Gala výročí 420PEOPLE
Dal jsem se „do gala“ a šel na již pořadí druhý GALAVEČER k 10. výročí ojedinělého a svou tvorbou kosmopolitního souboru 420PEOPLE. Probíhal na Nové scéně pražské „zlaté kapličky“ – Národního divadla. K té má soubor blízko, neboť se zde již pravidelně objevují jeho inscenace. Tak jsem byl „v gala“ a onen galavečer právě začínal. Možná mi pouze chyběl míč české značky „Gala“, ale ten bezezbytku úspěšně nahradily taneční rekvizity ve tvaru zavěšených koulí hned v úvodním vystoupení galavečera – v jedné ze špičkových choreografií baletního mága Jiřího Kyliána „Double You“ v podání jednoho ze zakladatelů (společně s Natašou Novotnou) a šéfů 420PEOPLE Václava Kuneše. To patřilo vedle „B/olera“ neméně věhlasného Ohada Naharina k vrcholům tohoto netradičního večera.
Výroční taneční večer na jevišti Nové scény byl – v reminiscenčně bilančním duchu – malým poohlédnutím zpět i gratulací hostujících a spřízněných umělců zároveň. Na scéně se střídaly různé styly a druhy moderních výrazových tanců, nápadité a netradiční choreografie. Nechyběl zde ani potřebný nadhled a humor.
Zejména bych vyzdvihnul velice promyšlenou a citlivě vyváženou dramaturgii celého výročního programu. Zpočátku jsem si pomyslel, že oba v úvodu zmíněné vrcholy programu – „Double You“ a „B/olero“ – zařazením na samotný počátek galavečera trochu degradují zbývající pořad spíše na přehlídku, které bude scházet potřebná gradace nebo závěrečná pointa. Opak však byl pravdou. Ve svižném a pulsujícím tepu se zde střídala vpravdě ojedinělá a neopakovatelná čísla.
Kunešovy choreografie „Small hour“ , „Paradiso“, „Mirage“ a „Wind upu“ prostřídávala Nataša Novotná se svým „Sacrebleu“. Nechyběla ani připomínka úspěsné taneční inscenace „Máj“ tentokrát bez Davida Prachaře, ale se skvělým multiinstrumentalistou a skladatelem Ondřejem Anděrou. Pomyslnou „muziku tvrdil“ hostujíci Cirk La Putyka se svou „Slapstick Sonatou“ s notnou dávkou tradiční akrobacie a vtipu. Zaujali i DekkaDancers, OFFprojects a v neposlední řadě i na Nové scéně „domácí“ soubor Laterny Magiky se svým neopakovatelným „Cube – work in progress“, zejm éna skvělým výkonem Zuzany Herényové, která o svých kvalitách již přesvědčila jako jedna z interpretů (vedle Alexandra Volného) v již zmíněné Kunešově choreografii „Small hour“.
Velmi citlivým – svou charakteristicky „francouzskou češtinou“ – proneseným projevem zaujala i Chantal Poullain. Civilně a neokázale vzdala hold tanci, jako mezinárodně srozumitelné umělecké disciplíně i tanečníkům, kteří musí být na jevišti i přes svízele, starosti a bolesti všedních dnů vždy připraveni k fyzicky náročnému a bezchybnému projevu. A zvláště její taneční výkon v Kunešově „Mirage“ daleko výrazově, pohybově a procítěním předčil její dávnou královnu v Polívkově legendárním „Šaškovi a královně“
K nesporným kladům tohoto galavečera patřilo i nebývale vynikající ozvučení. A to hudebním aranžmá i provedením (live-hudba i halfplayback) velmi rozličných čísel. Velicei dobře vím, že na Nové scéně tradičně bývá zvuk někdy Achillovou patou… Tentokrát nikoli.
Přestávku zdařile oživila netradiční anketa, jejíž účastníci mohli vyhrát volné lístky na představení 420PEOPLE, taneční hodiny od vynikajících renomovaných lektorů, ale také obrázek s vlastnoručním věnováním Václava Kuneše a mnoho a ještě více dalších cen.
Kromě Jiřího Kiliána se v hledišti objevila celá řada známých tanečních, baletních, hereckých i jiných veřejně známých tváří.
Závěrem zbývá pouze pochválit kvalitní tištěný program, kde – mimo zajímavostí o jednotlivých členech 420PEOPLE – nechyběla ani krásná poděkování všem, kteří za ta léta s jeho umělci spolupracovali. A věřte, pomalu připomínal Zlaté stránky. Milé a uznání hodné!
Galavečer 420PEOPLE byl vskutku zdařilou oslavou desetiletí tohoto souboru. Stal se oslavou kosmopolitní spolupráce, která nezná hranice. Mezi národy ani tanečními styly. Bylo vidět, že soubor již po léta nachází společnou řeč se špičkovými choreografy, ale zároveň i jde svou vlastní autorskou cestou. Ke kladům tohoto souboru patří i empatie a obracení se k obecenstvu, jak jsem se koneckonců i osobně přesvědčil při závěrečné divácké besedě se souborem po předloňské inscenaci baletního ping-pongu.
Michal Stein
FOTO: 420PEOPLE
Taneční magazín
