říká Karolína Hejnová.  

Jednotlivé večery jsou koncipované jako jednorázové eventy – od pohledů do zákulisí, přes tvůrčí programy pro děti, až po setkání s umělci anebo s techniky, kteří jsou srdcem a motorem každého divadla. Tanec a performance se prolíná celým programem oslav, do popředí se dostane především dvakrát: své desetileté výročí oslaví soubor ME-SA, jeden z prvních rezidenčních souborů ALTY, a pak v závěrečném večeru s titulem ALTA 10×10, kdy deset různých uskupení uvede krátké skeče vytvořené speciálně pro tuto speciální příležitost. Na zasloužené párty se pokřtí publikace k desetiletí ALTY a návštěvníky čeká mnoho dalších překvapení, které by si žádný milovník tance a alternativního umění neměl nechat ujít. 

Buďte také v pohybu a přijďte 12. – 15. září oslavit s ALTOU kulatiny a poznat zákulisí této přední české scény pro současný tanec – vstup na celý program je navíc zdarma!

PROGRAM OSLAV STUDIA ALTA – 10 LET V POHYBU:

12. 9. 16.00 / ALTA by Dětské studio Altík + Mladá krev (Sára Märcová a spol.)

13. 9. 19.30 / ALTA by ME-SA


14. 9. 19.00 / ALTA by technici 


15. 9. 18.00 / ALTA 10×10 (Lucia Kašiarová & Tereza Ondrová, Ufftenživot, Marie Gourdain & tYhle, Jana Novorytová & Bára Látalová, Vojta Švejda & Tomáš Procházka, Peter Šavel, Lenka Tretiagová & TS Light, Holektiv, Markéta Jandová & Andrea Miltnerová. Moderují Michal a Marta Vodenkovi)
15.9. 20:00 / ALTA10 párty

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ceny DNA: od Venuše po PŘIBYLA

Kdo získal prestižní ceny DNA? Lidé, čtěte!

Ceny Česká divadelní DNA jsou udíleny ve dvouleté periodě. V letošní sudý rok byly tedy předávány – od roku 2012 – již počtvrté. Tyto ceny Česká divadelní DNA jsou nejen výrazem úcty za mimořádný přínos v divadelně performační oblasti, ale rovněž splacení dluhu, osobnostem i projektům, které si zaslouží pozornost nejen divadelní obce.

Vpravdě netradičně konferenciéry uchopeným večerem provázelo ve středu 21. února na scéně La Fabriky sehrané duo z Ufftenživot – Sára Arnstein a Jiří Šimek. Tedy, zejména Ufftenživot. Nejen ti za přítomnosti iniciátorů akce, kulturní neziskovkové organizace Nová síť v čele s Adrianou Světlíkovou, Petrem Polou a Dagmar Kantorkovou, předali ceny osobnostem i projektům věnujícím se rozvoji a popularizaci nového, netradičního divadla, respektive za organizátorský či dramaturgický počin na divadelním poli. To vše samozřejmě za asistence významných osobností společenského, odborného i mediálního světa.

Ředitelka festivalu Malá inventura a manažérka Nové sítě Adriana Světlíková.


Letošními laureáty v jednotlivých kategoriích jsou byli vyhodnoceni:Třikrát v kategorii za výjimečný počin na poli nového divadla: 1) BLACK BLACK WOODS, 2) OPEN AIR PROGRAM, 3) VENUŠE VE ŠVEHLOVCE.

Cena za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla:
HANDA GOTE RESEARCH DEVELOPMENT

Cena za mimořádnou podporu a prezentaci českého nového divadla:
LUKÁŠ PŘIBYL – České centrum Tel Aviv.

Jak již jsem v úvodu předeslal, akci moderovali Jiří Šimek a Sára Arnstein. Tedy, známá dvojice z týmu minidivadla Ufftenživot, o nemž TANEČNÍ MAGAZÍN popsal spoustu papíru. Protentokrát však byla rozšířena ještě o Johanmu Schmidtmajerovou (jinak také sestru herečky a akrobatky Anny) a Lukáše Bouzka.

Scénář v duchu tradic Ufftenživot nepostrádal nápaditost, smysl pro nadsázku, ale také empatii a úctu. Tak tomu bylo kupříkladu při rozhovoru s čestným hostem vyhlášení cen DNA – pedagogem DAMU profesorem Miloslavem Klímou. Právě člověk se zkušenostmi jak v legendárním loutkovém divadle DRAK, tak v Národním divadle Praha, ale také v Divadle Na zábradlí, avšak rovněž i v oblasti loutkového a kresleného filmu dodal slavnostnímu večeru pel výjimečnosti. Profesor Klíma, který býval rovněž velice dobrým kamarádem i kolegou již zesnulé;ho divadelního režiséra a spisovatele Zdeňka Pošívala, prostě přinesl na scénu La Fabriky humor jiného druhu, esprit a nonšalanci.

Profesor DAMU Miloslav Klíma, dlouholetý dramaturg loutkového divadla DRAK, ale také Národního divadla v Praze se účastnil udílení cen jako čestný host.

Reportérská povinnost velí vzpomenout také ostatní nominované soubory a akce. V první kategorii se jednalo o spolek program GUIDE Věry Ondrašíkové, KABARET VELASQUEZ tvůrce fyzického divadla a světelného designéra Jana Komárka RECYKLITERATURA ŽIVĚ výtvarníka a scenáristy Vojtěcha Maška a dramaturga Jakuba Felcmana a uSPUTNIK autorského dua Tereza Černá a Dominik Migač. V kategorii divadelních akcí se na pomyslné stupně vítězů nedostali aktivity spolku ARTPROPROSTOR z Jablonce nad Nisou. Také však FESTIVAL LUHOVANÝ VINCENT, jak již název s parafrází populární minerálky i vlastně „místa činu“ napovídá – z Luhačovic. Divadelní soubor ANIČKA A LETADÝLKO brázdí české, moravské i zahraniční scény již po čtrnáct sezón. Proč kočuje různými divadelními prostorami? Jelikož nemá svou stálou domovskou scénu. Návrh na cenu DNA obdržel převážně za autorská představení s muzikálově parodickými prvky.

Večerem diváky provázela čtveřice (zleva) Jiří Šimek. Sára Arnsteinová, Johana Schmidtmajerová a Lukáš Bouzek.

A teď již také něco k vítězům. OPEN AIR PROGRAM z Hradce Králové si cenu DNA zasloužil za nejúspěšnější openairový festival v českých a moravských regionech. Dalším laureátem DNA se stala již zmíněná performance BLACK BLACK WOODS Jozefa Fučka, Lindy Kapetanea a Cirku La Putyka. Představují se v ní otec a syn Rostislavové Novákové. Dlužno podotknout, že trvá plných šest hodin! A v neposlední řadě VENUŠE VE ŠVEHLOVCE – divadlo z prostor pražské Švehlovy koleje, poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam získává ; prosto r hned několik nonkonformních divadel – včetně výše zmíněné nominované Aničky a letadýlka. Skupina HANDA GOTE RESEARCH DEVELOPMENT překvapuje již po třináct sezón projekty na pomezí divadla, tance, vizuálního umění. Právě náš TANEČNÍ MAGAZÍN oceňuje obzvláště tuto úspěšně završenou nominaci, vzhledem k taneční orientaci souboru. Vystudovaný politolog LUKÁŠ PŘIBYL pracuje od roku 2013 jako ředitel Českého centra v Tel Avivu. Společně se svou kolegyní Pavlínou Schultz zorganizoval za každý běžný rok přes padesát kulturních akcí s českými umělci! Opravdu, klobouk dolů. I když v Tel Avivu ho nesundávají ani v kostele!

Syn a otec Rostislavové Novákové obdrželi cenu DNA za projekt Black Black Woods v La Putyce.

Mimo tradičních fotografií zařazujeme tentokrát i videosestřih z celé této zajímavé akce v pražských Holešovicích.

Za divadelní prostory VENUŠE VE ŠVEHLOVCE si přišel pro ceny početný management tohoto nonkonformního kulturního sálu. Druhý zleva je na snímku dramaturg festivalu MALÁ INVENTURA, současně člen vedení organizace Nová síť a dramaturg divadla „Anička a letadýlko“ v jediné osobě pan Petr Pola.

TANEČNÍ MAGAZÍN všem laureátům gratuluje a těší se již pomalu na další ceny DNA v jubilejním roce 2020.

Lukáš Přibyl je na snímku opravdu jako naklonovaný. Pracuje v českém centru v Tel Avivu a získal cenu za mimořádnou propagaci  a prezentaci českého divadla

Michal Stein

Foto a video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jiří Šimek jinak

Jeden z „hrdinů“ častých recenzí z divadla ALTA i odjinud Jiří Šimek se protentokrát představil bez své vlastní skupiny Ufftenživot! A to v televizi i na filmových plátnech!

Rodáka z jihočeského Tábora, absolventa Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, šestadvacetiletého Jiřího Šimka jsme si všímali především na prknech divadelního studia ALTA. Tentokrát se na nás však usmívá hned několikrát za den z televizních obrazovek – z reklamy na Kofolu.

U příležitosti letošního výročí atentátu na Reinharda Heydricha se opět – vedle nového díla „Smrtihlav“ – objevil na plátnech českých kin opět koprodukční film britského režiséra Seana Ellise „Anthropoid“. Ten měl českou distribuční premiéru 28. září roku 2016.

A právě v něm se ve spíše negativní roli Karla Čurdy objevuje právě jeden z vůdčích protagonistů skvělé skupiny Ufftenživot Jiří Šimek. Původně měl hrát roli nadporučíka Josefa Bublíka, který spolu s dalšími parašutisty přišel statečně o život v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Josef Bublík patřil k paradesantní válečné operaci „Bioscop“. Anglický filmový tým si však – po zralé úvaze – a z důvodu, že se původní anglický představitel nakonec omluvil, vybral Jiřího Šimka pro roli daleko výraznější. Obecně se říká, že „záporáci“ se hrají lépe. Sám Jiří Šimek však celou postavu Karla Čurdy za jednoznačně zápornou nepovažuje.

Naopak v jednoznačně komediální poloze se Jiří Šimek představuje v televizní reklamě na Kofolu, která aktuálně běží na obrazovkách.

A tak nezbývá než popřát, aby takovou sledovanost, jako obě výše uvedené role, mělo i Šimkovo divadlo Ufftenživot. Určitě si to zaslouží!

Taneční magazín

 Foto: Veronika Šimková, archiv

Za kulisy před premiérou

Taneční magazín se druhý květnový víkend vypravil na festival RespondART do pražského divadelního studia ALTA. Jak si vedlo oblíbené duo „Ufftenživot“?

RespondART zajímavý celoroční projekt, který kouká nejen přes rameno, ale doslova do tvůrčí kuchyně divadelníků pokračoval druhý květnový víkend v pražském holešovickém studiu ALTA. První den tam patřil německému projektu „Chipping“ režisérky a choreografky Anny Konjetzké. Jak jsme se dočetli, byl o vztahu těla a měnícího prostoru. Aktivně jsme se zúčastnili druhého dne představení v podání (již našem magazínu dostatečně populární) dvojice Sára Arnsteinová – Jiří Šimek. Jinak jsou v divadelním světě všeobecně známější pod originálním souborovým jménem „Ufftenživot“. Třetím v pořadí květnových víkendových prezentací RespondARTu v ALTĚ byla dětská inscenace Cerena Orana „Povídej“.

Populární divadelní pár „Ufftenživot“ uvedl inscenaci pod titulem „Keep Calm“. Je možná diskutabilní, zda představení, které má dlouhé a nosné dialogy i monology v našem mateřském jazyce má mít „světově“ anglický název? Ale budiž. Patří to k tradici tohoto minisouboru. Jejich příznivci to očekávají, tak na tom v jádru není nic až tak zlého…

Bezprostředně před samotným začátkem nás tvůrci ujistili, že inscenaci stále berou jako ve stadiu zrodu. Vznikala prý průběžně v Olomouci i na jihu Čech. A tím pádem, že ještě teprve hledají výsledný tvar celého představení. Dlužno podotknout, že i přes takový úvod působil předvedený „Keep Calm“ vyzrále a téměř (až na opravdu malé výjimky) uceleně. A to, ačkoli má mít vlastní premiéru až 28. září tohoto roku na scéně „Alfed ve dvoře“.

Ufftenživot“ opět překvapil. Jsme od něj zvyklí, že umí interaktivně zatáhnout diváky do vlastního představení. Že nachází stále novou a neokoukanou divadelní řeč. Že se snaží objevovat možnosti netradičních sdělení. Že se snaží nacházet stále novější pohybovou mluvu.

Tentokrát se zbrusu nový divadelní tvar věnoval nejen moderní technice. A to prostřednictvím prezentace části úvodu na notebooku hlavní představitelky, ale také zapojením diváků s mobilními internetovými aplikacemi v druhé polovině „Keep Calmu“.

Až téměž nadužívání různorodých výrazových i inscenačních prostředků je vůbec hlavním rysem této napadnuté divadelní hry. V pravém smyslu slova hry, neboť zde dochází i ke hře s divákem. A to hře na té nejvyšší možné úrovni. Divák není zesměšňován, ani zahrnován nepatřičným množstvím pseudofilosofických mouder.

Zbylo zde místo také na satiru. Sára Arnsteinová se v úvodní pasáži citlivě dotkla našeho pana prezidenta. Stačila na to jediná fotografie a téměř holá věta: „Také jsem objímala stromy.“ K vrcholům inscenace patří stínové divadlo. Velice jednoduchými prostředky zde oba protagonisté dosahují velkého účinku. A před závěrečnou finální scénou graduje představení rapovými vystoupeními obou herců. Texty rapů, stejně jako celý scénář, jsou nápadité. Mají tolik potřebný kontrapunkt i vtip v mužském a ženském vnímání světa.

Keep calm“, i když nebyl ještě údajně plně inscenačně ukotven, patří k tomu nejlepšímu, co jsem od dvojice „Ufftenživot“ viděl. V rámci RespondARTu následovala ještě beseda po představení vedená PhD. Alicí Koubovou. Moderátorka spíše technickým pojetím diskuse nezapřela, že je původně vystudovanou matematičkou.

 

MICHAL STEIN

Foto: Ufftenživot

TANEČNÍ MAGAZÍN