Štítek: Nataša Bednářová

V zrcadlové síni

Nová inscenace o ženské kráse

Připravovaná inscenace V zrcadlové síni A studia Rubín se zabývá tématem ženské krásy. Premiéru bude mít 11. října

Krása je kouzlo, ale i nedosažitelný cíl, droga, moc a prokletí. Úskalími i privilegii ženské krásy, sebepojetím a stárnutím v digitální době sociálních sítích se bude zabývat premiérová inscenace V zrcadlové síni. Tu v rámci 58. sezony Zrcadlení uvede pražské A studio Rubín ve spolupráci se spolkem Kolonie z.s.  Adaptaci komiksu švédské autorky Liv Strömquistové na jeviště přinese režisérka Lucie Ferenzová a scenáristka Dagmar Fričová. V hlavních rolích se představí Nataša Bednářová, Anita Krausová, Markéta Ptáčníková a Anežka Šťastná. Premiéra se uskuteční 11. října v A studiu Rubín.


Inscenace v režii Lucie Ferenzové, scenáristky Dagmar Fričové a dramaturga Jiřího Ondry vzniká jako autorská adaptace komiksového eseje Liv Strömquistové, jejíž tvorba bude na českém jevišti představena poprvé. Autorka s nadhledem a ironií zkoumá fenomén selfíček, kult krásy, napodobování celebrit, ale i otázky sebepojetí, stárnutí a postavení žen v dnešní společnosti.

„Tvorba Strömquistové je výsostně aktuální a přesto má přesah, neboť se zabývá tzv. ,ženskými‘ tématy, která rezonují se současným feminismem, ale zároveň jsou starobylá a mají dlouhou kulturní tradici. A to se nám v Rubínu líbilo odzrcadlit. V komiksu zkoumání podrobuje ideál (především ženské) krásy, otázku sebevztahu a to, jak ženy s tímto ideálem vyjednávají, bojují, nebo ho naopak pomáhají utvářet a udržovat při životě. V inscenaci se zabývám naším současným, typicky ,chronickým voyeuristickým vztahem k sobě samým‘,“ komentuje režisérka Lucie Ferenzová.

V zrcadlové síni bude pojata jako komiksový pop-up koncert s živou hudbou v podání Nataši Bednářové, Anity Krausové, Markéty Ptáčníkové a Anežky Šťastné. Na scéně vznikne díky Patricii Talacko imaginativní prostor pracující s mýtem o císařovně Sissi, plný selfie kamer a projekcí, které evokují virtuální svět, kde se prolíná realita s obrazy. Proti dokonalosti digitální vizuality bude stát syrovost hudby a živé performance.

Více než divadlo

Vedle pravidelných repríz připraví A studio Rubín i panelové diskuze na témata ženské krásy, sebepojetí a stárnutí v digitální éře. Projekt tak přináší nejen výrazný umělecký zážitek, ale také prostor k mezioborovému dialogu a k propojení generací žen napříč zkušenostmi.

V zrcadlové síni

komiksový pop-up koncert

Krása je kouzlo. Nedosažitelný cíl, droga, moc i prokletí. Produkt i kapitál, šťastná mince osudu a věčné memento mori. Sociální sítě zprostředkovávají dojem krásy, konzumují ji a ztratit ji znamená ztrátu žolíka v neférové hře kapitalismu. Krása je privilegium. To, že jsou ženy mnohem více hodnoceny podle vzhledu (a často pouze podle něj), že se hezkým lidem připisuje víc pozitivních vlastností, dostávají lepší práci a společnost se k nim ve spoustě ohledů staví líp, už víme. Ale jaká je šance na osvobození, když víme i to, že kapitalismus přetvoří každou revoltu v nový produkt?

Čtyři ženy vás v komiksovém koncertu podle švédské autorky Liv Strömquist provedou džunglí dokonalých tváří na sociálních sítí, temným lesem Sněhurčiny vraždy i královským dvorem císařovny Sissi. Jak je to vlastně s tím sebepojetím na instagramu? A proč by ženy neměly usilovat o to, aby se líbily, když je naprosto zřejmé, že na tom fakt záleží? A nepadá tady něco?

Autorka scénáře: Dagmar Fričová

Dramaturgie: Jiří Ondra

Hrají: Nataša Bednářová, Anita Krausová, Markéta Ptáčníková, Anežka Šťastná

Hudba: Markéta Ptáčníková

Scéna a kostýmy: Patricia Talacko

Light design: David Oupor

Odborná konzultace: Ph. D. Marie Heřmanová

Režie: Lucie Ferenzová

Produkce: Natálie Pelcová, Johana Kolomazníková a Kristýna Milaberská

Premiéra

Premiéra inscenace V zrcadlové síni se uskuteční 11. října 2025 v A studiu Rubín. První reprízy se odehrají 20. října 2025 a 5. listopadu. Vstupenky na další reprízy jsou již nyní v prodeji.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Zrcadlení jako nekonečná síň poznání

A studio Rubín začíná 58. sezónu

Pražské nezávislé divadlo A studio Rubín vstupuje do své 58. sezony s tématem Zrcadlení. Zrcadlo se stává nejen obrazem, ale i metaforou, která odráží naši společnost, nastavuje jí otázky a otevírá prostor k hlubšímu poznání. Sezona přinese tři premiéry – V zrcadlové síni, asfalt asfalt asfalt a Korále okolo hrdla – zaměřené na fenomény krásy a stárnutí, život kamioňáků a obraz boha mimo církevní instituce. Vedle režisérky Lucie Ferenzové se na rubínovské scéně poprvé představí také absolventi DAMU Martin Krupa a Eliška Balog. Proměnou projde i rezidenční výzva Autor*ka v domě. Nová sezona bude zahájena 11. září.

Co nám ukazuje lesklá plocha a co naopak vidět není? Co se stane, když se podíváme za zrcadlo? Pokud tyto fenomény vystavíme pohledu, nastavujeme pomyslné zrcadlo celému veřejnému prostoru a zrcadlení se stane nekonečnou síní poznání. Sezona Zrcadlení nabídne tři premiéry, každou z nich s jiným tvůrčím gestem a pohledem. „V nové sezoně se k nám přidají dva absolventi DAMU – Martin Krupa a Eliška Balog. Tyto režijní volby vycházejí ze snahy Rubínu propojovat zavedené profesionály s nastupující generací a dávat prostor novým uměleckým hlasům. Stejně tak v obsazení inscenací dostanou příležitost převážně začínající herecké tváře. Spolupráci s Martinem jsme navázali díky projektu RubínLab, zatímco s Eliškou se naše cesty propojily po více než dvou letech vzájemného hledání,“ okomentovala nové tváře A studia Rubín dramaturgická šéfka a režisérka jedné z premiérových inscenací Lucie Ferenzová.

V zrcadlové síni

První premiéra vychází z díla oceňované švédské autorky Liv Strömquistové. V režii Lucie Ferenzové vzniká inscenace, která zkoumá fenomén krásy a stárnutí v zrcadle digitální éry. Čtyři herečky – Nataša Bednářová, Anita Krausová, Markéta Ptáčníková a Anežka Šťastná – provedou diváky světem instagramových filtrů, Sněhurčiným temným lesem i dvorem císařovny Sissi. Inscenace je realizována ve spolupráci A studia Rubín a Kolonie z.s. Premiéra proběhne 11. října 2025.

asfalt asfalt asfalt

Druhá premiéra, vzniklá v rámci otevřené výzvy RubínLab, je sociální sondou do života řidičů kamionů a do světa cargo dopravy, na níž stojí pohodlí globální spotřeby. Inscenaci režíruje Martin Krupa ve spolupráci s Tinkou Avramovou. Příběhy z kabiny na třech metrech čtverečních, s rozpustnou kávou, cigaretami a nekonečnými cestami napříč Evropou rozehrají Lukáš Černoch, Tomáš Červinek a Eliáš Jeřábek. Premiéra se odehraje 6. února 2026.

Korále okolo hrdla

Třetí premiéra vychází ze spirituální sbírky zesnulé brněnské herečky a básnířky Marcely Mikuláškové. Režisérka Eliška Balog přinese inscenaci o hledání Boha mimo instituce, o křehkosti ženské existence a o potřebě domova i smíření. V hlavních rolích se představí Tereza Jarčevská, Gabriela Mikulková a Dominik Teleky. Inscenace vzniká ve spolupráci A studia Rubín a festivalu Divadelní svět Brno. Premiéra proběhne 24. dubna 2026.

Nová výzva pro autory

A studio Rubín v této sezoně vypíše také další z výzev Autor*ka v domě, tentokrát s úzkým zaměřením na psaní přímo pro Rubín. Vybraní dva adepti či adeptky získají možnost realizace svých textů v příští sezoně.

Profil A studia Rubín v rámci epilogu 28. Divadelní Flory Olomouc

V této sezoně uvede mezinárodní festival Divadelní Flora v rámci svého podzimního epilogu profil A studia Rubín. Tématicky je profil zastřešen mottem 28. Divadelní Flory: rovnost. V Olomouci budou od září do prosince uvedeny tři rubínovské inscenace zabývající se problematikou lidských práv, sociální diskriminace a klimatické krize: Istanbulská úmluva, Fakani a Endemité: příběhy mizení.

A studio Rubín tak i v 58. sezoně potvrzuje svou pozici progresivní scény, která otevírá témata na pomezí společenské výpovědi, osobní zkušenosti a uměleckého experimentu.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Velký Nabíječ

A studio Rubín uvede autorskou loutkovou inscenaci pro dospělé

To, že loutkové inscenace nejsou jenom pro děti, ukáže v poslední bonusové premiéře sezónního cyklu Ticho. pražské A studio Rubín. Velký Nabíječ autora, režiséra i loutkoherce Jiřího Knihy nabídne historický průlet vývojem lidské sexuality i vtipně kritický náhled na pornografii. V titulní roli se objeví sám Kniha a v roli krásné A-kundé Nataša Bednářová. Premiéry se uskuteční 26. dubna a 9. května.

Autorská loutková inscenace pro dospělé o „věcech pro dospělé“ nejprve vezme diváky na počátek stvoření světa a také titulního hrdiny (Velký Nabíječ) a jeho ženského protějšku (A-kundé), kteří se postupně představí v různých situacích a historických momentech. Odhalí dobové trendy a klišé spojené se sexualitou, aby se poté věnovali především rozvoji pornografie spojené se vznikem replikovatelných vizuálních médií a jejich proměn. I když je tento žánr inscenace pro rubínovský repertoár neobvyklý, pravidelný divák se dočká momentu odbornějších glos a komentářů, které jednotlivé situace a výjevy zasadí do širšího společenského, kulturního a historického kontextu. To vše nejen v osobitém vizuálním ztvárnění, ale také především s vtipem, nadhledem i ironií.

Autorem námětu je herec, loutkoherec, loňský držitel cen Thálie v kategorii Loutkové divadlo a v tomto případě také režisér Jiří Kniha. Zaujal ho fenomén platformy OnlyFans, kde jednotlivci mohou prezentovat svůj předplacený obsah. „Během pandemie se ovšem enormě zvýšil počet tzv. ,talentů‘, kteří na OnlyFans prezentují svůj erotický nebo pornografický obsah. Navíc jsou tvůrci v přímém kontaktu s uživateli a můžou tvořit obsah přímo pro ně a na jejich přání – samozřejmě za speciální poplatek či členství. Zaujalo mě, že si někdo tvorbu erotického nebo explicitního obsahu vybere jako své zaměstnání a vlastně se trochu vymezení vůči klasickému pornografickému průmyslu, kde jsou role jasně dány a velká část konečného výdělku jde společnosti ne aktérům. Což neplatí v případě OnlyFans, kde kromě poplatku platformě zbytek zisků putuje za tvůrci,“ popisuje vznik námětu na inscenaci režisér Jiří Kniha.

Jiří Kniha se tak dostal k širším úvahám o sexu a pornografii v průběhu dějin lidské kultury a toho, jak se různě vyvíjela jejich role ve společnosti od rituální až po čistě byznysovou.  Zvolení autorských loutek ke zpracování tohoto tématu přináší do inscenace především nadsázku, ironii, hravost a vtip, který do značné míry plyne už ze samotného poněkud absurdního propojení tématu a loutek, které bývají spojovány spíše s dětskými představeními.

„Půjde o poslední a bonusovou inscenaci sezónního cyklu Ticho., který se zaměřovalna ztišení, uklidnění, aby bylo možné uslyšet to, co je jinak přehlušováno každodenností, zajetými kolejemi vnímání nebo také na fenomény, o kterých se záměrně mlčí či jsou dokonce umlčovány. V tomto cyklu vznikla autorská inscenace To ticho, když přijdeš domů a doku inscenace Istanbulská úmluva. Velký Nabíječ je v tomto smyslu určitým kontrapunktem ke dvěma předchozím inscenacím, jak žánrově, tak tematicky. Nicméně není snad lepšího tématu, okolo kterého bylo vytvářeno záměrné tabu, a tedy také specifická forma ticha, než je lidská sexualita a pornografie. Proto nešlo nápad Jiřího Knihy zamítnout,“ vysvětluje dodatečné zařazení premiéry do repertoáru umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Ústřední postavou celého inscenačního projektu je Jiří Kniha, který kromě scénáře vytvořil i loutky. Inscenaci režíruje a spolu s herečkou Natašou Bednářovou v ní také hraje. Spoluautorkou scénáře je dramaturgyně, autorka, umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová. Spolu s Jiřím Knihou loutky a výpravu tvoří scénografka Jana Hauskrechtová. Hudbu pro inscenaci píše Marek Doubrava, oceňovaný hudebník, autor filmové i scénické hudby a člen kapely Hm…

Premiéry inscenace Velký nabíječ se uskuteční v pátek 26. dubna a 9. května. Repríza následuje 7. června. Vstupenky jsou už teď dostupné na webových stránkách divadla.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Návrat krále

Písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi

Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.

Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…

Příběh obskurní i zábavný

„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.

V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer).

V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana Pavlíková. Marie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.

Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby zpěvák protestsongů, spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.

Fikce inspirovaná realitou

„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.

Lesk a bída pop music

„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.

V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi lidi. Autor původně složené hudby (a v případě písní rovněž autor textů) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit.

Uniformita a individualismus

Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor, “ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.

Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.

Završení sezóny 2023/2024

Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.

Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května, 17. a 21. června 2024

Magdalena Bičíková, Richard Moučka

pro Taneční magazín