Pražský komorní balet otevírá novou sezónu

Soubor čeká celovečerní premiéra v choreografii Jiřího Bubeníčka nebo turné do Jižní Koreje a Japonska

Pražský komorní balet (PKB) zahájil sezónu 2023/2024, v níž soubor čekají kromě řady vystoupení, zájezdů a zahraničních turné také dvě premiéry. V neděli 8. října 2023 bude v Divadle na Vinohradech v Praze poprvé uvedeno představení Moz-Art, které vzniklo ve spolupráci se souborem Balet Praha Junior a je tak ukázkou spolupráce uměleckých souborů v Domě tanečního umění. Ve večeru, složeném z jednoaktových inscenací, se představí dva významní maďarští choreografové Attila Egerházi a Lóránd Zachár, vedle nich mladý úspěšný český choreograf Šimon Kubáň.

Ještě předtím ale tanečníci Pražského komorního baletu odlétají na několik dnů do Jižní Koreje. Na 11. ročníku Mezinárodního festivalu současného tance Incheon se představí s choreografiemi Fo(u)r One (Petr Zuska) a Na hraně iluze (Lidia Wos). Prestižního festivalu se PKB účastní po úspěšném debutu v roce 2017 již podruhé. Na počátku prosince zamíří soubor do Asie znovu – tanečníky čeká vystoupení v japonském městě Izunokuni, kde v několika představeních zatančí choreografie Ej lásko, Růže, Listy důvěrné (Petr Zuska), Musica Slovaca (Pavel Šmok) a Černý mraky nepláčou (Jiří Pokorný) a povedou také workshopy pro studenty místní taneční konzervatoře.

Na podzim soubor PKB nadále pokračuje v dlouhodobé spolupráci s Klubem mladého diváka, připravuje mimořádné vystoupení pro Ligu proti rakovině (18. října 2023 v Městské knihovně v Praze) a odtančí také dvě reprízy představení On/a (choreografie Ji-Eun Lee, Lóránd Zachár a Lidia Wos) které jsou plánované na 2. a 3. listopadu 2023 v KD Mlejn v Praze.

Vrcholem sezóny bude velká premiéra světoznámého tanečníka a choreografa Jiřího Bubeníčka, která proběhne 10. března 2024 v Divadle na Vinohradech. Nový celovečerní balet La Strada je příběhem z cirkusového prostředí, pro který se Bubeníček inspiroval italským filmem Silnice (v originále La Strada) režiséra Federica Felliniho a scenáristy Tullia Pinelliho. „Cirkus je fantastický, je to okouzlující říše divů, která uchvacuje publikum po generace. Láká nás vstoupit do světa magie, překypujícího vzrušením a dobrodružstvím,“ říká Jiří Bubeníček, který sám vyrostl v cirkusové rodině. „Skrze smích a náhlé překvapení vám dává okamžiky naděje a štěstí. Ale mezi třpytivou fasádou se mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, odraz drsné reality naší společnosti. Felliniho ‚La Strada‘ zkoumá témata zneužívání a lásky mezi mužem a ženou. Prostřednictvím milostného vztahu hlavního hrdiny se diváci vydají na cestu, která konfrontuje nepříjemné pravdy o lidech a realitě cirkusového života.“

Kromě velké premiéry a zájezdů do regionů České republiky se Pražský komorní balet v roce 2024 zúčastní také dvou festivalů v Turecku – Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře a Mezinárodního hudebního festivalu v Mersinu (duben 2024) a vystoupí také na Mezinárodním tanečním festivalu v jihokorejském Busanu (červen 2024).

„Trvalo téměř dvě sezóny, než se nám po skončení covidové pandemie podařilo opětovně navázat kontakty se zahraničními partnery a organizovat účast Pražského komorního baletu na prestižních mezinárodních festivalech, zaměřených na současný tanec či hudbu. PKB pravidelně hostuje i na hudebních festivalech ve spolupráci se Zemlinského kvartetem,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Mám radost, že se soubor vrací na festivaly současného tance v Jižní Koreji, kde se již v minulosti úspěšně prezentoval a zároveň se těším na první vystoupení v Japonsku, kam soubor zavítá zcela poprvé. Zároveň se už nemůžeme dočkat první spolupráce se skvělým umělcem a velkým profesionálem Jiřím Bubeníčkem, který pro PKB připravuje původní inscenaci La Strada.“

Foto: Serghei Gherciu

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Festival Open House

Nahlédněte o víkendu do Domu tanečního umění

Devátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha o víkendu 20. a 21. května 2023 zdarma zpřístupní více než 100 budov a prostorů na celém území hlavního města. Jedním z nich je také Dům tanečního umění v pražském Braníku.

Rozlehlý novorenesanční areál branického pivovaru s charakteristickou fasádou kombinující režné zdivo z červených a bílých cihel, je výraznou dominantou Braníka již od přelomu 19. a 20. století. Málokdo ví, že autorem návrhu reliéfního erbu na fasádě je významný český malíř Mikoláš Aleš. Pivo se zde vařilo více než sto let, dokud nebyl v roce 2007 provoz pivovaru přesunut na Smíchov. I když v objektu bývalých stájí sídlí dnes minipivovar Moucha, nového poslání se zbytek komplexu dočkal až v roce 2021, kdy se proměnil na Dům tanečního umění. Pivovar nabízí zázemí pro nejrůznější instituce spojené s tancem a vy se můžete přijít podívat, jak se tato technická památka proměnila! Přijďte v sobotu a neděli mezi 10-18 hodinou nahlédnout do tanečních sálů, jídelny, učeben a dalších prostor unikátního objektu.

Dům tanečního umění je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou (zapsaný spolek), která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace (například umělecké soubory Baby Balet Praha, Balet Praha Junior, Pražský komorní balet, dětské taneční studio Terpsichore, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo nebo Nadační fond a Institut Pavla Šmoka).

Taneční centrum Praha – konzervatoř po selhání všech jednání s MÚ Praha 5 a Magistrátem Prahy (2009-2020) a mnohaletém intenzivním a marném hledání vhodných prostor ve veřejné infrastruktuře zvolilo poslední reálný záchranný krok a v únoru 2021 pro své studenty zajistilo nové sídlo v soukromém sektoru – v citlivě revitalizovaném a přísně památkově chráněném průmyslovém areálu Pivovar Braník. Následovala složitá a nákladná rekonstrukce na vzdělávací, kulturní, produkční a technologické prostory – kolaudační řízení bylo ukončeno již za plného provozu v červenci 2022.

Vzniklo tak unikátní (dosud v ČR neexistující) kulturní zařízení, které poskytuje odborné, umělecké i technologické zázemí pro taneční školství, umělecká tělesa tanečního divadla, výzkumnou a charitativní činnost a komunitní potřeby občanů a rodičovské veřejnosti.

V Domě tanečního umění je k dispozici zatím celkem 3126 m² plochy (Stará varna a část Sladovny): cvičné jeviště, 5 tanečních studií, 5 učeben s videoprojekcí, aula – koncertní síň, 2 klubovny, studovna, laboratoř audio – video, produkční a provozní zázemí – kanceláře a sklady, knihovna, videotéka, historický archiv tanečního umění, copy centrum, posilovna, rehabilitace, masérna, šatny a hygienické a stravovací zázemí pro cca 200 osob, krejčovna + kostymérna + prádelna, dílna + rekvizitárna + sklad scénických technologií, sklady sportovního a kondičního vybavení.

Rezidenti Domu tanečního umění (zatím 280 stálých uživatelů a cca 60 externích, resp. „veřejnost“) tímto způsobem pomáhají řešit fatální nedostatek infrastruktury pro taneční umění, umělecké školství a pohybově estetické disciplíny v Praze.

Dům tanečního umění v rámci festivalu Open House Praha: https://www.openhousepraha.cz/budova-2023/?key=362

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

„Vánoční taneční scéna“ roztančí pražské Kongresové centrum

To nejlepší z Tanečního centra Praha a nejen to

Adventní nálada se promítne i do nadcházejícího programu konzervatoře Taneční centrum Praha. V pondělí 19. a v úterý 20. prosince od 18 hodin čekají tanečníky dvě představení s názvem „Vánoční taneční scéna“. Oba večery se sváteční tématikou proběhnou v Kongresovém centru Praha. Na jevišti se představí nejen zkušení členové obou studentských souborů konzervatoře – Balet Praha Junior a Baby Balet Praha, ale i mnoho dalších, včetně těch nejmladších adeptů tanečního žánru z nejnižších ročníků a taneční přípravky Terpsichoré. V obou představeních zatančí i profesionálové z Pražského komorního baletu.

Konzervatoř Taneční centrum Praha připravuje komponovaný pořad s tanečně zpracovanými pastorálními náměty, plný typických vánočních symbolů a hudby, už tradičně každý rok.

„Vánoční představení je vždy speciální. Nejen vánoční atmosférou, ale hlavně složením interpretů, choreografů a diváků. Představí se práce všech pedagogů, všech ročníků, ve všech tanečních stylech a tím pádem mají všichni šanci ukázat výsledek své práce v prvním pololetí. Diváci jsou většinou rodiny a přátelé studentů a zaměstnanců a i když by se mohlo zdát, že právě oni by mohli být shovívavější k naším výkonům, pro nás jsou ti nejdůležitější. Je to i poděkování za jejich podporu.“ uvádí Jan Schneider, ředitel Tanečního centra Praha. „Společný zpěv koled na konci představení navodí příjemnou atmosféru vzájemné pospolitosti, která snad ještě z vánoční atmosféry zcela nevyprchala…“

„Vánoční taneční scéna“

Kdy: 19. a 20. prosince 2022, 18:00

Kde: Kongresové centrum Praha

Tančí: Taneční centrum Praha, konzervatoř a gymnázium, Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, Terpsichoré, Pražský komorní balet

Vstupenky na představení jsou k dispozici zde: https://www.tanecnicentrumpraha.cz/l/vanocni-tanecni-scena/

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Podzimní Elixír

Tančí Balet Praha Junior

Představení Elixír propojí tanec s mluveným slovem

Netradiční spojení tance a mluveného slova, i to je představení Elixír, které uvede soubor Balet Praha Junior v pátek 25. listopadu od 19 hodin ve Švandově divadle a v pondělí 28. listopadu v Kulturním domě Ládví. Čtyři díla významných českých a zahraničních choreografů a jeden taneční příběh s detektivní zápletkou – komponované představení, během kterého se zaručeně zasmějete, zavzpomínáte si a zamyslíte se nad lidskými osudy.

První část večera je složena ze čtyř choreografií: Vzpomínky Vlasty Schneiderové, Bez těžkostí, jdi s lehkostí Terezy Hlouškové, Ghost Town Šimona Kubáně a Umírající labuť Anny Jirmanové. Ve druhé části večera se představí Elixír, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Publikum se ocitne v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse.

Využitím tance na mluvené slovo bude večer vůbec výjimečný. Kromě Jiřího Lábuse v představení diváci například uslyší verše Ivana Slavíka, totalitním režimem zakázaného autora druhé poloviny dvacátého století, které ze záznamu přednese filmový a divadelní herec Jaromír Meduna.

Komponovaný večer nabídne širokou škálu hudby od budhistické mantry přes autory jako je Vivaldi, Händel nebo Čajkovskij až po autory dvacátého století jako je Sibelius, Ravel, Glass či skupina Karpatt, Joe Tex nebo Coralie Clément.

Elixír

Choreografie: Viktor Konvalinka
Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký
Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij
Hudební koláž: Viktor Konvalinka
Mluvené slovo čte: Jiří Lábus
Asistent choreografie: Jan Schneider

Ghost Town

Choreografie: Šimon Kubáň
Hudba: Max Richter, Rose Betts

Bez těžkostí, jdi s lehkostí

Choreografie: Tereza Hloušková
Hudba: C. Monteverdi, A. Vivaldi – překomponoval Max Richter

Umírající labuť

Choreografie: Anna Jirmanová
Hudba: Camille Saint-Saëns
Asistent choreografie: Antonín Schneider

Vzpomínky

Choreografie: Vlasta Schneiderová
Hudba: Georg Friedrich Händel, budhistická mantra, Andrea Bocelli
Verše: Ivan Slavík, přednes: Jaromír Meduna
Autoři zvukové koláže: Ondřej Urban, Vladimír Sojka

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín