Paralelní pozdravy

Vernisáže dvou výstav v NoD, Anna Hulačová, Jana Vojnárová a František Pecháček

Anna Hulačová & Jana Vojnárová: Paralelní pozdravy

                    &

František Pecháček: Reload – Recover

Kdy: v pondělí 15. 1. 2018 v 19:00

Kde: Galerie NoD, Dlouhá 33, Praha 1

Anna Hulačová je známou a uznávanou sochařkou, která reflektuje různá mytologická, folklorní a náboženská témata a příslušnou symboliku. V roce 2016 byla laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého a v témže roce získala cenu Osobnost roku, kterou již 15 let pořádá časopis Art+Antiques s portálem Artalk.cz. 

Jana Vojnárová vychází ve své práci z vlastních rodinných příběhů, především z událostí, které postihly její rodinu během 2. světové války. Ty zpracovává do konkrétních koláží, ve kterých používá rodinné fotografie, osobní fotografické dokumentace a dokumentace slovenského folklóru.

František Pecháček patří mezi významné osobnosti české vizuální scény. Specializuje se na 2D a 3D grafiku – animaci, tvorbu generovaného virtuálního prostředí. Mezi jeho speciality patří video projekce a video mapping budov a prostředí. Pro panoramatickou projekci galerie Video NoD formou fluidní simulace a 3D animace vytvořil rozpouštějící se objekty voskové struktury, zdánlivě připomínající významné symboly.

Výstavy potrvají do 16. 2. 2018.

Šárka Syslová


Taneční magazín

FRANZ KAFKA baletně

„Pojďte se podívat, ono to chcíplo“, volá posluhovačka nad mrtvolou jakési zpotvořeniny. Tak končí tragédie Řehoře Samsy, který se jednoho dne probudil jako odporný hmyz. A můžete ji vidět v baletní podobě na prknech Malé scény DJKT v Plzni.

V sobotu šestého ledna měla na Malé scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni světovou premiéru baletní „Proměna“ na motivy stejnojmenné povídky geniálního židovského literáta pražského původu Franze Kafky.

Plzeňské divadlo inscenovalo v ne tak dlouhé době od tohoto autora – o němž možná nevíte, že se jmenoval židovským jménem Anšelm – již další titul. V roce 2014 totiž měla na prknech plzeňské první scény premiéru Kafkova „Amerika“.

Proměna, plná stroboskopických světelných efektů stojí za vidění. Její dynamický a scénický gejzír nápadů se slovy nedá popsat. Kafkova povídka „Proměna“ z roku 1915 pochopitelně vyvolala a dosud vyvolává různé výklady, od symbolismu přes sci-fi vizi, kritiku pokrytecké morálky, hyperbolickou nadsázku až po děsivě anekdotickou hříčku.

Pro méně znalé Kafkovy tvorby alespoň v nástinu. Děsivá metamorfóza Řehoře Samsy rozvrátí vztahy v rodině i v jejím širším okolí. A to může obnovit pouze smrt postiženého jedince.

S vpravdě osobitou interpretací Proměny přichází na Malou scénu DJKT DekkaDancers, nejmladší choreografická generace, která se prosadila svým osobitým humorem až parodií. Ryze plzeňskému publiku je známa kupříkladu z představení Kill de Bill. S moderní formou filmového video-artu dosáhla skupina, utvořenápřevážně členy baletu Národního divadla, na první cenu v tomto žánru za Janáčkovu Sinfonietu.

Dosavadní prestižní renomé DekkaDancers je zárukou, že inscenace „Proměny“ je skutečným atraktivním diváckým zážitkem, umocněným sevřeným a velmi intimním prostředím plzeňské Malé scény.

Libreto, choreografie a režie: DEKKADANCERS – Štěpán Benyovszký, Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát. Hudba: Hauschka a další.Scéna a kostýmy: Pavel Knolle. Asistent ch oreograf a: Richard Ševčík. Asistent režie: Miroslav Hradil. Inspice:Petr Šmaus.

Herci: Řehoř Samsa: Richard Ševčík, Karel Audy. Markétka, sestra: Kristýna Potužníková, Anna Srncová,Carolina Cortesi. Tatínek: Michal Kováč, Joshua Lee,Vittorio Bori o. Maminka: Andronika Tarkošová, Mami Hagihara, Jarmila Hruškociová. Prokurista: Gaëtan Pires, Kryštof Šimek. Brouk: Michal Lenner, Ondřej Martiš, Grzegorz Mołoniewicz, Miroslav Suda, Hyejun Park, Joshua Lee, Kim Donguk, Vojtěch Jansa, Gaëtan Pires, Michal Kováč, Andronika Tarkošová.

Nejbližší reprízy proběhnou v neděli 21. ledna, v úterý 6. února a ve středu 21. března. Plzenští ani „přespolní“ diváci, příznivci tance a baletu i  ze vzdálenějších míst by si tuto inscenaci určitě neměli nechat ujít!

Michal Stein

Promo fotografie: DJKT – Martina Root 

 TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Portrét, který odráží všechny hříchy

Dorian Gray ožije ve Švandově divadle jako lovec zážitků

Slavný příběh okouzlujícího mladíka a jeho portrétu, který odrážel všechny jeho hříchy, zatímco půvabný model zůstával stále mladý, žádoucí a bez poskvrnky. Dychtění být ozdobou společnosti a udávat trendy. A také hlad po stále nových zážitcích. To vše už koncem 19. století brilantně popsal spisovatel Oscar Wilde v románu Obraz Doriana Graye. Ten nyní inspiroval stejnojmennou inscenaci připravovanou ve Švandově divadle. Podle scénáře a v režii Martiny Kinské, s pohybovým konceptem světově úspěšné tanečnice a choreografky Miřenky Čechové a s hudbou Vladimíra Franze ji zde uvidíme v premiéře 10. února ve Velkém sále. Titulní roli ztv ární Ondřej Kraus.

Dorian Gray je půvabný mladík s jedinečným darem působit na druhé. Touží využít každou možnost tohoto světa, zakusit každou jeho rozkoš. Vždyť kdo by nechtěl žít tady a teď – a navíc tak žít věčně? Za Dorianovou nevinnou, stále krásnou tváří se však skrývá hrozivé tajemství.

Lovci a štvanci

Autorka divadelní adaptace a režisérka hry Martina Kinská pojala adaptaci Wildeovy předlohy mimo jiné jako výpověď o jednom z výrazných jevů naší doby: „Oscar Wilde je velmi aktuální. To, co v jeho době platilo možná jen o lidech z jisté společenské vrstvy, se nás dnes týká v míře mnohem větší: roste počet těch, kteří už neřeší, jak přežít, ale co zažít. Hledáme, čím naplnit náš – relativně zajištěný – život, a při tom velmi často zaměníme vzrušení za smysl. Ale uspokojení, natož smíru, tak nedocházíme. A z lovců zážitků se sami stáváme štvanc i,“ říká Martina Kinská. Ta u Švandů působí rovněž jako dramaturgyně a uvedla se zde také jako úspěšná režisérka hrou Pankrác ´45. Důležitým impulsem k inscenování více než sto let starého Wildeova románu pro ni byla esej sociologa Jana Kellera „Dorian Gray a společnost zážitku“, postřehy jeho německého kolegy Gerharda Schulzeho i detailnější propátrání života samotného Oscara Wildea.

Pohybový koncept inscenace vytváří Miřenka Čechová, talentovaná tanečnice a choreografka působící úspěšně po celém světě. Také díky ní ožije Obraz Doriana Graye jako velmi současný příběh touhy. Touhy po kráse a věčném mládí, ale i po stále novém vzrušení a dokonalé sebeprezentaci. Dámský ; tandem Martiny Kinské a Miřenky Čechové doplňuje další klíčový spolutvůrce inscenace, dramaturg Martin Sládeček.

Mladík jako oheň a led

V roli okouzlujícího i krutého Doriana uvidíme čerstvého absolventa brněnské JAMU Ondřeje Krause – pro mladšího bratra herce Martina Krause jde o jeden z největších úkolů v jeho divadelní kariéře. Dorianův charakter prochází ve hře několika změnami a je velice barvitý – je jako oheň a led, neustále se v něm něco děje, roste a nikdy ani o krok zpět,“ popisuje Ondřej Kraus. V klíčové roli Dorianova přítele, cynického rádce Henryho Wottona, se představí Luboš Veselý, malíře Basila ztvární Tomáš Petřík. Dále hrají Tomáš Červinek, Marta Dancingerová, Jacob Erftemeijer, Miroslav Hruška, Michaela Rykrová, Natálie Řehořová a Marie Štípková.

Hudbu skládá Vladimír Franz, scénu navrhla Lucie Labajová, kostýmy jsou z dílny Jozefa Huga Čačka. Světelný design ladí Jiří Šmirk.

Wildeův román z roku 1891 po svém vydání okamžitě pobouřil britskou veřejnost a stal se vzápětí jedním z hlavních „důkazů“, které vedly k odsouzení spisovatele ke dvěma letům těžkého vězení. Příběh, odhalující ostře a s důvtipem pokrytectví tehdejší doby, aniž by zastíral palčivá tajemství autorovy duše, fascinuje čtenáře d odnes. Pro svou originální zápletku, obrazovou vytříbenost a dráždivý sex-appeal se na divadelních prknech Obraz Doriana Graye objevil ne náhodou i v podobě baletu, známý je rovněž jako muzikál. V aktuální interpretaci dramatičky a režisérky Martiny Kinské a za výrazného přispění choreografky Miřenky Čechové se toto klasické dílo britské moderny vrací na české jeviště s ambicí oslovit i dnešní publikum.

Premiéra hry je v sobotu 10. února, nejbližší reprízy jsou naplánovány na 12. a 23. téhož měsíce.

 

Magdalena Bičíková

Foto: Michal Hančovský, Alena Hrbková 

Taneční magazín