Štítek: Dana Haklová

Jedna z nejslavnějších operet všech dob,  „Veselá vdova“ Franze Lehára,  právě vzniká v koprodukci Hudebního divadla Karlín a Divadla J. K. Tyla v Plzni. Tato inscenace  bude mít premiéru 24. ledna 2019 na scéně HD Karlín a 2. února 2019 se opereta představí poprvé v Plzni.

V hlavních rolích uvidíme Lívii Obručník Vénosovou, Pavlu Břínkovou, Michaelu Noskovou, Vlastimila Zavřela, Jana Ježka, Aleše Brisceina či Dalibora Gondíka.

Dalibor Gondík, (který současně  účinkuje ve StarDance), říká:  „Když jsem dostal nabídku účinkovat ve Veselé vdově, zhrozil jsem se: Já jsem určitě ten pravý typ do operety!  Ale přesvědčili mě, že se tam také hraje“

Dalibor Gondík

Martin Otava, ředitel Divadla J.K.  Tyla si pochvaluje, že spojením plzeňského divadla a HD Karlín vznikne inscenace, která nabídne mimořádný hudební, pěvecký i vizuální zážitek.

Pavla Břínková, Martin Otava, Lívia Obručník Vénosová

Milovníky  klasického zpěvu musíme bohužel trošku zklamat, během představení budou použity mikroporty.  Někteří toto nesou nelibě, ale ředitel HD Karlín Egon Kulhánek  říká: „Snažíme se uspokojit ucho současného diváka. Kdybychom nepoužívali techniku, znělo by to stejně, jako byste si chtěli poslechnout nejnovější hudbu  ve staré Škodovce“.

„Veselá vdova“ je klasický operetní titul stříbrné éry vídeňské operety, jenž proslavil skladatele Franze Lehára.  Na interprety pak klade vysoké nároky po stránce zpěvu, tance i herectví.

Diváci se mohou těšit na velkolepou podívanou inspirovanou styly art deco a secese, slibuje Lukáš Kuchinka, který navrhl scénu.

Kostýmy návrhářky Dany Haklové by měly souznít nejen s hudbou, ale i se scénou, proto  se také inspirují obdobím secese a art deco.

Lívia Obručník Vénosová, Martin Otava, Pavla Břínková, Michaela Nosková (částečně překrytá  Daliborem Gondíkem) a Jan Ježek (zády)

V titulní roli „Veselé vdovy“, elegantní Haně Glawari,  se představí sopranistka Lívia Obručník Vénosová. Ta se setkala s Veselou vdovou poprvé před sedmi lety  a jak sama vzpomíná, byla to pro ni první opereta a velké ponaučení.  Tehdejší režisér inscenace nebyl nikdo jiný než Jan Ježek, kterého uvidíme v roli barona Mirko Zeta.

A co by byla opereta bez kankánu? Na kankán se můžeme těšit v podání  Michaely Noskové.

Zeptali jsme se…..

Lívie Obručník Vénosové:

Jak se těšíte na Hanu Glawari a máte s ní něco společného, například temperament?

„Naposledy jsem tuto roli zpívala před 7 lety v divadle F.X. Šaldy a teď   jsem moc ráda, že se k ní můžu znovu vrátit.

S panem  skladatelem  Franzem  Lehárem  – s ním mám něco společného….On se  narodil na Slovensku stejně jako já, studoval na Pražské konzervatoři stejně jako já a má maminku Maďarku stejně jako já.  S ním bych si popovídala jistě více než s Hanou Glawari.  Pokud jde o temperament, myslím si, že ve Veselé vdově se zrcadlí temperament pana skladatele a určitě tam budou slovenské a maďarské ingredience.“

V čem je role Hany Glawari tentokrát pro Vás jiná?

Lívia Obručník Vénosová

„Mám pocit, že už to pro mě bude určitě  lepší, protože budu ponaučená z minulosti z věcí, které bych víckrát nedělala  a  doufám, že  to povede k mé lepší interpretaci.  Jak to bude vizuálně, to je věc  pana režiséra, do  toho úplně zasvěcená nejsem, ale myslím si, že výsledek bude hezký  pro odborné  i laické oko a ucho.“

Prozradíte,  co už byste znovu nedělala?

“Budu volnější v projevu slova (pokud se mi to povede), protože v operetě se také mluví,  a to mně se nestává často.  Převážná většina  mého repertoáru jsou operní role a ne operetní. Před sedmi lety to byla   pro mě novinka,  ale doufám, že od  pana Ježka jsem se toho naučila dost, abych interpretovala Hanu Glawari lépe než  tehdy.  Snad se mi to tenkrát také povedlo, ale jak se říká,  zkušenost poučí a posouvá dopředu.“

Děkujeme a držíme palce

Zeptali jsme se…..

Pavly Břínkové (v roli Praskovje Pričičové):

Je to už dokonce potřetí, co hrajete ve Veselé vdově. Porovnejte tyto tři inscenace….

 „V  roce 1987 jsem hrála Valencii,  subretu s obrovským nádherným kankánem na konci představení,  kdy jsem skončila „provazem“.  To byla úplně jiná role než Hana Glawari v Moravském divadle,  hlavní role byla  pěvecky velice náročná, to bylo nesrovnatelné. A v tomto třetím zpracování  už mám  jen malou činoherní roli, ale velice mě těší. Toho,  co jsem dříve pokládala za samozřejmost,  tedy každou  moji novou práci včetně hlavních rolí,  si  dnes velice  vážím.“

Jak se Vám tančil kankán v prvním zpracování Veselé vdovy?

(Úsměv)  „Mám takovou nemilou vzpomínku.  Při tom velkém kankánu při hlavní zkoušce, tedy týden před premiérou, jsem skočila do provazu a urvala jsem si stehenní sval, to bylo strašné. Ale tu premiéru jsem stejně dělala, se zavázanou nohou. Dělala jsem, že nic, ale polykala jsem slzy.

Pavla Břínková a Dalibor Gondík

Když jsem ležela  s bolavou nohou,  Evžen Sokolovský (tehdy režíroval) mi zavolal a chraptěl do telefonu: „Pavlo, tak se ke mně doneslo, že už nikdy nebudete takové obscénnosti dělat!“  A skutečně,  od té doby jsem už nikdy pravý ‚špagát‘ neudělala. To  byla tehdy  taková bolest..  Já jsem při tom stále  hrála a tančila,  o to déle léčení  trvalo. Na jevišti na mnohé zapomenete, v tom je jeviště úžasné,  ale stačí krok za portál a už se hroutíte.“

Všichni Vaši kolegové o Vás vždy mluví s velkým respektem a úctou. Je to také tím, že  vydržíte tolik bolesti?

„Jéé! Těžko odpovídat! Já opravdu nevím.  Asi snad je to v mé  profesionalitě, nikdy jsem nenechala nic náhodě, vždy jsem byla perfektně připravená.“

Proč je Veselá vdova divácky tak úspěšná?

„Je tam opravdu nádherná hudba a pokud se to zazpívá skvostně, zatančí  skvostně a uhraje skvostně, no tak není o čem pochybovat.“

Děkujeme a přejeme „Veselé vdově“ znovu úspěch

Pavla Břínková, Martin Otava, Lívia Obručník Vénosová

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN