Jiří Bubeníček představuje nový festival Prague On Point

Světové baletní hvězdy míří do Prahy a také se představuje nová generace talentů

Na tiskové konferenci dne 9. června  2026, která se uskutečnila v Goethe-Institutu, Jiří Bubeníček představil svůj nový festival Prague On Point, který má zhodnotit všechny jeho dlouholeté zkušenosti a práci v zahraničí a hlavně pomoci české kultuře, zejména baletu. Proto také zve do České republiky věhlasé  baletní hvězdy – Polinu Semionovou, Annu Tsygankovou, Giorgi Potskhishvili a další.

Náměstek ministra kultury MgA. Jiří Bubeníček

Náměstek ministra kultury MgA. Jiří Bubeníček říká jednoznačně: „Nepatřím do žádné politické strany, o politiku mi nejde. Tomio Okamura mě zkrátka oslovil, tak proč ne. Nemám už žádné ambice, nechci na jeviště, nechci kariéru, nežádal jsem ani o granty. Chci jen pomoci baletu  a českým baletním tanečníkům, aby dosáhli světové úrovně a  Praha se stala  metropolí světové kultury, tak, jak si to zaslouží. Chci, aby se představení vyprodalo samo. Chci zvýšit zájem o balet.“

Tisková konference

 

Mezinárodně uznávaný  a vyhledávaný choreograf Jiří Bubeníček patří k osobnostem, které výrazně formovaly podobu současného baletu.  Strávil téměř čtvrt století na jevišti. Jako první sólista Hamburského baletu a Semperoper Ballet v Drážďanech si získal pověst umělce s mimořádnou muzikálností,  technickou brilancí a silným hereckým instinktem. Jeho jméno zdobí mnoho a mnoho ocenění, navíc se stal náměstkem ministra kultury Oto Klempíře. Za své zásluhy byl také oceněn Stříbrnou medailí hlavní města Prahy.  Jeho osobnost je výjimečná.  

V současné době se také připravuje  jeho kniha „Baletista“, která vypráví jeho vlastní příběh. (Slovo baletista vzniklo v jeho dětství, když se dozvěděl od rodičů, že nebude následovat jejich dráhu jako artista, ale má se věnovat baletu. Původně byl zklamaný. Ale dnes můžeme směle říci, že  toto „vzdušné“ slovo vytvořilo novou epochu, baleťák je  už lehce směšné a zastaralé a veřejnost prý odhlasovala slovo baletista, tak prozradil Jiří Bubeníček   na tiskové konferenci).

 

Polina Semionova míří do Prahy. Festival PRAGUE ON POINT představí světové baletní hvězdy i novou generaci talentů

 

Polina SemionovaAnna Tsygankova, Giorgi Potskhishvili a další hvězdy evropského baletu vystoupí v červnu 2026 v Praze. Stane se tak v rámci nového mezinárodního festivalu PRAGUE ON POINT, který od 17. června do 8. srpna propojí světové taneční osobnosti, nastupující generaci tanečníků i širokou veřejnost. Za projektem stojí choreograf Jiří Bubeníček, jeden z nejúspěšnějších českých umělců působících na mezinárodní scéně.

 

Po dvou vyprodaných ročnících Bubeníček International Ballet Gala vstupuje projekt do nové etapy. Z původního gala večera se stává mezinárodní festival zahrnující představení, výstavy, diskuze, vzdělávací programy i mistrovské kurzy. Ambicí festivalu je vytvořit v Praze významnou platformu pro setkávání světových baletních hvězd, studentů a milovníků tance z celého světa.

 

„Většinu svého profesního života jsem strávil v zahraničí, měl jsem možnost spolupracovat s mimořádnými umělci z celého světa. Mám radost, že je dnes mohu pozvat do Prahy a představit českému publiku. Přál bych si, aby se festival PRAGUE ON POINT stal místem inspirace, setkávání a sdílení zkušeností mezi umělci, studenty i diváky,“ říká zakladatel a umělecký ředitel festivalu Jiří Bubeníček.

 

Vrchol festivalu přinese Bubeníček International Ballet Gala, které se uskuteční 17. a 18. června 2026 poprvé v Hudebním divadle Karlín. Na jednom jevišti se představí mimořádné osobnosti současného baletu z předních evropských scén včetně Berlína, Amsterdamu, Milána, Drážďan, Lublaně či Bukurešti.

 

Hlavní hvězdou gala bude Polina Semionova, jedna z nejuznávanějších balerín současnosti. Dlouholetá primabalerína Berlínské státní opery a pravidelný host Amerického baletního divadla v New Yorku patří mezi nejvýraznější tváře světové taneční scény. Její vystoupení nabídne českému publiku výjimečnou příležitost vidět jednu z největších hvězd současného baletu naživo.

 

Program gala večerů nabídne klasický i současný repertoár, nové choreografie Jiřího Bubeníčka uvedené v České republice vůbec poprvé, živý hudební doprovod i přesahy do dalších uměleckých žánrů. Vystoupí mezinárodně uznávaný tanečník a performer Kristián Mensa (Mr. Kriss) a Marek Mensa. Hudebním hostem gala večerů bude renomovaná mezzosopranistka Ester Pavlů za klavírního doprovodu Ahmeda Hedara.

 

Festival nabídne také jedinečný pohled na vznik celovečerního baletu od prvotního nápadu přes scénář a výtvarné návrhy až po výslednou inscenaci. Představí spolupráci choreografa Jiřího Bubeníčka, scénografa Otty Bubeníčka a kostýmní výtvarnice Nadiny Cojocaru prostřednictvím kostýmních návrhů, scénografických modelů, videoprojekcí a dalších materiálů, které běžně zůstávají divákům skryté. Expozice bude umístěna během obou gala večerů v prostorách Hudebního divadla Karlín.

 

Součástí festivalu bude také veřejná beseda s předními osobnostmi mezinárodní taneční scény (18. června v Goethe-Institutu). Publikum získá možnost nahlédnout do zákulisí světového baletu, choreografické tvorby i života profesionálních umělců. Diskuze se zúčastní mimo jiné Jiří BubeníčekAnna TsygankovaGiorgi Potskhishvili a Nadina Cojocaru.

 

Ve stejný den nabídne festival také otevřené mistrovské lekce pod vedením mezinárodních hostů. Baletní trénink povede první sólistka Slovinského národního baletu Nina Noč, contemporary lekci pak Jiří Bubeníček.

 

Od 27. července do 8. srpna budou v tanečních sálech Státní opery probíhat Bubeníček Ballet Masterclasses, na které každoročně přijíždějí studenti z mnoha zemí světa. Kurzy povedou renomovaní pedagogové, choreografové a aktivní sólisté významných evropských scén. Účastníci získají možnost ucházet se o mimořádné ceny v podobě stáží v prestižních evropských baletních souborech, mimo jiné v Semperoper Ballett Dresden, Národním divadle v Praze, Národním divadle Brno, Deutsche Oper am Rhein či Thüringer Staatsballett.

 

Novinkou letošního ročníku bude otevření speciálních lekcí také pro dospělé taneční nadšence. PRAGUE ON POINT tak poprvé nabídne možnost poznat krásu baletu a práci profesionálních pedagogů i těm, kteří se tanci nevěnují profesionálně.

 

Festival vyvrcholí 8. srpna 2026 v Nové Spirále na pražském Výstavišti. Studenti masterclasses zde společně s profesionálními umělci uvedou představení Dotek času, které propojí mladé tanečníky s mezinárodní současnou scénou včetně italského souboru YoY Performing Arts. Na vzniku představení se podílejí Jiří Bubeníček, řecký choreograf Nikos Kalivas a další hostující umělci.

Pavol Juráš – ví nejvíce o Jiřím Bubeníčkovi, je to jeho „druhé Já“

 

 

Součástí slavnostního finále bude také představení knihy Baletista, otevřeného knižního rozhovoru Jiřího Bubeníčka a novináře a hudebního kritika Pavla Juráše. Publikace mapuje životní a uměleckou cestu jednoho z nejvýznamnějších českých tanečníků současnosti – od studií na Pražské konzervatoři přes angažmá v Hamburku a Drážďanech až po jeho současnou choreografickou tvorbu.

 

Festival PRAGUE ON POINT propojuje špičkové světové umělce, nastupující generaci tanečníků i české publikum. Ambicí projektu je dlouhodobě posílit postavení Prahy na mapě významných evropských tanečních událostí a vytvořit respektovanou mezinárodní platformu pro současné taneční umění.

 

Festival se koná pod záštitou německého velvyslance Petera Reusse, nizozemské velvyslankyně Miny Noor a primátora Prahy Bohuslava Svobody.

 

PROGRAM FESTIVALU PRAGUE ON POINT 2026

17.–18. června 2026

Bubeníček International Ballet Gala

Hudební divadlo Karlín

18. června 2026

Výstava, otevřené masterclasses a beseda s umělci

Goethe-Institut Praha

27. července – 8. srpna 2026

Bubeníček Ballet Masterclasses

Baletní sály Státní opery Praha

8. srpna 2026

Slavnostní představení knihy Baletista

Studentské představení Dotek času

Nová Spirála, Výstaviště Praha

Další informace a vstupenky:

https://jiribubenicek.com/festival

https://www.hdk.cz/cs/repertoar/bubenicek-international-ballet-gala-2026

https://goout.net/en/tickets/dotek-casu/cicmb/

Foto, video: Eva Smolíková

 

Eva Smolíková, Mgr. Johana Mravcová

Taneční magazín

Smetanova (výtvarná) Litomyšl

Nadaní studenti ZUŠ a etablovaní umělci společně na Smetanově Litomyšli

Site-specific představení Čtveráci v Jízdárně zámku Litomyšl
 
Hudba, pohyb, barvy a prostor se v sobotu 13. června 2026 ve 14:00 hodin propojí v jeden fascinující celek. Jízdárna zámku Litomyšl se stane dějištěm premiéry unikátního projektu „Čtveráci“.
Toto site-specific představení, které vzniklo speciálně pro festival Smetanova Litomyšl, je výsledkem intenzivní celoroční práce studentů Akademie MenART pod vedením předních osobností české hudební a taneční scény. Výjimečnost projektu spočívá v jeho imerzivním pojetí – diváci se stanou přímou součástí děje. Celý prostor Jízdárny bude rozdělen do čtyř zón, z nichž každá reprezentuje jedno roční období, jeden živel, specifickou náladu a barvu.
Na pódiu i v prostoru se vedle talentovaných studentů z celé České republiky představí sami jejich mentoři – špičkoví čeští interpreti Tomáš Jamník (violoncello), Jan Ostrý (flétna), Irvin Venyš (klarinet) a Jan Fišer (housle). Autorkou společného velkého finále, v němž se všechny elementy spojí do jediné pulzující hudební krajiny, je Beata Hlavenková.
Režie, choreografie a pohybového vedení se ujal renomovaný choreograf Jan Kodet, který do děje zapojil taneční soubor ZUŠ Bedřicha Smetany Litomyšl, se kterým letos v MenART pracoval.
Drobné vizuální překvapení pro diváky připravili stipendisté pod vedením designéra a šperkaře Hanuše Lamra.
Výstava Na cestě (Galerie Na půdě, Ropkova 51, Litomyšl)
Návštěvníci expozice budou mít možnost nahlédnout do výsledků práce tří specificky zaměřených ateliérů: Ateliér grafického designu pod vedením žijící legendy oboru Aleše Najbrta se soustředil na fascinující svět autorského písma a konceptuálního návrhu plakátů.
Ateliér šperku vedený uznávaným designérem a sochařem Hanušem Lamrem představí unikátní kolekci litých šperků, v nichž se odráží inspirace přírodními strukturami a precizní řemeslo.
 
Ateliér volné tvorby pod taktovkou multimediálního umělce Jiřího Franty nabídne pestrou škálu individuálních projektů, jež sahají od klasické malby přes komiksové příběhy až po autorské animované filmy.

Letošní ročník výstavy, který je už po několikáté součástí prestižního festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, se otevírá veřejnosti v pondělí 15. června 2026 (vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 14. června 2026 od 14 hodin). Výstava potrvá do 5. července 2026.

Záštitu nad akcí převzali Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje a Daniel Brýdl, starosta města Litomyšl.

Lucie Pavlásková
pro Taneční magazín

Kjógeny z Kjóta v Praze

30 let partnerství mezi městy Praha a Kjóto

Praha a japonské Kjóto si letos připomínají 30 let od navázání partnerské spolupráce. Jedním z jejích konkrétních výsledků  je celosvětově unikátní projekt, v jehož rámci tradiční kjótský divadelní žánr kjógen zaznívá v češtině a je v České republice uváděn na profesionální úrovni.

Česká delegace, která navšítivila Kjóto, slavila ještě jedno výročí, a to 100. narozeniny Hurvínka, který byl po 20-ti letech znovu v Japonsku. Vidíme, jak je přátelství mezi Japonskem a Českem skutečně ‚blízké bez ohledu na vzdálenost‘.

Spolupráce Šigejamy Motohika a Divadla kjógen

Za divadlem kjógen stojí český herec a japanolog Ondřej Hýbl, kterému se podařila velkolepá  věc – naučit se divadlo přímo od japonských tvůrců a přivézt je do Prahy.

Vznik souboru Divadlo kjógen a jeho spolupráce s kjótskou rodinou Šigejama odhalily dosud netušenou hloubku vzájemného pochopení a inspirace. Tento počin lze bez nadsázky přirovnat k době, kdy Japonci začali objevovat evropskou klasickou hudbu. Dnes, po více než sto padesáti letech, můžeme sledovat, jakého mistrovství japonští interpreti dosáhli. Japonské tradiční divadlo na objevení a rozvoj svého potenciálu mimo Japonsko zatím stále čeká. Jestli se mu podaří dosáhnout podobného úspěchu jako klasické hudbě, zatím nevíme. Pokud se tak ale stane, už nyní je zřejmé, že tento proces začal právě díky spolupráci měst Prahy a Kjóta.

Při příležitosti oslav 30-ti  let partnerství se tak společně schází na jevišti kjótská hvězda Šigejama Motohiko a Divadlo kjógen, působící v České republice od roku 2000. Diváci se tak mohou těšit ze tří  klasických her, včetně komedie Připoutaný k tyči ve dvojjazyčném provedení. Tu bylo možné zhlédnout během Českého národního dne v českém pavilonu na světové výstavě Expo 2025 v Ósace, kde ji sledoval prezident Petr Pavel společně s Jejím Veličenstvem princeznou Takamado. Dále v ČR diváci zhlédli  hry Hlas za dveřmi v češtině a Boha Nió v češtině s japonskými fragmenty. Během krátkého úvodu byli  diváci zasvěceni do základních reálií, historie spolupráce českého souboru s kjótskými herci i hereckými technikami tohoto žánru. Vytříbený humor žánru kjógen si mohli  vychutnat i Ti, kdo na něj přišli  úplně poprvé. Bez ohledu na vzdálenost, kulturu či národnost, se jako lidé všichni smějeme ve stejném jazyce.

Divadlo ABC uvedlo 5. června 2026  tři hry Divadla kjógen.

Všechny uvedené hry jsou asi  600 let staré, ale lidská nedokonalost a hloupost je stále stejná. Navíc doplněno zpěvem, tancem, kostýmy, perfektními výkony herců. Ondřej Hýbl říká: „Nejtěžší je na divadle Kjógen prvních deset let tréninku.“

Připoutaný k tyči (Bóšibari) – 650 let stará hra, naprostý unikát v České republice

Dvojjazyčné, ale srozumitelné:  pán chce sluhům zabránit v krádeži jeho saké, připoutá jednoho lstí k jeho  zbrani a druhého sváže díky jeho hlouposti a odchází. Ale sluhové si poradí a vesele kradou saké dál. V bujarém veselí, tanci a zpěvu, který k radosti z pití patři, si nepovšimnou, že pán se vrátil. Jak se asi pán tváří?  To musíte vidět jen na vlastní oči.

Hlas za dveřmi  (Jobikoe)

Sluha Tarókadža se bez pánova svolení vzdálil ze služby, pán s druhým sluhou jej po návratu přicházejí ztrestat.  Tarókadža  se rozhodne předstírat, že není doma. Přes zavřené dveře se zapírá a vydává se za osobou ze sousedství, která střeží jeho obydlí. Pán i druhý sluha jeho lest prohlédnou, mění hlas, aby je Tarókadža nepoznal, posléze se své ohlášení návštěvy snaží zpívat. Čímž se na jevišti roztáčí zrychlující kolotoč bizarních zpěvných výměn, který graduje k tušenému konci. Hlas za dveřmi sklidil ohromný úspěch před 10 lety v Divadle na Vinohradech při oslavách dvacetiletého výročí partnerství Prahy a Kjóta. Jelikož se dodnes jedná o jednu z nejpopulárnějších her uváděných v ČR, nemůže na tomto slavnostním večeru chybět. Můžeme tu zaznamenat několik různých velmi starých melodií a také tanec, takový svůj vlastní. Nicméně diváci se výborně baví kolotočem všech možných proměn a lží.

Bůh Nió (Nió)

Dva lumpové  bytostně závislí na hazardu prohrají veškerý svůj majetek. Ve snaze opatřit si alespoň nějaké prostředky, než utečou, dostanou bezvadný nápad – dělat svatého a okrádat věřící, aby mohli znovu hrát. Jeden z nich je přestrojen za sochu ochránce Buddhova učení, světce Nióa, a druhý po kraji rozhlásí, že se zde tato socha zázrakem zjevila. Procesí věřících přinášejících milodary na sebe nenechají dlouho čekat. Oba lumpové se radují, co obětin se jim sešlo. Osudnou se jim však opět stává neschopnost poznat a pochopit, že v nejlepším je nutné „přestat hrát“ a štěstěnu nelze pokoušet do nekonečna.  Dar žebráka se k ničemu nehodí a zjevení začne zlostně mrkat očima. Věřící pojmou podezření a podvod odhalí. Inu podvádět se nevyplácí.

Ačkoli žánr kjógen běžně improvizaci zcela zapovídá, zde herci reflektovali  aktuální dokonce česká  témata, což samo o sobě přináší  veselí v obecenstvu. Japonští herci přiznali, že toto nebyl jejich nápad, ale českých herců.

Diváci, mezi kterými byla japonská i česká delegace, např. náměstek primátora hl. m. Prahy Michal Hroza,  se výborně bavili, večer se nesl ve slavnostní a přátelské náladě a herci sklidili zasloužený potlesk ve stoje.

Ondřej Hýbl, japanolog a herec divadla kjógen se zamiloval do japonské kultury.  Svou lásku takto přenesl a zprostředkoval i českým divákům. Měli jsme možnost zažít něco mimořádného, návrat v čase, návrat tam, o čem jen sníte a  přemýšlíte si o tom u starých knížek. Včetně kostýmů, provedení. Toto divadlo je  jedinečná možnost nahlédnout do japonských divadelních her, které jsou tak stařičké a zažít tu atmosféru  na vlastní kůži, aniž byste  museli cestovat  přes půl zeměkoule. Stálo to za to.

Divadlo kjógen (DK, dříve Malé divadlo kjógenu) vzniklo z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího, předního představitele kjótské tradiční školy Ókura a nositele japonského nejvyššího kulturního ocenění „Žijící národní poklad“ mistra Šigejamy Šimeho, a japanologa Ondřeje Hýbla. K jejich vzájemnému prvnímu setkání došlo, když rodina Šigejama vystupovala poprvé v ČR 3. a 4. září 1998 v Divadle Alfred ve dvoře, v rámci Týdne kjótské kultury v Praze, jako součást kulturní spolupráce navazující na partnerství měst Praha a Kjóto uzavřené roku 1996.

Divadlo kjógen je dnes naprosto unikátním divadelním seskupením, které vychází z dlouhodobé vzájemné spolupráce mezi českými a japonskými divadelníky a žánru kjógen se na profesionální úrovni věnuje za hranicemi Japonska. V češtině má soubor v repertoáru již přes 20 her. V roce 2016 získalo DK za přesnost převodu žánru mimo Japonsko velice prestižní ocenění Saikašó, udělované divadelním institutem Nogami Noh Theatre Institute při tokijské univerzitě Hósei. Od roku 2023 je pak příběh DK prezentován i v učebnicích po celém Japonsku.

Foto: Archiv Divadla kjógen

Eva Smolíková

Taneční magazín

Poslední novinka letošní sezony ve Švandově divadle

Po tátovi. Co zdědil po rodičních Jacob Erftemeijer?

Připomínáme  komorní inscenaci Po tátovirežisérky Lucie Ferenzové a dramatičky Dagmar Fričové, poslední novinku letošní sezóny ve Švandově divadle. Jejich nejčerstvější dark popová komedie vypráví s lehkostí a vtipem o vážných tématech jako je rodina, důvěra, bezpečí a vztahy. Jde v ní o čtyři singles, kteří se jednoho večera sejdou v retro baru Vesmír. V inscenaci s prvky stand-upu, kde se to nejzajímavější děje mimo všem dostupný pódiový mikrofon, hrají Marie ŠtípkováAnežka ŠťastnáJacob Erftemeijer a Andrea BuršováPrvní a druhá předpremiéra je 6. a 8. června, premiéra se uskuteční 18. září po divadelních prázdninách.


Na otázku, co podědil po svých rodičích odpovídá herec Jacob Erftemeijer: „Po mamince jsem zdědil bezpochyby její modré oči, díky kterým nás spoustu lidí poznává a je neoddiskutovatelné, že jsme ze stejného těsta. U táty si myslím, že jde hlavně o nějaký pohled na svět a všímavost. Všímání si maličkostí během běžného dne. A bezpochyby je to také vztah k přírodě“.

Foto: Dita Havránková

Richard Moučka

pro Taneční magazín